čtvrtek 5. října 2017

Korek lepší šroubu, Kolby částečně čínské, nové Cru Bourgeois, saké bez daně…

sroub-korekVe světě vína se furt něco děje. Kupříkladu studie konečně dokázala, že víno pod korkem je opravdu lepší než se šroubovým uzávěrem. Prostě lidem chutná více. Tedy… v případě, že uslyší to správné „plop“ místo skřípění kovu. Víno též chutná lépe v prostředí evokujícím slavnostní událost. Takže pokud se chystáte doma servírovat vína z lahví se šroubovým uzávěrem, tak doporučuji udělat k tomu nějakou narozeninovou výzdobu a uložit si do telefonu zvuk vytahování korku, který pustíte před přelitím vína do karafy. Návštěvám pak bude chutnat více! :-)

Mezinárodní týden sherry se tentokrát koná od 6. do 12. Listopadu. Dříve jsem upozorňoval na poslední chvíli, tentokrát vám dávám vědět měsíc předem a máte tak dost času připravit si odpovídající láhev. A pokud by měl někdo zájem (klidně mi napište e-mail), tak by se asi dalo spáchat nějaké malé posezení nad pár vzorky…

Château de la Chaize z Odénas, jeden z největších tradičních producentů v Beaujolais (zodpovědný kupříkladu za téměř desetinu produkce cru Brouilly), po třech a půl stoletích přechází z rodinných rukou pod křídla francouzské Groupe MAÏA. Jak zámek, tak samozřejmě i 250 hektarů vinic. Jde o pravděpodobně největší investici v oblasti.

Což mi připomíná investici i na domácí půdě. Pamatujete „Víno, které není pro každého“, tedy vinařství Kolby bývalého ředitele Sazky Hušáka? Po turbulentních událostech našeho sázkařského giganta přešlo vinařství pod válcovny plechů Rosso Steel. A lahve šlo roky koupit za pár korun i v obchodech na vlakových nádražích. A teď vinařství opět změnilo majitele, tím novým je J&T Wine Holding. Aktivita J&T Finance group a čínské CEFC, společně postupně chtějí investovat do vinařství a vína okolo 200 milionů euro. Očekávám i nějaký pěkný projekt přímo na čínském území, ideální možnost pro nějakého domácího enologa stát se „létajícím vinařem“ ;-)

Explozivní vinice u St. Emilionu. Sem tam se ještě najde nějaký ten granát z druhé světové. Mimochodem doporučuji knihu Wine and War: The French, the Nazis and France's Greatest Treasure, dost zajímavé čtení. Každopádně St. Emilion s jeho prokletou a neustálými žalobami pronásledovanou klasifikací vín mi připomíná, že opět dojde ke změně v klasifikaci Cru Bourgeois. Vypadá to, že po všech těch problémech a zmatcích, které ji za dobu její existence provázejí, se podaří většinu vyřešit a v roce 2020 se klasifikace vrátí opět v podobě se třemi úrovněmi kvality – Cru Bourgeois, Cru Bourgeois Supérieur a Cru Bourgeois Exceptionnel. Zveřejněna sice bude až za tři roky, ale týkat by se měla už vín od tohoto ročníku. Nahradí současnou podezřelou verzi, které de-facto hodnotí vína každého ročníku, půjde o klasickou klasifikaci vinařství. Která se bude přehodnocovat co pět let, s možností pro vinařství vystoupat do vyšší kategorie. A samozřejmě se i propadnout níže.

Japonsko přišlo se zajímavým způsobem podpory saké a dalších lokálních alkoholických produktů. Zahraniční turisté je mohou zakoupit bez daně! Tedy v případě, že tak provedou přímo při návštěvě producenta. Tedy stát zatím uděluje konkrétním producentům povolení, netýká se všech, ale to je drobný detail.

Vinní nadšenci a kritici se rozplývají nad pár procenty celkové produkce vína, zatímco davy pijí něco naprosto jiného. Dave McIntyre sezval několik dalších degustátorů projel 29 z vůbec nejprodávanějších a nejoblíbenějších vín v USA, je z toho fajn hodnocení na webu The Washington Post. Nebojí se ocenit vína chutná a doporučit je, ale samozřejmě se neubránil sžíravým poznámkách u těch, která se podle něj nedají pít (byť se jich prodávají milionové počty). „Pneumatika. Vyzrávaná v duši. Taková nehoda v tělocvičně, uškrcení na gumových posilovačích.“ nebo „Průmyslový zápach motorového oleje, spíš jako v továrně než ve vinařství. Zelené a nezralé tóny.“ Vyloženě jsem se bavil u přirovnávání sladkosti a sirupovosti červených k oblíbeným značkám prostředků proti kašli. A logicky se v komentářích (mimochodem oceňuji odvahu Hospodářských novin tuhle v našich končinách typicky žumpu úplně vypnout) objeví i názor, že profík a člověk se znalostí velkých vín prostě nemůže relevantně hodnotit levné supermarketovky, že to je úkol pro konzumenty právě takových vín.

Na vážnější notu… Eska a vedení révy Guyot-Poussard. Prý pomáhá. Jo a vyšla objemná kniha Vinohradnictví, autor Doc. Ing. Miloš Michlovský. Ježíšku, čteš to tady? Kdyby na tebe byla moc drahá, tak Technologie šampaňského by se mi do knihovny taky hodila… :-)

Vypadá to, že letošní sklizeň ve Francii bude vůbec nejmenší od roku 1945. Dokonce výrazně nižší, než předchozí poválečné minimum z roku 1991. Ovšem pokud jde o kvalitu, tak tam jsou předpovědi i první výsledky zatím výrazně optimističtější.

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails