středa 4. října 2017

Rebo z Trentina a Biferno Rosso

Francesco-Poli-Reboro-2010Je naprosto jasné, že na takové ty různé elitní vinné certifikace teď nemám. A vzhledem k tomu, že se vínu prostě naplno věnovat nechci, ani nikdy mít nebudu. Ač mám myslím velmi slušně napito, v některých vinných kategoriích bych si dovolil tvrdit výtečně a ani teorie tam úplně nepokulhává, tak mé obecné encyklopedické znalosti jsou prostě příliš chabé (a vyloženě blbě jsem na tom s geografií, na které si MS i MW hodně ujíždí). Na druhou stranu to má i své výhody. Ještě stále a pravidelně jsem díky tomu překvapován, i v tradičních regionech objevuji nové a nové věci, sem tam i celou novou apelaci třeba :-) A pak se nořím do těch chytrých knih a zjišťuji detaily. Bývají to totiž někdy i objevy velmi fajn. Obzvláště bohatým zdrojem nečekaného je samozřejmě Itálie, díky své nemalé rozloze, přehršli unikátních odrůd, kupě specifických DOC(G) a IGT a jisté decentní chaotičnosti. Dnes tak bude řeč o odrůdě Rebo a také o Biferno rosso.

A začneme u Rebo. Tuhle modrou odrůdu vyšlechtil v roce 1948 Rebo Rigatti ve výzkumném centru San Michele all'Adige v Trentinu. Původně označena jen coby Incrocio 107-A, později dostala odrůda jméno po svém tvůrci, je ostatně jeho křížencem nejúspěšnějším. Což stále znamená, že ji najdete jen na zhruba 120 hektarech (ale výsadby stoupají, tento údaj je z roku 2010 a současný stav bude nejspíš vyšší), nejvíce v Trentinu ale v malé míře také v Benátsku, Toskánsku či Umbrii. Autor údajně uvedl, že jde o spojení odrůd Merlot a Marzemino, současné (opakované) genetické testy pak tvrdí, že ve skutečnosti zkřížil Merlot a Teroldego.

Francesco Poli je jméno známé především pro výtečnou grappu, ale pozornost si rozhodně zaslouží i jeho vína. Certifikované bio a na vinicích aplikována biodynamika (a ve sklepě spontánně a s výrazně omezeným sířením), hrozny pro toto víno pocházejí z různých poloh u Santa Massenza. Rebóro 2010 (zatříděno coby Vigneti delle Dolomiti IGT) je čisté Rebo, připravené ve stylu Amarone z vysušovaných hroznů, delší macerace, školeno tři roky v dubových sudech. Lehce atypická láhev se jménem vína přímo ve skle, jde o top produkt vinařství. Uzavřeno celokorkem, hrdlo zalito voskem. Tmavá až neprůhledná granátová, barví sklenici. Koncentrovaná, zajímavá aromatika (po otevření trochu evokuje koprovou omáčku, ale tahle linka odvanula), zralé červené plody, dotyk kakaa, marmeládové tóny a sušené ovoce, dotyk kořenitosti, s postupem času hutnější lehce „maggi“ polévkové koření. Suché, plné, intenzivní, šťavnatě peckovinově spíše tmavě červené ovocné, teplé, silné, delší. Jemnozrnné pěkné tříslo, čerstvost a energie, trpce višňová svíravost. Bezvadná kombinace síly, zralosti a čerstvosti, baví velmi. K pití teď, ale bez nejmenších problémů bude dále zrát. Cena ve vinařství 25€, v obchodech znatelně dražší. Investice ani v nejmenším nelituji.

Tombacco-Biferno-Rosso-Riserva-2011Dobrovolně přiznávám, že při prvním pohledu na láhev Cantina Tombacco Biferno Rosso Riserva 2011 jsem fakt netušil, kam přesně tuhle apelaci zařadit. A vzpomněl si přitom na nedávnou debatu nad lahvemi francouzských a italských vín s jedním známým, když jsem ho odradil od nalití sladkého bílého, které opravdu na počátku ochutnávání nechtěl. Prý jak má z lahve odhadnout co očekávat, když tam není žádná odrůda ani informace o stylu projevu a jen jméno vinařství a oblasti původu, když se v těch našich „apelacích“ neorientuje. Je to boj! Každopádně Biferno DOC je region Molise, konkrétně pak provincie Campobasso, a pojmenováno je po tamní řece. Ze známých oblastí je nejblíže asi Abruzzo. Biferno má nějakých 135 hektarů a místní červené je postaveno na odrůdě Montepulciano s dílem Aglianico a případně i trochou místních odrůd. Konkrétně tohle víno je Montepulciano z 80 % a k tomu 20 % Aglianico, před lahvováním vyzráváno částečně v 500l dřevěných sudech a částečně v nerezu (z projevu bych tipoval že tam primárně). Burgundská láhev, uzavřeno aglomerovaným korkem, bez záklopky. Tmavá rudá barva. Výrazná aromatika, masitější, tmavě ovocná, fialové květinové tóny. Překvapivě energické a stále svěží. Suché, šťavnaté, s dost výraznou kyselinou, méně tříslovin, přímočařejší ovocný projev, slušná délka. Výborná pitelnost, dokonale zamaskovaných 14 % alkoholu, chutné “univerzálnější” červené. Proč ne, tuplem za 230 Kč v Českém archivu vín.

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails