pátek 20. července 2018

Korky bez TCA, spermie, Japonsko, Jon Bon Jovi

plesnivy_korekCo nového ve světě vína? Amorim, největší výrobce korků na světě (loni prodal 5.4 miliardy kousků), slibuje, že do roku 2020 ze své produkce kompletně odstraní TCA. Takže už žádné korkové lahve! Držím jim samozřejmě palce. V posledních letech jsem měl vyloženě korkových vín relativně málo, ale problém to je i nadále každá takhle zkažená láhev naštve. Jejich technika by neměla spočívat v tom, že testováním vyřadí vadné kusy, ale že vůbec žádné detekovatelné TCA v korcích nebude. Současné detekční řešení na bázi plynové chromatografie potřebuje zhruba 20 vteřin na test jednoho korku a celková kapacita závodu je okolo 50 milionů korků ročně, není to zrovna nejlevnější a dává smysl jen pro špičkové dražší korky.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 19. července 2018

Dvakrát Mencía z Bierza a povedené Barolo

gancedo-xestal-mencia-2010I přes novou vlnu vedra odhrnu dnes nějaká červená vína. Ve zkoumání odrůdy Mencía jsem pokročil lahví Bodegas y Viñedos Gancedo Xestal 2010. Jsme v oblasti Bierzo, z keříkových výsadeb šedesát až sto let starých v nadmořské výšce okolo šesti set metrů, školeno rok ve francouzských barrique sudech. Bordó láhev, kovová záklopka, celokorek. Poměrně tmavá rudá barva do fialové. Tmavě intenzivně ovocné, lesní ovoce, borůvky, trochu do marmeládových tónů, linka kořenitosti, poměrně výrazně dřevo, čokoláda. Suché, plnější, výraznější a tmavě ovocné i v chuti, sladší tříslo, dobré kyseliny, strukturované, delší,. Svědčí tomu vzduch a bude ještě slušně zrát. Není to špatné, ale tak nějak mi přijde, že ona decentní přezrálost a „make up“ novým dřevem trochu zastírají odrůdu. Cena ve Španělsku někde k 15€.

Zobraz celý článek...

středa 18. července 2018

Trojice horských vín od Weingut Garlider

garlider-sylvaner-2016Údolí Eisacktal (Valle Isarco) patří mezi nejsevernější a také nejmenší z italských vinařských oblastí, každopádně odrůdově jsme tam vyloženě „doma“ – Sylvaner, Müller Thurgau, Gewurztraminer, Veltliner, Pinot Gris, Kerner či Riesling, v menší míře i nějaké to červené jako Portugieser, Zweigelt či Blauburgunder (Pinot Noir). A ostatně i Vernatsch (alias Schiava či také Trolínské) by se u nás našlo :-) Weingut Garlider (web) rodiny Kerschbaumer sídlí v obci Feldthurns (nedaleko Brixenu). Révu pěstují na čtyřech hektarech v bio režimu, v nadmořských výškách někde mezi 500 a 900 metry. Vína kvasí spontánně v dřevěných kádích a obvykle je i školí na kalech znovu ve dřevě. V uplynulých dnech jsem pil tři různé jejich kousky a rád se podělím o dojmy :-)

Zobraz celý článek...

úterý 17. července 2018

Víno nás spojuje s lahví Mersaultu

Domaine-Bachelet-Monnot-Mersault-Clos-du-Cromin-2014S výrazným zpožděním jsem se konečně dostal k filmu Ce Qui Nous Lie (Back to Burgundy, Víno nás spojuje) a samozřejmě, pokud máte dvě hodiny sledovat vinice v okolí Puligny, Mersaultu a Volnay, k němu otevřel i láhev. Ideální by bylo víno z Domaine Roulot, protože Jean-Marc Roulot ve filmu hraje manažera domény o kterou v příběhu jde, ale tím jsem bohužel nedisponoval. Stejně tak jsem tu neměl láhev z Domaine de la Pousse d'Or, i tam se část děje odehrává. Místo toho jsem zvolil Domaine Bachelet-Monnot Mersault „Clos du Cromin“ 2014. O vinařích jsem se zmiňoval ve starším článku. Poloha Clos du Cromin (resp. Le Cromin) se nachází na severovýchodu obce právě směrem na Volnay (a v podstatě pod místním kempem), měla by dávat o něco méně „tučná“ vína než polohy okolní. Otevřené víno takové každopádně bylo. Vinařství postupně přechází na větší sudy než klasické 228l, používají 350l a zde šlo dokonce o 600l sudy. Víno je kombinací mladých keřů z roku 2000 a velmi starých, výsadeb z roku 1927.

Zobraz celý článek...

pondělí 16. července 2018

Pětkrát Cava Recaredo

recaredo-Serral-del-Vell-2008Recaredo (Mata Casanovas, web), s jejich téměř stoletou historií a specifickým přístupem k přípravě šumivých vín, rozhodně patří mezi výjimečná španělská vinařství. Sídlí v epicentru katalánských bublin, Sant Sadurní d’Anoia, a 65 hektarů vlastních vinic v oblasti Costers del Bitlles (Alt Penedès) obhospodařují v bio a Demeter certifikované biodynamice (coby vůbec první v tomto místě), bez závlahy a vždy jen s ručním sběrem. Jejich vinice Serral del Vell je jednou z těch mála, které jsou součástí Cava de Paraje Calificado. Oproti některým jiným nezanevřeli na apelaci cava a vše co si sebou nese, naopak se maximálně snaží o zlepšení jejího jména. Připravují jen a pouze Brut Nature vína, naprosto bez dozáže, a pouze ročníková.

Zobraz celý článek...

pátek 13. července 2018

Podvodná francouzská růžovka, myši v moštu, 1 Glass od Jancis Robinson

cisternaUrčitě nelze schvalovat, když ve Francii „vinní teroristé“ vypouštějí tanky plné španělského vína v přístavu Sète nebo přepadávají cisterny se stejným obsahem a zbavují se ho rovnou na silnici. Na druhou stranu tak bojují nejen proti prostému problému s odbytem vlastní dražší produkce, ale i proti jednomu takovému nešvaru, se kterým tu sami máme více než dobré zkušenosti. Nejméně 70 tisíc hektolitrů španělské růžovky, tedy ekvivalent deseti milionů lahví, bylo vydáváno za víno francouzské. Přičemž způsoby šálení zákazníků jsou různé. Klasikou je mít na lahvi „Lahvováno ve Francii“ a někde vzadu malým písmem „Víno ze Španělska“ či (v kombinaci s francouzským producentem a plně francouzským jménem) ještě více zavádějící „Víno z Evropské unie“. Pořádné tresty pak padají přímo za vydávání vína jako zemského francouzského, a ještě tvrdší za předstírání konkrétní apelace, obojí se též dělo (a stále nejspíše děje). Pořádnými nemyslím jako ty u nás a složité řešení, zda to náhodou nebude pro firmu co vystřelila miliony padělků likvidační, ale klidně 10 % ročního obratu či 300 tisíc euro, co je vyšší, a až dva roky v lochu. Velice oblíbenou metodou podvodu je, že si objednáte z lístku běžné francouzské víno po sklence či karafě a přistane vám právě španělská „sudovka“. Upřímně… u levných spotřebních vín má Španělsko kvalitativně navrch, ale správně tohle chování samozřejmě není :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 12. července 2018

Naturální Weißburgunder a směska z Ribeiro

judith-beck-weissburgunder-bambule-2015Biodynamické vinařství Judith Beck z Golsu má, krom poctivé výborně udělané klasiky o které tu píšu celkem často, i plně naturální řadu zvanou „Bambule!“, připravovanou jen když mají pocit, že to u té či oné odrůdy bude zrovna fungovat. Bílá obvykle macerace a fermentace na slupkách (~ 14 dní), zrání v použitích barrique sudech na kalech (8-16 měsíců) a lahvování bez filtrace a síření. Weißburgunder Bambule! 2015 jsem poprvé pil loni v srpnu a bylo to živé, energické, trochu „bezsirně zasmrádlé“ bílé, ale nic úplně zásadního jsem v tom neviděl. Rok se sešel s rokem a vida, je to mnohem dál! Burgundská láhev, celokorek, zavoskované hrdlo. Tmavší, lehce opalizující spíše citronová barva. Čerstvá, pikantnější vůně, žluté ovoce, něco tropických tónů, karambola a herbální linka. Suché, šťavnaté, s výraznější citrusovou kyselinou, intenzivní a trochu nervózněji energické, středně plné, žlutá ovocnost, minerální slaný tón, naprosto čisté (hurá, v poslední době jsem měl trošku smůlu na různé myšinové a jinak jeté zmetky, u nesířených vín), s ovocně nasládlým zakulacenějším delším závěrem. Dost pěkný. V nabídce VPV, stejně jako další vína vinařky.

Zobraz celý článek...

středa 11. července 2018

Mladé Quatre z Dobré Vinice a Ampeleia Unlitro

dobra-vinice-quatre-2016Tak zase odhrnu něco z toho, co jsem s velkou chutí pil v uplynulých dnech. Třeba takové Cuvée Quatre 2016 (alias „Štverka“) z Dobré Vinice. Což je směs Chardonnay a tří pinotů (Blanc, Noir a Gris) z Velkých Bílovic. Lisovány celé hrozny, kvašeno společně, víno školeno zhruba rok na kalech v 225l a 600l nových dubových sudech. Tedy tentokrát žádné kvevri, delší macerace a jiné „extravagance“, ale spíše styl, kterým se Dobrá vinice etablovala a proslavila před dávnými roky. Ostatně o ročníku 2004, tehdy pod jménem Pinot-Chardonnay, jsem tu psal opakovaně a naposledy loni v prosinci (to víno stále drží!). Bordó láhev, plastová záklopka, celokorek. Víno jsem otevřel ve středu večer a chutnalo mi, ale dobrovolně přiznávám, že jsem čekal víc. Následující čtvrtek odjel na svátky a víkend pryč. Polovina lahve zůstala v lednici. A v neděli večer bylo víno naprosto parádní! Prostě je to mlaďoch a potřebuje pořádně rozdýchat, takže je třeba s tím počítat. Aromatika zralého žlutého ovoce, krémovost, lehce pikantní, výraznější ale parádně zakomponované dřevo, poměrně komplexní, s jemnějšími odbočkami. Suché, plnější a výrazné, s bezva kyselinou ale zároveň zakulacené a se sladkostí ovoce i dřeva, vybalancované, delší. Spokojenost velká!

Zobraz celý článek...

úterý 10. července 2018

Algueira a okrajové španělské červené odrůdy

algueira-carravel-2015Už je to nějaký pátek, co jsem se nechal zlanařit a vedl ochutnávku „těch dalších“ červených španělských odrůd, zajímavých vzorků, které dovozce Alifea posbíral hlavně v Galicii. Chutnala se nejen má milovaná Mencía, ale i kousky jako Merenzao, Caiño či Sousón. A podstatnou část vín tvořila produkce Adega Algueira (web), v současnosti už docela hvězdy z dramatické oblasti Ribeira Sacra. K dovozu bohužel asi nedojde, ale já si nějaké další kousky pořídil po vlastní ose. Každopádně vinařství si pár řádků zaslouží, pokud na ně někde narazíte neváhejte vyzkoušet. Tedy pokud máte ověřeno, že váš vkus je jakž takž kompatibilní s tím mým :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 9. července 2018

2x netradiční Sauvignon a výtečný Vavřinec

somloi-vandor-szikar-2015Dnešní vinné recenze začneme na mém milovaném maďarském vulkánu Somló, u mladého vinařství Somlói Vándor (web, dováží Vinorum). Jméno, v překladu poutník ze Somló, vychází z faktu, že vinař Tamás Kis několik let (dokud měl jen půl hektaru) vinice obhospodařovával na dálku, pravidelně na Somló jezdil ze svého hlavního zaměstnání v Egeru. Po získání dalších vinic se už musel přestěhoval a vinaří, čistě ve vinicích i ve sklepě, aniž by musel putovat. Jméno však zůstává :-) Nějakou dobu poté, co Somló opustil legendární Takács Lajos, se pod správu Somlói Vándor dostaly i výsadby jeho vinařství Hollóvár. A v jejich rámci, na vrcholu hory, vinice s v oblasti velmi netypickou odrůdou – Sauvignon blanc. Z ní pochází Szikár 2015. Fermentováno spontánně, školeno zhruba z poloviny v sudech po dobu šesti měsíců, druhá půlka v tanku. Štíhlá láhev uzavřená šroubovým uzávěrem. Citronová žlutá barva. Čerstvá, pikantnější vůně, evokuje slanost, jemně oříšek, zázvor, citronová tráva a lehce kořenitost. Lehčí až středně plné, naprosto suché s výraznější kyselinou, minerální, něco železitosti a slanosti, delší, pevné. Místo původu dominuje nad odrůdou, jak se na Somló děje běžně, byť ve štíhlejší podobě než je zde obvyklé. Hodně zajímavý kousek, navíc unikátní i v tom, že jde podle všeho o poslední ročník. Vinice je nově ve vlastnictví jiného (velkého) vinařství, které ji přesazuje.

Zobraz celý článek...

středa 4. července 2018

Dvě nádherná naturální Champagne

Champagne-Ruppert-Leroy-Martin-Fontaine-Blanc-de-Blancs-Brut-Nature-2013O čem psát takhle poslední den před svátky a víkendem, když už všichni stejně myslí na dovolenou nebo na ní už dávno jsou? Bubliny! Před pár týdny jsem se zúčastnil degustace novinek u PMP Exclusive, firmy specializované na pěstitelská a obvykle bio(dynamická) Champagne, navíc (což je ovšem v tomto segmentu typické) velmi suchá. Jejich sortiment patří mezí úzkou domácí špičku, nabízí pár legendárních jmen, další výtečné vinaře i hodně fajn objevy. Vzhledem k tomu, že další zajímavé kousky teď přechutnávám doma (+ se chystám na další degustaci 17. července, kdo jste ve Varech na festivalu tak tam právě mají vanu plnou šampaňského), nejspíš se jim teď budu věnovat trochu víc. Dneska bych odhrnul dvě lahve, ze kterých jsem byl opravdu nadšený. A u kterých předpokládám, že hodně osloví především ty, kterým krom bublin učarovalo bílé Burgundsko :-)

Zobraz celý článek...

úterý 3. července 2018

Pálava 84 % vody, Chablis, čínské investice, degustační erotika…

palava_petkaNedávno jsem psal o odrůdě Pálava do jedné přílohy Hospodářských novin a text zakončil na velmi pozitivní notě. Mimo jiné i poznámkou o tom, jak moravská či slovenská Pálava, kdy ovšem o geografickém původu i konkrétní odrůdě bylo nutné ve většině případu více než pochybovat, prakticky vypadla z nabídky stáčených vín a tento dřívější fenomén vymizel. Inu spletl jsem se. Trafika a vinotéka (samo spojení ve mně nevzbuzuje zrovna důvěru) ve Velkých Bojanovicích nedávno prodávala slovenskou polosladkou Pálavu, ve které SZPI zjistila přídavek sacharózy a 84 % exogenní vody. Jinak řečeno šlo o brutálně naředěné něco (nedivil bych se, kdyby to byl spíš Tramín nebo i Děvín). Ale když to lidi chtějí a jsou ochotni pít…

Zobraz celý článek...

pondělí 2. července 2018

„Tradiční“ Beaujolais 2017 až 1967

morgon-cote-du-pyBeaujolais může mít mnoho podob. Od otravně bonbónového uspěchaného Nouveau, přes přístupná ovocná vína připravená také z velké části karbonickou macerací až po různé úrovně charakterních červených, kde karbonika hraje menší či žádnou roli, z výjimečných terroir několika zdejších špičkových poloh. Taková vína obvykle vyžadují 4-5 let aby se plně projevila a leckdy dokáží s úspěchem zrát násobně déle. Odrůda Gamay je jedním z potomků Pinot Noir a po pravdě velmi staré víno z ní, nejvíce z apelací jako Morgon and Moulin à Vent, starý pinot nemálo připomíná a dokáže pěkně zamotat hlavu. Lze se samozřejmě do krve hádat, co je pro Beaujolais tradičnější. Výsledek bude hodně záležet na tom, jak daleko do minulosti budete hledět. Na víno, jaké dělali otcové současných vinařů? Jejich dědové? V polovině 19. století? Uděláte zlom v momentě ustavení apelace, roce 1936? Je fermentace a delší macerace odstopkovaných hroznů a zrání v sudech „modernou“ dotaženou z Burgundska či naopak podobou, kterou měla tamní vína dávno předtím, než byl nalezen vhodný způsob zjemnění a změkčení výsledku? Je to boj! Dnes je jako tradiční vnímána spíše alespoň částečná karbonická macerace a celé hrozny, a spousta výsledných vín je fantastická, ale prostě to není jediný pohled a jediná cesta.

Cyril-ChirouzePřed dvěma týdny jsem měl možnost zúčastnit se inaugurace nové cuverie Château des Jacques v obci Romanèche-Thorins, jedno z rezervovaných míst mi coby známému fandovi apelace (má to výhody, snažit se roky lidi přesvědčit, že Beaujolais dává smysl ;-) přepustil dovozce do ČR. Historické vinařství proslavené především apelací Moulin-à-Vent bylo v roce 1996 zakoupeno burgundským Maison Louis Jadot a od té doby si prošlo pár změnami. Vše začalo ve vinicích, postupným převodem do bio režimu (jede tak, zatím necertifikovaně, zhruba polovina a další už brzy) a především původních nízkých výsadeb s krátkým řezem bez opěr (gobelet) na Cordon de Royat, tažně na drátěnce. Teprve po vinicích začali i s úpravami ve sklepním provozu, které jim mají umožnit pečlivější práci s jednotlivými terroir. Ve zpracování se ale v zásadě nic nemění. Ruční sběr hroznů dle poloh a zralosti, spontánní fermentace v betonu (nerezu se snaží pro Gamay vyhnout, má dost tendenci k reduktivním projevům), delší macerace, zrání zhruba 10 měsíců v dubových sudech z 35-40 procent nových (Jadot má vlastní bednářství). Prioritou jsou pro ně jednotlivá cru (celkem vlastní 83.69 ha v pěti cru a 16 různých vinicích a jedné poloze pro bílé) jako celek, tj. Fleurie či Morgon nebo Moulin-à-Vent. Teprve pokud jsou schopni tyto připravit, a ani to není pravidlem každý rok (třeba Fleurie 2016 nemají vůbec), zabývají se možností nalahvovat samostatně specifické vinice.

Isabelle-LetessierBylo to intenzivní den narvaný informacemi i „praxí“. Začali jsme geologickým rychlokurzem s Isabelle Letessier (bylo zodpovědná za mapování místních terroir a díky její práci existují současné geologické mapy), který by pravděpodobně trval dále a pokračoval drolením a sliněním na další druhy hornin a v dalších výkopech, kdyby na vše nedohlížel sklepmistr vinařství Cyril Chirouze :-) Každopádně bylo trochu vyděšená rychlostí klimatických změn a extrémů, které se tam dnes dějí. Pro někoho, kdo měří vývoj spíše v tisících a milionech let to musí být tuplem zneklidňující. Pokračovali jsme přes prohlídku různých vinic v regionu, prohlídku vinařství, horizontální degustaci jednotlivých vinic v Moulin-à-Vent i dalších apelacích po vertikálu Moulin-à-Vent „Clos de Rochegrès“ od sudového vzorku ročníku 2017 po ročník 1967 (u všech prezentovaných let s pěkně zpracovanými informacemi o klimatických podmínkách). A vše zakončili večeří právě v nové vinařské budově a mezi (fakt pěknými) betonovými tanky, což mělo rozhodně lepší atmosféru než leckterá rádoby rustikální restaurace :-) Poznámky nejsou nějak superdetailní, ale nějaké ty dojmy se podělit musím. Vína skládám k sobě podle apelací, byť mohla být chutnána při různých příležitostech (platí třeba i pro vertikálu, některá vína z ní jsme pili jindy).

betonove-tanky

clos-de-loyse-bourgogne-blancV průběhu dne jsme ochutnali (a k jídlu vypili) několik ročníků Clos de Loyes, což je bílé Chardonnay z vinice nedaleko Pouilly-Fuissé, pod apelací Chénas, pro odrůdu netradičně na granitu a vápencovo-jílových nánosech. Víno existuje ve dvou podobách, buď jako čistě nerezové Beaujolais blanc nebo coby Bourgogne blanc s polovinou moštu a vína školeného v sudech. Čistě nerezovou variantu jsme pili v ročníku 2017 (a na doma jsem si experimentálně koupil 2013, ale ještě neotevřel) a je to mladé, žlutě ovocné a lehce oříškové víno, zakulacenější a trochu krémové, s fajn kyselinou, přímočaře přístupné. Pije se to moc pěkně. Oproti tomu totéž v „burgundské“ sudové variantě mi přišlo o něco utahanější, dřevo dost vystupovalo a celek mne nějak zvlášť neoslovoval. Vlastně podobný problém jsem měl i s magnum 2013 téhož, hodně uhlazené a tak nějak… bez živosti. Paradoxně zrovna teplejší (ale v Beaujolais pro červená bez debat velký a v moderní historii jeden z nejlepších) ročník 2009 působil o hodně živěji, strukturovaněji, sympatická bílá burgunda.

beaujolais

Fleurie 2017 bylo jediným z vín v poslední době počasím dost zkoušeného cru, vinice tam navíc mají docela nově. Sudový vzorek nabízel svěží expresivní intenzivnější ovocnost zralého červeného ovoce a kořenitost, pěknou strukturu a délka. Zábavné a za pár let skvělé. Morgon 2016 potřebuje čas na rozdýchání, ale je to krásně provedená záležitost, šťavnatá, svíravější, dobře strukturovaná. Klimat Morgon Côte du Py 2016 byl pro mne vínem ročníku. Bohatší a složitější ovocnost a dost „pinotová“ vůně už teď, třešně, lehce marihuana, suché, svíravější, parádní kyseliny a tvrdší strukturovaný projev, šťavnaté ovocné jádro, výtečná délka. Tohle bude skvěle zrát a těším se moc. Morgon 2014 velmi pěkné, peckovinové a kořenité, tvrdší ale již poměrně připravené k pití. Morgon 2009 z magnum lahve znatelně zralejší, kořenité, strukturované, s pěknou červenou ovocností, delší, výtečné. Ale chutnáno z několika lahví a rozdíly docela velké, jedna mi přišla výrazně naoxidovanější.

moulin-a-vent

clos-de-rochegres-moulin-a-vent-2017Moulin-á-Vent 2016 zemitější, pěkná červená ovocnost, svíravé, skvělé kyseliny a pěkná stavba, docela jemné hezky postavené, florální linka. Rád bych zkusil znovu za dva roky. Moulin-á-Vent La Roche 2016 (vinice přímo pod mlýnem dávajícím jméno apelaci, v tomto ročníku velká redukce hroznů po krupobití) sladší zralejší ovocnost, suché, šťavnaté, precizní intenzivnější ovocné i v chuti, výborná stavba. Moulin-á-Vent Clos du Grand Carquelin 2016 sevřenější a kořenitější, suché, šťavnaté, tvrdší, hranatější stavba, s dojezdem sladkých peckovin. Moulin-á-Vent Clos de Thorins 2016 precizní ryzí krásna efektní ovocnost, čerstvost a mladost, suché, šťavnaté, strukturované, slušně dlouhé. Tohle nadchne mnohé a rád bych měl doma.

stare-gamayNejvětší pozornost byla věnována Moulin-á-Vent „Clos de Rochegrés“, což je neoficiální jméno polohy spadající jinak pod Au Mont, vinice s výhledem na celou apelaci a nadmořskou výškou až 361 metrů. Jde o polohu s mělkou půdou postavenou na granitu a s větším obsahem jílu než je typické v okolí, navíc protkanou švy křemene. Sudový vzorek 2017 je víno mladičké, hutněji expresivně ovocné, suché, svíravé, koncentrované, s výrazným tříslem, delší, sladší dřevo, opulentnější styl. 2016 v projevu lehčí, vzletněji ovocné, šťavnaté, i při slušné koncentraci určitá lehkost, svíravé, mladé, příjemné pití. 2015 expresivní, ryzí ovocnost, tmavší peckoviny, seriózní. Suché, výtečné kyseliny, výraznější třísloviny, strukturované, delší, plnější, velmi povedené. 2008 již nazrálejší barva se znatelně naoranžovělým okrajem, nazrálejší jemnější aromatika, stále pěkná peckovinová ovocnost, dotyk podhoubí, suché, vybalancované a delší, s lehounce nazelenalým závěrem a výraznou svíravostí. 2005 z počátku v aromatice hodně divné až do váhavých pohledů mnohých, zda nejde o korek. Ovšem v chuti od počátku čisté. Barva méně nazrálá než předchozí, po rozdýchání zralejší, jemnější, drobnější červené ovoce a dost burgundský dojem. Suché, čisté, bezvadné kyseliny, červené ovoce, jemnější, stále tříslo ale již se uhlazující, vyvážené, elegantní, naprosto parádní. 2002 velmi odlišné, zemitost a třešňový likér, výrazná chuť, suché, hrubší, slušné ale nic zásadního. 2000 zralejší, marmeládovější ovocnost, kořenitá linka, moruše, kouřovost, poměrně koncentrované. Suché s dotykem ovocné sladkosti, vyvážené, slušná délka, sladší zralá ovocnost, jemnější odbočky, seriózní, delší. Hodně povedené.

clos-de-rochegres-moulin-a-vent-19761999 zralé, stále ještě červené ovoce, kořenitost, vybalancované jemnější a dost fajn. 1997 kvanta depotu, výraznější zralost, směrem do trochu živočišnějších, upocených tónů. Suché, svíravé, stále s červenou ovocností v chuti, dobrá délka, složitější, zajímavé. 1985 magnum opět kvanta depotu, dost světlé a nazrálé. Jemnější lehce pikantnější vůně, dotyk polévkového koření, suché, čisté, jemnější, nazrálé, vyvážené, charakterní, kondice výborná, fajn délka. Potěšilo hodně. 1978 hodně zralé, dost burgundský dojem ale zároveň i poměrně dost oxidace, suché, stále dobře pitelné, s čerstvým kozím sýrem překvapivě parádní. 1976 magnum nazrálejší, výraznější projev, trochu upocené, dotyky ovoce, komplexní. Suché, čisté, decentně svíravé, zralé ale stále s trochou mladistvé energie, dobrá délka, jemnost ale i síla, elegance. Jako… tohle je skvělý. Jasně, extrémní ročník s obrovským suchem a redukcí hroznů a v Beaujolais legendární (viz jeden starší zápisek), ale stejně. 1967 magnum světlá barva, zralé, divočejší, likérové a k tomu jemnější zajímavé tóny. Suché, čisté, zralé ale stále v kondici a vybalancované, dotyk ovocné sladkosti, příjemné pití.

beaujolais-2

Úplným závěrem celého dne byl jejich Marc de Bourgogne 1990, lahvovaný nedávno a do té doby v sudech, nádherná ukázka aromatické koncentrované vyzrálé uhlazenější matolinové pálenky (a o třídu lepší než marc co běžně Jadot prodává ze své operace v Côte d’Or). Chtěl jsem koupit a nezadařilo se, snad někdy příště :-)

Každopádně… pijte Beaujolais! Pijte kvalitní Beaujolais a nebojte se, že by nedokázala zrát a pozitivně se vyvíjet ve sklepě. Ta dobrá to rozhodně zvládnou s grácií.

Zobraz celý článek...

pátek 29. června 2018

Nové sklenka a dvě lahve od bohémky

bohemia-sekt-sklenka-tangoNechci vyloženě tvrdit, že peklo zamrzlo, ale… Bohemia Sekt (web) začíná experimentovat i s jiným tvarem skla než úzkou flétnou! :-) Říkají jí Tango, je tažená z jednoho kusu, tvarem blíže tulipánovým (resp. jede směrem, kterým podstatná část současných bublinových sklenek „někde na pomezí“, které se ještě úplně nechtějí vzdát vyššího užšího profilu) ryzlinkovkám, rysku značící deci najdete těsně nad nejširší částí a celkový objem je zhruba dva a půl deci a hrdlo je širší než u fléten. Připravena byla ve spolupráci a vyrábí ji sklárny Rona a co je (alespoň teda pro mne) důležité je, že nejde o zvláštní kousek na speciální akce, ale měla by postupně plošně nahradit jejich běžné malé flétny. Jasně, nadšence do ostře řezaného tenkostěnného špičkového křišťálu od Zalto či z moderních řad Riedelu asi nechá chladnými, jenže je zase připravena tak, aby spolehlivě vydržela náročný restaurační zápřah a cenově se snadno dala použít i v úplně běžných restauracích.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 28. června 2018

Zacílení na milovníky whisky a ročníkové sherry

balvenie-double-woodPravidelní čtenáři tohoto blogu a ti, co mne znají osobně, samozřejmě dobře vědí, že nevynechám jedinou možnost propagovat klasické sherry. Považuji se tak trochu za (neoficiálního a necertifikovaného) ambasadora vín z Jerezu a okolí v ČR a neskromně bych si dovolil tvrdit, že málokdo zde udělal více edukačních ochutnávek a napsal více textů o sherry do všemožných časopisů. O všech těch příspěvcích zde na blogu ani nemluvě. Jakmile mne někde nechají psát o víně, ani se nenadějí a už se jim to tam hemží flórem i oxidativním zráním ;-) Někdy propadám beznaději, že veškerá snaha je stejně marná. Jindy, stačí jeden nový nadšenec, opět začnu doufat v obrat k lepšímu. Uplynulý víkend jsem si ověřil nový kanál, který by zdárné propagaci mohl pomoct – milovníky whisky!

Zobraz celý článek...

středa 27. června 2018

Parádní veltlíny a ryzlinky vinařství Geyerhof

geyerhof-stockwerkO produkci vinařství Geyerhof (web) z Kremstalu už jsem se tu zmiňoval před pár lety, od těch dob ochutnal nějaká další vína (a také si našli dovozce do ČR) a vždy byl dost spokojen. Nedávno jsem měl možnost v Rakousku hned dvakrát ochutnat něco z jejich produkcí, vlastně docela slušný průřez, včetně několika starších vín, a dneska se ve zkratce podělím o dojmy. Pokud jde o způsob vzniku, tak se moc nezměnilo, už od konce osmdesátých let je to organika a ve sklepě nízkointervenční. Snad jen viněty mají nové (méně usedlé) a celková plocha vinic je o kousek větší :-)

Zobraz celý článek...

úterý 26. června 2018

Alter Ego de Palmer 2004

alter-ego-de-palmer-2004Bordeaux doma pijeme docela málo, ale navždy pro mne bude tou první z opravdu vyhlášených vinařských oblastí, kterou jsem začal trochu víc zkoumat a nějak systematicky zkoušel i špičková vína. A dost možná vůbec první z vyloženě slavných vín, pravda „jen“ druhé víno top producenta, které jsme doma s budoucí manželkou otevřeli, bylo (v té době zbytečně mladé) Alter Ego de Palmer 2002. Sice jsem už v tu dobu měl ochutnané i významnější kousky, ale dát víc než tisícovku za láhev doma bylo něco téměř nepředstavitelného. A ostatně i dneska se to neděje zrovna často (zato průměrná cena „běžné“ lahve stoupla… významně). Před pár dny jsem na dávné časy zavzpomínal s Alter Ego de Palmer 2004, lahví koupenou tenkrát v kampani en primeur, mé první. Před dvěma lety jsem touhle dobou, na narozeniny, otevíral ročník 2006. O ročníku 2001 a vinařství jsem se dost rozepisoval dříve a snad text nezastaral úplně moc. Jen vinařství od těch dob najelo na biodynamiku, taková drobnost :-) A vyzkoušelo si také, tentokrát legálně, ermitážování. Dnes tedy jen samotné dojmy z vína.

Zobraz celý článek...

pondělí 25. června 2018

Korábův šumivý pinot a seriózní Casavecchia

korab-cremeaux-pinot-noir-2017Dnes odpoledne a večer pácháme v centru Prahy další Družstvo, téma jsou tentokrát vína co jsme vezli (a z části nedovezli) do USA a Kanady, styly co tam teď v naturálních barech letí a tak podobně. Jedno z vín, které jsem chtěl v New Yorku mít, byla i frankovka od Petra Korába. Ta se ztratila po cestě a tak jsme vezli v kufrech jeho Karmazín Three Vintages. Ten byl ovšem už na minulé družstevní párty a tak jsem za sebe pro dnešek „nominoval“ jiné Petrovo víno, Crémeux Pinot Noir 2017 (na vinětě se název úplně nezadařil). Což jsou bubliny udělané jako méthode ancestrale, prostě aktuálně extrémně populární pét nat. Osobně preferuji klasickou metodu a odstřelené kaly (i proto bude druhé mé dnešní víno Champagne Dhondt-Grellet Brut „Dans un Premier Temps“), ale dobrý pét nat si dám s chutí. Tenhle vznikl z hroznů odrůdy Pinot Noir boleradické vinice Psinky. Červeno-oranžová barva, kalnější, něco perlení. Ve vůni svěží, ovocné, jahodový kompot, trochu navinulé, poměrně výrazné. Úplně suché, na bubliny plnější, krémové, červená ovocnost, docela koncentrované, lehce svíravé, fajn délka. Méně přímočaře veselé než leckteré jiné pét naty, strukturovanější, dost dobře pitelné. Dneska nás nečeká žádné vedro a tohle myslím sedne i do odpoledne pod mrakem :-)

Zobraz celý článek...

pátek 22. června 2018

Burgenlandská frankovka a roséčko z Bílovic

judith-beck-blaufrankisch-2016Jsou červená která, teda pokud máte vkus nastaven tímhle směrem, nezklamou. Jednou z nich je Frankovka od Judith Beck. A není hned nutné sahat po výběrových kouscích, starých keřích a specifických vinicích, už základní Blaufränkisch 2016 stojí za pozornost. Směs z tratí Altenberg, Altenbergacker a Schafleiten, vše samozřejmě Burgenland na dohled od Neziderského jezera. Spontánně kvašeno ve dřevě, zrálo 10 měsíců ve starších barrique sudech. Mladé víno, ale přístupné už docela brzy, přitom vydrží. Burgundská láhev, kovová záklapka DIAM korek. Barva tónem do fialové. Čerstvé, tmavě peckovinové ve vůni, dotyk lesního ovoce, ostružiny. Kořenitá linka a něco živočišnosti. Suché, středně plné ale lehkonohé, výraznější kyselina a šťavnatost, velmi živé, energické. Ovocnost se opakuje i v chuti, třísloviny nijak výrazné, skvěle pitelné, slušně dlouhé. Sympatický kousek, kterého zmizne flaška ani nevíte jak. Vozí Víno pro Vás. V minulosti jsem tu už o vinařství psal několikrát, jejich styl mi sedí.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 21. června 2018

Rozjímání u dvou povedených šumivek

Agustí-Torelló-Mata-Cava-Gran-Reserva-2012Dnes je první letní den, slunovrat, mám rozjímavou náladu :-) Během úterních degustací jsem, jak je mým dobrým zvykem, datlil do počítače poznámky ke všem ochutnávaným vínům. I lahvi, která byla k dispozici k obědu. Trochu starší ročník z magnum lahve, nešlo si nezapsat. Pak jsem ochutnal z druhé otevřené… ze třetí… a měl velkou chuť poznámky smazat. Jedno víno bylo perfektní, krásně nazrálé, elegantní. Druhé vykazovalo známky výrazně větší oxidace, stále bylo v pohodě ale znatelně méně zajímavé. Třetí bylo blíže prvnímu, ale ona lehkost a dokonalý balanc mu trochu chyběla. A teď babo raď! O problémech s variacemi lahví i tom, proč víno chutná pokaždé jinak, jsem se tu ostatně rozepisoval. Jsou to ale tyhle chvíle, kde se snažíte udělat si nějaký závěr a víno (které prostě není unifikovaný koncentrát typu coca-cola, který se jen naředí v konkrétní stáčírně přesně definovaným množstvím vody) se brání, kdy mám chuť počítač zaklapnout a na všechno se vykašlat :-)

Zobraz celý článek...

úterý 19. června 2018

Unavený ale spokojený v Beaujolais

34354825_1734413646650470_1397550755749036032_nDnešní den byl náročný a stále ještě nekončí, ale rozhodně šlo o podnětnou zkušenost. Přednáška o půdách Beaujolais s geoložkou zodpovědnou za aktuální detailní mapování celé apelace (u výkopu v Moulin-à-Vent), horizontální degustace různých terroir, projížďka po vinicích, vertikální degustace polohy Clos de Rochegrès od sudového vzorku ročníku 2017 až po nazrálou magnumku 1967. Spousta vína, nějaké to jídlo, úžasné viniční výhledy (ať se na mne nikdo nezlobí, ale Beaujolais prostě vypadá lépe než Côte-d'Or, ovšem na vinicích je to taky víc práce a za výrazně méně peněz) a to vše na spalujícím slunku v třicítkových teplotách. Pro vinné zkušenosti je třeba se obětovat! Určitě časem sepíšu víc. Ne že bych tuhle oblast nepropagoval už dlouhodobě, ale nějaké to opáčko myslím nebude od věci.

Zobraz celý článek...

pondělí 18. června 2018

Velká Rioja a Tempranillo z Ribera del Duero

Muga-Prado-Enea-Rioja-Reserva-2010Úplně často současný styl Riojy nevyhledávám, v nákupech ze Španělska mi končí spíš jiné oblasti. Ale sem tam je dobré si ověřit, jak že to tam vlastně dělají. Před pár dny jsem zbavil korku víno trošku vyšší kategorie, Muga Prado Enea 2010. Slavný větší producent z Haro (měl jsem tu před deseti lety článek a už trochu zastaral, nedávno popisoval jejich bubliny) a jejich právě „tradiční“ styl, s delším školením. Celkem očekávaně dominance Tempranillo s asi 70 %, 20 % Garnacha a zbytek Mazuelo a Graciano, selekce z výše položených chladnějších vinic. Každou odrůdu zpracovávají samostatně (fermentace v dřevěných kádích), celkem tříleté školení v sudech začíná v novějších/nových a končí ve starších. Muga má vlastní bednářství, takže sudy jsou jejich. Po lahvování ještě několik let ve vinařství než jde na trh. Neprodukují všechny ročníky, jen ty opravdu povedené, i velikost produkce se může výrazně lišit.

Zobraz celý článek...

pátek 15. června 2018

Výtečný ryzlink od Balatonu

bencze-riesling-2016Zase se oteplilo a po dvou dnech na červeném přichází ryzlinku čas :-) A ten dnešní bude překvapivě z Maďarska, od Balatonu, z asi čtyřicetileté vulkanické vinice na bazaltu vedené v organickém režimu. O Bencze Családi Birtok jsem tu měl celý článek téměř přesně před rokem a je téměř jisté, že se jim budu věnovat i v budoucnu. Krom dnešního „základního“ ryzlinku mají i vyšší řady a pár dalších velmi lákavých vín, minule mne hodně oslovil i jejich Pinot Noir (a vinařství, které dělá skvělý Riesling a navíc i Pinot Noir, to prostě chcete!). Každopádně Riesling 2016 se od minulého ročníku, který se mi ovšem také líbil, změnil nejen chladnějším počasím, ale také školením. Minule šlo o kombinaci nerezu s trochou dřeva a lehce opulentnější styl, tentokrát vinařství zvolilo keramiku a přímou čerstvost. Navíc jde čistě o vinici Templomdombi. Výsledek je parádní.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 14. června 2018

Festival alsaských vín na Újezdě

mure-riesling-clos-st-landelin-2015Minulý týden se ve Vinném sklepě Újezd 19 konal Festival alsaských vín. K ochutnání bylo něco přes třicet vzorků, úplné novinky v jejich sortimentu, čerstvé ročníky vinařů již dovážených. Ve všech případech, a celkem byla představena šestice producentů, šlo o rodinná vinařství, často pracující v bio(dynamickém) režimu, nějaké to hvězdné jméno i sedláčtější produkce. Alsasko jsem v poslední době dost zanedbával a tak poctivě projel všechna představená vína. Vezmu to, hezky po jednotlivých vinařích, co mne nejvíce zaujalo.

Zobraz celý článek...

středa 13. června 2018

Jihoafrické bubliny a naturální Mencía

Klein-Constantia-Estate-Brut-2012-Méthode-Cap-ClassiqueObčas je třeba vybočit ze zajetých kolejí a tak jsem včera nalil do sklenek bubliny z… Jižní Afriky. Vinařství Klein Constantia je legendou, slávu jim přineslo Vin De Constance, jedno z velkých sladkých vín se staletou historií. Dnes je jejich sortiment výrazně širší, od základních svěžích sauvignonů po výtečná červená (ta hlavně díky spojení s vinařstvím Anwilka před pár lety). Vinařství spoluvlastní Zdeněk Bakala, snad to nikomu požitek z vína nezkazí, a právě díky spojení s Anwilkou v něm mají menší podíl i Bruno Prats (Château Cos d’Estournel) a Hubert de Boüard (Château Angélus). Jejich Estate Brut 2012 Méthode Cap Classique je stoprocentní Chardonnay z jediné vinice, směs sběrů v průběhu ledna a února, lisování celých hroznů a zrání 9 měsíců v 500l dubových sudech. Následně 20 měsíců druhotná fermentace a zrání v lahvi. Dozáž k osmi gramům, alkohol pouhých 11.45 %. Aktuálně vinařství nabízí už ročník 2014 a prodejci mají hlavně 2013, tenhle „archivní“ kousek byl z alkohol.cz. Tmavší citronová žlutá barva, výrazné vytrvalé perlení malých bublinek. Poměrně výrazná aromatika, sluší tomu objemnější sklenice a vyhnul bych se běžným flétnám. Výraznější toastová linka až dotyk pražené kávy, citrusy, lehce tropické ovoce a zelené jablko, pěkná minerální linka, křísnutí křemenem. Suché, čisté, se svěží citrusovou kyselinou a dobrou délkou, výborně udělané, vyvážené, klasické bezva bubliny, kterým svědčí trocha zrání v lahvi.

Zobraz celý článek...

úterý 12. června 2018

Báječný Chenin Le Haut des Clous 2015

domaine-saint-nicolas-le-haut-des-clousThierry Michon z Domaine Saint Nicholas možná na vinětách svých základních vín stojí na rukou (a po pár skleničkách se takto rád předvede i na ochutnávce) a prezentuje spoustu dalších veselých kreseb, ale nenechte se zmást… jakmile pokročíte k vyšším řadám jeho vín, jde o velmi seriózní počiny. Vinařství sídlí úplně na jihu Loiry, na dohled Atlantiku u starých salin poblíž L'Ile d'Olonne, a na tomto unikátním terroir s jílovitými a břidlicovými půdami se spoustou křemene pracují už po tři generace. Od roku 2011 mohou vína odsud nést apelaci Fiefs-Vendéens s dodatkem některé ze specifických obcí, oni spadají pod Fiefs-Vendéens Brem. Na všech vinicích, celých 40 hektarů to je, jednou biodynamicky (certifikace Biodyvin a Demeter) již od počátku devadesátých let a i předtím čistě, certifikovaně od roku 1995. Tedy žádný čistě aktuální trend, dokonce se mu postupně zadařilo nakoupit nějaké pozemky podél vinic, aby zabránili případným postřikům z okolí. Odrůdově jedou Chenin Blanc a také Chardonnay v bílých a Pinot Noir, Grolleau, Negrette a Cabernet Franc v červené. Fermentace spontánní obvykle ve dřevě a v různých druzích dřevěných sudů a velkých tanků i zrání. Žádná další aditiva krom síření v omezené míře. Normálka.

Zobraz celý článek...

pondělí 11. června 2018

VieVinum, United by Blaufränkisch a Return to Terroir – víkend ve Vídni

weninger-kirchholz-blaufrankischVíkend byl náročný. Začal už páteční oslavou narozenin Fajnšmekru, ke které (respektive jednomu konkrétnímu vínu) se ještě vrátím. V sobotu jsem vstal hezky ve čtyři a vyrazil směr Vídeň, kde se už od pátku konalo hned několik více než lákavých vinařských akcí. Tou nejzásadnější z nich je samozřejmě VieVinum, co dva roky organizovaný třídenní mezinárodní vinný festival, největší přehlídka vína v Rakousku a skvělá příležitost si na jednom místě projet právě a především rakouská vína ze všech regionů. Festival okupoval spoustu prostor paláce Hofburg a kombinace stovek vystavujících, obludných teplot (nejen) venku a tisíců degustujících vytvořila poměrně únavnou směsici :-)

Zobraz celý článek...

pátek 8. června 2018

Fajnšmekr slaví sedmé narozeniny…

fajnsmekrVršovický Fajnšmekr, obchod s vínem a delikatesami, dovozce vín a jeden z vůbec nejsympatičtějších (mimo jiné protože velmi komorních) vinných barů v Praze, právě dnes slaví sedmé narozeniny. Jako vždy to pojali formou „street party“, letos ve francouzském duchu. V minulých letech jsem byl s dětmi, pro které se tam vždy našla nějaká zábava (a výborný mošt, i vinný), ale letos se mi zadařilo vyrazit alespoň na úvod hezky sám :-) A tak jsem se rozhodl, že dnešní zápisek pojmu jako živý report od několika vzorků. Kolika se teprve uvidí, článek bude (ne)pravidelně aktualizován :-) Jdeme na to!

Zobraz celý článek...

čtvrtek 7. června 2018

Dvakrát fajn cava a jedno Maďarsko

Mascaró-Brut-Nature-„Pure“-Cava-Reserva-2013Krom oblíbených stálic jsem ze Španělska zase zkusmo nakoupil i nějaké ty nové vzorky a postupně se jimi propíjím. Padla třeba láhev Mascaró Brut Nature „Pure“ Cava Reserva 2013. Rodinný podnik (web) z Vilafranca del Penedès produkuje už po tři generace bubliny, tichá vína a destiláty (a likéry na nich postavené), právě s brandy a spol. slaví asi největší úspěch. Ale i bubliny se jim očividně daří. Hrozny na tyhle pochází z pozemků původně patřících cisterciáckému klášteru v Santes Crues (provincie Tarragona), odrůdově je to 80 % Parellada a 20 % Macabeo, připraveno po šampaňském způsobu (rozhodně nemají problém s  využitím dalšího lisování pod vyšším tlakem a mohou použít jen první jemnější), na kalech v lahvi přes dva roky, po odstřelu ponecháno bez dozáže. Těžší láhev. Výraznější žlutá barva, bohatá pěna a pěkné perlení menších bublinek. Čerstvá klasická vůně, sušené květy, dotyk minerality, citrusy a citrusová kůra. Suché, čisté, výrazné, čerstvé, s minerální linkou, vyvážené, pěkně postavené, toastové tóny, lehce nahořklé v dochuti. Serióznější, nadprůměrná cava.

Zobraz celý článek...

středa 6. června 2018

Riedel Performace, vinohradnické extrémy, vysoce hodnocená vína z ČR

riedel-performance-pinot-noirRiedel přišel s novou řadou skleniček tvarovaných pro specifické odrůdy. Říkají jim Performance a Maximilian Riedel se s nimi teď neustále fotí :-) Riedel si vždy zakládal na tom, že jejich skleničky jsou naprosto čisté pokud jde o kalich. Nožka může být barevná, ale kalich musí být dokonale čirý a bez zdobení, aby nijak nerušil barvu vína. Tím se hodně odlišovali od zdobného skla Moseru a dalších. A jejich přístup (a ostatně i tvary sklenek) se v průběhu let stal de-facto standardem pokud jde o seriózní vinné sklo. Performance jsou jejich první sklenky, které jsou uvnitř trochu zvrásněné a vytvářejí tak decentní optický efekt. Hlavním cílem bylo ale zvýšit velikost vnitřní plochy bez nutnosti zvětšit kalich jako takový. Jinak řečeno už je docela těžké přicházet se stále novými tvary a ještě tenčími a lehčími sklenkami a celá ta mašinerie musí jet dopředu, nová hypermoderní továrna být vytížena :-) Na webu mají i nějaké video z výroby a tak podobně. Jak se znám, tak pinotovku nebo ryzlinkovku z téhle řady dříve nebo později ze „sběratelských“ důvodů do domácího skleníku zařadím, ale jinak jsem plně spokojen s jejich naprosto klasickou řadou Vinum a ještě víc s lehkou čistou elegantní Veritas (+ pro speciální účely tu samozřejmě chráním jak oko v hlavě několik z řady Sommeliers). Společně se univerzálkou od Zalto je Riedel Veritas Old World Pinot Noir mojí vůbec nejpoužívanější sklenkou a mám ji v ruce prakticky denně.

Zobraz celý článek...

úterý 5. června 2018

Česká vína opět v Praze

skolni-statek-ryzlinkOpět po roce se v Novoměstské radnici uskutečnila přehlídka vín z Čech. Na akci pojmenované „Nejlepší česká vína v Praze“ došlo k oficiálnímu představení výsledků Národní soutěže vinařské oblasti Čechy (absolutním vítězem se, stejně jako loni, stal Ryzlink rýnský 2015 kabinetní ze Školního statku Středočeského kraje aka Mělník) a bylo možno ochutnat aktuální nabídku významní části českých vinařství, od větších podniků po třebas i začínající mikroproducenty. Pár hodin jsem na akci strávil a docela si to užil, následující řádky jsou krátkým shrnutím dojmů spíše než snahou o detailní degustační poznámky :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 4. června 2018

Saké tradiční aneb tekutá rýže

Ōmiji-Kijōshu-1978Minulý týden dorazil do Prahy Dick Stegewerns z nizozemské firmy Yoigokochi Sake Importers, aby v podzemí restaurace La Finestra představil průřez svým sortimentem a seznámil publikum nejen se saké obecně, ale hlavně se směrem, na který se specializují. A tím je „pure“ saké, tradiční poctivé rukodělné výrobky. V ČR se jej ujal Flemming Teilgaard Laugesen, který má podobné směřování zase u dovozu vína. Jedna bedna s lahvemi se sice díky KLM úspěšně ztratila při přeletu, i tak nás čekalo několik velmi zajímavých vzorků. Upřímně znám mnohem lépe „moderní“ styly saké a i když jsem sortiment Yoigokochi chutnal již poněkolikáté, stále pro mne představuje poněkud výzvu. Ten rozdíl mezi populárním moderním daiginjo (byť třebas z bio produkce a téměř bez aditiv) versus některé prezentované kousky lze připodobnit situaci, kdy konzument běžných mladých zasířeným moselských ryzlinků dostane do sklenky naturální, nefiltrované a oxidativně postavené víno z Jury. Prostě to na první dobrou nemusíte pobrat :-)

Zobraz celý článek...

pátek 1. června 2018

Třikrát Barbaresco od La Ca' Növa

la-ca-nova-Barbaresco-Montefico-vigna-Bric-Mentina-2015Po několika letech se na nás trh vrací jeden z tradičních producentů parádního Nebbiola, La Ca' Növa, tentokrát v portfoliu dovozce Víno pro Vás. Rodinný podnik s asi 12 hektary a ročník produkcí okolo 50 tisíc lahví se zaměřuje především na terroirové Barbaresco. Vinařství vládne Pietro Rocca se svými syny, Marco má na starosti (především) sklep a Ivan zase vinice. Přehlasované o v názvu je odkazem na původní piemontský dialekt, ve kterém se (na rozdíl od italštiny) běžně vyskytovalo. Ve vinicích, a vlastní pozemky i ve dvou slavných cru Monteficio a Montestefano, jedou čistě, bez pesticidů a herbicidů, v organickém režimu. I ve sklepě čistě, vína kvasí spontánně (v kónických dřevěných kádích nebo v nerezu) bez kontroly teploty a zrají ve 30hl neutrálních rakouských dubových sudech. Lahvují bez filtrace a jen s decentním zasířením :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 31. května 2018

10+ lahví s vykřičníkem od Čech po Gruzii

dobra-vinice-velke-dobre-cervene-2015Projíždím si takhle degustační poznámky z akcí v poslední době a je mi jasné, že samostatných reportů asi moc nezvládnu. Ale u pár vín mám výrazné vykřičníky, což značí, že mne obzvláště zaujala a chci se jim znovu věnovat později. Problém některých z nich, pro účely článku rozhodně, je popis ve stylu "skvělý, balanc, mňam" :-) Přesto jsem se rozhodl, že sadu vykřičníkových vín tu sem dnes sepíšu. Jen pro případ, že se s nimi někde setkáte a budete váhat, zda ochutnat. A vlastně i coby připomínku pro sebe.

Zobraz celý článek...

středa 30. května 2018

Tio Pepe Fino En Rama 2018

gonzales-byass-tio-pepe-fino-en-rama-2018V dubnu jsem se tu zmiňoval, že sherry producent Gonzalez Byass pouští na trh již devátou edici svého Fino Tio Pepe v neupravované En Rama (viz starší text) variantě. Podobné zprávy sem dávám hlavně kvůli těm několika málo nadšencům, pro které dávají smysl a mohou je postrčit si víno pořídit dříve, než se definitivně vyprodá. Dnešní zápisek je pak mou pravidelnou snahou přivést k sherry více lidí :-) Tio Pepe Fino En Rama 2018 jsem zakoupil napřímo ve Španělsku, sem se bohužel nevozí. Nemám to nikomu za zlé, je mi jasné, že to ekonomicky asi nedává smysl (tuplem u vína, které se typicky projevuje úplně nejlépe prvních několik měsíců a není myšleno k dlouhodobé archivaci). Každopádně o Tio Pepe i vinařství jsem tu měl myslím vyčerpávající detaily. Tato verze se od běžné liší v několika důležitých bodech.

Zobraz celý článek...

úterý 29. května 2018

Krupobití, deště a dvakrát výborné bubliny

kroupySleduji zprávy z vinařský oblastí Bordeaux a Champagne, kde uplynulých několik dní přineslo ne zrovna příznivé počasí. Fotografie (v titulce od Bertranda Gautherota alias vinařství Vouette et Sorbée) a videa mluví za vše a na vinice, zdevastované a očesané dohola silným krupobitím, není zrovna pěkný pohled. Několikacentimetrové kroupy v množství větším než malém následovala série dešťů, podobně silné nejsou v Champagne zrovna obvyklé. Opět nic moc pohled. V Bordeaux šlo hlavně o oblasti Bourg a Blaye a částečně Haut Médoc, kde především u prvních dvou jmenovaných jsou zhruba tři tisíce hektarů v podstatě definitivně „sklizené“. V Champagne největší škody hlásí jih, už bohužel „tradičně“ Côte des Bar, tam je pár míst také naprosto zdevastovaných. Přitom letos to zatím vypadalo dost nadějně, část Champagne se sice potýkala s pořádnými povodněmi (a některá místa jsou zatopená teď, ovšem je to problém spíš pro sklepy než révu), ale naštěstí nebyl problém s mrazy jako v předchozích letech. Na žal odhrnu dvoje degustační poznámky k bublinám…

Zobraz celý článek...

pondělí 28. května 2018

Bílý a červený brouk od Zdeňka Omasty

omasta-veltlinske-zelene-2016Otevřel jsem teď několik lahví od Zdeňka Omasty z Dolních Bojanovic a s chutí je vypil, co nejdříve bych měl jeho nabídku prozkoumat nějak systematicky a napsat něco víc :-) Každopádně důležité je, že ve vinicích i sklepě by vše mělo probíhat čistě, většina vín vidí nějaké (starší) dřevo a tak. Dneska alespoň dvě vína, která mne zatím zaujala nejvíce. A to nejen různými variacemi na broučí viněty, které jsou společné pro všechna vína. Veltlínské zelené 2016 má trochu tmavší citronovou barvu. Výraznější, hlubší vůně, krémovost, florální tóny a něco bílého pepře. Suché, středně plné, dost fajn kyseliny ale kulatější a vybalancované, sympatické, strukturované, pocitově jemně macerované s decentní nahořklostí ke konci, delší. Příjemné a dost zajímavé víno, u kterého mne bavilo si hrát s každou sklenkou.

Zobraz celý článek...

pátek 25. května 2018

Výborné cuvée ze Somló

kofejto-cuvee-2016Mám rozepsaných hned několik článků, hlavně reporty z degustací, ale vzhledem k aktuálním povinnostem se nemohu dokopat k dopsání. To je z toho, že všichni nechávají a "řeší" (ukázkový Potěmkin, pokud mohu soudit) GDPR na poslední chvíli :) Přejel jsem dětmi a notebookem do rodného kraje a řekl si, že dneska se na blog prostě vykašlu, mimo jiné kvůli zapomenutému zdroji a nutnosti šetřit baterku pro případ nějakých katastrof v práci. Jenže pak jsem otevřel Kőfejtő Cuvée 2016 pojal touhu podělit se o názor :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 24. května 2018

Svatební Pol Roger, nové bílé od DRC, vinná kryptoměna, Bordeaux Cru Artisans

pol-rogerZásadní událostí uplynulých dní byla samozřejmě jedna malá svatba ve Velké Británii :-) A logicky mnohé zajímalo, co se tam jedlo a pilo. Informací je méně než bych čekal, vzhledem k té obří marketingové mašinérii co se jinak rozjela. A jisté tak jsou jen bubliny, což je mimochodem něco, na co si šlo před svatbou vsadit – jestli budou z UK, klasické Champagne nebo tak. Asi nejmíň jste mohli vyhrát, pokud jste si vsadili, že hlavní roli bude hrát Pol Roger. Ten to skutečně byl, jejich základní neročníkové Brut Réserve. V tichých se spekulovalo o nějakém z kalifornských vín (hlavně Flowers Vineyards & Winery Pinot Noir ze Sonomy), které má nevěsta v oblibě, ale potvrzeno nebylo. Stejně jako je nejistý další z jejích oblíbenců, supertoskánec Tignanello. Na afterparty se pilo také pivo, ležák Bohemia z nového londýnského pivovaru Two Tribes. Mimochodem pokud jde o Champagne, tak UK je jejich s přehledem nejdůležitější trh, byť pokles prodejů (ve prospěch prosecca, světe div se) je zřetelný. Oborová organizace CIVC ovšem vinaře varovala, že po Brexitu mohou očekávat pokračování propadu. A bylo by dobré stabilizovat si další trhy. Co nevypijí šetřící Britové, toho se budeme muset ujmout my… :-)

Zobraz celý článek...

středa 23. května 2018

3x nečekaně skvělý Bobal od Bodegas Ponce

ponce-pino-2016Odrůda Bobal rozhodně nepatří mezi nějaké světové superstar. Najdete ji prakticky jen ve Španělsku, kde je pravda na více než 60 tisíci hektarech a druhá nejčastější červená odrůda. Ještě před dvaceti lety to ovšem bylo přes sto tisíc hektarů, pozici a výsadby si tak vyměnila s raketově stoupajícím Tempranillem (a kupa starých keřů padla za oběť též mezinárodním odrůdám jako Cabernet Sauvignon). Bobal výtečně snáší suché a teplé počasí, stále si při něm zachovává dobré kyseliny a výraznou barvu, a snadno a hodně plodí, což ho předurčilo pro víno do levných směsek a vín prodávaných ve velkém, prostě opravdovou kvalitu si s ním spojit nešlo. To se, v rukou nadaných a determinovaných vinařů, v posledních letech ovšem změnilo. A charakterních vín, jak červených tak výtečných růžových, z této relativně obskurní (i přes výsadby na ploše trojnásobku všech vinic v ČR, svět je někdy krutý…) odrůdy tak najdete čím dál více. Především pak v oblasti na západ od Valencie, ve vyšší nadmořské výšce apelací Utiel-Requena (odkud podle všeho pochází) či Manchuela. Mezi vůbec nejlepší představitele patří vína od Bodega Mustiguillo, Finca Sandoval a v posledních letech až neuvěřitelně dobře hodnocená (i proto body uvedu) vína z Bodegas Ponce. No a právě jejich produkci z oblasti Manchuela se dnes podíváme.

Zobraz celý článek...