Pravidelní čtenáři tohoto blogu a ti, co mne znají osobně, samozřejmě dobře vědí, že nevynechám jedinou možnost propagovat klasické sherry. Považuji se tak trochu za (neoficiálního a necertifikovaného) ambasadora vín z Jerezu a okolí v ČR a neskromně bych si dovolil tvrdit, že málokdo zde udělal více edukačních ochutnávek a napsal více textů o sherry do všemožných časopisů. O všech těch příspěvcích zde na blogu ani nemluvě. Jakmile mne někde nechají psát o víně, ani se nenadějí a už se jim to tam hemží flórem i oxidativním zráním ;-) Někdy propadám beznaději, že veškerá snaha je stejně marná. Jindy, stačí jeden nový nadšenec, opět začnu doufat v obrat k lepšímu. Uplynulý víkend jsem si ověřil nový kanál, který by zdárné propagaci mohl pomoct – milovníky whisky!
Každý správný nadšenec do čehokoliv chce logicky vědět co nejvíce, poznat všechny možné taje a zákoutí svého koníčku. A na trhu je kvanta whisky, značených nejčastěji jako double matured, double aged, doublewood a různé distiller’s editions, které mají společný znak – sherry cask finish. Prostě po úvodní (delší) době v amerických sudech po bourbonu zrají ještě nějakou dobu v sudech po sherry. Existují dokonce varianty vyzrávané pouze v sherry sudech. A milovníci whisky se samozřejmě budou chtít dozvědět, kde se takové sudy berou, jak jsou velké, zda se vymývají nebo používají „čerstvé“ a po jakých druzích sherry obvykle jsou. A také si sherry nachutnat, aby mohli stopy hledat ve své milované pálence. Dává to smysl, ne? Už v minulosti jsem vždy na ochutnávky whisky nějakou sherry propašoval, jenže… to tak nějak dělám u ochutnávek prakticky čehokoliv :-)
Rozvláčný úvod k poznámkám k jedné docela unikátní lahvi. Producenta Williams & Humbert asi mnozí z vás znají, je to velká značka (jejich hlavní budova na okraji Jerez de la Frontera je jednou z vůbec největších vinařských staveb v Evropě a umožňuje uložit až 65 tisíc sudů) a na jejich Dry Sack Fino (ze sortimentu Global Wines) jsem před mnoha a mnoha lety se sherry začínal, popíjeli jsme tohle víno nadšeně a pravidelně s budoucí manželkou. Vybral jsem si dobře, ani sherry ji neodradilo! Ale po pravdě jsme tenkrát vlastně moc neřešili, že je to sherry a co znamená fino, prostě nám to chutnalo. Kdo z vás nakupoval někdy sherry v Marks & Spencer, tak téměř jistě měl právě produkci Williams & Humbert, byť to na lahvi nemuselo být vždy úplně zřetelné. Připravují sherry pro různé řetězce a pod všemožnými privátnímu značkami, kvalita je slušná. Pod vlastním jménem pak produkují vína převážně z vlastních vinic (celkem mají asi 300 hektarů v především ve vinicích Las Conchas v pago Balbaína a Dos Mercedes v pago Carrascal) a lze mezi nimi najít dost povedené kousky, byť ke špičce mají dost daleko.
Jsou také jedněmi z mála specialistů na ročníkové sherry, k tématu jsem něco celkem detailně psal v článku dříve. Množství bývala tak malá, že se k lahvím téměř nedalo dostat, ale se stoupající oblibou en rama variant a dalších specialit se jim věnují více, aktuálně fino dávají už v počtu okolo tisíce půllitrových lahví (a nově mají mít tyhle selekce i z bio hroznů, další významný pokrok)! V globálu jsou ale ročníkovky vyloženě okrajovou záležitost, sherry je prostě skoro vždy ze systému solera a konkrétní ročník určit nejde. Williams Colección de Añadas Fino en rama 2010 saca de octubre 2017 je fino připravené čistě z chladnějšího (teploty na 35letém minimu, navíc rok velmi deštivý) ročníku 2010 a starších keřů z pagos Añina a Carrascal, ze samotoku prvního lisování. Lahvované v říjnu 2017 bez filtrace, zrálo sedm let v 600l sudech pod spontánně vzniknuvší vrstvou flóru. Výhodou je, že si mohou dovolit založit nemálo sudů a nalahvovat třeba až začne flór odumírat nebo kdy jindy uznají za vhodné, vybrat jen jeden opravdu povedený sud nebo třeba kombinaci dvou. A zbytek se bez problémů „rozpustí“ v jejich megaprodukci a do doslazených kousků, třeba :-)
Elegantní půllitrová láhev a povedená viněta. Barva na fino dost výrazná, světle jantarová. Hlubší, bohatší aromatika. Je zde tradiční acetaldehydová štiplavá linka, jablko, zelená oliva, starý vlakový vagon, kouřovost, jasný vliv oxidace. Suché, poměrně plné, výrazné, zemitější a drsnější, extrémně dlouhé doznívání se slanými a umami projevy, sušená ryba. Koncentrované, zajímavé, složitější víno. Ale upřímně… když to srovnám s jiným nedávným en rama fino z klasické solery, tak tohle mne oslovuje znatelně méně. Za zkušenost jsem ovšem rád („dušička má pokoj“, jak by řekla babička) a víno nebude nejmenší problém, obzvláště v různých experimentálních kombinacích s jídlem, dopít :-)
