středa 9. srpna 2017

Blanc de Blancs s degustací

R.-Pouillon-Les-Valnons-Aÿ-Grand-Cru-2008Blanc de Blancs aneb bílé z bílých. Styl především šumivých vín vyrobený pouze z bílých hroznů, v případě Champagne se tím obvykle rozumí čisté Chardonnay (ale stále snadněji narazíte i na Pinot Blanc a v menší míře i další tamní tradiční odrůdy), v jiných oblastech může jít třeba o Riesling či Chenin Blanc. Z nějakého důvodu jsou Blanc de Blancs (BdB) mnohými vnímána jako „něco víc“ než tradiční směs bílých a modrých hroznů či Blanc de Noirs, bíla z čistě modrých hroznů. Je ale fakt, alespoň pokud je řeč o Champagne, že na počátku cesty někdy trochu strohá a nepřístupná BdB bývají zároveň víny s největším potenciálem zrání a dokáží nabídnout až neuvěřitelnou eleganci. A BdB také nejčastěji fungují i mimo Champagne a Francii obecně, alespoň z mého pohledu výrazně snadněji narazíte na opravdu výtečné bubliny v tomto stylu než na ty s příměsí modrých hroznů.

Mimochodem historie BdB v Champagne je vlastně docela krátká. Určitě vznikalo i dříve, ale asi prvním oficiálně deklarovaným a propagovaným Champagne tohoto stylu, kterému se dostalo opravdového uznání a ví se o něm, je Champagne Salon. S ním přišel teprve v roce 1911 Eugèn-Aimé Salon, šlo o v té době netypickou záležitost i v dalších ohledech – čistě oblast Côte des Blancs a v jejím rámci navíc jediná obec, Mesnil-sur-Oger (a původně dokonce jen jediná parcela). Jen jedna odrůda, Chardonnay, a vždy připraveno coby čistě ročníkové a jen v těch nejlepších letech. Prvním ročníkem byl 1905 (a prvním komerčně dostupným dokonce až 1911 nabízený o deset let později) a následovalo jej dalších 36 ročníků v 20. století. Z jednadvacátého jsou zatím k dispozici tři a další zrají ve sklepích. Do dnešních dnů je Salon naprostou legendou a jednou ze špiček Champagne. Postupem let se k němu přidalo mnoho dalších velkých značek, BdB má dnes v portfoliu leckdo, a samozřejmě též menších pěstitelských domů. Stále platí, že ty nejlepší Chardonnay vznikají v oblastí Côte des Blancs a potažmo Côte de Sézanne, ale špičkových kousků z dalších částí Champagne je mnoho. Vlastně čím dál více.

blanc-de-blancs-degu

Degustace v baru l’Fleur, kterou pořádal Miloš Danihelka alias dovozce Terroir Champagne, představila sedm různých BdB, ve všech případech šlo o vína z vlastních hroznů vinaře a nejčastěji „moderní“ styl zaměřený na konkrétní vinice, s vinifikací tichého vína v sudech a tak, až na jednu výraznou výjimku vína s hodně nízkou dozáží nebo úplně bez cukru. Obvykle také vína od bio(dynamických) producentů. Prostě dobrý.

Champagne-Séléque-Le-Quintette-Extra-BrutDost mne bavilo už úvodní Champagne Séléque Le Quintette Extra Brut (pět vinic v pěti různých obcích – Vertus, Dizy, Epernay, Mardeuil a Pierry, každá poloha zpracována separátně, polovina vína v nerezu a s malolaktikou a druhá staré sudy a bez malolaktiky, na kalech 3-4 roky a dozáž jen tři gramy, zde ročník 2011) má moc fajn perlení s menšími bublinkami. Aromaticky svěží klasika, trochu ovocnější, krémové a máslové sušenky, krásně minerální a jasně napovídá i vyšší kyseliny, slinosbíhavé, slušně vrstevnaté. V chuti suché, šťavnaté, zelené jablko, citrusy, fajn délka, pitelnost, moc příjemný kousek na pití ve větším :-)

Vincent Charlot L'Or des Basses Ronces 2011 Extra Brut (dva různé klony Chardonnay na jediné vinici v Mardeuil, fermentace a zrání téměř rok komplet v sudech s batonáží a v lahvi na kalech 42 měsíců) opět krásně perlí a má trochu výraznější nazlátlou barvu. Aromatika jde oxidativnějším směrem, jablka čerstvá i kouřově pečená, minerální linka, poměrně efektní. Suché, šťavnaté, trochu nazrálejší a o něco plnější, oxidativněji postavené, s lehce připečeně jablíčkovým dozvukem, delší, strukturované, fajn.

Leclerc Briant La Croisette Brut (z jediné malé vinice v Epernay kterou neprodali, fermentace a ležení téměř rok v sudech částečně i nových, na kalech do tří let, značeno jako Brut ale ve skutečnosti úplně bez dozáže, báze 2012) má krásně živé perlení menších bublin. Čerstvá, trochu pikantní aromatika, znatelné dřevo, krémovost, pečené jablko kouřová linka, citrusy, později zralejší ovocné tóny až lehce do tropických plodů, komplexní projev. V chuti velmi suché, šťavnaté, s páteří výrazné kyseliny. Minerálně-pikantní linka trochu evokující Juru, slušná délka. Hodně fajn.

Champagne-Dhondt-Grellet-Le-Bateau-Cramant-Vieille-Vigne-Grand-Cru-2012Champagne Dhondt-Grellet Le Bateau Cramant Vieille Vigne Grand Cru 2012 (vyzrálé hrozny ze špičkové vinice u obce Cramant z výsadeb 65+ let starých, několik měsíců v sudech a tři roky zrání na kalech pod korkem, dozáž jen 1.6 g/l) jako vždy moc pěkné a vytrvalé perlení. Ve vůni čerstvé, řízné, klasické, minerální, jablko-citrusovo-slinosbíhavé, vrstevnaté a moc zábavné. Suché v chuti, perfektní kyseliny, toastové tóny, již trochu zralejší, přísnější typičtější krásně strukturované BdB. Líbí hodně, ostatně jako zatím asi všechno z tohoto vinařství.

R. Pouillon Les Valnons Aÿ Grand Cru 2008 (pochází ze „studeného kopce“ u Aÿ, tedy jinak obce proslavené spíš pinotem, vinice Les Valnons; sedm měsíců v sudech s batonáží a následně 60+ měsíců na kalech v lahvi, dozáž 5 g/l) hezké perlení menších bublinek. Koncentrovanější, zralejší, krémová aromatika, minerální, zrale podzimně ovocná, kouřová, vrstevnatá. Suché a koncentrované i v chuti, parádní složitější struktura, výtečné kyseliny. Delší, vyzrálé, harmonické, doznívající pečenými malvicemi. Krásné Champagne.

André Jacquart Mesnil Expérience Millésimé 2007 Brut (70+ let staré keře v Le Mesnil, 11 měsíců v sudech a 77 měsíců na kalech v lahvi, dozáž 3 g/l) fajn perlení menších bublin. Výrazná toastová vůně, až toasty dost připálené, zvláštní reduktivnější smrádky a složitější nazrálejší aromata, podhoubí. Suché, šťavnaté, hodně toastové, fajn kyseliny, délka a koncentrace. Ale přiznávám se, že aromatika mne míjí.

O Champagne Doyard a jejich La Libertine jsem zde měl měl článek a nebudu se tedy opakovat. Je to hodně výjimečná záležitost, která mne stylově zas tolik neoslovuje, ale je pohledem na Champagne tak jak vypadalo dříve, perfektním oknem do minulosti. Často je uváděno vlastně jako jedno z mála opravdu sladších Champagne dneška z tradičním projevem, málokdo se dnes odváží jít nad čtyřicet gramů či vyloženě do kategorie Doux (a zprofanovanou kategorii demi-sec označí spíše jako Rich). O víně se mi nechce rozepisovat i z toho důvodu, že v kontextu dnešní zprávy mi degustační poznámky přijdou strašně přízemní. Právě jsem se totiž dozvěděl o úmrtí vinaře, mladého Charlese Doyarda. Bylo mu třicet, doma tříletá a čtyřměsíční dcera. Zabil ho infarkt.

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails