čtvrtek 16. března 2017

Štíhlý a naopak velmi opulentní Ryzlink

Randolf-Kauer-2014-Bacharacher-Kloster-Fürstental-Riesling-Kabinett-trockenVenku smaží slunce, přepadlo mne jaro. Riesling! Co je víc? Na klasická vína z téhle odrůdy nedám dopustit a dneska se mrkneme na dvě extrémně odlišné podoby. A začneme v německé oblasti Mittelrhein s bio kouskem Randolf Kauer 2014 Bacharacher Kloster Fürstental Riesling Kabinett trocken. O tomhle víně jsem psal i v jiných ročnících, a o dalších variantách z téže vinice jakbysmet, baví mne velmi. Ale je to vyloženě víno pro ryzlinkofily, spíše než jakkoliv univerzálně přístupné bílé. Ano, důvod tušíte správně :-) Láhev klasická pistole, šroubový uzávěr. Světlá citronová žlutá barva. Čerstvá energická vůně, která jasně napovídá, že vás čeká pěkně řízné víno. Minerální, limeta a peckové ovoce, mladistvé. V chuti suché, štíhlé a přísné, výrazná kyselina, příjemná mineralita, slušná délka, citrusovost, lehce pecičkové a jemně kořenité v závěru. Osvěžující, výborně pitelné víno na letní a teplé jarní dny. Jen 10.5 % alkoholu, takže dietní a „pro řidiče“, ale s téměř osmi gramy poctivých kyselin a skoro neznatelným (je ho tam asi pět gramů, ale tipoval bych méně) cukříkem v projevu :-)

Heymann-Löwenstein-Riesling-Erste-Lage-Uhlen-R-2011-Reserve-„Schieferformation-Roth-Lay“Jak bylo předchozí víno štíhle a lehké, tak to druhé je na limitu koncentrace a opulentnosti, na kterou se s ne vyloženě sladkými bílými víny můžete dostal. Heymann-Löwenstein Riesling Erste Lage Uhlen R 2011 Reserve „Schieferformation Roth Lay“ pochází z jedné z vůbec nejlepších moselských vinic, Winninger Uhlen, břidlicového svahu (či spíše srázu) se svažitostí 50 až 70 %. A konkrétně z jedné z vůbec nejlepších částí této vinice, Roth Lay, s břidlicí načervenalou s velkým podílem železa. Prý „Montrachet Mosely“ a podle Jancis Robinson jsou odsud vína strukturou „ne nepodobná nejplnějším zralým bílým burgundským“. Hádat se nebudu. Vinice jsou aktuálně snad v bio, pomleté celé hrozny a asi den macerace před vylisování a spontánní fermentací, zrání ve velkých starých dřevěných sudech nejméně rok na kalech. Tahle Reserva obsahuje větší podíl botrytických hroznů než „běžné“ suché Uhlen R. Láhev taková ta modrozelená pistole uzavřená šroubovým uzávěrem. Tmavá žlutá barva, do zlaté. Důrazná, koncentrovaná vůně, sladší s medovými tóny, sladkými peckovinami, s kokosem a vůbec trochou exotiky, mango, botrytida, linka připomínající až zrání v toastovaných sudech, mineralita. Lehce nasládlé ale s parádní kyselinou a šťavnatostí, silné, teplejší, koncentrované, kandovaná pomerančová kůra, velmi dlouhé, s minerální lehce železitou a mírně nahořklou linkou, trocha slanosti. Velmi efektní. I přes opulentnost dobře pitelné, seriózní, s potenciálem zrát velmi velmi dlouho. Schválně jsem to nalil místo do ryzlinkovky do větší balónové sklenice (montrachetky) a vínu to aromaticky prospělo, ta až přehnané intenzity a mnoho překrývajících se vrstev ustoupilo kompaktnějšímu dojmu, zvýrazněla se mineralita. Wow. O vinařství jsem se tu už trochu rozepsal a měl tu i poznámky k rezervě stejného ročníku z jiné části této vinice, ale Roth Lay byl zatím nejdál.

Jedna odrůda, ale odlišné terroiry a přístupy, jakoby úplně jiné světy ve sklence i když jsou vinice od sebe čtyřicet kiláků (a dá se většinu cesty běžet podél Rýna hezky po rovině, pěkný maratonek by to byl… jen tedy nejkratší cestou by to znamenalo přelézt asi 400m stoupání ke konci trasy nebo si znatelně protáhnout přes Koblenc… starosti nás běžců a zároveň osob bez auta ;-). Jestli mne něco na víně baví, tak právě tohle…

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails