pondělí 16. dubna 2018

Více než dvacetileté Montagny a stále při životě

leroy-korekJsou vína pro výjimečné příležitosti a vína, kterými stvoříte výjimečnou příležitost, i kdyby byl třeba jen obyčejný pátek :-) Já se takhle v podvečer oddával tradiční zábavě „co otevřít dnes“, která obvykle sestává z přerovnávání vrchních vrstev ve vinné chladničce, kde jsou lahve na rychlejší vypití. Vyndával jsem, přemýšlel a tu uviděl vzadu v rohu láhev se známou záklopkou a vinětou. Zahrabanou hluboko, aby se s ní zbytečně nehýbalo. Bílé Montagny 1er Cru 1997 z Maison Leroy. Neměl jsem ji v ruce už možná pět let (od stěhování) a tak ji vylovil, pokochat se. Hladina v lahvi už povážlivě klesla a já si řekl… proč ne :-) Víno jsem koupil v březnu 2009 v AdVivum a nejspíš ho předtím chutnal (protože podobná vína naslepo rozhodně nekupuji) v rámci tehdejšího pásma burgundských degustací, ale tehdejší degustační poznámky jsou ještě z doby papírové a navíc nejspíše na nějakém archu a ne v notýsku a nedaří se mi je nalézt. Dost možná šlo o jeden ze vzorků na degustaci, po které jsem sepsal „legáčkový“ článek Podvečer, večeře a ráno s víny Leroy, kdo ví. Každopádně základní bílé Bourgone 1997 od Maison Leroy mám moc rád a chutnal jsem ho i pil docela dost lahví, něco i v poslední době, na vyšší apelaci jsem se těšil velmi.

Montagny-1er-Cru-1997-Maison-LeroyO vinařství už jsem tu psal mnohokrát, naposledy v zápisku Výjimečná degustace Leroy, nebudu se tedy opakovat. O samotném víně nevím nic víc než praví viněta (což, pravda, není zrovna mnoho) a co prozradí okus :-) První sklence předcházela obava, tentokrát ještě zvýrazněná onou nižší hladinou, v jaké kondici víno asi bude. Pod kovovou záklopkou se nacházel tradičně plesnivý olezlý korek, po vytažení měl doslova houbovou konzistenci a byl téměř úplně prosáklý. Naštěstí, taktéž tradičně, s vínem to ani nehnulo. Krásná sytá zlatá barva. Zralá, výraznější aromatika, kde se rozpuštěné máslo mísí s trochou karamelu, krémovost s toastovými tóny a k tomu přidává decentní minerální linka a stále ještě peckové ovoce, žluté zralé plody a trocha medu. Suché, v chuti poměrně silné a teplejší, ale s velmi pěknou kyselinou, vybalancované, delší, s lehce tóny podhoubí, paráda kyselina, něco minerality, stále výborná kondice. Moc pěkné bílé burgundské v plně dospělém věku směřující k (velmi aktivnímu, i druhý den v otevřené lahvi nejevilo známky úpadku) důchodu. Inu spokojenost, jak by ne.

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails