úterý 9. května 2017

Psaní, rozhovory, suchá vína, Družstvo v Brně

kalne-ruzoveZpracovávám docela pravidelně texty i mimo blog. Někdy si to fakt užívám, jindy je to trochu boj :-) Třeba když se snažím na vínech, která mi třeba moc nechutnají, najít pozitiva pro „běžného konzumenta“. Nebo takové sepisování profilu odrůdy, ze které jsem snad nepil víno co by mi přišlo opravdu zajímavé, tak aby vyzněl lákavě odrůdu zkusit. Jo, psát si na blog jen vlastní názory je velká pohoda, ale texty jinam na zakázku jsou leckdy řehole! Když pod některými ale nebudu podepsán, zaplatí to alespoň část mých vinných nákladů a nemusím přitom psát lži ani odposlouchávat třeba šéfa Vinařského fondu... :-) Ne, novinařinou bych se fakt živit nemohl, i když jsem měl před 10+ lety v tomto ohledu smělé plány. Ale jsou i pozitivní momenty. Když se mohu vyřádit a sepsat delší text o nějaké své vinné libůstce (rozuměj sherry, Jura, pěstitelská Champagne, vína z Čech…). Nebo když v rozhovorech dostáváte fajn odpovědi na své hloupé dotazy.

Vzhledem k tomu, co se zrovna ve společnosti děje, mne tak dost potěšila odpověď Lubomíra Glose na obligátní otázku co co považujete za svůj největší úspěch a neúspěch v roli vinaře (protože jako šlechtitel je to skoro jistě odrůda Cabernet Moravia): „Za největší neúspěch nebo také osobní omezení bylo pracovat 30 let pro socialistické zemědělství, kdy jsme neměli možnost cestování po západu, styky i nové informace byly omezené a přitom jsme museli plnit nesmyslné rozkazy svých nadřízených. Největším úspěchem pro mě je, že jsem se dožil doby, kdy se tento nesmyslný systém zbortil a každý má dnes možnost svobodně myslet, rozhodovat a podnikat.“ Pevně věřím, že stav svobodného rozhodování a podnikání ještě nějaký ten pátek vydrží…

Zaujala mne odpověď Martina Procházky při rozhovoru u přírodních / autentických vínech na dotaz, proč by vlastně měla konzumenty zajímat, proč je pít: „Když pominu důvody jako přirozenost, příroda nebo autenticita, je to především pestrost. Pestrost chutí, mnohdy úplně jiných, než na jaké jste byli předtím ve vínech zvyklí. Přírodní vína Vám otevřou obzory a posunou Vaši senzoriku a vnímání mnohem dál. A když pak budete pít běžná vína, budete je najednou vnímat úplně jinak, budete mnohem náročnější. Lépe oceníte kvalitu a dokážete si pak ta opravdu dobrá mnohem více užít.“

Na víkend s kamarády v Jižních Čechách jsem nabalil tři kartony vína, docela divoký mix všeho možného. Všichni, co víno pili, jsou „konzumenti“. Prostě mají sem tam víno ve sklence, někteří pravidelněji a častěji než jiní, ale nejde o nadšené čtenáře vinných blogů či magazínů o víně. Preventivně jsem nabalil i dvě trochu sladší vína. Co se vypilo jako první a co naopak zůstalo „na ocet“? V pondělí při balení jsem nabízel k odvozu tři lahve, nejvíce zbývalo v těch dvou s nasládlým vínem! A určitě to nebylo tím, že o ostatní jsem se svým vinným apetitem postaral sám. Ale nějaké větší závěry bych z toho nedělal, nejspíš půjde o fenomén izolovaný v mé „bublině“… :-)


Jinak pokud jde o bubliny, má oblíbená vína a tak… už příští týden zavítáme s Družstvem do Brna. Aby to byl trochu chaos, tak se náš večírek odehraje v podniku zvaném PRAHA (Fórum pro architekturu a média, v Pražákově paláci na adrese Husova 18). Zastavte se, budou tam fajn kousky. Ale ani na Moravě to nepojímáme jako degustaci desítek vzorečků, bude tam okolo dvanácti různých fajn vín a ta se prostě pijí po sklenkách :-)

Komentáře používají Disqus