pátek 28. dubna 2017

Jak mi nepřišla cava a dvě saké

ozeki-pure-junmaiDocela často mi chodí víno různými spedičními službami, od jedné lahve Messengerem po paletu kamionem Schenkeru (řidiče trochu překvapilo, že k nám do ulice nezajede, a prý jestli bych si pro tu paletku nemohl zajít půl kilometru na hlavní silnici…) a všechno mezi tím. A, musím to zaklepat, zatím spíše bez problémů s rozbitými lahvemi. Což je dost překvapení, když tak poslouchám historky dovozců a majitelů e-shopů. Teď se mi ale stala zajímavá věc. Můj oblíbený dodavatel z Německa má fakt pěkné pevné a dostatečně vyfutrované krabice na 18 lahví, v ničem jiném prakticky neposílá a dokonce dává malou slevu na objednávky byť jednotlivých lahví, kdy je jejich celkový počet dělitelný osmnácti. Poslední objednávka byla na 36 lahví, které jsem dostal s denním rozestupem ve dvou zásilkách. V druhém případě místo jejich tradiční bedny dostal dvě krabice od Lenovo počítačů spojené lepící páskou a v nich nacpané lahve, každou obalenou obludnou vrstvou černé plastové folie. Průvodní seznam vín byl podezřele zmuchlaný a očividně na něj něco vyteklo. A ano, jedna láhev chyběla. Podle všeho někdo fláknul s tou oficiální krabicí a buchla mu tam láhev cavy. Místo nahlášení vše přebalil a vyřešil tímhle svérázným způsobem. A podle všeho už na území Německa a ne až u nás. Nechápu. Jako bonus měla jedna láhev mého oblíbeného sherry, Amontillado NPU od Romate, strženou záklopku a nejspíš byla otevřena. A já si ještě pravidelně stěžuju na domácí poštovní služby! :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 27. dubna 2017

La Milana, Tautavel a Beck Ink

Albet-i-Noya-La-Milana-2012Poslední dny se nám poněkud ochladilo, takže tématem budou tři červená. O vínech populárního katalánského bio vinařství Albet i Noya, které je v nabídce dovozce Bio Sueño, už jsem se tu párkrát zmiňoval. Zásadní částí jejich produkce jsou vína šumivá, ale připravují i zajímavá tichá, včetně nesířených specialit. La Milana 2012 je ale taková „moderní klasika“ a jeden z vrcholů jejich nabídky, ročník produkce tak 8 tisíc lahví. Je to poznat už z těžší burgundské lahve s tlustou kovovou záklopkou a kvalitním celokorkem :o) Odrůdově je to Caladoc (francouzský kříženec Grenache x Malbec), Tempranillo (říkají mu tam Ull de Llebre) a také Cabernet Sauvignon a Merlot, vše z jediné vinice Can Milà de la Roca v oblasti Costers de l'Ordal a v poměru v jakém jsou výsadby. Ruční sběr a selekce na vinici, další přebírka po odstopkování. Macerace necelé tři týdny, zrání 13+ měsíců v nových francouzských barrique sudech. Dost tmavá barva, na okrajích do fialových tónů. Tmavší sladší ovocnost, koncentrovaná a teplejší, černý rybíz, dřevo do kávy, kouřová linka a jemnější kořenité tóny. Ale zároveň svěžest a vybízí k napití. Suché, plné, ovocné, koncentrované, dost třísla a znatelné dřevo, mladistvé, pěkně strukturované a docela efektní červené, které bude myslím hezky zrát. Pilo se velmi dobře, přístupné je už teď ale časem dá víc. Jako jediný problém (druhým by teda mohla být už vyšší doporučená maloobchodní cena 690 Kč) u toho vidím, že je to takové komplikovaně zařaditelné, může to být leccos z mnoha různých míst, těžko v projevu hledám něco vyloženě unikátního. Svým způsobem mi přišel o něco charakternější jejich levnější Ocell de foc 2013.

Zobraz celý článek...

středa 26. dubna 2017

Víno co vám změnilo život?

ryzlink-roudnicePřed pár lety jsem se tu rozepisoval o svých vinných začátcích, bylo to zábavné období. A včera narazil na zápisek Neala Martina, který položil jednoduchý dotaz desítkám jihoafrických vinařů. Jaká láhev vás nakopla se o víno více zajímat? Dokázali byste najít víno, které bylo na počátku postupného přechodu od běžného konzumenta do nadšence (kterým, pokud pravidelně čtete tento blog o víně, spíše jste) či dokonce nastartovalo vaši cestu k vínu jako profesi? Láhev, která změnila váš pohled na to, o čem že vlastně víno může být. Sám si nejsem úplně jistý, kterému vínu tuhle čest přisoudit, a úspěšně jsem zapomněl ročníky. Ale nejspíše by to byl suchý (alespoň tak díky obří kyselině působil) koncentrovaný výběrový Ryzlink rýnský v půllitrové lahvi, víno původem z trati Sovice od Lobkowiczkého zámeckého vinařství v Roudnici nad Labem (foto v titulce pouze ilustrační, nešlo o tohle konkrétní víno). Ty kyseliny!Ale mohlo to vlastně být i Rulandské modré z Růžové hory od Marcinčáka, lámalo se to někde v podobné době. V druhém případě je to ovšem víno, o jehož odrůdové čistotě a věrnosti mám už dlouhodobě své pochybnosti, tenkrát jsem z něj byl ovšem vyřízený. Takže raději ten ryzlink, ať mé prozření raději není založeno na bludu :-)

Zobraz celý článek...

úterý 25. dubna 2017

Nebbiolo k pátým narozeninám (pro rodiče)

Rivetti-&-Lauro-Valtellina-UÌ-Vigna-117-Inferno-2012Slavili jsme narozeniny syna a tak jsem vylovil ze zásob něco jeho ročníku a vzhledem k příležitosti i stylovou apelaci. Vinařství Rivetti & Lauro z mé oblíbené oblasti Valtellina a jejich UÌ Vigna 117 Inferno 2012. Vinařství jede směrem k biodynamice, vína připravují ve sklepích historického paláce Torelli v centru města Tirano, jednoho z vůbec nejbližších hranicím se Švýcarskem. Tohle víno je čisté Nebbiolo (v místě zvané Chiavennasca), ruční sběr a selekce hroznů, fermentováno v nerezu a školeno dva roky ve starých velkých 30 hl i menších sudech a také nových francouzských barrique. Zkosená těžší láhev, kovová záklopka, aglomerovaný korek. Již znatelně nazrálejší nijak tmavá rudá barva. Vůně evokující hlavně peckoviny, mix čerstvých a sušených, dotyk kořenitých tónů a vanilky z dřeva. Suché, středně plné až plnější, s poměrně výraznými tříslovinami a kyselinami, červené ovoce, peckoviny, slušná stavba a velmi dobrá délka se sladkostí ovoce. Po pravdě bych si tipnul, že se nachází v takové té fázi, kdy ještě úplně nenabízí komplexitu a tóny nazrálého vína, ale už odešla taková ta úvodní efektnější ovocnost a živost. Měl jsem s otevřením počkat :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 24. dubna 2017

66.6 aneb další ročník bodování naturálních vín

bodovani-666Sobota byl Den Země a navíc i biodynamický kalendář nenaznačoval žádné problémy :-) S radostí jsem tedy vyrazil na Moravu, abych se zúčastnil hodnocení Víno 66,6 a nic navíc, 6. ročníku speciální sekce vín při Velkobílovické výstavě. Pro detaily doporučuji pozvánku a kritéria, která najdete třeba na webu Ekovínu. Pro letošek byla vína hodnocena ve třech různých kategoriích. Nejpřísnější kategorie A měla tak trochu ukazovat potenciál naturálních vín a byla otevřena pro vzorky ročníku 2014 a starší, svým způsobem už takový výběr, nejstarší víno bylo ročník 2008. V kategorii B mohou soupeřit i vína mladší a nové věci, ročníky 2015 a 2016, takže se zvládne zúčastnit i někdo kdo se tímto směrem teprve vydává. Nově byla samostatnou kategorií i vína oranžová (macerovaná bílá), otevřená s méně přísnými podmínkami i coby určitý základ k debatě o tomto stylu produkce. Nové objevy určitě šlo učinit hlavně v béčku, ale já si vylosoval kategorii A, opět s docentem Milošem Michlovským coby předsedou. A byl za to rád, protože šlo o několik hodin velmi podnětné debaty nad víny, srovnávání názorů a znatelně odlišných pohledů. A samozřejmě skvělá možnost vyzkoušet si téměř třicítku vín naslepo, včetně kousků které jsem pil už dříve a třeba hodnotil velmi pozitivně a doporučoval vám, ale tentokrát bez znalosti co a od koho ochutnávám.

Zobraz celý článek...

pátek 21. dubna 2017

Franciacorta Mirabella a další bubliny

mirabella-Franciacorta-Demetra-Brut-2009Na úvod něco propagace… tak trochu jako součást FB stránky Jižního svahu, ale fungující i úplně samostatně a „fanouškem“ svahu být nemusíte, jsem včera založil skupinu Bubliny! pro milovníky šumivých vín. Cílem je házet tam zajímavé zprávy, tipy na vína a kde je pořídit / ochutnat, fotky z cest, diskutovat k tématům okolo a tak. Kdo má zájem, přidejte se! Už jsme skoro na stovce členů :-) Pokud jde o bubliny, tak v uplynulých dnech jsme s chutí vypili florální výrazný příjemný Kreinbacher Brut Nature, čistý Furmint ze Somló. Opět padla láhev Crémant du Jura 2010 Brut od Domaine Pierre Richard, měl jsem toho nakoupit mnohem víc, zraje skvěle a jsou to klasické, charakterní bubliny kvalitou na úrovni leckterých Champagne za zlomek ceny. Návštěva donesla Umberto Bortolotti Valdobbiadene Prosecco Superiore Brut (90 % Glera a 10 % Pinot Bianco) a bylo to překvapivě dobře postavené víno a o hodně přísnější a s výraznější kyselinou než bych čekal. K poslechu k tomu doporučují Teardrop od Massive Attack :-) A taky jsem po nějaké době zkusil Franciacortu, která u nás ve sklenkách není zrovna obvyklá, to už možná i bubliny z Anglie pijeme častěji. Konkrétně se pak jednalo o vína ze sortimentu dovozce VinoDoc od vinařství Mirabella.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 20. dubna 2017

Rapp, Rataraura, Reitemp…

Rocco-di-Carpeneto-RatarauraNe, nesnažím se nadpisem o nějaké tajemné vzývání. Jde o jména tří vín, která jsem postupně upíjel od minulého týdne. S vinařstvím Rocco di Carpeneto (web) z kopců Alto Monferrato jste se už mohli potkat na loňském ročníku festivalu Praha pije víno. Pěstují tradiční tamní odrůdy Dolcetto (ze které připravují i poměrně dost seriózní vína), Cortese a především odrůdu Barbera v několika podobách. Už dříve jsem od nich díky Víno pro Vás něco chutnal, ale opravdu mne zaujal průřez na festivalu. A teď si doma udělal pěknou srovnávačku jejich DOCG Barbera del Monferrato Superiore. Vše vína s roční produkcí okolo tří tisíc lahví, ruční sběr a spontánní fermentace v nerezu, síření do maxima 50 mg/l (Reitemp do třiceti), pak jsou tam ale už drobné rozdíly.

Zobraz celý článek...

středa 19. dubna 2017

Stříbro v burgundských mracích a mrazy

kroupyPřed čtyřmi roky jsem tu psal o plánech Burgundska na instalaci speciálních generátorů, které vysílají do mraků částečky jodidu stříbrného a zabraňují tvorbě krup. Po katastrofických ztrátách v některých částech Burgundska v uplynulých letech a úspěšných testech tohoto zařízení se vinaři v celé oblasti rozhoupali a pokryjí komplet 42 tisíc hektarů vinic. Jedna mašina co deset kilometrů, celkem 125 kusů, a některé už 50 km před prvními burgundskými vinicemi. Náklady prý vychází na 8€/hektar, což vyjde o dost levněji než třeba ochranné (ale zase jinak komplikované) sítě. V článku se vyjadřuje místní biodynamik, že při 2 gramech stříbrných částeček za rok na 10 hektarů plochy nevidí ani on problém se znečištěním. Poručíme větru a dešti. Ale… chci pít vína z Burgundska. A stejně jako se necukám u zapalování hořáků ve vinicích nebo jejich kropení kvůli mrazům, tak i tohle se asi holt stane součástí „kulturní složky“ terroir. Jako jsou jí na některých místech drenáže (ano!) nebo naopak pečlivě dávkovaná závlaha (ne!). Hranice toho, co je ještě akceptovatelné, nejsou ostré…

Zobraz celý článek...

úterý 18. dubna 2017

Entrée

entree-brokolicovy-kremPůvodně jsem myslel, že k tématu sepíšu něco víc, ale zjednoduším to. Seberte se a jeďte do Entrée! Olomouc je krásný město, restaurace kousek od nádraží (pro nás bez auta a ty, co hodlají dorazit na oběd, pít a pak se zase vracet zpět) a Přemek Forejt vaří skvěle! Jídla vypadají moc pěkně, jsou neskutečně chutná (pár věcí bych zařadil do svého absolutního top gastronomických zážitků v ČR a chutnalo mi tam více než v aktuální podobě našich mišelinek) a ceny nejsou vůbec drastické. Navíc vinný lístek je dostatečně široký (pokud nutně nemusíte pít jen ta nejslavnější vína z Burgundska, třeba), s příjemnou dominancí Moravy a ještě příjemnějším zřetelným protěžováním přírodní produkce. Základní flaška někde od 245 Kč, v zóně okolo pětistovky už velmi široká nabídka báječných věcí. Ano, vypili jsme toho dost, na dva dospělé a dítě, kterému zatím stačí voda a mošt. Prostředí restaurace je efektní a zajímavé (čímž kompenzují ne zrovna úchvatný výhled do okolí), personál fungoval výborně… co víc si přát? Absolvovali jsme kompletní večerní degustační menu a druhý den oběd, projeli podstatnou část chodů a něco si dokonce zopakovali. A jestli někam, tak do téhle restaurace chci brzy znovu! Vlakem za dvě hodiny a už nějak od sto pade! A teď mne omluvte, jdu dělat pohankový „popcorn“ a pokusit se obšlehnout špecle, tafel pho, brokolicový krém, dezert s kozím sýrem a taky…

Zobraz celý článek...

čtvrtek 13. dubna 2017

Nezájem o sherry a report z degustace

amontillado-tradicion-setProdeje sherry soustavně klesají, za posledních 15 let se bavíme o propadu zhruba na polovinu z původních 70 milionů litrů ročně. Tedy… ono je to trochu složitější. Nejbrutálněji se pokles zájmu dotýká takových těch doslazených cream/pale cream/medium kategorií, kterých se dříve vypilo jen v UK mnoho milionů lahví, ale dnes je jejich popularita na bodu mrazu a stala se z nich záležitost na sklenku o vánocích či sem tam před spaním u důchodců. Bohužel dramaticky padá i obliba suchého Oloroso a Amontillado. Ale celkově suché sherry v poslední době zase trochu posílilo, díky přísunu mladých konzumentů a jejich zájmu o Fino a Manzanillu! Stoupá zájem o speciální kategorie, dramaticky o různá nefiltrovaná en Rama lahvování (která tvoří zlomek celkové produkce, ale rychle posilují) a také o „staré styly“, dlouho vyzrávaná Manzanilla Pasada třeba. Pokud tedy někde čtete o „renesanci“ sherry a podobně, je to právě díky těmto vínům. Celkový propad prodejů ale určitě nezastaví a mnoho producentů bude mít velké problémy, ostatně nebýt výroby brandy (a potažmo octů) už by to s mnohými dávno seklo. Nově trochu pomáhá stoupající obliba vermutů, pro které může být sherry výtečným základem. Na všem se podepisují i relativně nízké ceny sherry, v kontextu věku vín a způsobu školení určitě, které jsou smutnou připomínkou nadprodukce v sedmdesátých letech. Ovšem pokles zájmu má i pozitiva, kterými jsou velké zásoby právě starších vín. Uvidíme, jak se to celé vyvine. Já dělám vše proto, aby se u nás sherry vypilo více a našlo si nové konzumenty. Naposledy včera ve Fajnšmekru, kde jsme společně spáchali myslím docela zajímavou a informačně přínosnou ochutnávku.

Zobraz celý článek...

středa 12. dubna 2017

Kalný růžový Syrah a výtečné Airén z amfor

alpamanta-breva-rose-syrah-2015Karlovarský dovozce Kupmeto má v nabídce několik hodně zajímavých bio i biodynamických vín, ono se jim dneska vyhnout vlastně už příliš nejde a jsou stále častější, ale do nějakého vyloženého „punku“ se zrovna nepouští. V počtu pár lahví přesto dovezli Alpamanta Breva Syrah Rosé 2015, což je kalná divoká růžovka od hodně zajímavého Demeter certifikované argentinského (Luján de Cuyo) biodynamického producenta. Zmiňoval jsem se o nich už dříve, v jejich běžných řadách lze nalézt seriózní výtečná vína. Znovu jsem je chutnal jen krátce poté ve Vídni na Label Grand Karraktere, kde byla poprvé možnost vyzkoušet i řadu Breva (v překladu „ovoce první sklizně“, u dnes hodnoceného vína bych překládal spíše jako „lehce podtržené hrozny“). Zaujal mne hlavně efektní nefiltrovaný Sauvignon blanc, který vznikl snad v počtu jediného sudu, kde kvasil a zrál několik měsíců na kalech. Výtečná věc. Ale zpět k roséčku. Toho už je rovnou 909 lahví! Taky není školeno ve dřevě, ale spontánně pomalu kvasilo v chladu snad pět měsíců v betonovém vajíčku Nomblot úplně do sucha a pak si tam ještě chvilku poleželo. Macerace na slupkách asi tři dny. Stáčeno bez filtrace a jakýchkoliv aditiv do čiré láhve tvarově se lehce blížící burgundské, bez záklopky, pod celokorek. Kalná světlá limonádově růžová barva. Vinařství přímo na vinětě radí před servisem protřepat, ať se kaly pěkně rozvíří. A kdo jsem já, abych s nimi polemizoval. Čerstvý, energický projev, kyselé drobné červené ovoce, až citrusové tóny, minerální a přísné ještě před napitím. Suché, šťavnaté, s výraznou říznou kyselinou, kaly vlastně nejsou ani moc znát, rebarbora, slušná délka. Zábavné víno. Popíjel jsem ho takhle v pátek večer s manželkou, přemýšlel o ceně (v kontextu toho, co za něj chtějí v zahraničí, rozhodně půjde přes pět stovek) a kdo je přesně cílovka… a najednou jsme měli láhev v sobě. Alkohol 13 % na tom není vůbec znát a mizí samo. Takže… asi dobrý, no :-)

Zobraz celý článek...

úterý 11. dubna 2017

Latour bio(dynamický), zajímavá kniha, degustace stimulující mozek, top 50 restaurací…

latourKampaň En Primeur pro ročník 2016 v Bordeaux běží naplno a proudí odtamtud hromady bodů a degustačních poznámek. Nikoho samozřejmě nepřekvapí, že mezi absolutní špičkou a hodnoceno na hranici plné je stovky je i… chvíle napětí… Château Latour :-) To sice před pár lety učinilo nečekaný krok a ze systému tohoto prodeje odešlo, vína nově nabízí až po několika letech zrání v lahvi, ale ochutnat společně s ostatními sudové vzorky dají. Zaujala mne však jiná věc. Odpůrci biodynamiky coby nesmyslného šarlatánství měli ještě nedávno v Bordeaux, alespoň pokud jde o ta vůbec nejslavnější jména (jinak je tam pár desítek bio a několik biodynamických producentů, za všechny skvělé Clos Puy Arnaud či Jaugueyron), silné zázemí. Mírně jim to narušil Pontet Canet, ale nad tím šlo ještě mávnout rukou jako nad výjimkou. Trochu otravné už bylo Château Guiraud a naskočilo i Château Climens. Ale furt žádný stres. Koho už nešlo ignorovat byla superstar Château Palmer. No a teď „padla“ další bašta a přidalo se i první 1er Cru Classé. Ročník 2016 u Latouru už je z vinic v přechodném režimu na bio, po experimentech od roku 2008 se takto rozhodli na celých devadesáti hektarech, přičemž začalo a ve velkém rozsahu se rozjede i testování biodynamiky. Milovníci velkých vín z Burgundska, Alsaska či Loiry už si na biodynamiku dávno zvykli jako na něco normálního, zvyknou si i nadšenci do Bordeaux. Kde tohle jen skončí?!? ;-)

Zobraz celý článek...

pondělí 10. dubna 2017

Šumivka a ryzlink Tesco Finest

Tesco-Finest-Vintage-Cava-Brut-Nature-2012Už je to nějaký pátek, co jsem tu naposledy psal o cavě Jaume Serra, dříve známé především pod názvem Cristalino. Jejich základní bílé a růžové bubliny se u nás prodávají momentálně za nějakých 119 Kč s častou možností koupit je spíše za 99 Kč. V akci tu poměrem cena/kvalita moc lepších bublinových nabídek prostě najít nejde, pokud samozřejmě přistoupíme na fakt, že jde o klasickou španělskou velkoprodukci. I při nákupu ve větším ve Španělsku jsem se na lepší cenu, s dopravou a tak, u ničeho srovnatelného nedostal. Opakovaně jsem byl ale upozorněn, že vyloženě skvělá je cava z řady Tesco Finest a v akcích stojí jen 149 Kč. Inu neodolal jsem. Výrobce je totiž stejný a takhle Vintage Cava Brut Nature 2012 i dalšími parametry, včetně doplňky odrůdy Chardonnay k tradičním Macabeo, Parellada a Xarel·lo a také speciálním tvarem lahve s prostorem pro nálepku s ročníkem, odpovídá běžné Jaume Serra ročníkovce. Ta zraje na kalech v lahvi nejméně tři roky a zda to platí i pro Tesco produkt nebo ten jde odstřelit dříve těžko říct. Víno má tmavší žlutou barvu, znatelně nazrálou. Pěkné docela výrazné perlení menších bublinek. Výrazná, vyzrálejší aromatika, medový tón, květiny, zralá hruška a decentní toastový tón. Opravdu úplně suché s dost výraznou osvěžující kyselinou, jablíčko, toastové, čisté, slušně udělané bubliny. Spíše krátké, ale v kontextu ceny slušné pití. Jen mi tedy přijde, že je to na vypití teď, nákupu téhož třeba za půl roku (pokud nebudu nahrazeno novým ročníkem) bych se už trochu obával.

Zobraz celý článek...

pátek 7. dubna 2017

Valmaggiore & Champagne Agrapart Terroirs

Luciano-Sandrone-Nebbiolo-a'Alba-Valmaggiore-2010-Sibi-et-PaucisAbych vám tu sem furt necpal jen nějaké podivné nesířené naturalisty, tak dneska pár slavnějších dražších normálních kousků ;-) Luciano Sandrone Nebbiolo a'Alba Valmaggiore 2010 Sibi et Paucis (web). Sandrone je jednou z hvězd pokud jde o Barolo, začal v roce 1978 s asi tisícovkou lahví a dost rychle získal kultovní statut, dnes pracuje na zhruba 22ha a připravuje asi sto tisíc lahví pěti různých vín – dvě Barola, Nebbiolo d’Alba, Barberu a Dolcetto. Je považován za „modernistu“, krom špičkového klimatizovaného sklepa hlavně kvůli francouzským barrique sudům, nízkým výnosům a koncentrovaným vínům přístupným znatelně dříve než bývalo zvykem. Ale po pravdě sudy jsou dnes hlavně pětistovky a nových jen tak 10-15%. Spontánní fermentace (sakra!) a macerace v otevřených nerezových kádích, zrání ty 500l sudy a následně ještě pár měsíců v lahvi než pustí na trh. Valmaggiore pochází z docela výrazného svahu, amfiteátru v kopcích Roera. Barva nijak temná. Teplejší, již nazrávající výrazná aromatika, peckoviny do sušených a až marmeládových, kořenitá lékořicová linka, sušené květiny, ušlechtilé dřevo. Suché, plnější a poměrně silné, ale ani v nejmenším utahané a výborně pitelné, třísloviny již uhlazenější, strukturované seriózní víno stále plné energie, které může v klidu dále zrát. Kvalitou si to upřímně nezadá se i s leckterým Barolem.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 6. dubna 2017

Minimální veltlín a španělská oranžáda

sepp-moser-minimal-2010Zase jsem zabředl na Facebooku do nikam nevedoucích debat o terroir, naturálnosti a odrůdovém charakteru, naštěstí je to (krom ztraceného času, byť sem tam si člověk odnese nějaký zajímavý poznatek) celkem neškodný koníček. A abych nabral inspiraci do debaty, sáhl jsem v ledničce po lahvi z biodynamické Weingut Sepp Moser, konkrétně jejich největší divočině a „ein Wein für Freaks“, Minimal Grüner Veltliner 2010. Což je samozřejmě poněkud archivní kousek, kupoval jsem před lety ve Veltlínu, teď už jde na trh ročník 2015. Pochází z vinice Schnabel, fermentuje i zraje v dubových sudech (klasický barrique a pětistovky), trochu maceruje na slupkách ale nijak dlouho, leží na kalech, lahvován je do burgundské lahve bez přidané síry (a ta není použita ani jindy v průběhu zrání), bez čiření a bez filtrace. Tmavá, opalizující tmavě žlutá barva. Poměrně výrazné aroma, na začátku syrověji čerstvé dřevo, později hlavně květiny, něco žlutého ovoce, poměrně bohaté, s medovou a minerální linkou. Suché, šťavnaté, plné, koncentrované, delší, hodně efektní. S minerální linkou, se zakulaceností a sladkostí díky výraznému alkoholu. Držela v otevřené lahvi slušně, až třetí den zbytek v lahvi už začal dost výrazně oxidovat. Na nesířené sedmileté „víno pro úchyly“ překvapivá čistota (samo až na barvu) a seriózní projev. Sepp Moser umí! Poznal bych odkud víno je a že je to veltlín, je to víno terroirové? Nebo spíš obsah lahve mluví hlavně o způsobu vzniku? A pokud platí to druhé, může být takové víno při sebezajímavějším projevu označeno za „velké“? Určitě bych nechtěl, aby takhle vypadal obvyklý veltlín, ale jako jedna z extrémních poloh je to fajn změna.

Zobraz celý článek...

středa 5. dubna 2017

Frank Cornelissen – Etna, síra, ego a mýty

Frank-CornelissenFrank Cornelissen. Svého času jeden z nejradikálnějších členů „naturálního směru“ vinaření a kontroverzní i v jeho rámci. Zjevení ze svahů sicilské Etny, „il belga pazzo“, bělovlasý Belgičan s japonskou manželkou a citem pro tamní terroir, od vína přes olivy po pohanku, který mu mohou závidět i místní. Autor proslaveného (a dnes už i padělaného) vína Magma, nesířeného a bez dotyku dřeva školeného Nerello Mascalese starých pravokořenných keřů z jedné specifické vinice vysoko na sopce, které se bez problémů prodává za ceny klasických velkých vín nejprestižnějších regionů. Osoba, jejíž legendu podporují kapitoly hned v několika populárních knihách, muž stojící za fascinujícími vinnými zážitky a zároveň zdroj frustrace u lahví, které máte chuť mu omlátit o hlavu. Ne pro jejich „netradičnost“ a tudíž třeba jen vaši neschopnost je pochopit, ale protože víno uvnitř má jasné znaky vady. Frank Cornelissen, vinař považovaný za ultranaturalistu, v mnoha ohledech perfekcionistu a zdroj podivných i špičkových vín, který však od svých začátků v prosinci roku 2000 prošel obrovským vývojem a dnes je leccos jinak. Sto tisíc lahví místo tisíce. Filtrace! Plastový ArdeaSeal místo korku. Sice kompletně bez síry a vína kvašena spontánně, ale uvnitř vinařství certifikovatelně čistota na úrovni mlékárenských provozů, lahve a korky skladovány v prostorech ošetřených ionizovaným vzduchem a ozónem a další vychytávky. Pokud nejde o přídavek něčeho zvenčí do vína nemá vůbec nic proti supermoderním technologiím, pokud to ovšem znamená, že dle jeho názoru bude víno poté lepší než by bylo bez nich. I proto už nešlape nohama, nejen že by to při současné produkci byl trochu problém, ale prostě výsledky jsou (hlavně pokud jde o oxidaci) pro jeho vína horší než s kvalitním lisem. Od svérázně archaických vín a punku, který ho proslavil, po… co vlastně? Po lepší vína a jedny z nejzajímavějších ukázek projevu terroir, se kterými se lze setkat. Nic menšího :-)

Zobraz celý článek...

úterý 4. dubna 2017

379 Kč měsíčně, vesmírné víno, ceny Burgundska

379-kc-mesicneŽivotní úroveň v ČR se zlepšuje, v průměru určitě. A je to vidět i na ochotě obyvatel platit za víno. „Oproti roku 2012 vzrostla průměrná měsíční útrata za víno o 65 korun na 379 korun. Za lahev pro vlastní spotřebu jsme ochotni vyndat z peněženek až 155 korun, což je ve srovnání s rokem 2012 o 33 korun více. Ještě lépe jsou na tom ale přátelé a rodina, kterým jako dárek kupujeme vína až za 229 korun,“ vypočítává mluvčí Vinařského fondu Dominika Uhrová. Je to samozřejmě pokrok a velký, přesto v kontextu vínomilců jde o poněkud úsměvná čísla. Jakmile do výpočtu hodíme konzumaci nemalého počtu pravidelných pijáků vína a připočteme velkou a bohatou Prahu, pak se samozřejmě dostaneme k tomu, že většina dává za víno mnohem, mnohem méně (a nebo ho nepije, těžko říct). Vážně jsem přemýšlel, kdy jsem svůj příděl na tento měsíc rozfofroval. A jelikož byl prvního víkend, volno a oběd i večeře s rodinou, viděl bych to nějak okolo té večeře. Ať tak či onak prostě si myslím, že potenciál pro vzestup je tu stále a velký!

Zobraz celý článek...

pondělí 3. dubna 2017

Pětice francouzských a italských vermutů

martini-gran-lussoMyslím, že už jsem se o tom zmiňoval zde na blogu dříve, ale určitě si toho musel všimnout každý kdo mne sleduji na sociálních sítích. Mám rád vermuty, bez nejmenších problémů i ty opravdu sladké a klidně samostatně a nejen coby součást koktejlů, a věštím jim zářnou budoucnost :-) Vlastně si raději otevřu dobrý vermut, který způsob vzniku přiznává, než všemožná „falešná“ vína navoněná a upravená kdo ví čím, ale tvářící se jako čistý produkt hroznů. V poslední době mám vždy doma pár lahví vermutu otevřených a rád zkouším další, hlavně ze Španělska přichází stále více velmi zajímavých novinek, ale samozřejmě stará dobrá Itálie a Francie nabízí velké množství klasických kousků a prostoru ke zkoumání stále dost. Dobrovolně přiznávám, že vlastně nemám žádný problém s úplně základním Martini či Cinzanem co dneska koupíte sedmičku v obchodě za něco málo přes stovku (zrovna má akci Lidl, mimochodem), mají výrobní postup fakt zmáknutý, ale samozřejmě si znatelně více užívám vyšší řady a různé specialitky. A že dneska fakt není problém koupit v ČR leccos a navíc vám to, až na čestné výjimky typu Carpano Antica Formula či Martini Gran Lusso, neudělá žádné velké zářezy do účtu. Dneska ve zkratce pět aktuálně otevřených lahví…

Zobraz celý článek...

pátek 31. března 2017

Nabušená Barbera a lahve z družstevní schůze

boeri-porlapa-2011Jedno z vín, které tu máte možnost pravidelně se mnou sledovat, je Barbera d’Asti Pörlapà z rodinného piemontského vinařství Boeri Alfonso. Měl jsem tu vertikálu ročníků 2002 až 2007 (s dostatkem detailů o vinařství i tomto konkrétním víně), ročník 2009 a teď se mrkneme na ročník 2011. Temná barva, tón do fialové. Koncentrovaná, sladší, tmavě ovocná aromatika, s jasným vlivem nových dubových sudů, toastované dřevo, čokoláda. Hodně efektní, snadno nadchne, ale zároveň není nějak falešně vlezlé. Ovocně zralé, výrazné, plné v chuti, dobrá kyselina, tmavá ovocnost, jemnozrnné třísloviny, čokoláda, výraznější dřevo, velmi dobrá délka. Alkohol 15 % je znát ale neruší. Bez problémů k pití nyní, ale vůbec bych se nebál nechat zrát dalších pár let, kdy ze zkušenosti tenhle primárně efektní „pěstí to obličeje“ styl částečně nahradí i elegantnější projev. Upřímně sám mám raději Barberu méně obalenou novými barrique sudy, u tohohle vína jen těžko odhadovat co přesně a odkud vlastně je. Což nic nemění na jistotě, že tohle víno se bude moc líbit a bude sbírat medaile na soutěžích :-) Dovozce Víno pro vás nabízí i novější ročník 2013 ale má k dispozici i něco „archivních“ vín z ročníku 2009 či 2008.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 30. března 2017

Vinařský zákon, naturálno a Cornelissen, ceny Champagne, magická láhev…

vyhlaskaVčera, 29. března, byla rozeslána nová prováděcí vyhláška ze dne 21. března 2017 o provedení některých ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství. Ano, toho zákona, který vstupuje v platnost už tuto sobotu, 1. dubna. Podnikatelské prostředí v ČR je opravdu bezva věc, jen co je pravda. Ale na tohle téma jsem se zde vztekal před měsícem. Samozřejmě věřím, že všichni dotčení, a zdaleka se to netýká jen vinařů ale také vinoték a dalších prodejců a dovozců, jsou už se zněním zákona seznámeni dávno a na všechno pečlivě připraveni. A pokud ne, tak šup si otevřít něco dobrého a vrhnout se do čtení. Možná zjistíte, že bude potřeba vyběhat si nějaká nová potvrzení, místo prostého odeslání objednávky když potřebujete koupit nové víno uzavřít s vinaři předem pár dosud nepotřebných smluv a tak podobně.

Zobraz celý článek...

středa 29. března 2017

Lehce postarší vína z nabídky Domaine R&B

Domaine-Comte-Armand-Pommard-1er-Cru-„Clos-Epeneaux-Monopole“-2007Minulý týden se konala hodně zajímavá degustace vín z portfolia Domaine R et B (dříve Domaine R&W), která představila spíše než aktuální nové ročníky vín různé už trochu zralejší (ale stále dostupné) kousky. Ze čtrnácti vzorků byl největší prostor věnován Burgundsku, ale našla se i láhev z Champagne či jihu Francie a taky jedno Německo. To vše v doprovodu několika jídel z kuchyně Vinografu. Nezastírám, že jsem si to fakt užil, tenhle můj koníček má spoustu světlých stránek (a jedu velmi temnou, při pohledu na výpis z účtu). Dnes zážitek alespoň zprostředkovaně formou několika degustačních poznámek k vínům, která mne zaujala nejvíce.

Zobraz celý článek...

úterý 28. března 2017

Fajn cava a další dvě saké do sbírky

cavaO bublinách celkem velkého producenta Família Oliveda (web) už jsem se tu v minulosti určitě zmiňoval, tentokrát jsem cestou domů z pošty (kde jsem si resetoval přístup k datové schránce, už podruhé v tomhle roce, připadám si jako retard a nechápu…) odlovil za 199 Kč v obchodě Toro Blanco vychlazenou láhev Cava Brut Nature Reserve. Manželka chtěla nějaký aperitiv než doděláme večeři, prostě :-) Odrůdově Macabeo a Xarel·lo, kvašeno separátně v nerezu, pak směs a druhotná fermentace v lahvi a zrání zde rok a půl. Světlá slámová žlutá, pěkné perlení spíše menších bublinek. Čerstvá, svěží vůně, sušené květiny, bílé ovoce, znatelné toastové tóny a zrání na kalech v lahvi pěkně znát (a osobně bych tipoval delší období), dost fajn. Prakticky úplně suché ale dobře vyvážené, svěží kyseliny, bílé ovoce, pevné, minerální linka, slušná délka a pitelnost. Za ty prachy (a ve Španělsku jde někdy koupit v přepočtu ještě o pár desítek korun levněji) velmi solidní bubliny, které si klidně s chutí dám znovu.

Zobraz celý článek...

pondělí 27. března 2017

Fino Jarana a levnější repliky populárních vín

fino-jaranaVčera bylo nádherně, letos poprvé jsem vyrazil běhat jen v kraťasech a krátkém tričku, konečně! A při západu slunce otevřel láhev sherry Fino Jarana od skvělého producenta Bodegas Lustau. Je to víno z jejich „základní“ řady, zraje v bodeze Los Arcos v podstatě uprostřed města, v soleře stráví víno zhruba čtyři roky. Ukládají ho svých speciálně tvarovaných lahví pod šroubový uzávěr, což považuji za ideální řešení. Světlejší žlutá barva. Parádní aromatika, klasika se vším všudy. Svěží pikantní štiplavější, jasný vliv flóru, solené mandle a vůbec slanost, olivový nálev, zelené jablko. Suché, překvapivě slušná kyselina a důraznost (ale patnáct alkoholu si v tom netipnete, flór sežral glycerol a působí to křehčím dojmem než alkohol napovídá), naprosto suché, slané, skořápky korýšů, dobrá délka s lehce mandlovým dozvukem. Mňam! Vinařství se neustále chlubí 90 body od Parkera, ale jde o hodnocení z doby před 12 lety. A za tu dobu se leccos změnilo. Z mého pohledu je tohle víno ještě lepší než bývalo (skoro bych si tipnul o chloupek méně úprav při lahvování) a aktuálně by spíš šlo do zóny 92+ :-) Ale neboduji, že jo. A je důležitější měřítko – doba od otevření lahve k vypití. A tohle se nám v ledničce určitě nezkazí!

Zobraz celý článek...

pátek 24. března 2017

Fajn červená Montemercurio z Montepulciana

montemercurio-messageroLoni na konci podzimu jsem se díky Víno pro Vás dostal k degustačnímu setu čtyř vín od toskánského producenta Azienda Agricola Montemercurio z Montepulciana*, ale nějak se zmohl jen na příspěvky na sociálních sítích a ne článek. Vzhledem k tomu, že jsem právě dopil stejná vína v o rok čerstvějším ročníku, přišel čas opomenutí napravit. A navíc mám možnost srovnávat. Montemercurio je vlastně docela nové vinařství, stejně jako je mladý i vinař Marco Anselmi, vznikli v roce 2007 a prodávat víno začali v roce 2011. Ale tři hektary vinic z jejich celkových deseti jsou výsadby z šedesátých let dědečka současného vinaře a tradice tu tedy je. Po dědečkovi a jen z těchto původní výsadeb je ostatně pojmenováno vrcholné víno podniku, Damo. U ostatních vín jmény odkazují na mytologii spojenou s bohem Merkurem. Z jeho jména vychází i název vinařství, podle legendy býval pod pevností Montepulciano chrám zasvěcený právě Merkurovi a samotný kopec byl zván Mons Mercurius. Vinařství se snaží pracovat ve vinicích bez moderní chemie a starší vinice už jsou i bio certifikované. Fermentují bez přídavku selektovaných kvasinek, vína zrají typicky ve velkých slavonských dubech, celkem normálka.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 23. března 2017

Moravská vína do Číny, pití z dřeva, příběhy…

china-flag-wine-glassFurt se něco děje, je třeba být v pozoru. Ludwig Bořetice a Templářské sklepy Čejkovice rozjíždějí vývoz vína do Číny. Zatím hlavně základních jakostek, ale doufají, že ty jim na místě probojují cestu i pro vyšší řady. Jsem moc rád, že se to povedlo. A pevně doufám, že se těmhle dvěma výrobcům postupně zadaří exportovat do Číny co největší podíl produkce. Klidně všechnu, fakt, myslím to naprosto upřímně. Ale za každý kontejner výběrů z hroznů by měla nějaká naše ZOO dostat navíc pandu. Do zásilky veltlínu bych jim na oplátku přibalil prezidenta, budou mít radost. Tak nějak jsem si vzpomněl na šest let starý zápisek, tenkrát jsem byl ještě mladý a naivní a možná mi bylo i trochu víc jedno, co si kdo z lidí ve vinném byznyse o mně myslí (protože mne skoro nikdo neznal a byl jsem jim naprosto ukradený; na tom druhém se naštěstí změnilo jen málo). A taky jsem byl plný nadšení a bláhové představy, že něco z toho co napíšu třebas do celostátního deníku má šanci alespoň trochu ovlivnit poměry v našem vinařství či zákaznické preference. Oh, my sweet summer child…

Zobraz celý článek...

středa 22. března 2017

Čerstvá Rioja, Malbec z Argentiny a česko-africká Pinotage

LZ-2015-Compañia-de-Vinos-Telmo-RodriguezDnes to budou tři zahraniční červená, každé odjinud. Compañia de Vinos Telmo Rodriguez (web) je docela zajímavý projekt, o kterém si možná povíme něco později u dalších vín, má pár opravdu výtečných kousků. Začneme ale pozvolna. LZ 2015 je červené z oblasti Rioja Alavesa, z různých vinic v okolí obce Lanciego de Álava, certifikováno bio. Ruční sběr a třídění ve vinici, fermentace spontánní v betonovém tanku a tam také zrání, jen krátce do půl roku. Odrůdově Tempranillo, Graciano a Garnacha. Burgundská láhev, kovová záklopka, celokorek. Tmavá barva, fialový tón. Čerstvá, mladá energická vůně, že je to jenom beton je na přímé šťavnaté ovocnosti poznat. Černá třešeň, lehce kořenité, fajn. Suché, středně plné, mladé a dost tříslovin, fajn kyseliny, pěkně postavené, čerstvě ovocné s decentní minerální linkou, moc dobře pitelné víno. Nic složitého, ale zároveň ne nuda. Takhle nějak bych si představoval slušné spotřební červené do supermarketu :-) Zaplatil jsem za něj lehce pod 8€, dá se snadno najít na e-shopech v Německu a Španělsku.

Zobraz celý článek...

úterý 21. března 2017

Krásné bílé z nečekané odrůdy

Bodega-Mustiguillo-Finca-Calvestra-Merseguera-2015Je to taková moje úchylka. Vím, že mne spolehlivě nadchne klasický ryzlink nebo dobré burgundské, ale nejsem schopen odolat lahvím vína z téměř neznámých odrůd či údajně překvapivě dobrým ukázkám odrůd či oblastí jinak považovaných za málo zajímavé. Prostě nadšení z obzvláště skvělého Aligoté je o chlup větší, než ze srovnatelně dobrého Chardonnay z vinice hned vedle :-) Tohle byl hlavní důvod, proč jsem se při nedávném nákupu lahví na chystanou ochutnávku sherry specialit rozhodl vysolit už ne zrovna lidových 18€ a přihodil láhev běžného tichého bílého z odrůdy Merseguera, geneticky prý příbuzné se známějším a úspěšnějším Torrontés. Merseguera je ale okrajová záležitost hlavně jihovýchodu Španělska a především oblasti Valencía, ze které se čistě odrůdová vína dělají spíše výjimečně, protože tak nějak postrádají charakter, bývají poněkud nudná, plochá, spíše s nižším alkoholem a často s nedostatkem kyselin. Vlastně se pěstuje hlavně kvůli dobré odolnosti vůči vedru a suchu a slušným výnosům. Dříve se také používala na fortifikovaná madeirizovaná sladká vína a občas se pletla s odrůdou Palomino Fino, jsme obloukem zpět u sherry, protože té se v Alžíru říká právě Merseguera. Dnes je díky neutrálnímu projevu nejčastější coby „hmota“ do směsek s něčím výraznějším. Za poněkud mdlou odrůdu označuje ve své chytré knize i Jancis Robinson, ale my se dnes mrkneme na čistou podobu, kterou bych se takto označit neodvážil.

Zobraz celý článek...

pondělí 20. března 2017

Deset různorodých vín z Loiry

Lucien-Crochet-Sancerre-Le-Chêne-Marchand-2013Před pár dny uspořádal Vít Hepnar ochutnávku několika vín, která si dovezl z nedávné cesty za krásami Loiry. Některá z nich, či alespoň producentů, se možná objeví v nabídce Gourmet Services, jiná možná začne vozit AdVivum, další se sem třeba vůbec nedostanou nebo naopak už na trhu jsou. Ochutnali jsme 10 vín (+ pak kupu dalších odjinud) a rozhodně bych si mezi nimi vybral. A začnu mou oblíbenou odrůdou. Lucien Crochet Sancerre Rouge „La Croix du Roy“ 2012 je starý dobrý Pinot Noir z různých vinic v okolí Bué, školeno téměř rok ze ¾ v dubových sudech a ¼ v nerezu, po spojení následně v tanku další rok. Projevem klasická „burgunda“, s aromatikou tmavých peckovin a lehkou živočišností, kouřový tón a mineralita. Suché, šťavnaté, peckovinové, lehce svíravé, moc pěkně strukturované a výtečně pitelné víno. Krásná ukázka seriózního pinotu z Loiry, toho bych snadno vypil láhev, nenudil se ani chvilku a měl chuť na další. Od vinaře bylo k ochutnání i Sancerre Le Chêne Marchand 2013, tedy čistý Sauvignon blanc z jedné z nejvyhlášenějších poloh v oblasti. Zde jde o čistý nerez. Čerstvé, minerálně kouřové, citrusové, suché, šťavnaté, v chuti již nazrávající, něco krémovosti, vyvážené, uhlazenější, moc pěkně udělané. Ale ten večer bych určitě raději pokračoval s pinotem :-)

Zobraz celý článek...

pátek 17. března 2017

Experti, Tokaj, stobodový Ryzlink a prezidentský kandidát

wineminderPři pátku zase pár doporučených článků odjinud, novinek ze světa vína a tak podobně. Třeba takový článek Ve víně je pravda, jen se těžko hledá od Miloše Čermáka slušně shrnuje některé známé experimenty se slepou degustací vína a výsledky soutěží, zabývá se budoucností a vinnými appkami pro telefony a podobně, slušné čtení :-) The death of the experts aneb důvěřujete v hodnocení více svému oblíbenému kritikovi nebo průměru konzumentů z nějaké appky / webu? Což mne přivádí k dalšímu z mnoha nových s vínem souvisejících zařízení co (ne)potřebujete – WineMinder. V zásadě jde o monitor teploty a vlhkosti propojený s databází vína. Načtete si tam obsah sklepa / chladničky a chytrý algoritmus za vás bude hlídat, kdy je kterou láhev nejlepší otevřít. Projekt na Kickstarteru zatím žádný velký příliv financí nevykazuje a celkově nějak nevím. A bezdrátový vlhkoměr/teploměr jde asi pořídit i levněji…

Zobraz celý článek...

čtvrtek 16. března 2017

Štíhlý a naopak velmi opulentní Ryzlink

Randolf-Kauer-2014-Bacharacher-Kloster-Fürstental-Riesling-Kabinett-trockenVenku smaží slunce, přepadlo mne jaro. Riesling! Co je víc? Na klasická vína z téhle odrůdy nedám dopustit a dneska se mrkneme na dvě extrémně odlišné podoby. A začneme v německé oblasti Mittelrhein s bio kouskem Randolf Kauer 2014 Bacharacher Kloster Fürstental Riesling Kabinett trocken. O tomhle víně jsem psal i v jiných ročnících, a o dalších variantách z téže vinice jakbysmet, baví mne velmi. Ale je to vyloženě víno pro ryzlinkofily, spíše než jakkoliv univerzálně přístupné bílé. Ano, důvod tušíte správně :-) Láhev klasická pistole, šroubový uzávěr. Světlá citronová žlutá barva. Čerstvá energická vůně, která jasně napovídá, že vás čeká pěkně řízné víno. Minerální, limeta a peckové ovoce, mladistvé. V chuti suché, štíhlé a přísné, výrazná kyselina, příjemná mineralita, slušná délka, citrusovost, lehce pecičkové a jemně kořenité v závěru. Osvěžující, výborně pitelné víno na letní a teplé jarní dny. Jen 10.5 % alkoholu, takže dietní a „pro řidiče“, ale s téměř osmi gramy poctivých kyselin a skoro neznatelným (je ho tam asi pět gramů, ale tipoval bych méně) cukříkem v projevu :-)

Zobraz celý článek...

středa 15. března 2017

Italská nuda a sada vzorků z Nového vinařství

montalbera-NUDA-Barbera-d'Asti-Superiore-2013O produkci vinařství Montalbera (k nám dováží VPV), již trochu většího producenta (175 ha) s šesti generacemi zkušenosti z piemontského Castagnole Monferrato, jsem se tu zmiňoval v souvislosti s jejich nejpěstovanějšími odrůdami – Ruché a Grignolino. Teď jsem se ponořil do kupy ukázek odrůdy Barbera, která je pro až třetí v pořadí (ale nejčastější odrůdou Piemontu, byť největší slávy se samozřejmě dostává Nebbiolu), byť stále se zásadním podílem vinic. Na vrcholu jejich produkce barbery stojí NUDA, což je pro regál obchodu u nás možná trochu složité jméno, ale zase upoutá pozornost :-) V italštině to znamená nahé, vinařství to vysvětluje lahvováním bez filtrace a dalších úprav. Z nejvyšší vinice Notaio, dva týdny macerace, rok a půl dubové barrique sudy (francouzské Allièr, 2/3 nové). NUDA Barbera d'Asti Superiore 2013. Zelená burgundská láhev, kov, celokorek a viněta s výrazným nápisem. 999 číslovaných lahví. Tmavé ovoce ve vůni, již trochu nazrálé a získávající na vrstevnatosti, lehce pikantní, tabák, trocha živočišnosti, sušené ovoce, toastovost. Suché, středně plné až plnější, s bezvadnou šťavnatou kyselinou, tmavší ovoce a ovocná marmeláda, třísloviny znatelné ale příjemné, živočišnost, teplejší ale vyvážené. Něco dřeva, kyseliny, zralost, bezvadná pitelnost ale zároveň pěkně strukturované a seriózní. Výtečné červené a skvělá Barbera. Ač styl v nových barrique sudech je spíše „moderní“ verze tak tohle působí klasicky, starosvětsky a moc pěkně. Baví velmi.

Zobraz celý článek...

úterý 14. března 2017

Degustační narozeniny Vinného sklepa Újezd 19

Bonneau-du-Martray-Corton-Charlemagne-Grand-Cru-2001Před pár dny jsem vyrazil na oslavu dvanáctých narozenin Vinného sklepa Újezd 19 (web), která byla pojata jako velká neřízená degustace spousty vín, snad přes stovku jich tam bylo k dispozici. Systém účasti mi přišel docela sympatický – buď víněnky za 25 kaček a možnost ochutnat po půldeci jen pár vzorků (hromada jich byla za jednu nebo dvě víněnky), nebo paušální tisícovka (respektive patnáct stovek, pokud měl účastník zájem i o „VIP“ sekci archivních vín z Burgundska, Bordeaux a Rhôny) a možnost projet si komplet nabídku chutnat do sytosti. Ve sklepě bylo docela živo a rozhodně z čeho vybírat. Sám jsem z časových důvodů zvládl „jen“ zhruba třicítku vzorků a dobrovolně přiznávám, že nejvíce prostoru věnoval práv osmičce elitních vín, ke kterým se přeci jen dostávám spíš výjimečně.

Zobraz celý článek...

pondělí 13. března 2017

Anglické bubliny, domací Cabernet, dubové Chardonnay a chlastací Frankovka

Hambledon-Classic-CuvéeMám tu teď v pořadí hned několik reportů z degustací a snad se mi podaří rozumně odhrnout, dnes ale zase pár jednotlivých lahví z předchozích dní. Na manželčin svátek jsem s velkým očekáváním otevřel Hambledon Classic Cuvée Brut. Krátce jsem se o nich zmiňoval loni u jejich top vína, tohle je naopak „základ“, klasická šampaňská směs Chardonnay, Pinot Meunier a Pinot Noir podle všeho primárně z ročníku 2011 s rezervami z ročníku 2010, degoržování v roce 2014 a na kalech v lahvi tedy něco přes dva roky. Coby „létající sklepmistr“ pro ně pracuje u nás známý Hervé Jestin, v Champagne docela slavné jméno. Nazlátlá žlutá barva, velmi pěkné perlení menších bublinek. Klasická vůně, kterou bych naslepo bez nejmenšího váhání poslal do Champagne s dominancí Chardonnay. Stále čerstvá, minerální, s toastovými tóny a ovocností evokující podzimní sad. K tomu něco kdoule, lehce oříškový tón. Suché, středně plné, šťavnaté, parádní kyseliny, čisté, slušná délka, vyvážené, klasické, s decentní jablečnou peckou v závěru. Má to tu správnou lehkost a zároveň váhu a strukturu, pije se výtečně. Cena asi £30 není nízká, ale Champagne téhle úrovně bude stát v obchodě nejméně stejně, spíš víc.

Zobraz celý článek...

pátek 10. března 2017

Rodič Furmintu, nejlepší bílé světa, Laurent Ponsot a resveratrol

szepsy-tokaj-furmintZprávy, zprávičky a více či méně důležité události ze světa vína. A začneme tou zásadní. Jmenuje se Alba imputotato a vězte, že tato málo známá rumunská odrůda je dle aktuální úrovně poznání a analýz DNA druhým dosud neznámým rodičem zásadní maďarské odrůdy Furmint. Již dříve bylo prokázáno příbuzenství s Gouais Blanc. Oslavme nalezení rodičů lahví něčeho dobrého! Maďarská vláda také nedávno rozhodla poslat docela dost peněz do Tokaje, cílem je především zlepšení infrastruktury (včetně modernizace železniční trati nebo opravy hlavní silnice v Mádu), servisu pro turisty a tak. Takže za pár let bude o něco snazší a příjemnější na tamní furminty, a že se tam teď objevuje spousta opravdu výtečných i v suché podobě, vyrazit. A tady se můžete mrknout na pěkný aromatický a chuťový profil odrůdy :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 9. března 2017

Dvě fajn saké za rozumný peníz

Hakutsuru-Sayuri-Junmai-NigoriSaké! Nekřičte nadšením, já vím, jak moc vás tohle téma zajímá ;-) Čistě ze statistik návštěvnosti, články s podobnou tematikou si přečte jen zlomek lidí oproti průměru. Ale to mne zrovna netrápí, nemám prachy z inzerce, že jo. A pár lidí to zajímá. V rámci zdůrazňování problémů prvního světa jsem se opakovaně zmiňoval, že nabídka v ČR (rozuměj Praze…) je hodně špatná, dnes už nejen ve srovnání s Londýnem, Berlínem či Milánem, ale třeba i Vídní nebo Amsterdamem. Běžně (= zajít do obchodu a vybrat si) nakoupit moc nejde, pár asijských speciálek má jednu či dvě lahve, často je to ale spíše Korea než Japonsko. Je tu k dispozici i něco lepšího, ale obvykle za šíleně napálené ceny a navíc, jak se málo prodává, tak i docela staré lahve kde bych se trochu bál čerstvosti projevu. Proto mne dost potěšilo, když jsem v novém obchodě Pak Choi na Náměstí Míru narazil na hned několik různých saké (dle očekávání z evropské distribuce JFC), hezky v malých 300ml lahvičkách i větších formátech a úplně čerstvé. Ceny v tomhle obchodě nezapřou centrum Prahy, ale u saké jsou výjimečně dobré. Ne tak dobré jako v Japonsku, logicky, ale výrazně nižší než je tu zvykem a blíže civilizovanému světu.

Zobraz celý článek...

středa 8. března 2017

Stefano Amerighi a jeho Syrah

Stefano-AmerighiMinulý týden do ČR na pozvání dovozce Via Del Vino (aka Flemming Teilgaard Laugesen) dorazil toskánský naturální vinař Stefano Amerighi. Hrozny pěstuje okolo města Cortona, tedy v kopcích na úpatí Apenin, k oběma pobřežím je to odtamtud podobně daleko a tedy čisté vnitrozemí. V oblasti se toho pěstuje vícero a vína bývají typicky označována dle odrůd, tenhle konkrétní vinař si to hodně „zjednodušil“ – dělá jen Syrah. Ten je v místě tradiční a má i vlastní DOC, nejde o žádný výstřelek. Vinař navazuje tak trochu na vinaření svého otce, který ale dělal víno konvenčně. Stefano studoval politologii a na vinaření se vrhnul v roce 2000, od začátku naturálně ve vinohradech a záhy plně ve sklepě. Mezi lety 2000 až 2004 vinice přesázel, takže má v podstatě mladé výsadby. A aby na svých pozemcích neměl úplně monokulturu, tak pěstuje i další věci, má ovocné stromy, sem tam kráva :-) V zásadě to prý umožňuje i lepší rozdělení práce v průběhu roku, kdy zrovna té na vinicích není tolik. Celkem má Syrahu 7.5 hektaru, na širokém rozptylu půd, různých podnoží, selection massale z úspěšných výsadeb v oblasti místo klonů. Celkem provádí 20-22 samostatných vinifikací jednotlivých poloh (nohama šlapané, ručně odstopkované, žádná mechanizace), ze kterých podstatnou část vín potom smísí do jednoho vína.

Zobraz celý článek...

úterý 7. března 2017

Biodynamické Champagne, klasické Prosecco a chlastací naturální Rhôna

fleury-1999-sklenkaJedním z určitě nejúspěšnějších naturálních Champagne na našem trhu je biodynamický producent Fleury (viz starší zápisek) z Côte des Bar. S chutí využívám každé vhodné příležitosti typu svátek nebo narozeniny (či hezká slunečná sobota, ehm…) coby výmluvy k otevření trochu dražší lahve. Manželka má dvě křestní jména, což je při tomhle přístupu velká výhoda! Když tak o tom přemýšlím, možná jsem neměl být proti tomu, aby dvě jména měly i naše děti :-) Každopádně na svátek dcery si rodiče pochutnali na Champagne Fleury Millésimé 1999 Brut. Složení 75 % Pinot Noir a 25 % Chardonnay, fermentace v tanku a tedy žádné sudy, bez malolaktické fermentace, zrání na kalech v lahvi nemalých 12 let a navíc, trošku zvláštnost, pod korkem a ne tradičním korunkovým uzávěrem. Vzhledem k ročníku už přes čtyři roky dalšího zrání v lahvi po odstřelu kalů.

Zobraz celý článek...

pondělí 6. března 2017

Proč v Somló nedělat červená vína?

kreinbacher-syrah-2013Při debatách o Burgundsku, Mosele a dalších vinařských regionech, které jsou extrémně silně spojeny s jednou či dvěma odrůdami, velmi často dojde k „to jsme se nasmáli“ momentu. To když se téma stočí na možnost pěstovat tam něco jiného a jak by to asi vypadalo. Možná by fungovalo, možná ne… ale proč to vůbec zkoušet, když staletí vývoje dovedla konkrétní spojení k dokonalosti? O mé oblíbené malé maďarské oblasti Somló, vinicích na sopce z dálky připomínající horu Říp a jejích bazaltových půdách, se v chytrých knihách i na dalších místech dozvíte, že se tam připravují jen a pouze bílá vína z odrůd Juhfark, Furmint, Hárslevelű (Lipovina), Olaszrizling (Ryzlink vlašský) a případně Traminer. Při bližším zkoumání narazíte na Szürkebarát (Rulandské šedé), stopová množství Sauvignonu, Chardonnay, Sylvánu či starých odrůd jako Csomorika nebo naopak novějšího křížence Zeus. A na místě samozřejmě zjistíte, alespoň pokud jste tam v době dozrávání hroznů, že vinaři pěstují i modré odrůdy. Je jich tam nějakých 7+ hektarů a teda asi procento výsadeb :-) Odrůdy všemožné, najdete Pinot Noir, Kékfrankos (Frankovka), Cabernet Franc, Blauer Portugieser (Modrý portugal)… Vína z nich obvykle nejsou na prodej, nechávají si je na pití pro sebe. S jednou zásadní výjimkou, navíc odrůdově dost nečekanou. Moderní větší vinařství Kreinbacher (web, psal jsem třeba tu), s více než 40 hektary vlastních vinic rozesetých na 200+ samostatných místech po celém kopci a vedených v bio režimu, a jejich stoprocentní Syrah 2013. Původně spíše experimentální výsadba, s jejímiž výsledky ale slaví slušný úspěch.

Zobraz celý článek...

pátek 3. března 2017

Jarní sherry a komiks pro vinotékaře a vinaře

manzanilla-la-guitaVenku se už hlásí jaro, sobota má být hodně teplá. Čas vylovit láhev sherry a vypít ji při pikniku :-) Jediným produktem vinařství Hijos de Rainera Pérez Marín (součást Grupo Estévez, ve které je dnes třeba i fenomenální Valdespino) v Sanlúcar de Barrameda, podniku založeného v roce 1852, je Manzanilla La Guita. Poznáte ji snadno, krom jména velkým písmem na vinětě i dle provázku na lahvi a pod vinětou :-) Guita znamená provázek (a je základem slova pro kytaru), ale ve slangu také hotovost. Zakladatel vinařství byl prý známý tím, že chtěl platit všechno hezky na ruku a do zaplacení žádné zboží. Solera pro tohle víno je veliká, zhruba 18 tisíc sudů ve dvou různých bodegách. Ještě do začátku sedmdesátých let to bývalo spíše Manzanilla Pasada, lahvována po nějakých dvanácti letech zrání, navíc z jediné vinice. V sedmdesátých letech došlo k prvnímu prodeji vinařství a víno slavilo velký úspěch (dnes je jedním z vůbec nejpopulárnějších v oblasti), úmyslně bylo posouváno k lehčímu stylu. V současnosti je věk spíše okolo 5 let a že jde o jedinou vinici nedeklarují, ale téměř veškeré hrozno pochází z Miraflores. Po určitém propadu kvality se pod Grupo Estévez vše napravilo a v posledních letech je La Guita velmi bezpečným nákupem.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 2. března 2017

Minivertikála frankovky od Pavla Halma

halm-frankovka-2015Jedním z vín, které mne předloni z Moravy opravdu oslovilo, byla Frankovka 2011 od Pavla Halma (web) z Velkých Pavlovic, původem ze starých keřů ve viniční trati Lizniperky. Nabídku mají širokou, ale tohle je jejich „vlajková loď“. Vrátil jsem se k ní loni a stále mne moc bavila. V mezičase jsem od tohoto zajímavého producenta se zhruba 19 hektary vinic (ošetřovaných šetrně, od roku 2009 jen biopřípravky, ale certifikováni nejsou) vyzkoušel i další vína, ale upřímně ta jedenáctková frankovka zůstávala nedostižná. Teď jsem dostal možnost udělat si malou vertikální degustaci – 2011, 2013 a dvakrát sudový vzorek ročníku 2015 (tedy vína ještě nehotová a tak je nutné je brát) v podobě s přidanými 30 mg/l SO2 a úplně nesířené. Vinař tuhle frankovku školí ve dřevě a obvykle jde o delší maceraci (přes měsíc), žádná velká filtrace a tak. I přes zřetelnou zralost hroznů tam bývá spíše nižší alkohol, nejde o žádná opulentní vína. Ukládá je do burgundských lahví s korkem.

Zobraz celý článek...

středa 1. března 2017

Templářská pokuta, rozmrzelost, EET a charitativní degustace

sklenka-pruhyŽijeme ve zvláštní době. V kontrolním hlášení vám ujede 7 Kč a přistane vám okamžitě pokuta padesát tisíc. Nezvládnete do pěti dnů od výzvy potvrdit, že všechny údaje v kontrolním hlášení jsou v pořádku a souhlasíte s tím, že žádný problém nemáte, což vás bude stát klidně až dvacet tisíc, bez velkých odkladů. Prostou lidskou chybou vám po celodenním přijímání hotovosti nebude souhlasit pár desítek korun v pokladně s údaji poslanými do EET a riskujete pokutu pro menší podniky vyloženě likvidační. Nebo jste jedním z největších producentů vína v zemi, s roční produkcí 7+ milionů lahví, vrhnete na trh nejméně 1,1 milionů litrů vína neznámého původu a tváříte se, že je z Moravy. Jako bonus máte bordel v evidenci hroznů a celkově poněkud šulíte zákazníky. A dostanete pokutu jen pět mega a to ještě trvá sedm let vše dotáhnout do konce u soudů. Přepočítáno na sedmičky je to pokuta 3,40 Kč na flašku a to se, pokud se na vše přijde, furt vyplatí. Protože lidem je to očividně jedno, když vás stejně zvolí coby nejdůvěryhodnější značku roku 2016 českých spotřebitelů v kategorii víno. Modrý muškát na vás! Někdy je mi fakt smutno.

Zobraz celý článek...

úterý 28. února 2017

Sangiovese z Chile a tradičněji z Toskánska

Sangiovese-2013-Estate-Series-ErrazurizOtevřel jsem si takhle nedávno Sangiovese 2013 Estate Series od Errazuriz, takže z Chile. Já vím, zbytečné utrácet peníze, řekl by někdo :-) Z červených umí výborně Cabernet a Carmenére, zmiňoval jsem se opakovaně, to se na kvalitního producenta z Chile rozumí. Docela mne zaujal i Pinot Noir, ale i ten už je vpravdě internacionální odrůdou, byť s vrcholnou podobou v tiché podobě v Burgundsku. Pokud jde o Sangiovese, tak jsem chutnal velmi nadprůměrné z Argentiny a pěstuje se leckde jinde, ale královstvím téhle odrůdy furt zůstává Itálie. Upřímně ta chilská varianta nebyla špatná, na můj vkus možná až moc sladce ovocná jak ve vůni tak v chuti, zakulacená a peckovinově marmeládová, ale čistě udělaná, s decentním ovoněním dřevem a tak. Bude se líbit mnohým, já pro příště zůstanu u odrůd ověřených :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 27. února 2017

Argentiská GAIA, Petanque Ryzlink a moc fajn moravský Pinot Noir

Domaine-Bousquet-GAIA-2013Mám plnou hlavu implementace EET a termínů odevzdávek dalších prací, takže mi na koníčkové psaní o víně zbývá o chlup méně času než bych si přál :-) Ale něco odrhnout stihnu. V rámci dvou slevových akcí u Kupmeto jsem nakoupil pár svých oblíbenců a taky něco nového na zkoušku. Třeba Domaine Bousquet GAIA 2013, víno z jedné z vyšších řad fajn argentinského producenta, z bio hroznů z výsadeb v nadmořské výšce okolo 1200 metrů v oblasti Tupungato. Z poloviny Malbec a druhou část tvoří především Syrah s malým dílem Cabernet Sauvignon. Ruční sběr, fermentace ve dřevě a tamtéž, ve francouzských barrique sudech, zrání deset měsíců. Těžší zkosená láhev, kovová záklopka, celokorek, hodně barevná a nepřehlédnutelná viněta. Tmavá barva tónem do fialové, od pohledu hutnější víno. Výrazná, sladší tmavší ovocná vůně, lesní plody, lehce badyán a další kořenitost, jasná linka dřeva, celkově ale nic přestřeleného a docela příjemné. Suché, plnější, s aromatikou hlavně lesního ovoce do až lehce marmeládova ale zároveň pěknou výraznější kyselinou, kořenitá linka, spíše měkčí třísloviny, slušná délka. Vyvážené a přes vyšší alkohol překvapivě snadno pitelné. Vytáhl jsem zase jednou sous vide a udělal kus roštěné, obzvláště takhle s masem víno mizelo úplně samo. Takže spokojenost.

Zobraz celý článek...

pátek 24. února 2017

Elektrický okysličovač, fermentace ve vinici, dům z lahví, Trump

librottigliaPo dlouhé době mne zaujala nějaká viněta. Klasická bordó láhev, žádný exces v tvaru a speciální prvky, ale viněta coby několik stránek obsahujících tematické povídky :-) Pominu problém se zahříváním vína, když tu flašku budete držet moc dlouho, ale originální nápad to je. A inovace se dějí i na poli dekantace. Přivítejte zařízení Aervana! Elektrické udělátko, do kterého nacpete šest tužkovek, nasadíte ho do hrdla lahve a po stisknutí čudlíku vám nadávkuje víno, které zároveň výrazně okysličí. A skláři nebudou mít co žrát! Dobrovolně přiznávám, že mi to přijde jako děsná kravina. A navíc jako ztracená příležitost, protože jakékoliv moderní zařízení musí mít ještě Bluetooth a WiFi a aplikaci na tabletu a telefonu s profily vína (a předstírat, že něco dělá jinak u různých lahví, i když to tak samozřejmě nebude), hezkým grafickým znázorněním kolik z aktuální lahve už je vytočeno a výrazným hlášením, když se uvnitř ucpe vinným kamenem a kaly :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 23. února 2017

Champagne – velké domy versus pěstitelé

slepiceMinulý týden jsme se sešli na takovou malou slepou ochutnávku bublin. Konkrétně tedy těch z Champagne. A ještě přesněji na srovnání „growers“, vín od menších vinařů a zároveň pěstitelů, s víny z velkých domů. Na téma pěstitelských Champagne mimochodem vyšel můj článek v posledním BarLife a osobně zastávám názor, že ty různé malé domy sice umí udělat špičková vína a v současnosti asi ta nejzajímavější na tamním trhu, ale je mezi nimi i obří hromada vín naprosto obyčejných. A stejně tak že velké domy umí, především v případě prestižních cuvée, přijít s těmi nejlepšími bublinami na světě. Jak chutnají základy je ovšem téma složitější. Naše srovnávačka pracovala právě s víny základní kategorie, stále ovšem lahve okolo tisícovky, v téhle oblasti je to těžké. Jak to dopadlo? Zazářil ve slepé ochutnávce otloukánek (ale stále vůbec nejprodávanější značka) Moët a propadl snad nějaký miláček z řad těch malých? Inu…

Zobraz celý článek...

středa 22. února 2017

Srbská Kameničanka a dvě bílá od Jedličky

jelic-kamenicanka-2012Včerejší družstevní párty byla náročná, možná až moc a klidně bych bral něco trochu poklidnějšího :-) Každopádně mi připomněla, že o jednom z rozlévaných vín jsem ještě nic nepsal. Což je trochu zvláštní, protože jsem to byl já, kdo ho na akci nominoval. Aby tam byla taky trocha zahraničí a červených, že jo. Vinařství Milijan Jelić (takže logicky v sortimenu winegeek.cz) a jejich Kameničanka 2012 z oblasti Valjevo. Mělo by jít o tamní klon jedné z mála tradičních srbských odrůd, v centrální části země známější jako Prokupac nebo Rskavac. Víno bylo školeno tři roky v barrique sudech, které si vinařství nechává dělat z místního dubu. Zelená bordó láhev, kovová záklopka, celokorek. Tmavá granátová barva. Již lehce zralejší vůně, tmavší ovocnost, trochu moruše, kořenitý tón, zřetelné dřevo a lehká živočišnost. Suché, pěkně ovocné a docela šťavnaté, něco tříslovin a decentní svíravost, celkem důrazné ale velmi dobře pitelné a alkohol 14 % tam není úplně znát. Je to vyvážené, fajn pití. A vzhledem k tomu, že jde o mladé výsadby, by za pár let mohlo dosahovat ještě zajímavějších výsledků. Každopádně se vypilo dost rychle, až překvapivě. Vůbec byl nějak větší zájem o červená, oproti obvyklému stavu, kdy o ně stojí jen zlomek účastníků.

Zobraz celý článek...

úterý 21. února 2017

Trochu netradičně připravené šampaňské

R.-Pouillon-&-Fils-Chemin-du-Bois-2008Šampaňské připravené metodou „imagenée par Fabrice Pouillon“. Co si pod tím představit? R. Pouillon & Fils Chemin du Bois 2008 je Blanc de Noir Champagne, stoprocentní Pinot Noir z jediné vinice Chemin du Bois v Mareuil-sur-Aÿ. Fabrice Pouillon je třetí generací vinařů, na zkušenou byl třeba v Chassagne-Montrachet či Sauternes a oblíbil si zrání ve dřevě, takže víno kvasí spontánně v barrique sudech a tam také na kalech zraje do dubna roku následujícího po sklizni. Nenechává vykvasit veškerý mošt, část zavakuuje a udržuje v chladu, do 5°C. Do hotového tichého vína pak tento mošt přidá a i druhotná fermentace v lahvi tak proběhne spontánně a jen surovinou z téže sklizně a vinice, nepřidává se řepný ani žádný jiný cukr ani kvasinky jak je jinak obvyklé. Po 6+ letech zrání na kalech v lahvi (odstřel květen 2015) hotové víno dozážuje opět trochou moštu ze stejné vinice. Podobné techniky využívají i jiní vinaři (viz třeba Indigéne od Tissota), ale v Champagne to úplně obvyklé není, stejně jako jsou třeba velmi výjimečná nesířená Champagne, riziko že druhotná fermentace a vývoj vína několik let v lahvi neproběhne úplně ideálně je dost vysoké, vzhledem k cenám hroznů se to vinařům nechce moc riskovat. Fabrice Pouillon udělal takto poprvé hodně vyzrálý ročník 2006 a nyní 2008, toho je snad dokonce více lahví (byť stále omezená číslovaná šarže, toto byla 503/2313).

Zobraz celý článek...

pondělí 20. února 2017

Čtyřikrát Pinot Noir – Burgundsko, Alsasko, Languedoc a Argentina

Vincent-FleithPinot-Noir-Letzenberg-2012O víkendu jsem dostal chuť na Pinot Noir. To se mi tak občas stává, s pinotem nebo ryzlinkem či ještě častěji bublinami. A dokud své choutky neukojím, tak jsem otravný společník :o) Tentokrát jsem byl dost nerozhodný co otevřít a nakonec korku zbavil rovnou čtyři lahve. Však, jestli jsou to dobrá vína, v klidu vydrží v rozumné kondici i další dny a něco o sobě prozradí. Dostalo se na Burgundsko, Alsasko, Languedoc (vím, samá Francie, ale nemůžu si pomoct) a taky jednu Argentinu. Dneska odhrnu první dvě a začneme v Alsasku, s Pinot Noir Letzenberg 2012 biodynamika jménem Vincent Fleith, měl jsem tu o něm zápisek před dvěma lety. Po popisované degustaci jsem koupil karton právě tohoto pinotu (a dostal omylem i jeden tramín), pár lahví už jsem vypil a vždy to bylo fajn. Až teď jsem si ale na zadní vinětě všiml poznámky, že víno je bez filtrace a bez přidaných siřičitanů. Vinaři a vínu budiž ke cti, že nic takové mne při pití vlastně nenapadlo, není to žádný punk. A ani dva dny od otevření nemám s obsahem sklenky žádný problém, byť přeci jen lehce „zdivočelo“. Jako u jediného ze čtveřice je láhev protáhlá alsaská flétna, uzavřeno korkem a kovovou záklopkou. Barva vína pěkná rubínová. Příjemná stále ovocitá vůně, peckovinový mix včetně až sušených / uzených, s časem lehce divočejší pikantnost a lehká zemitost. Suché, s výtečnou kyselinou a šťavnaté, středně plné, peckovinové, pěkně postavené a výtečně pitelné. Stále v moc fajn kondici. Nevyžaduji nutně nesířená vína a pokud to nejsou věci na okamžité vypití tak mám možná dokonce lepší pocit, pokud troška síření proběhne, ale když to vyjde i bez síry tak proč ne, že :-)

Zobraz celý článek...

pátek 17. února 2017

Séléque, Bistrot 104, dotace, Družstevní párty

Jean-Marc-SéléqueDneska pár drobností, ve zrychleném režimu :-) Minulý víkend dorazil do Prahy, jen tak na výlet s přítelkyní, Jean-Marc Séléque. Mladý kluk, ještě mu není ani třicet, a stoupající hvězda nejen naturální šampaňské vinné scény. Krom brouzdání po městě a zkoumání památek provedl i nečekanou přepadovku v baru l’Fleur, základně jeho dovozce Terroir Champagne. Takže se mi změnil sobotní večerní program a nečekaně jsem v deset večer vyrazil do centra pít, tímto děkuji shovívavé manželce za opušťák :-) Jeho vína doporučuji sledovat, potřebují teda trochu času v lahvi (= rok a víc od odstřelu kalů nechat ležet, jinak to moc nedává smysl), ale už základka je výborná. A třeba Partition Millésimé 2010 vyloženě výtečná tvrdší seriózní klasika, mňam. Časem určitě sepíšu víc.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 16. února 2017

Bílé z Etny a dvě pětiodrůdová prosecca

Tenuta-di-Fessina-A'Puddara-2014Dneska zase trocha Itálie. Tenuta di Fessina (web) A'Puddara 2014, stoprocentní Carricante starých keřů, bílé ze svahů Etny z nadmořské výšky asi 900 metrů. Jde o celkem nový projekt, vinařství vzniklo až v roce 2007, majitelka Silvia Maestrelli ale pochází z vinařské rodiny (její otec má podnik v Chianti) a trochu s tím pomohl i vinohradník s dvacetiletou zkušeností z vinařství Gaja. Víno je školeno ve velkých (35 hl) starých dřevěných sudech. Světlá citronová barva. Čerstvá, energická vůně, s takovým tím zvláštním vulkanickým kouřovo-kamenito-reduktivně-zajímavým minerálním štychem společným vínům z Etny, Santorini i třeba Tokaje. Trochu žlutého ovoce a krémovosti, ale ovocnost tu skutečně prim nehraje, v chutí krásně suché, svěží, s parádní kyselinou a dobře postavené, opět ta kouřovost a fajn délka. Je to takové ryze přímě precizní a moc fajn. Konzumováno v Miláně, ale podle všeho se objevují i na našem trhu. Když někde uvidíte, nebojte se zkusit.

Zobraz celý článek...

středa 15. února 2017

Dlúhé Grefty aneb nové moravské objevy

dluhe-grefty-alba-rosalesInternet a sociální sítě mohou být fajn věc :-) Třeba na Instagramu a Twitteru jsem před pár měsíci narazil na jakéhosi naturálního vinaře z Mutěnic, nejspíš mi „lajknul“ fotku nebo tak něco. Ale dál jsem to neřešil. Úplně jinak se k tomu postavil Honza Čulík z táborského Thiru, který okamžitě poprosil o nějaké ty vzorky, pak do vinařství vyrazil a po pár týdnech už společně s vinařem řeší jména vín, nové viněty a vůbec co se s tím vší dá dělat a kde všude by to s radostí mohli chtít pít. A ročník 2015 postupně mizí :-) Vína jsem si ochutnal poprvé na silvestra právě Thiru, poprvé se s vinařem viděl na festivalu Bottled Alive a podruhé opět s ochutnávkou teď v týdnu v Praze. A fakt se u vín dost bavil. Seznamte se – Jaroslav Tesařík a Dlúhé Grefty (aka dlouhé viniční řádky, web), vinařství s podtitulem „Objevujeme terroir Mutěnic. Bez sklepní alchymie.

Zobraz celý článek...