Naturální festivaly a dvakrát z Národního parku

Začátkem května The Real Wine Fair v Londýně a výstava vín ve Velkých Bílovicích s velkou sekcí domácího (N/n)aturálna. Problematiku naturálního vína s velkým či malým N si vysvětlíme někdy později ;-) V neděli a dnes, nepochopitelně ve stejný termín, 501 Bio-Dyn v Mnichově a RAW v Berlíně. A také Živé vína včera v Bratislavě, kam jsem vyrazil a celkem si to užil. Ve středu spolek Autentista Moravia Magna v Bokovce a o víkendu festival Praha pije víno. Začátkem června B.O.U.M. Inernational Natural Sparkling Wine Fair a o dva dny později Return to Terroir (alias setkání Renaissance des Appellations), oboje ve Vídni. A navíc jsem určitě ještě na něco zapomněl. Autentická/naturální/nízkointervenčí etc. vína už v Evropě fakt není problém přechutnat, tohle jsou v podstatě jen veliké zásadní a pár menších zajímavých akcí za období sotva něco málo přes měsíc! Vlastně to píšu jen proto, že pro jakéhokoliv profesionála z vinného oboru, který nechápe zájem o tyhle vína a názor si utváří na hromadě předsudků (a že jich furt je), už neexistuje žádná výmluva a může si fakt snadno a rychle udělat obrázek o současném stavu věcí. Dost by to pomohlo porozumění na obou stranách.

To je asi tak všechno, co jsem dneska chtěl napsat. Takový výkřik do tmy, jehož případní příjemci dobře vědí, že myslím právě je :-) Ale aby se neřeklo, tak přihodím poznámky ke dvěma vínům z Dobré vinice. Otevřel jsem v uplynulých dnech dva zástupce jejich základních vín, konkrétně směs Müller Thurgau Ryzlink vlašký a Ryzlink rýnský z Popic z vinice v bio režimu, ve variantě tiché a lehce perlivé. Národní park 2016 je ona tichá varianta, školena sedm měsíců v nerezu s deseti procenty celých hroznů. Jak už jsem psal dříve, tak styl a způsob vzniku tohohle vína se v čase docela vyvíjel, třeba předchozí ročník byl částečně v kvevri. Každopádně aktuální verze má fajn žlutou barvu, v projevu dost živé s lehkou perličkou na úvod. Čerstvé, jemnější, sympatický florálně-ovocný ve vůni, nepodbízivě příjemné. Hodně tomu svědčil čas a vzduch, druhý den víno jakoby trochu „zmohutnělo“, stalo se důraznějším aniž by ztratilo cokoliv ze své lehkosti a pitelnost. Suché, čisté, lehčí až středně plné, vybalancované, lehce krémové, trochu pikantní, něco minerality. Docela fajn struktura i délka. Na základní víno nemám výhrad a pil jsem s velkou chutí!

Dobrá vinice Crème de Park National 2017 je v lahvi dokvašený kousek, uzavřeno pod korunkou. Kalnější citronová žlutá barva a fajn perlení. Květinovější aroma, kvasnicové, trochu jablka, hodně čerstvé a svěží, energické. Velmi suché v chuti, lehčí, výrazná kyselina, jen decentní ovocnost do malvic, poměrně dlouhá dochuť s nahořklostí kůry pomela. Tak nějak „pivně“ to láká k dalším douškům, po pravdě. Nic složitého, ale zase dost fajn pití. Obě vína jsem nakupoval v rámci jarní slevové akce přímo od vinařství, ale v nabídce má Dobrou vinici Winegeek, Domaine R&B a další.