úterý 13. srpna 2019

Biodynamická Schiava a chutná čerstvá Mencía

Dnes začneme v Jižním Tyrolsku, ve vinařství Alois Lageder. Docela slavný producent, vinaří pátá generace, obhospodařují padesát hektarů v Demeter certifikované biodynamice. A rovnou v jejich „masterpieces“ řadě, u top vín z nejlepších poloh. Römigberg Schiava (Vernatsch) 2017 (web) pochází z révy pěstované tradičně na pergolách, na svahu u severozápadní části jezera Caldaro. Fermentuje ve dřevu a maceruje docela dlouho, ale jak už je u odrůdy obvyklé tmavé víno nečekejte, je to spíš světle červené, některá rosé bývají i tmavší. Zraje ve velkých starých sudech a nerezu. Uloženo je v bordeaux lahvi, s kovovou záklopkou a celokorkem. Na úvod dost zasmrádlé a potřebuje odvětrat, postupně se otevírá do pikantnější červené ovocnosti, čerstvé, s florální a minerální linkou, se svéráznou trochu divočejší elegancí. Suché, čisté, s bezva kyselinou, lehkonohé, červeně ovocné, s dobrou délkou, přirozené, pěkně pitelné zajímavé víno. V mnoha ohledech mi to chuťově připomínalo roséčko od Tschidy, po pravdě. Dovezeno z vinařství za 12.5€, u nás má vinařství v sortimentu Vino e Cuore ale tohle konkrétní víno ne. Každopádně se těším od Lagedera na Pinot Noir, už se temperuje…

Přesun do Španělska, do oblasti Bierzo, v rámci neúnavného průzkumu odrůdy Mencía jsem otevřel Pago de Valdoneje Mencía 2017 od Vinos Valtuille. Menší rodinný podnik s asi dvacetiletou historií sídlí ve Valtuille de Abajo, pracují na nějakých 15 hektarech roztříštěných ve stovce poloh na místních kopcích, v nadmořské výšce 500 až 700 metrů. Obvykle jde o staré výsadby, běžně nad osmdesát let, což platí i pro Pago de Valdoneje coby jejich základní víno tvořící drtivou většinu produkce (v ročníku 2017 je to zhruba 70 tisíc lahví). Jde o mix vyšších poloh, spíše na písku, a jílovitějších nižších poloh. Připraveno bez dřeva, čistě v nerezu. Burgundská láhev, kovová záklopka, celokorek. Tmavá rubínová barva. Čerstvá, energická, čistá, červeně peckovinově ovocná aromatika, s trochou kořenitosti. Přímočaré v dobrém smyslu. Středně plné, čtrnáct procent alkoholu se v tom ztrácí, čerstvé, šťavnaté, s uhlazenějšími tříslovinami, pěkná ovocnost a pitelnost, decentní mandlová nahořklost v závěru. Nekomplikované, ale krásně pitelné dobře udělané nerezové červené. Zaplatil jsem 7€ a přijde mi to v pohodě. Vinařství teď posílalo nějaké věci do ČR a asi budou mít dovozce. Jinak to má 91 bodů ve Wine Advocate Roberta Parkera. Trošku moc, ale očividně se líbí nejen mně :-)

Komentáře používají Disqus