středa 12. července 2017

Piju furt dokola to samé…

vermell-2014Ne že bych vyloženě neměl o čem psát, válí se mi tu poznámky k hromadě bublin z poslední doby (kterými vás zase nechci úplně zahlcovat, přeci jen ne každý je do nich takový fanda jako já), z hned několika výborných degustací jsem dosud nespáchal report a na souhrnný článek až otevřu ještě něco souvisejícího tu čekají poznámky ke kupě zajímavých vín. Ale pokud jde o jednotlivé samostatné lahve doma, tak… inu… nějak jsem v poslední době pil spíše osvědčené kousky. A slyšet stále znovu o tom, jak strašně moc mne baví Pinot Noir 2015 z Krásné Hory, proč dává smysl znovu otevřít láhev Vermell 2014 z Celler del Roure, z jakého důvodu se vracím k Müller Thurgau 2015 z Dlúhých Greftů, co mne opakovaně tak oslovuje na Dirler-Cadé Sylvaner Vieilles Vignes 2013 či kolik lahví Kékfrankos od Ráspiho mám ještě v zásobě asi nechcete :-) Dost na tom, že určitě budu psát o nových ročnících těchhle vín. Samozřejmě stále zkouším, experimentuji a mám doma i docela dost různých vzorků, ale čím dál častěji se vracím k osvědčeným lahvím nakupovaným v kartonových počtech. To u mne nebývalo zvykem, nadšení ze zkoumání nového (a možnost se o něj zde podělit určitě hrála a hraje roli) skoro vždy převážilo nad chutí vrátit se k něčemu osvědčenému. Asi stárnu, nebo co…

Jak jste na tom vy? Když pominete ochutnávky a budete počítat jen lahve otevřené doma, u jak velké části z nich půjde o vína unikátní? A jak často víno nakupujete v počtu celé krabice nebo větším? Změnilo se to u vás nějak, nebo je váš současný stav už delší dobu furt stejný? Prostě mne to zajímá, takhle při „prázdninách“ :-) A teď mne omluvte, jdu do chladničky pro ten Vermell…

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails