úterý 20. října 2020

Lehčí frankovky z Mátry a Bořetice

Otevřel jsem nedávno záhadně založenou a teprve nyní objevenou láhev od maďarského vinařství H2, rozepisoval jsem se o nich u jiného kousku před rokem a půl. Falubor 2016 je čistá Frankovka z tratě Külső-Puszta, z asi třetiny celé hrozny, fermentace a macerace asi dva měsíce, zrání půl na půl nerez a starší malé dubové sudy. Bordó láhev, plastová záklopka, DIAM korek. Světlá rubínová barva. Příjemná, vzletná, červeně peckovinově ovocná vůně, jemně kořenitá, moc příjemná. Suché, šťavnaté, bezva kyseliny, lehkonohé a velmi snadno pitelné, útlejší ale ne tenké, vyvážené, opět hlavně červená ovocnost a sladší „vánoční“ kořenitost v závěru, tříslovin nepříliš. Takové vyloženě milé pití. Mělo v nabídce Vinorum za něco lehce přes dvě stovky. Klidně bych zkusil nový ročník, kdyby se objevil :-)

Což mi připomíná, že v trochu podobném duchu jela i Frankovka 2017 z vinařství Tři Čtvrtě (web), otevírali jsme ji stejný večer. Psal jsem tu o ročníku 2016 a postupně i několika dalších jejich vínech, obzvláště jejich červená mi hodně sedí. Takhle frankovka je barva trošku tmavší rubín. Ovocnost už se sune od červených k tmavším peckovinám a ve vůni kořenité. Suché, šťavnaté, s výraznější kyselinou, o trošku širší než Mátra výše i s o něco výraznějšími tříslovinami, ale stále spíše lehčí typ červeného, živé, s dobrou koncentrací, moc dobře pitelné. Dá si s tím hrát i klopit jen tak. Jen víc takových poctivých kousků.

Komentáře používají Disqus