čtvrtek 5. dubna 2018

Inside Bordeaux, docukřené Giscours, aukční rekord, sója ve víně

knihyBritský obchodník s vínem Berry Bros & Rudd a jejich dvorní znalec Burgundska, Jasper Morris MW, stojí za knihou Inside Burgundy, jedním z vůbec nejlepších a nejdetailnějších průvodců víny Burgundska. Momentálně probíhají práce na druhém vydání. Společně s klasikou žánru, The Wines of Burgundy od Clivea Coatese, se k téhle knize obracím asi nejčastěji. BBR pracuje na dalším velkém díle, kterým bude Inside Bordeaux. Hlavní autorkou je tentokrát Jane Anson, pravidelná sloupkařka Decanteru sídlící právě v Bordeaux, autorka knihy Bordeaux Legends: The 1855 First Growth Wines a spoluautorka několika dalších. Profily 600 châteaux ze 65 apelací a „čerstvý pohled“ na to, jak si tito producenti, nezávisle na jménu apelace či významu té které klasifikace, stojí dnes. Nové trendy typu biodynamika, přímo pro knihu zpracovávané mapy terroirů… působí to lákavě. Kniha by měla vyjít někdy na podzim roku 2019. Dostávám chuť si nějaké Bordeaux otevřít… :-)

Mimochodem v Bordeaux bylo slavné Château Giscours obviněno z nelegálního docukření moštu Merlotu v ročníku 2016, ale záhy se ukázalo, že všechno je jen chyba v komunikaci. Sice docukřili, hned jak se dozvěděli že tenhle ročník mohou, ale až později dostali upřesnění, že pro Merlot povolení neplatí. Vidíte ho, takový významný region a stejně tam mají chaos ;-) Jo a jak jsem nedávno psal, že Latour uvolní do prodeje první víno po změně stylu obchodování a odchodu ze systému En Primeur, tak k tomu opravdu došlo. A 7000 bedýnek (= 84 tisíc lahví) druhého vína Les Forts de Latour 2012 šlo na trh, z vinařství za 145€/láhev. Což je teda znatelně víc, než byla cena druhých vín nejlepších producentů v rámci En Primeur v roce 2013.

Padl evropský aukční rekord za bedýnku vína (12 lahví). Kdo by to byl čekal, že bude patřit DRC :-) Romanée-Conti 1988 se vydražilo za 264 tisíc liber. To je asi 640 tisíc korun za flašku. Uf. Původně jsem si chtěl spočítat (i když by šlo spíš o kvalifikovaný odhad), kolik jsem tak mohl utratit za vína třeba za celý loňský rok. Ale raději se včas zastavil, i když se pohybuji v úplně jiných číslech, tak možná lepší nevědět.

Rodina Frescobaldi se plácne přes kapsu a Masseto, supertoskánec z nejslavnějších (a také jedno z nejdražších italských vín vůbec), bude mít vlastní vinařství. A nejspíše se stihne už pro letošní sklizeň. Od vzniku do dnešních dnů Masseto vznikalo ve stejných prostorách jako Ornellaia.

Nové dokumenty ukazují, že Japonsko se zaobíralo výrobou vína mnohem dříve, než od druhé poloviny devatenáctého století. Inspirováni importem vína z Evropy a ve snaze napodobit tento luxusní produkt, pokoušeli se japonští vládci o vinaření už v první půlce století sedmnáctého. A skutečně šlo o vína vzniklá fermentací, tedy ne jen hrozny macerované v destilátu. Používali divokou révu podle všeho s docela nízkou cukernatostí, na podporu fermentace přidávali černé sójové boby. Musím přiznat, že bych nějaké takové „původní“ víno docela rád ochutnal :-)

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails