čtvrtek 31. srpna 2017

Třikrát španělské Tempranillo

Juan-Manuel-Burgos-AVAN-2015Dneska se má výrazně ochladit, tak si dáme pár červených vín. Otevřel jsem láhev z Bodegas y Viñedos Juan Manuel Burgos, konkrétně jejich AVAN 2015 z apelace Ribera del Duero. Což je čisté Tempranillo z výsadeb ve vyšší nadmořské výšce, rok v malých francouzských (a možná drobátko amerických) dubových sudech. Ve vinicích se zaklínají organikou a jen přírodními preparáty, ale certifikováni nejsou. Tento AVAN je jejich hlavní víno z výsadeb 20 až 40 let starých, ale ještě mají základní z mladých výsadeb a pak také výběr ze starých keřů či specifických menších vinic. A také specialitu ze stoletých původních výsadeb, jejíž keře použili jako zdroj pro nové vinice. Burgundská láhev, kovová záklopka, celokorek. Temná barva, tónem trochu do fialové, mladistvá. Intenzivní, tmavě ovocné, koncentrované, zralé švestky, kořenitost, dost dřevo. Voňavé, efektní, mladé. Suché, plné, silné, koncentrované, tmavě ovocné v chuti, sladší tříslo, dřevo, docela bohaté ale snadno přístupné. Zábavný, trochu novosvětsky explicitní kousek, k pití ke kusu masa už teď ale myslím bude s klidem a slušně zrát. Dal jsem za něj necelých 12€ a cena mi přijde fér.

Zobraz celý článek...

středa 30. srpna 2017

Jižnímu svahu už je deset let

idrink_jancerovskyPo delší době jsem se podíval na svůj profil na LinkedIn a překvapilo mne, že mi kontakty v poště gratulují k desetiletému pracovnímu výročí. Nějak mi to nesedělo a pak koukám, že jde o Jižní svah. Úplně bych býval zapomněl, že jsem tenhle web začal páchat v srpnu roku 2007, před deseti roky! Budu to muset dodatečně oslavit a zapít nějakými dobrými bublinami. Včetně tohoto výkřiku jsem zde spáchal 2544 zápisků (a tunu komentářů) různé délky a kvality. Sem tam se pokusil o něco humornějšího, ale veskrze byl smrtelně vážný ;-) Pár vinařů a dovozců jsem potěšil, další zklamal, několik málo vyloženě naštval. Získal jsem díky tomuhle webu spoustu zajímavých kontaktů a především poznal pár lidí, které nyní považuji za své přátele a bez kterých by byl můj život o mnoho chudší. Inspiroval jsem, přiznaně i nepřiznaně, další víno (a pivo) psavce. Ale objevil i weby a časopisy, kterým nepřišlo blbé vykrást odsud nějaký obsah, ať už fotku nebo text. Sesbíral jsem něco málo výhrůžek žalobou (a jako bonus i fyzickým násilím), první vás hodně vystresuje a u třetí už to berete sportovně. 

Zobraz celý článek...

úterý 29. srpna 2017

Pár kousků z údolí Loiry

Vincent-Grall-Sancerre-Le-ManoirNa pravidelných ochutnávkách Jiřího Hrona ve ŠMIKu byla v poslední době na programu především vína z Loiry. Krom snad jedné jsem stihl ochutnávky všechny, o jedné s víny ze Sancerre už se i zmiňoval. Dnes se podělím o favority z dalších dvou. Pro začátek zůstaneme ve stejné oblasti a opět u vinaře jménem Vincent Grall, tentokrát byla ovšem k dispozici minivertikála jeho Sancerre „Le Manoir“. Což je samozřejmě čistý Sauvignon blanc, z lepších poloh a připravený ve starších dubových sudech. Mladý ročník 2015 je víno bohatší, výrazné, s efektní bílou ovocností, angrešt, dotyk dřeva, minerální linka. Suché, plnější, trochu zakulacené, něco dřeva, koncentrace, kyseliny, mineralita. Seriózní, výborně připravené víno. Ročník 2013 se projevoval znatelně herbálněji, pikantněji a o hodně nazráleji, v chuti ale pěkně šťavnatý a stále živý. 2011 výraznější, zralejší aromatika, bylinky a toastové tóny, med a citrusy, poměrně komplexní. Suché, skvělé kyseliny a dobrá kondice, strukturované, toastovější, slušně dlouhé. Záleží, jaká poloha vám vyhovuje. Osobně bych volil nejmladší ročník, po pravdě. Jinak Le Manoir 2011 a 2013 mám za posledních pár let v poznámkách hned několikrát a i v čerstvé podobně mi patnáctka přijde o chlup lepší než tahle dvě vína když byla mladá :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 28. srpna 2017

Ráspiho Frankovka a parádní slovenské oranžády

raspi-kekfrankos-2015Již tradiční příspěvek – nový ročník Ráspi Kékfrankos, tentokrát je to 2015. Co se od minula změnilo? Viněta a číslování lahví zůstávají, ale místo lahve burgundského tvaru je to bordeauxská (kterou ostatně Ráspi používal do ročníku 2008). Místo šroubového uzávěru, který přišel s ročníkem 2011, je zpátky celokorek. A zřetelně se zvedla cena, která vylétla někam k 290 Kč (vozí Vinorum). Před rokem jsem tu psal o třináctce, článek je i rozcestník na celé Ráspi téma, která docela dost lidí úplně nebrala, byla na ně taková tenčí, tvrdá. V tomhle ohledu je patnáctka úplně jinde. Tmavší barva s tónem lehce do fialové. Čerstvá, tmavší peckovinová aromatika, švestka, trochu hutnější, klasické, šťavnatá, s trochou typické zemitosti a linkou dřeva. Suché, šťavnaté v chuti, středně plné, ale i přes pouhých 12 % alkoholu to má to váhu a důraz, fajn kyseliny, něco třísla, lehce divočejší, kořenitost, velmi slušně postavené. Svědčí tomu provětrání, druhý den lepší než první. Pil jsem s chutí, je to stylově návrat třeba k ročníku 2009 kdo pamatujete, případně trochu blíže jeho výběrové Válogatás v letech jako 2011. No už mám doma krabici. A už by to konečně chtělo nějakou tu vertikálu zase spáchat, syslím si tu i ročník 2007 a je riziko, že omylem některé ročníky komplet vypiju. Pokud se tak už nestalo, mé skladové hospodářství má povážlivé vady :-)

Zobraz celý článek...

pátek 25. srpna 2017

Pryč ze supermarketů, Vinař roku, nejbohatší Francouz a další zajímavosti a novinky

sukal-pinot-noirVyhlášení výsledků soutěže Vinař roku České republiky je za námi, ocenění jsou rozdána. Cenu za tradiční a ekologické postupy ve vinařství získal Jiří Šebela, vinařství Dva duby. Paráda! Ocenění za zásluhy a přínos českému a moravském vinařství pak Judr. Luboš Bárta. Nejlepší červené soutěže Pinot noir od Milana Sůkala, můj favorit, takže spokojenost. Top bílé pak sladký cibébový výběr muškátu žlutého 2015 z Vinných sklepů Valtice. Ve sladkých jsem měl jiného favorita, a v bílém obecně bych volil rozhodně jinak, ale tohle je hodně dobrý slaďák, koncentrovaný, zajímavý, rozhodně nic tuctového. Hlasování veřejnosti Můj vinař roku 2017 vyhrálo ZD Němčičky. V hlavní soutěži pak bronzová příčka Milan Sůkal, který si odnesl i cenu pro top menší rodinné vinařství. A společně s tím top červeným pro něj soutěž myslím může udělat nejvíce a upozornit na jeho produkci novou skupinu zákazníků. Kupujte dokud je ;-) Stříbrná příčka Nové vinařství (kde jsem teda v průměru hodnotil... no na bednu by to nebylo, nic špatného ale za mne ani nic jakkoliv výjimečného) a absolutním vítězem pak Spielberg (což jsem také nečekal, jejich kolekce byla docela odvážná). Gratulace všem!

Zobraz celý článek...

čtvrtek 24. srpna 2017

Čejkovické Dva pinoty a zvíře bez amfor

El-Animal-Blanco-2016-Finca-InannaNedávno jsem se tu dost nadšeně zmiňoval o El Animal Blanco 2016 od Finca Inanna. Od té doby jsem pár lahví zakoupil, jednu už i otevřel a konečně také dostal k dispozici technické informace. Odrůdy projevu odpovídají – Verdejo, Sauvignon a Viognier ze smíšených výsadeb, vinic asi 40 let starých v nadmořské výšce 900+ metrů. Sešlapané hrozny spontánně fermentují v nových dubových sudech, poté je víno vyzráváno ve velkých dubových (prý maďarských) sudech asi 6 měsíců, lahvováno bez čiření a filtrace a se sířením někam k 50 g/l celkové. Proč to má na vinětě amforu, kterou používají pro jiná vína, fakt netuším. Ale tím se trápit nebudu. Kalnější tmavší žlutá barva. Intenzivní aroma, čerstvé, zralejší, herbální a bezová linka, k tomu čerstvá svěží sladší ovocnost, citrusy, pomelo a něco dřeva. Mění se se vzdudech, vyvíjí, je strašně zábavné zkouše různé velikosti sklenic a co to s projevem dělá. Suché, intenzivní, má to váhu i lehkost, fantastické výrazné kyseliny, žlutě ovocné, citrusové, fajn délka. Bohatší, strukturované, docela dlouhé, efektní, seriózní zajímavé víno. Baví strašně moc, vyzkoušejte jak jen budete moct! I takhle může vypadat španělská bílá biodynamika. Krom dovozce by to měl mít Thir v Táboře nebo Vinograf na Senovážném (i po skle).

Zobraz celý článek...

středa 23. srpna 2017

Nevelké víno, Pynot Pyčo, Furmint a chlastací červené Španělsko

nestarec-chardonnay-2015Dnes ve zrychleném sledu pár vín, která mne zaujala v posledních dnech. Celkem velkou pozornost budí ročník 2015 od Milana Nestarce. Což celkem chápu, když jsem ještě nehotová vína chutnal v lednu byl to parádní zážitek a onen vychválený Sauvignon, teď pod značkou GinTonic, je miláčkem mnohých. Minulý týden jsem pil I am not a big wine, což je Chardonnay. V klasické sedmičce, žádné velké víno, normální velikost :-) Tmavší, trochu opalizující žlutá barva. Výrazná vůně, oxidativnější štych, znatelné dřevo, pěkná žlutá ovocnost, bohatší projev. Suché, plné, ovocné, s báječnou kyselinou, strukturované, slušně dlouhé. Poměrně efektní záležitost, tohle bych dovedl pít.

Zobraz celý článek...

úterý 22. srpna 2017

Hodnocení Vinaře roku 2017

vinarrokuPrávě probíhá hodnocení finálové osmičky soutěže Vinař roku 2017. Skupina Masters of Wine a dalších odborníků čichá, srká a snaží se zhodnotit několik desítek naslepo servírovaných vín. Já se schovávám v ústraní, všechny vzorky pečlivě projíždím společně s nimi a pak koukám, co si o nich (alespoň bodově, sem tam i komentář si poslechnu) myslí. Některým se zatím líbí zřetelně více (Annette Scarfe MW) než jiným (Andy Howard MW), ale shoda je relativně slušná. Výsledky psát nemůžu, oficiální vyhlášení bude až ve čtvrtek na Žofíně, ale nějaké své dojmy samozřejmě ano. Takže se pokusím zápisek postupně trochu aktualizovat :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 21. srpna 2017

Bez dozáže, bio i průmyslovka… 8x Cava

U-Més-U-Fan-Tres-Cygnus-Orgànic-Brut-Nature-Cava-ReservaPomalu ale jistě se propíjím zásobami španělských šumivek z posledního velkého nákupu a pečlivě si dělám poznámky a rozhoduji se, čeho tak příště asi vezmu více. A taky které bubliny třeba zvolím na příští Družstvo párty, chystáme ji už na 4. září. Původně jsem myslel, že to půjde ještě rychleji, ale hned u tří lahví, na které se těšil skoro nejvíc, šlo o fakt nedávnou degorzáž, jako že třeba sotva měsíc starou, a ty raději nechám ještě trochu uležet. No alespoň u těch vín vím, kdy k odstřelu kalů došlo. Vybíral jsem totiž především bubliny připravené v nějakém eko režimu, kde je tak nějak i častější podělit si o právě podobné zajímavé „technické“ detaily. Ale sem tam jsem přihodil na zkoušku i nějakou konvenci. Ve všech případech samozřejmě bubliny suché, cava je v poslední době buď brut nebo úplně bez dozáže. Dneska vezmu ve zrychleném režimu prvních osm vypitých kousků.

Zobraz celý článek...

pátek 18. srpna 2017

Tarcal, alkohol, finalisté Vinaře roku a tak

tarcalPravidelný přísun zpráv a novinek ze světa vína. V Tokaji se nám začíná rozjíždět trend „vesnických“ vín – je to povedený Mád či Tállya nebo Olaszliszka, nyní přišel na řadu Tarcal. Tahle obec se nachází přesně na opačné straně kopce než Tokaj (a báječně jsem tam bloudil mezi vinicemi, když jsem si dával ranní běh právě okolo Tokaj Hegy) a do jejího katastru spadají některé z vyhlášených poloh v kraji. Navíc zvolila jiný postup než ostatní. V Mádu v podstatě jeden producent vykupuje hrozny od různých pěstitelů a připravuje víno, projekt je to dost úspěšný a povědomí o Mádu nakopl měrou nebývalou. Olaszliszka je Hárslevelű od různých vinařů, kteří nechají část svých hroznů vinifikovat u jednoho z nich. V Tarcalu skupina místních vinařů dá své víno coby součást pro finální směs. Sice je tam nějaká sada pravidel (má jít o suchá vína bez botrytidy, doporučena je spontánní fermentace nebo použití kvasinek z tokajského vinohradnického a vinařského výzkumného institutu sídlícího právě v Tarcalu), ale jinak prý mají vinaři docela volnost. Výsledkem by tak měl být snad zajímavý pohled na jeden ročník, malou oblast a její vinaře, vše spojeno do jediného vína. Pilotního ročníku projektu, 2016, se účastní devět vinařství (např. Gróf Degenfeld, Tokajicum či Myrtus) a každé do něj vložilo „jeden sud“, okolo dvou set litrů vína. Výsledné víno bude rozděleno mezi vinaře, nalahvované do nové tokajské lahve na suchá bílá se kterou jako první přišel právě Mád, a ti jej budou dále nabízet. Ochutnal bych :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 17. srpna 2017

Tři fajn červená z Egeru za rozumné peníze

st-andrea-aldas-egri-bikaver-2015Dnes se mrkneme na tři červená z Egeru a začneme logicky tradiční směsí. Jsme ve vinařství St. Andrea a u vína, které jsem použil na sociálních sítích k hádance: „V jaké směsce narazíte na jinak dost nesourodou partu Frankovka, Merlot, Pinot Noir, Cabernet Franc, Cabernet Sauvignon a navíc i Syrah?“ :-) Úmyslně jsem vynechal dvě další odrůdy, které v tomto víně najdete, Turán a Kadarka. Áldás Egri Bikavér 2015. Tmavší barva směrem do fialové. Mladičká, energická vůně, stylem tmavých peckovin a jisté tvrdosti evokuje nejvíce frankovku, jsou tam pikantnější tóny, něco kořenitosti, podhoubí, jasná docela výrazná tufová zemitost, kouřovost, dřevo. Suché, středně plné v chuti, poměrně dost kyselin a pěkně šťavnaté, slušně postavené a delší, s dobře zakomponovaným dřevem, čisté. Mladé, vybalancované zajímavé červené, které bude slušně zrát a za požadované tři stovky stojí. Z jejich býčích krví jde opět o základ, který (alespoň cenově) následuje výtečný Hangács a ještě lepší Merengő. No a nově též výběr z jediné vinice, slavného svatého kopce – Nagy-Eged, s cenovkou na více než trojnásobku už tak ne zrovna levného Merengő a osminásobku Áldás. Zkušenost s ostatními jejich víny napovídá, že špatné to asi nebude, ale naslepo se mi zkoušet moc nechce :-)

Zobraz celý článek...

středa 16. srpna 2017

Anglie vs. Francie vs. Německo

ridgeview-fitzrovia-roseByl to takový tradiční konflikt – Anglie versus Francie a Anglie versus Německo. Jenže tentokrát ne na bitevním poli ale pouze ve sklenkách. Dovozce Alifea uspořádal velmi zajímavou ochutnávku šumivých vín připravených klasickou metodou druhotné fermentace v lahvi, ve které se vždy v páru a naslepo utkala vína anglického vinařství Ridgeview, postupně jejich kompletní portfolio, s víny dalších zemí. Cílem nebylo ani tak poznat, které víno z páru je z Anglie, jako spíše udělat si názor bez předsudků. Ve finálním hlasování, pokud si dobře pamatuji, to prakticky vždy dopadlo 8:7 pro Anglii nebo naopak, prostě hodně vyváženě. Mé hlasování bylo přeci jen trochu odlišné, až bych v něm dokonce viděl jasný vzorec… :-) Ale hezky popořadě.

Zobraz celý článek...

úterý 15. srpna 2017

Povedená Mencía z Bierza a bio karbonická Rioja

raul-perez-la-clave-bierzo-2014Venku zase smaží sluníčko (tak nějak mám pocit, že veder a rozpálených dní je a bude čím dál víc…), dobrá příležitost pro návrat k lahvím ze Španělska. O vinaři jménem Raúl Peréz už jsem se tu zmiňoval a do budoucna ještě budu, pokud jde o odrůdu Mencía a oblasti Bierzo je to docela referenční zdroj. Tentokrát jsem otevřel La Clave 2014, kde Mencía hraje hlavní roli a doplňuje ji Garnacha Tintorera. Fermentace v nerezu za kontrolované teploty, zrání rok ve starších francouzských sudech. Burgundská láhev, delší celokorek. Tmavší barva do fialové. Tmavě ovocná, hověze masitá aromatika, se slaně minerálními tóny a linkou koření, badyán a pepř, a sušených bylinek. Suché, slušná koncentrace, bezva kyseliny a jazyk obalující mladé třísloviny, opět ona masitost, minerální linka, určitá tvrdost a rustikální hranatost, dobrá délka. Potenciál zrát a vyvíjet se. Patří mezi levnější vína vinařství, necelých devět euro, a není bez zajímavosti.

Zobraz celý článek...

pondělí 14. srpna 2017

Suché i sladké perlení z Piemontu

boeri-spumante-brutZ piemontského vinařství Boeri Alfonso zde pravidelně chutnám jejich Barberu a vlastně i fajn Moscato d’Asti Ribota, tentokrát jsem měl možnost vyzkoušet vůbec první ročník běžných šumivých vín. Mají dvě různá, každého pár set lahví. Spumante Brut vzniká druhotnou fermentací v tanku, mělo by jít čistě o odrůdu Chardonnay. Světlejší barva, velmi fajn perlení. Čistá, svěží, lehce navinule ovocná vůně. Suché, lehčí, šťavnaté a výborně pitelné. Dozáže tak akorát, vybalancovaná příjemná osvěžující čistá šumivka a více než dobrá alternativa suchého prosecca, vypili jsme s velkou chutí. Rosé Metodo Classico Brut je čisté Nebbiolo s krátkou (několikahodinovou) macerací a klasickou druhotnou fermentací přímo v lahvi, na kalech asi osm měsíců. Naoranžovělá růžová barva a pěkné perlení. Aromatika drobných červených plodů a trocha jablečné navinulosti. Suché, dobré kyseliny, červená ovocnost, svěžest, trochu pecková nahořklost. Proč ne. Ale dobrovolně přiznávám, že po příjemné zkušenosti s jejich charmat bublinami jsem, obzvláště při dvojnásobné ceně a prestižnější klasického metodě, u těchto očekával znatelně víc.

Zobraz celý článek...

pátek 11. srpna 2017

Alzheimer, Furmint, černé Chardonnay, podvod na Rhôně a donuty s Proseccem

krug-brainPravidelný páteční přísun více či méně zajímavých zpráv ze světa vína. A začneme u vína (resp. alkoholu) a zdraví. V poslední době se různých studií, pro nás pravidelné konzumenty určitě důležitých, objevuje čím dál více. A naznačují, že umřeme dřív a dementní. Nebo později a s lepší pamětí než je průměr. Bez cukrovky. Ale s rakovinou. V depresích. Nebo znatelně šťastnější. Ale určitě na něco jiného než na infarkt! Znáte to. Aktuálně jedna studie naznačuje pozitivní vliv na riziko cukrovky druhého typu. Další se nás snaží přesvědčit, že umírněné pití vína je prevencí proti demenci, ale druhá z jiné univerzity to vyvrací a riziko Alzheimera je podle ní vyšší. Tak nevím… možná někdo přijde s nějakou pěknou tabulkou, kolik a čeho mám vypít, abych skončil s co nejmírnějšími poruchami. Což mi připomíná text o alkoholismu ve vinném byznysu, rozhovor s držitelem titulu Master of Wine.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 10. srpna 2017

Riesling Neuberg, novinka u Zusslinů

Valentin-Zusslin-Alsace-Riesling-Neuberg-2014Alsaská Domaine Valentin Zusslin z Orschwihru (web), rodinný producent už po 13 generací a dvacet let jedoucí v biodynamice, mi v minulosti přinesla spoustu více než příjemných vinných zážitků. A jejich základní Riesling Orschwihr, víno kvalitou překračující mnohá top vína jiných producentů, jsem (společně s prestige crémantem 2001 v magnum lahvi) pil docela ve velkém. Od těch dob nejen Orschwihr výrazně podražil, časy podobných famózních kousků za dvě stovky už jsou bohužel pryč, ale i současná cena kvalitě odpovídá. Nedávno jsem neodolal a od Zusslina koupil jak základku tak ryzlinky ze specifických terroirů. A jako první otevřel novinku Riesling Neuberg 2014. Tuhle polohu má vinařství jen chvilku a sice už na ní jede též biodynamicky, ale čtrnáctka je víno z přechodného období a jako biodynamické značeno není. Neuberg je východně orientovaná poloha na vrcholu Bollenbergu, už tak dost suchého a teplého místa s kombinací jílu a vápence, jsou tam i spraše a oxidy železa. Pro dost unikátní faunu a flóru je zařazeno jako celek do Natura 2000. Samotný Neuberg má vápencové podloží hodně blízko povrchu a je tam asi nejtepleji. Ve víně je to rozhodně vidět.

Zobraz celý článek...

středa 9. srpna 2017

Blanc de Blancs s degustací

R.-Pouillon-Les-Valnons-Aÿ-Grand-Cru-2008Blanc de Blancs aneb bílé z bílých. Styl především šumivých vín vyrobený pouze z bílých hroznů, v případě Champagne se tím obvykle rozumí čisté Chardonnay (ale stále snadněji narazíte i na Pinot Blanc a v menší míře i další tamní tradiční odrůdy), v jiných oblastech může jít třeba o Riesling či Chenin Blanc. Z nějakého důvodu jsou Blanc de Blancs (BdB) mnohými vnímána jako „něco víc“ než tradiční směs bílých a modrých hroznů či Blanc de Noirs, bíla z čistě modrých hroznů. Je ale fakt, alespoň pokud je řeč o Champagne, že na počátku cesty někdy trochu strohá a nepřístupná BdB bývají zároveň víny s největším potenciálem zrání a dokáží nabídnout až neuvěřitelnou eleganci. A BdB také nejčastěji fungují i mimo Champagne a Francii obecně, alespoň z mého pohledu výrazně snadněji narazíte na opravdu výtečné bubliny v tomto stylu než na ty s příměsí modrých hroznů.

Zobraz celý článek...

úterý 8. srpna 2017

Teplota, tlak, rosný bod a láhev Champagne

drc-warholCrossmodal interactions. Opakovaně jsem tu publikoval odkazy na studie, které dokládají, jak moc naše vnímání chutí a vůní ovlivňují další smysly. Jednoduše řečeno chuť jídla či vína může být značně posunuta tím co slyšíme, třeba hudbou která hraje, či specifickou barvou prostor ve kterých konzumaci provádíme. Nebo barvou talíře či příboru. Náš dojem z vína může být snadno ovlivněn sklenkou. Nejen tvarem a velikostí kalicha, ale i prostou váhou celé sklenky a tloušťkou stopky, křehké je pak leccos. Jo a brambůrek sníme více v prostoru, kde se dobře rozlehne jejich křupnutí :-) Vychází o tom články, studie, dokonce celé knihy. Pracují s tím restaurace, krom pionýrů jako Heston Blumenthal dnes i kupa dalších.

Zobraz celý článek...

pondělí 7. srpna 2017

Dvakrát Macabeu, jedno vadné

gramona-la-maca-macebeu-2015Pokračuji v obtěžování španělskými degustačními poznámkami. Ale nebojte, určitě je ve dnech následujícím proložím i něčím dalším. K zásobám bublin jsem přihodil i nějaké to Macabeu (Macabeo nebo také Viura). Tuhle odrůdu mám spojenu především s cavou, v tradiční šumivé směsce je obvykle ještě Xarel·lo a Parellada. Ale samozřejmě vzniká i jako tiché bílé víno, nejsnáze ji lze potkat coby bílou Rioju (a také v podobě sladkých francouzských vín z apelací Banyuls či Maury). Macabeo jsem pil v podobě tuny odlišných bublin, lehkých a florálních bílých, plnějších a někdy až přehnaně nadubovaných vín i výrazně oxidativně postavených oříškových záležitostí. A těch slaďáků koncentrovaných a efektních, samozřejmě. Zatím mne nejvíce oslovila vína jako Viña Gravonia, ale rád sem tam zkusím další, byť vyložené nadšení se nijak často nedostavuje.

Zobraz celý článek...

pátek 4. srpna 2017

Pinot z poutní cesty do Santiaga

Pinot-Noir-El-Cerezo-2015-Bodega-Castillo-de-MonjardinPravidelní čtenáři Jižního svahu již mají myslím velmi dobrý přehled o řadě mých úchylek, minimálně tedy těch týkajících se vína (a možná i pár dalších…). Jednou z nich je nutkavá potřeba přihazovat k objednávkám Pinot Noir z všemožných „exotických“ míst, kde třeba ani moc nedává smysl. Ne že bych ještě doufal, že objevím zázračně levný kousek co mne nadchne stejně jako klasické Burgundsko, z toho už jsem vyrostl. Obecně jsou červené pinoty všude tak nějak dražší než jiné odrůdy (ostatně se stačí podívat na Moravu) a málokdy se u levné lahve dostaví nadšení. V momentě, kdy je to víno fakt výborné, už tak nějak stojí stejně jako právě ty pravé burgundy (viz elitní Nový Zéland, Oregon či Ahr v Německu) a je ho úplně stejně málo nebo se jinak blbě shání. Při posledním španělském nákupu jsem přihodil i jeden tamní Pinot Noir, který mne ve starším ročníku velmi překvapil a vyloženě nadchl. Určitě se brzy, jen co ho zbavím korku, podělím o dojmy. A zároveň jsem vyzkoušel i filtr „do deseti €“ + „odrůda Pinot Noir“. Pouze jediný výsledek, na opravdu velkém e-shopu, bylo trochu zklamání. Ale co, šup s ním do košíku!

Zobraz celý článek...

čtvrtek 3. srpna 2017

Deliciosa na jaře stočená

Valdespino-Manzanilla-Deliciosa-En-Rama-Saca-de-Primavera-2017Zásilka ze Španělska úspěšně dorazila! I když vím, že bych měl nějakou dobu počkat a nechat vína po téměř dvou tisících kilometrech a několika překládkách trochu si sednout, tak… to bylo silnější než já (a asi vás teď čekají španělské týdny v Casa de Jižní svah) :-) Rovnou jsem nachladil a otevřel Valdespino Manzanilla Deliciosa En Rama Saca de Primavera 2017 Edición limitada. O běžné variantě tohoto vína jsem psal před rokem a půl a věnoval se tu též tématu en rama, lahvováno „přímo ze sudu“ bez všech dnes běžných zásahů. Jarní verze Deliciosy, stočená v dubnu tohoto roku, rozhodně působí jako manzanilla bez úprav, a i v kontextu dnes tak oblíbených en rama lahvování jde o trochu svérázný kousek.

Zobraz celý článek...

středa 2. srpna 2017

Foradori. Nosiola. Radost.

Elisabetta-ForadoriKdyž tak přemýšlím o nejsilnějších vinařských zážitcích posledních let, tak by na čestném místě určitě byl čas strávený ve společnosti Elisabetty Foradori (web), zásadní vinařky italských Dolomit. Udělal jsem si tenkrát kvanta poznámek. Samozřejmě těch degustačních k vínům, ale především si nadšeně zapisoval všechno to zajímavé, co povídala. O jejích dvou zásadních životních fázích, naprosto odlišných, a veřejné metamorfóze když přešla na biodynamiku. Jak může být příprava naturálních vín prostředkem pro vyváženější a lepší život hlavně vinaře, o důvěře ve vlastníma rukama vypěstované ovoce, o správném a špatném jílu při vaření a na amfory pro vinaření, o zodpovědnosti i samotného konzumenta dát poctivým velkým vínům ty správné podmínky, o maceraci i bílých vín, o zvrhlých vínech a hektolitrech octa, o snadných otázkách na analytické hodnoty místo snahy přemýšlet a vylézt z krabice a věnovat opravdovou pozornost obsahu sklenky. Samozřejmě tohle všechno by nefungovalo a mé leckdy dost cynické já zas tolik neoslovovalo, kdyby obsah sklenek nebyl vyloženě skvělý a nevykazoval tolik z charakteristik samotné vinařky – elegance, poklidná vyváženost, seriózní a zároveň zábavný projev, upřímnost. Energie, důraz, vášeň. To vše bez vad a podivností, jak se na dobrá vína sluší.

Zobraz celý článek...

úterý 1. srpna 2017

Ochlazení Vinohradským pivovarem

vinohradskyPrakticky jsem vypil své zásoby šumivých vín na běžnou konzumaci a netrpělivě čekám na zásilky ze Španělska a Francie, byť se trochu obávám, že jestli to povezou v černém autě UPS tak dostanu spíš svařák :-) Aktuální klimatické podmínky každopádně volají po alternativě v podobě chlazené melty, čaje a hlavně piva. Mým „domácím“ podnikem, pokud jde o sortiment posledního ze jmenovaných osvěžení, je Vinohradský pivovar, mám ho nejblíže a chodím tam pravidelně (především na jídlo, slušně tam vaří a děti obvykle zbaští úplně všechno, i věci co doma úplně nefungují), byť za tamního štamgasta bych se nepovažoval. Že je to podnik nekuřácký je dneska samozřejmé, ale byl už od začátku, pro mne šlo o zásadní konkurenční výhodu. V poslední době tam bývá dost plno, ale nějaké místo se obvykle najde a pivo sebou jde vždycky. A co že tam, v neustále rozšiřovaném provozu, vlastně vaří a mají na čepu?

Zobraz celý článek...