středa 1. února 2017

Seriózní Beaujolais a chlastací Jura pro zámeckého pána

Domaine-Richard-Rottiers-Moulin-à-Vent-2015Smutně koukám na rozpité lahve, dneska degustovat nebudu. Nechal jsem si vyrvat už několik let opakovaně problémový zub, za ty prachy co už jsem do něj v minulosti vrazil by byla pěkná dovolená, a teď leduji obličej a zmateně hledám po bytě Ibalgin, kterému se jinak programově vyhýbám. Takže sáhnu do hotových poznámek :-) Ve svém pravidelném pondělním sloupku se Andrew Jefford zaměřil na Beaujolais, konkrétně na novou velikou a hodně zajímavou studii tamních půdních podmínek a také ročník 2015. O něco menší objemem produkce než by si vinaři asi přáli, ale s kvalitou vysoce nadprůměrnou. Dost mne tím naladil, takže jsem na zkoušku vylovil láhev Domaine Richard Rottiers Moulin à Vent 2015 (obvykle vozí Jiří Hron, toto je přímo od vinaře), z tohoto cru jeho základní a hlavní víno (ještě má dvě specifické samostatné polohy, Champ de Cour a Dernier Souffle), směs více různých vinic a keřů ve stáří 40 až 80 let. Víno je to dost tmavé, s fialovými odlesky. Velmi čerstvé mladistvé v aromatice, tmavší ovocnost do lesních plodů, černý rybíz, dotyk čokolády, syrové ale pěkné. Suché, poměrně silné a koncentrované a v chuti, má to váhu a důraz ale není nijak těžké, výborné kyseliny, tmavé ovoce, docela výrazné jemnozrnné třísloviny, něco dřeva, trocha svíravosti, velmi solidní struktura a délka. Zaujme už nyní, ale je na tom vidět především potenciál, tohle bude za 2+ roky o tolik lepší a s klidem vydrží let deset. Ano, takhle Beaujolais mohu!

réserve-chateau-arlayNeodolal jsem a objednal pár lahví Cuvée „La Réserve“ du Château d'Arlay (Côtes du Jura, vozí Jiří Matějka), o jejich vínech jsem se tu v minulosti, i velmi nedávné, opakovaně zmiňoval. Má odlišnou vinětu než jejich běžná „seriózní“ produkce, tohle je totiž taková drobná specialita, která se ještě nedávno oficiálně vůbec neprodávala. Odrůdově trocha Poulsardu, něco Trousseau a hodně Pinot Noir. Lehce ročník 2004, o trochu více 2007 a nejvíce 2011. Tradičně připravováno jako „house wine“ pro majitele zámku a jeho hosty, ale ostatně i personál. Barva nazrálejší rubínová. Již znatelně nazrálé i ve vůni, červené peckoviny až směrem do plodů sušených, trocha lesního podrostu, lehký a nijak nerušivý těkavý tón, staré sudy. Suché, spíše lehčího střihu až středně plné, s fajn kyselinou, lehce svíravé, s uhlazenějšími tříslovinami, peckovinově ovocné, výtečně pitelné až chlastací. Cenově se příliš neliší od jejich o něco serióznějšího čistého pinotu, který je asi lepší nákup, ale tohle je zase vyloženě zajímavost. A být u nich hostem, asi by mi nevadilo si toto víno nechat nalévat z džbánu do sklenice, pít ho opravdu ve velkém, házet kosti psům a pak se svalit opilý ke krbu… I když takhle večírky na vzácné historické památce už asi neprobíhají :-)

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails