čtvrtek 12. ledna 2017

Podvečerní zkoumání baru s whisky a ginem

helsinginVčera jsem vyrazil na večírek časopisu BarLife, abych konečně osobně potkal šéfredaktorku a další spolupracovníky redakce, když už pro ně teda něco píšu. Kdo by to byl čekal, že mají v rámci svého školícího střediska dost slušně zásobený bar! :-) S chutí jsem si projel sérii nikdy dříve nechutnaných ginů, nějakou tu whisky i další destiláty. Zaujala mne v pěkné lahvi čirá pálenka z matolin (vlašák, furmint a lipovina) ze Somló, od tamního bublinového specialisty Kreinbacher. Výborně udělaný, čisťounký voňavý kousek. Z ginů jsem moc nepochopil anglický Whitley Neill Quince Gin, aromaticky hodně ovocný (kdoule, hrušky) a sympatický, ale v chuti tak strašně sladký že jsem nevěděl co s ním (jejich běžný small batch byl ale úplně v pohodě, byť za mne nic zásadního). Zajímavý byl francouzský Audemus Pink Pepper, krom obligátního jalovce hodně sladce voňavý (evokuje pekárnu ač cukrárnu, sladké pečivo a dortíky) a výraznou linkou červeného pepře, dost zakulacený a lehce nasládlý (na můj vkus až moc), ale s velkým potenciálem. Ovšem nekriticky mne nadchnul finský HelsinGin, krásně suchá voňavá klasika, perfektně vybalancovaný kousek. Tak nějak ničeho moc a všeho tak akorát, nevtíravě precizní. Ten bych do domácího baru zařadil s chutí a za dlouhou dobu asi nejlepší gin co jsem měl, z těch nových (jinak samozřejmě osobní žebříček vede Monkey 47, tam mám pocit už moc nejde zlepšit, a nedám dopustit na OMG od Žufánka).

Bruichladdich-Port-Charlotte-Islay-Barley-Heavily-Peated-Single-MaltZ whisky jsem si neodpustil třeba švédskou single malt Mackmyra Svensk Ek, školenou v sudech z lokálního dřeva prý původně vysazovaných pro účely stavby lodí :o) Příběhy táhnou! Hodně ovocná, sladší toastově dřevěná aromatika, kulatější hebčí uhlazená chuť, proč ne byť můj ideál to není. Víc času bych potřeboval na zkoumání francouzské blended Bastille (zde zase francouzské dřevo, hlavně Limousine), docela atypické se zvláštní linkou vlhké vápenité zdi :-) Ale stejně bych nejraději znovu sáhnul po skotské palírně Bruichladdich a jejich Port Charlotte Islay Barley Heavily Peated Single Malt, po mnoha letech jedné z prvních připravených z ječmene vypěstovaného přímo na ostrově a ne z dovozu z pevniny. Kouřovost, slanost, trochu exotického ovoce, lehce pribináček, sladká toastovost, teplé, plné, mírně kořenité, dlouhé. Velmi expresivní záležitost, nádherně vyvážené i při 50 % alkoholu (ani jsem neměl moc tendenci kápnout vodu). Krásné komplexní pití a stoprocentní esence Islay ve všech surovinách – obílí, voda, rašelina i zkušenosti palírníků :-)

whisky-gin

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails