pátek 15. února 2019

Severní Rhôna od Cave de Tain

Před několika dny jsem vyrazil do Novoměstské radnice, již tradičního to místa pro ochutnávky dovozce Kupmeto. Tentokrát byla na pořadu dne vína z Cave de Tain (web), od významného producenta severní Rhôny se sídlem v Tain l´Hermitage. Možná nemají takové jméno jako slavná velká trojka Jaboulet, Chapoutier a Guigal, ale se členy vlastní přes tisíc hektarů, pochází od nich polovina veškerého Crozes-Hermitage a i v Hermitage mají 30 hektarů (= 22 procent této nejslavnější apelace). Možná jde o desítky pěstitelů a družstvo, což je termín, který v mnohých vzbuzuje obavy, ale speciálně na Rhôně najdete pár opravdu povedených a s kvalitou, které se netřeba obávat. Cave de Tain mezi ně patří bezesporu. Ostatně zakladatel uskupení, Louis Gambert de Loche, se aktivně podílel na vzniku apelace. Dnes mají vinice a připravují Hermitage, Crozes-Hermitage, Saint-Joseph, Cornas a Saint-Péray a k tomu vína z IGP Collines Rhodaniennes. Vinice udržují v ekologičtějším režimu, část je v certifikovaném bio, vinifikují separátně přes padesát různých poloh. Experimentují i s víny bez síření, ale jde o okrajovou záležitost.

Crozes-Hermitage Blanc Les Hauts d'Eole 2015 (stoprocentní Marsanne, fermentace a zrání ve dřevě) poměrně výrazné aroma, kulatější krémovější, ovoce až do tropika, ananas, vanilka. Suché, čisté, výraznější, docela znát alkohol a teplejší dochuť, trochu pecičkové nahořklé a kávové v závěru. Kulatější, žlutě ovocné. Solidní, ale já obecně bílá z Rhôny, výjimkou bývá některý Viognier ze severu a sem tam nějaká úplná špička, obvykle moc neocením. Platí to i pro Hermitage Blanc Grand Classique 2015 (opět dominance Marsanne), kde navíc měla láhev nejspíš lehký korek, takže ani nehodnotím.

Crozes-Hermitage Rouge Grand Classique 2015 je, stejně jako všechna ostatní červená, stoprocentní Syrah. Tmavě červený, s čerstvou ovocnou vůní, spíše červenější ovoce od peckovin po rybíz, s kořenitostí, uzenou linkou a bezvadnou kamenitostí. Suché, šťavnaté, s jádrem čerstvé energické ovocnosti, parádní kyseliny a dostatek tříslovin pro strukturu ale zároveň nic hrubého a již pitelné, velmi fajn stavba, vyvážené. Parádní, klasická, skvěle udělaná ukázka Crozes-Hermitage a víno, které bych s chutí pil znovu. Rozhodně doporučuji zkusit, archetypální záležitost.

Crozes-Hermitage Rouge Les Hauts du Fief 2015 už je selekce specifické parcely. V projevu o něco voňavější, sladčeji ovocnější a také s výraznějším projevem dřeva, tmavší, s decentní živočišnou linkou a dotykem kořenitosti. Suché, čisté, výraznější třísloviny a svíravost, velmi mladistvě působící, tmavší ovocnost, sladkost dřeva. Expresivní kousek.

Saint-Joseph Esprit de Granit 2015 je výběr specifických parcel, v projevu klasický, ovocný, masitější Syrah, s fajn kombinací chladnější energie a vyzrálosti hroznů, červené i tmavší ovoce, mineralita, trocha koření. Suché, čisté, šťavnaté s veskrze fajn kyselinami, jemnozrnné tříslo a již se uhlazuje, slušná délka. Pitelnost, balanc, mladistvé ale již začíná být přístupné, serióznější fajn kousek. Líbí se mi dost.

Cornas Arènes Sauvages 2013 je opět selekcí v rámci Cornasu. Již znatelněji nazrálé a více do tmavého až lesního ovoce, ostružiny, moruše. Trochu pikantnější, s exotičtější kořenitosti. Suché, tmavší ovocnost i v chuti, ve které zároveň docela svíravé s až pocitově trochu zelenějším tónem, suché, o něco lehčí a o chlup přímočařeji působící. Ale dobře pitelné a fajn víno, které myslím mírně utrpělo po opulentnějších patnáctkách.

Hermitage Rouge Gambert de Loche 2013 je výběrovou a déle ve dřevě školenou selekcí vinařství, kombinace šesti různých poloh. Na úvod sevřenější ve vůni, tmavší ovocnost, teplejší, masitost, bohatší Syrah. K tomu lehce živočišné a také výraznější projev dřeva a oxidativnější linka. Tohle ještě potřebuje čas nebo velké sklenice a karafu. Suché, plnější ale výborné kyseliny, sladší měkčí třísloviny ale stále dost výrazné, svíravost, výraznější tmavší ovocnost, slušná byť nijak výjimečná délka. Povedený, efektnější Syrah. Dobrovolně přiznávám, a vlastně to není ani tak faktorem ceny, že pokud jde o zážitek z pití vína jako takového a chuť si ho večer otevřít, tak bych vlastně raději sáhl po onom základním Crozes-Hermitage (a dokonce i na body mu možná dal víc).

Komentáře používají Disqus