středa 5. června 2019

Nejen (ale hlavně) Müller-Thurgau od Radoar

Už je to mnoho let, ale bylo to právě víno od horské biodynamické farmy Radoar (web, deset let starý článek zde na blogu) z Alto Adige, které mne přesvědčilo, že odrůda Müller-Thurgau může dávat i opravdu výborná vína. Od té doby jsem ochutnal několik dalších opravdu výtečných, včetně vyhlášených kousků typu Feldmarschall von Fenner zu Fennberg a hodně zajímavých vín především z Čech, Moravy, Švýcarska a sem tam Německa. Milerku otevírám výrazně častěji než dříve, pravda hlavně díky opakované nadšené konzumaci různých kousků od českého vinařství Porta Bohemica (a jak se zvyšuje teplota v bytě, přes kompletní zatemnění se sem pomalu ale jistě dere, tak začínám mít chuť něco z jejich vín nachladit k večeři…), a vlastně jsem ji měl opakovaně coby téma v různých časopisech a novinách. Naposledy, společně s dalšími odrůdami na které se mnohdy hledí skrz prsty, v Apetitu. Ale zpět k Radoar, před pár jsem si jejich produkci po dlouhé době znovu ochutnal a stále umí :-)

Základní Müller-Thurgau 2018 je víno krásně čerstvé, lehce pikantní, s aromatikou spojující květinové a lehce vegetální tóny s citrusy, suché a šťavnaté v chuti, kyseliny tomu dávají bezva pitelnost, zároveň trochu zakulacené zráním na kalech, minerální linka. To bych pil s velkou chutí! Müller-Thurgau 2018 ETZA je selekce, pozdější sběr a také školení ve velkém starém dřevě, zde šlo o zatím nelahvovaný vzorek ze sudu. Opět ona květinovost a citrusovost ale výraznější, celek je hlubší, opět suché s pěknou kyselinou, vyvážené strukturované delší výborně pitelné, ale s vrstevnatějším projevem a potenciálem. Takhle milerku prosím ano! O něco méně mne zaujal Kerner 2018 RADOY, žlutě sladce ovocný a s jasným ne úplně nízkým zbytkovým cukrem v chuti, ale pocitově tomu chybělo trochu kyselin aby bylo vyvážené. Mladý Zweigelt/Blauburgunder 2016 LOACH (směs starších výsadeb Zweigeltu a mladších Pinot Noir, školeno v kaštanových a dubových sudech) je víno čerstvé, s kombinací červených a tmavších plodů, až lesních, a poměrně výraznou syrově dřevěnou linkou. Suché, šťavnaté, svíravé, s dobrou kyselinou, slušné třísloviny, peckovinová ovocnost. Solidní kousek co nutně potřebuje čas. Ale pro mne je Radoar prostě milerka :-)

Komentáře používají Disqus