úterý 17. října 2017

Degustace vyzrálých vín u Rare Wine

Châteauneuf-du-Pape-Grande-Cuvée-1949Již po čtvrté se počátkem podzimu konala velká víněnková degustace Rare Wine - Vína starých ročníků. Měl jsem tu poznámky z roku 2014, 2015 i 2016 a pokud jde o formu akce, tak k popisu v úvodu loňského reportu nemám příliš co dodat. Stále jde o parádní příležitost, hlavně pro nadšence jako já co se se k podobným věcem jinak příliš nedostanou, dovzdělat se v lahvovém nazrávání klasických vín. Koncept se nezměnil – k dispozici přes tři desítky vín (ta nejdražší někdy servírována přes Coravin, ale spíše otevřena celá láhev), systém platby víněnkami (půl deci nebo oficiálně i polovina, použití váhy pro měření velikosti vzorku) a možnost vybrat si cokoliv a vínu věnovat libovolnou dobu, k dispozici vhodné tvary sklenek Riedel i odborný komentář. A taky různé chleby, sýry, šunky a tak, kdyby přišel hlad. Nejstarším vzorek tentokrát bylo družstevní Châteauneuf-du-Pape Grande Cuvée 1949 rozlité coby bonus všem účastníkům, překvapivě stále živé s posledním záchvěvem červené ovocnosti, fajn. „Běžná“ nabídka pak obsahovala vína z let 1975 až 2004 jak z tradičních regionů Francie (logicky velký důraz na Burgundsko a Bordeaux) či Itálie, tak i kousky ze Španělska, Německa, Austrálie, USA či JAR. I jedna Morava se našla :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 16. října 2017

Chardonnay od Osičky, Vavřinec z Mělníka a nesladký Juhfark

osicka-IIIOpakovaně jsem tu psal o Chardonnay 2013 od Jaroslava Osičky a nadšení, které ve mně tohle víno vyvolavá už snad dva roky při každé možnosti ho ochutnat. Ale ono furt ještě není v běžném prodeji, stále ještě vyčkávají. Což je na jednu stranu dobře a na druhou trochu frustrující :-) Měl jsem teď na ochutnání sérii vzorků, u kterých předem nevěděl o co přesně se jedná, jen původ právě ve sklepích u Osičků. Suverénně nejvíce mne z nich zaujala vína označená III a A, u kterých se poté ukázalo, že jde právě o toto třináctkové cháčko. Jaký byl ve vínech rozdíl? Šlo o naprosto totožné víno, jen jedno bylo stočeno o dva dny později, v době dle biodynamického kalendáře v lepší konstelaci. A právě tenhle vzorek byl po otevření přístupnější, lépe voněl, celkově byl o něco expresivnější. Ale už druhý den se projev obou vín docela srovnával. Každopádně to víno má stále výraznější, nazlátlou barvu. Aroma nabízí trochu pikantnější projev, citrusy, žluté ovoce, podzimní sad, krémovost, stále čerstvou energii ale zároveň už jasné známky nazrávání a další jemnější vrstvy s nimi související. V chuti suché, šťavnaté, s výraznou páteří kyseliny a dalšími projevy nabalenými právě na ni, krémovost, žluté a sladší podzimní ovoce, citrusová linka. Přísnější, seriózní, delší, krásně strukturované víno. Baví velmi. Začínám se bát, že budou finální šarži ladit tak dlouho, až se všechno vypije :-)

Zobraz celý článek...

pátek 13. října 2017

Bohémka Prestige 36 a výtečná cava

Bohemia-Sekt-Prestige-36-Brut-2013Bohemia Sekt, náš největší výrobce šumivých vín, stejně jako mnoho producentů v zahraničí v posledních letech, přidává do sortimentu různé speciální šarže a rozšiřuje nabídku o lahve pro „náročnější konzumenty“. Dneska prakticky nenajdete velký šampaňský dům, který by nově nezačínal nabízet (nebo na něm alespoň nepracoval pro uvedení v nejbližší době) výběr z jediné vinice, směs s ještě delším zráním než obvykle, sérii nově školenou v dubových sudech nebo něco takového. Bohémka rozšiřuje své běžné portfolio v tanku dělaných vín o jednoodrůdové kousky (teď Ryzlink rýnský) a i v řadě Prestige, u vín kvašených v lahvi klasickou metodou, postupně přidává další specialitky. Nedávno to byl Pinot Blanc ke karlovským oslavám, ten se mi líbil opravdu hodně. Aktuálně je to šest set lahví limitované edice Prestige Brut pět let na kalech (cenově postaveno výrazně výše než jejich obvyklý vrchol produkce, sekt Louis Girardot), kterou jsem zatím ještě nechutnal. No a ve větším pak Bohemia Sekt Prestige 36 Brut 2013, na který se dneska podíváme.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 12. října 2017

Zbytečně levné víno

valdespino-jerez-fino-secoPřijde mi to pravidelně vlastně trochu smutné. Legendární producent, jeden z etalonů kvality v oblasti. A ikonická ukázka konkrétního stylu vína, z jediné specifické vinice považované už kdo ví jak dlouho za špičkovou, fermentované jako snad poslední v místě stále ve dřevě a spontánně, víno které od kritiků pravidelně dostává body 93-94 a někdy i více, víno které zraje osm až deset let (!!!) v sudech v systému solera s netradičně vysokým počtem deseti úrovní. A které se v zemi původu prodává okolo jedenácti éček (v zahraničí spíš okolo dvojnásobku, což platí i u nás), protože prostě… inu… vkus konzumentů je věc vrtkavá a populárnější je dnes něco úplně jiného. Řeč je samozřejmě o Fino Inocente z Bodegas Valdespino, ostatně jsem tu o něm psal detailněji. Ale jelikož tohle už je „exkluzivní“ produkt, je třeba mít na trhu i základní levnější věci. Takže kratší zrání v sudech, jen asi čtyři až pět let, a za nějakých 6-7€. Ovšem ne za sedmičku, to by zas nebyl takový kauf, ale rovnou v litrové lahvi! Valdespino Jerez Fino seco.

Zobraz celý článek...

středa 11. října 2017

Z burgundských degustací

jolivode-pommard-2015Z posledních dvou ochutnávek Jiřího Hrona v restauraci ŠMIK jsem se zatím zmiňoval jen o výtečném bílém Rully. Akce se nyní zabývají víny z Burgundska, nejde o žádná velká vína slavných vinařství ale spíše menší / méně známé producenty a lahve z dostupnějších kategorií (byť bohužel v případě Burgundska i ty základy jsou 300+, což je otrava). Takže jdeme na věc. Na úvod se obvykle vyskytne nějaký ten crémant. Třeba zralejší, toastový, výraznější slušný Domaine Louis Loron Crémant de Bourgogne Ambition, bavil mne více než ostřejší jablíčkově navinulý a lehce peckový Claude Gheeraert Crémant de Bourgogne Extra Brut Pinot Noir. Ale hlavním programem jsou samozřejmě tiché pinoty a šardonky.

Zobraz celý článek...

úterý 10. října 2017

Morellino di Scansano od Podere 414

Podere-414-Morellino-di-ScansanoKoukám do poznámek a zjišťuji, že jsem sice pil (po celé lahvi doma nebo na dovolené) několik ročníků Morellino di Scansano a dalších vín od Podere 414, ale krom krátké zmínky v postu o strastech s restauracemi a vinotékami u moře o něm ještě nic nepsal. Inu napravím dnes. Vinařství z oblasti Maremma je moderní podnik s asi dvacetiletou historií, jméno vychází z identifikačního čísla pozemku dle zemědělské reformy v roce 1960. Celkem vlastní téměř padesát hektarů, vinice z toho ale tvoří asi polovinu (hustota výsadeb 6500 keřů na hektar a dominuje v nich Morellino alias Sangiovese). Připravují něco ke 170 tisícům lahví, dle ročníku, takže už nic vyloženě malého. Vinice mají certifikované bio a vedou směrem k biodynamice, mošt kvasí spontánně v dřevěných kádích nebo betonových nádržích a vína zrají v sudech různých velikostí či betonu. Výjimkou je čistě nerezová růžovka.

Zobraz celý článek...

pondělí 9. října 2017

Dvě povedená suchá bílá z Tokaje

Szent-Tamás-Nyulászó-2013O tokajském vinařství Szent Tamás, potažmo jejich veskrze úspěšném projektu MÁD, už jsem se tu rozepisoval. Jejich základní víno je samozřejmě fajn a sklenku si dám kdykoliv rád, ale kousky jako Furmint z vinice Percze (!!!) či Kővágó mne dokáží vyloženě nadchnout. Chladným mne rozhodně nenechal ani výběr Nyulászó 2013, půl na půl Hárslevelű (Lipovina) a Furmint z výtečné vinice u obce Mád, školeno v pětistovkách sudech ze zemplínského dubu). Uzavřeno ve speciální lahvi na tokajská suchá vína, s kovovou záklopkou a skleněným vinolok uzávěrem. Citronová žlutá barva. Příjemná, výraznější vůně, ve které se mísí florální tóny, ovoce směrem broskve, zajímavá linka lesních jahod a tóny ze dřeva. Vínu sluší větší sklenice, klidně balónová „montrachetka“ na bílé burgundské. Suché, čisté, s výtečnou kyselinou a krásnou minerální linkou, šťavnaté, ovocné, lehce krémové, delší. Vyvážné, seriózní parádní bílé. Zároveň poměrně efektní a myslím schopné nadchnout i „běžného“ konzumenta (ke kterému ale cenovou kategorií nesměřuje, kolik jsem za něj v Tokaji dal si úplně nevybavuji, ale v přepočtu určitě 500+ a dnes jejich vína stojí ještě více), ve skvělé kondici a stále s energií a potenciálem zrát. Líbí se mi velmi. Pro zajímavost poznámky k mladšímu ročníku podobného vína, ale od legendárního Istvána Szepsyho. Který je, pravda, otcem vinaře úřadujícího ve vinařství Szent Tamás (a který se také jmenuje István Szepsy a Szent Tamás je nejen jméno vinařství, ale i top vinice v Mádu, aby v tom byl pořádek, že jo…).

Zobraz celý článek...

pátek 6. října 2017

7x Cascina Ciapat di Bertello

Cascina-Ciapat-di-Bertello-Langhe-Favorita-„Rocca-dei-Frati“-2016V uplynulých týdnech jsem se propíjel sortimentem italských vín dovozce Víno pro Vás, především pak různými novinkami a kousky co dosud neznal. Šlo třeba o průřez produkcí piemontské Cascina Ciapat di Bertello, vín především ze svahů Roera. Rodinna Bertello hospodaří asi na 11 hektarech a v současnosti už podnik vede šestá generace. Bavila mne obě bílá Arneis, jak svěží citrusovější příjemné Roero Arneis Pian Alto“ 2016, pěkně postavené vybalancované bílé, tak o něco koncentrovanější a silnější, zakulacenější a krémovější ale stále s výbornou kyselinou a velmi svěží Roero Arneis Lunetta Soprana“ 2016. Obě vína měla v aromatice hodně zajímavou lehkou rozmarýnovo-pryskyřičnou linku. Langhe Favorita „Rocca dei Frati“ 2016 jela stylově hodně podobně, ostatně i včetně té specifické aromatické linky, ale v projevu byla ovocnější, do tropika, pěkně suché a svěží, středně plná, poměrně koncentrovaná, žluté ovoce, fajn délka. Velmi slušný kousek.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 5. října 2017

Korek lepší šroubu, Kolby částečně čínské, nové Cru Bourgeois, saké bez daně…

sroub-korekVe světě vína se furt něco děje. Kupříkladu studie konečně dokázala, že víno pod korkem je opravdu lepší než se šroubovým uzávěrem. Prostě lidem chutná více. Tedy… v případě, že uslyší to správné „plop“ místo skřípění kovu. Víno též chutná lépe v prostředí evokujícím slavnostní událost. Takže pokud se chystáte doma servírovat vína z lahví se šroubovým uzávěrem, tak doporučuji udělat k tomu nějakou narozeninovou výzdobu a uložit si do telefonu zvuk vytahování korku, který pustíte před přelitím vína do karafy. Návštěvám pak bude chutnat více! :-)

Zobraz celý článek...

středa 4. října 2017

Rebo z Trentina a Biferno Rosso

Francesco-Poli-Reboro-2010Je naprosto jasné, že na takové ty různé elitní vinné certifikace teď nemám. A vzhledem k tomu, že se vínu prostě naplno věnovat nechci, ani nikdy mít nebudu. Ač mám myslím velmi slušně napito, v některých vinných kategoriích bych si dovolil tvrdit výtečně a ani teorie tam úplně nepokulhává, tak mé obecné encyklopedické znalosti jsou prostě příliš chabé (a vyloženě blbě jsem na tom s geografií, na které si MS i MW hodně ujíždí). Na druhou stranu to má i své výhody. Ještě stále a pravidelně jsem díky tomu překvapován, i v tradičních regionech objevuji nové a nové věci, sem tam i celou novou apelaci třeba :-) A pak se nořím do těch chytrých knih a zjišťuji detaily. Bývají to totiž někdy i objevy velmi fajn. Obzvláště bohatým zdrojem nečekaného je samozřejmě Itálie, díky své nemalé rozloze, přehršli unikátních odrůd, kupě specifických DOC(G) a IGT a jisté decentní chaotičnosti. Dnes tak bude řeč o odrůdě Rebo a také o Biferno rosso.

Zobraz celý článek...

úterý 3. října 2017

Dvoje povedené katalánské bubliny

raventos-i-blanc-de-la-finca-2013Otevřel jsem včera zase jednou španělské bubliny. Tedy… vlastně spíš katalánské. V zemi to teď vře, momentálně probíhá generální stávka a kdo ví, jak se vše vyvine. Pokud jdou o cavu, tak Katalánsko stojí za zhruba 95 procenty celkové španělské produkce. A pochází odtamtud i vinařství Raventós i Blanc a jejich De La Finca 2013, ač nese jinou apelaci… Conca del Riu Anoia. O vinařství už jsem se tu zmiňoval, nedávno psal o jejich rosé (a před pár dny se zmiňoval o novinkách ve španělských bublinových apelacích). Toto víno pochází z Vinya dels Fòssils, vinice vysoko nad řekou, s výrazně vápencovou půdou s  vysokým podílem mořských fosilií. Jde o jejich nejstarších keříkové výsadby z roku 1964 obhospodařované biodynamicky, odrůdově 45 % Xarel·lo, 42 % Macabeo a 13 % Parellada. Fermentace v nerezu a následně přes tři roky na kalech v lahvi (degoržování uvádějí na lahvi, 27/02/2017, stejně jako číslo lahve 39820 z celkových 43526). Ročník 2013 považují za špičkový, mimo jiné i díky výraznějším kyselinám pro kvalitní bubliny tolik potřebným. Tohle víno má dost efektní ambaláž, láhev s jejich klasickou vinětou (ta zadní s mapkou vinice a tak, moc mne to baví) je navíc zabalena do zapečetěného papíru a na něm je přidělána brožurka s fotkami z vinice a doplňujícími informacemi. Ideální dárkový materiál :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 2. října 2017

Seriózní moravské červené Cuvée 1+1 2009

michlovsky-madl-cuvee-1 1Před pár dny jsem otevřel láhev Cuvée 1+1 2009 vzniklé ze spolupráce vinařů Miloše Michlovského a Františka Mádla. Konkrétně variantu z odrůd Alibernet, Cabernet Sauvignon a Merlot, kterou jsem si překřtil na „bordeauxskou“. Ještě totiž mají spojení odrůd Pinot Noir a Zweigeltrebe s projevem řekněme více „burgundským“ :-) Fotku lahve jsem házel na sociální sítě s poznámkou „Červený z Moravy. Prej tam nepatří, jsem opakovaně slyšel. No tak já bych si dovolil nesouhlasit :)“ a výsledkem byla debata o něčem úplně jiném. Konkrétně částce, kterou si vinaři za toto víno účtují. Běžná v e-shopu Michlovského je totiž 1649 Kč (ale jde sehnat i o trochu levněji, každopádně při současném kurzu překračuje šedesát euro). A jelikož by na ni stejně došlo, tak klidně může padnout hned v úvodu. Za tyto peníze dostáváte pěknou krabici, extrémně těžkou láhev (takový ten typ, co je prázdná stejně těžká jako jiné plné, takže se strašně špatně odhaduje, kolik vína ještě zbývá), efektní vinětu s parciálním lakem, tlustou kovovou záklopku a celokorek. Taky k tomu mají speciální 1+1 brandované skleničky, výbornou a opět ve stejném designu připravenou čokoládu (jejíž párování s doporučeným vínem ale za mne teda úplně nefunguje) a tak, prostě prestižní záležitost směrovaná na propagování obou vinařství se vším všudy, „imidžovka“. Naštěstí, což mi tak nějak přijde důležité, i samotné víno je parádní.

Zobraz celý článek...

středa 27. září 2017

Juhfark, klasické Champagne a španělský ryzlink

spiegelberg-somlo-juhfark-2011Na oslavu nového osobáku na 10 km z nedělních Běchovic jsem si otevřel Juhfark 2011 od Istvána Spiegelberga, jedné ze současných hvězd maďarské oblasti Somló. Sice student Bély Fekete, ale se stylově dost odlišnými víny. Čistě na vinicích, spontánní fermentace, školení v pětistovkách sudech. Jeho vína mají na Somló nezvyklou lehkost a eleganci, byť umí připravit i „tradičnější“ velmi plná koncentrovaná ohnivá. Po pravdě je dobré si ohlídat šarže a tak, z jednoho ročníku může mít vícero variant. Tenhle konkrétní kousek je No. 1152, vyrobeno 1330 lahví (hnědá pistole uzavřená celokorkem). Původem ve viniční trati Szent Ilona. Pěkná citronová žlutá barva. Jemnější, elegantní vůně. Kombinace florální linky a žlutého ovoce, dotyk oříšku. Suché, středně plné ale má to váhu, vyvážené, pěkná kyselina, decentní slanost v delším dozvuku. Vybalancované, charakterní bílé. Až budete mít cestu přes Maďarsko, zkuste se u vinaře zastavit, stojí to za odbočku.

Zobraz celý článek...

úterý 26. září 2017

Rodina Palacios v červené a bílé

Bodegas-Palacios-Remondo-La-Montesa-2014Koupil jsem naslepo pár lahví z produkce španělské rodiny Palacios, kde nejznámějším jménem je dnes asi Alvaro Palacios a jeho legendární l’Ermita. Bodegas Palacios Remondo v Alfaro v oblasti Rioja Baja je původním rodinným majetkem, který právě Alvaro nakopl k vyšší kvalitě (se kterou souvisel výrazně nižší objem produkce). Střední třídou jejich tamní produkce je pravidelně skvěle hondocená crianza La Montesa, kterou jsem otevíral v ročníku 2014. Pokud dáváte rovnítko mezi Rioju a Tempranillo tak tady je to jinak, dvě třetina vína tvoří Garnacha a zbytek Tempranillo a malá část je i Mazuelo (Carignan). Vše z výsadeb v jedné z nejvyšších poloh v oblasti, v bio režimu, vedeno na hlavu a bez zavlažování. Školení v půl napůl nových a použitých sudech, především francouzských ale pár procent bývá i amerických. Burgundská láhev, kovová záklopka, celokorek. Pěkná mladistvá rubínová barva. Čerstvá výrazně ovocná vůně, jahody, tmavší peckoviny, granátové jablko, dotyk kořenitosti. V chuti středně plné, s dobrou kyselinou, měkčí a uhlazené, sladší ovocnost, jahody, vyvážené, slušně postavené, fajn pitelnost. Tenhle ročník nevzniklo vyšší víno Propiedad a hrozno na něj určené skončilo v Montese, vzniklo jí dost přes půl milionu lahví. Za 10€ to není špatné pití, jen… to ve mně nevzbudilo prakticky žádné emoce. Běžně dostává přes devadesát bodů, tenhle ročník 92 od Parkera a 91 od Sucklinga a Peñínu. A to bych čekal o něco komplexnější zážitek.

Zobraz celý článek...

pondělí 25. září 2017

Myší bobky ve víně nechceme!

la-llopeteraNa láhev La Llopetera 2014 jsem se opravdu moc těšil. Pochází z katalánské apelace Conca de Barberà, od biodynamického a jinak úplně naturálního (nejen) vinařství Escoda Sanahuja. Vyšší nadmořská výška okolo šesti set metrů, školení v malých francouzských dubových sudech. Jo a čistý Pinot Noir. Za vinařství v těhle místech „mohou“ cisterciáčtí mniši, tak proč ne :-) Měl jsem Llopeteru ve starším ročníku a byl velmi překvapen až nadšen, jak zajímavý pinot může ze Španělska pocházet. Takže teď zkusmo naslepo investoval 20€ do nového ročníku. Těžší burgundská láhev, silná kovová záklopka, celokorek. Tmavší granátová barva. Pomě výrazná vůně, lehce divočejší čerstvě peckovinově ovocná, něco živočišnosti a zemitá linka. Suché, šťavnaté, bezva kyseliny, dobrá struktura, peckovinová ovocnost, pikantost. Ze začátku fajn pití s ne úplně zábavnou zemitostí a obavou, že se překlopí ještě horším směrem. Což se také stalo, po delším vlivu vzduchu se rozjela tak odporná myšina, že víno šlo do výlevky.

Zobraz celý článek...

pátek 22. září 2017

Burgundsko a Cava mají nové apelace

mapka-bourgogne-cote-d-orFurt se něco děje. Například milovníci vín z Burgundska se musí dovzdělat ve znalostech apelací, do ne úplně krátkého seznamu totiž po letech debat přibude nováBourgogne Côte-d'Or. INAO už ji schválilo a když vše půjde dobře, tak ji budou vinaři moct využít již pro letošní ročník. Platí pro bílá i červená z potenciálně až tisíce hektarů, týká se několika desítek obcí v Côte de Beaune a Côte de Nuits a zasahuje až do Maranges v Saône-et-Loire. Jde tedy o drobátko vyšší a plošně omezenější „ušlechtilejší“ variantu základního Bourgogne (které v podstatě zasahuje až do Beaujolais a pod touto apelací lze najít leccos), ale krom geografického vymezení jsou tu i další požadavky. Vína musí být stoprocentní odrůdová Chardonnay či Pinot Noir, tedy žádné míchání třeba s Gamay. Je vyžadována výrazně vyšší hustota výsadby, nejméně 9000 keřů na hektar (oproti současnému minimu 5000 pro Bourgogne), a zároveň o něco nižší výnosy (66 hl/ha pro bílé a 58 hl/ha pro červené). A také o něco vyšší alkohol, 11 % pro bílá a 10.5 % pro červená. Ale upřímně – kdo v poslední době viděl burgundská pod jedenáct alkoholu :-) A abyste to neměli úplně jednoduché, tak v Burgundsku, konkrétně v jižní části Yonne, ještě vzniká apelace Vézelay. Bavíme se o asi 90 hektarech u obcí Asquins, Saint Père, Tharoiseau a Vézelay, do této doby šlo pouze o subzónu apelace Bourgogne. Nyní budou mít, pro bílá čistě z odrůdy Chardonnay, apelaci vlastní.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 21. září 2017

Německý ryzlink & bílá burgunda

Weingut-von-Winning-Drache-Riesling-2016Dneska dvojice bílých, která mne v posledních pár dnech hodně potěšila. Třeba ryzlink. Německý. Základní Drache Riesling 2016 z Weingut von Winning z Pfalzu, původem z různých vinic v okolí Forstu. O vinařství už jsem tu psal v minulosti opakovaně a dost mne bavil v té době jejich základ Win Win Riesling. Dráček stojí o chlup pod ním, nezvykle na jejich vína nefermentuje ve dřevě ale jde čistě o nerezovku. Klasická protáhlá láhev, moc pěkná viněta a šroubový uzávěr. Světlá žlutá barva se zelenkavými odlesky. Čerstvá, svěží, slinosbíhavá energická aromatika. Limetková, zelené jablko, lehce herbální. Suché, čisté, svěží, lehkost ale důraz, parádní kyseliny, minerální linka, citrusová ovocnost. Nic složitého, spíše přímé zábavné pití, ale rozhodně ne nudné. Přesně takový ten typ vína, kterého při posezení vypijete flašku ani nevíte jak. Bezmyšlenkovitě, bez hledání nějakých nuancí, prostě to klopíte a najednou už nemáte co nalévat. Pro mne navíc naprosto perfektní sklenička na osvěžení v průběhu večera, prostě vás to nakopne. Za požadované zhruba tři stovky (prodává WineGeek) asi umím koupit komplexnější ryzlinky, ale tohle mne baví moc.

Zobraz celý článek...

středa 20. září 2017

Bezva „naturální“ Chablis

chablis-clos-beruVčera jsem využil příležitosti k rychlé přechutnávce čtyř vín od Château De Béru, hodně zajímavého producenta ze Chablis. Zdejší zámek je v majetku rodiny Béru pěkná čtyři století a historicky to bylo právě víno, co zámek živilo. Tedy až do fyloxerové epidemie, která v tomto směru znamenala úpadek a vyklučení vinic. Restart přišel v roce 1987, kdy hrabě  Éric de Béru nechal vinice, včetně jejich monopolního Clos Béru, znovu osázet. Od roku 2004 je vinařství v rukou jeho dcery Athénaïs, které se postupně postarala o konverzi na bio a následně i na Demeter certifikovanou biodynamiku (i toho koně ve vinici mají ;-)). Pracují se (staršími) burgundskými sudy, nerezem a experimentálně i amforami. Fermentují spontánně, vínům obvykle poskytují poměrně dlouhé školení a lahvují bez čiření a filtrace a s hodně omezeným sířením (výsledná celková bývá 20 až 25 mg/l). V nabídce mají základní Chablis, Orangerie z „výsadeb na zahradě“, Côte aux Prêtres, 1er Cru Vaucoupin a ač nejde o 1er ani Grand Cru vinici tak top Clos Béru Monopole, ze zdí obehnané pětihektarové vinice přímo v Béru. K tomu vznikl i negocé byznys pod značkou Athénaïs, kde najdete jak klasická vína z Chablis a okolních apelací tak právě i ty „divočejší“ naturální kousky z amfor a experimenty.

Zobraz celý článek...

úterý 19. září 2017

Parádní Chianti z Fattoria Selvapiana

Fattoria-Selvapiana-Chianti-Rùfina-Riserva-2012-Vigneto-BucerchialePod názvem Chianti se lze setkat s širokým rozptylem kvality, od obludného množství naprosto základních jednoduchých vín po opravdu velká červená. Dnes se budeme pohybovat spíše na lepší části spektra, půjde o už trochu slavnější kousek vyhlášeného vinařství. Ve sklence je Fattoria Selvapiana, konkrétně Chianti Rùfina Riserva 2012 Vigneto Bucerchiale. Ve středověku byla Selvapiana jednou z hlídkových věží u řeky Sieve a měla chránit Florencii, dnes chrání spíše dobré jméno Chianti. Tohle víno je vlajkovou lodí producenta (byť třebas za supertoskánce Fornace si účtují více), v některých ročnících vůbec nevzniká (od prvního ročníku 1979 do současnosti se to stalo osmkrát, naposledy v roce 2008). Pochází z jediné špičkové suché kamenité vinice na jílu a vápenci s jihozápadní expozicí, z mixu výsadeb z let 1968 a 1992. Jde o čisté Sangiovese z pozdního sběru, fermentované spontánně v nerezu a vyzrávané „moderně“ v malých francouzských barrique sudech rok a čtvrt.

Zobraz celý článek...

pondělí 18. září 2017

Dvakrát cava od Parés Baltà

cava-sklenkaPomalu ale jistě pokračuji v odpíjení velkého nákupu cavy a poctivě si dělám poznámky. Úplnou novinkou pro mne byla produkce Bodegas Parés Baltà z Pacs del Penedès. Jde o středně velkého rodinného producenta se slušnou historií, vinařská rozhodnutí jsou nyní v rukou dvou žen, manželek vnuků zakladatele vinařství (pokud je řeč o moderní historii, jinak tam prý mají kořeny už v roce 1790) :-) Vlastní vinice v různých nadmořských výškách, dost široký rozptyl od placek v 170 metrech po staré terasy v osmi stech a jen deset kilometrů od moře, na odlišných půdách. Vedou je v certifikovaném bio a biodynamice a i ve sklepě čistě. Pracují se dřevem, nerezem i amforami (z jílu z jejich vlastních pozemků) a tak, normálka.

Zobraz celý článek...

pátek 15. září 2017

Legenda Palo Cortado s lahví Bodegas Tradición

palo-cortado-sklenkaPalo Cortado. Mytický a raritní styl sherry. V kontextu někdy až překvapivě nízkých cen sherry obvykle výrazně dražší a hůře dostupný, sotva půl procenta celé produkce zabírá. A i když se oprostíme od nánosu legend styl nejednoznačný, komplikovaněji uchopitelný, stojící někde na pomezí plnosti a bohatosti chuťového projevu kategorie Oloroso a delikátní rafinovanější aromatiky Amontillado, víno s opravdovou finesou a komplexitou. A v podstatě je takto vágně definováno v oficiálních apelačních pravidlech, čistě subjektivně senzoricky, bez konkrétních požadavků, popisů technologie výroby či měřitelných parametrů. Tradičně by totiž Palo Cortado mělo vznikat samovolně a ne nějakým cíleným postupem. Jde vlastně o Fino u kterého z nějakých důvodů (viz vsuvka pro úplné nadšence v závěru) začala vrstva flóru nečekaně brzo odumírat a které se projevovalo výraznějším tělem. Když se na to konečně přišlo, bylo takové víno fortifikováno na 17-18 % alkoholu a sud, ve kterém se vyskytovalo, přesunut do solery obdobně „ujetých“ vín pro oxidativní zrání. A značka pro Fino na tomto sudu, vertikální čára, horizontálně přeškrtnuta. Odtud jméno vína (a také výrazy Dos Cortados, Tres Cortados či Cuatro Cortados, kdy je přeškrtnutí více a mohou značit další postupné fortifikace v průběhu času). Oproti stylu Amontillado tak bylo biologické zrání jen krátké a zároveň vstupní víno jemnější a delikátnější (samotok) zvolené původně právě pro Fino, zatímco pro oxidativní zrání kategorie Oloroso se spíše vybírají plnější a „hrubší“ vína (s lisováním pod větším tlakem).

Zobraz celý článek...

čtvrtek 14. září 2017

Čínské elitní červené, Víno nás spojuje, NSA, mladé vinařky a tak…

ayo-yunItalským úřadům se podařilo zablokovat potenciální prodej až 30 milionů plechovek falešného prosecca na e-commerce platformě Alibaba. Čína prostě jede ve velkém, když už jde o padělky a podvody :-) Myšlenkový oblouk mne přivádí ke kabelkám Louis Vuitton a zdánlivě nesouvisejícím zařazením horského (2,200 až 2,600 m n. m.) čínského vína Ao Yun 2013 do článku o top světových bordeaux směskách v Decanteru. Svým způsobem trochu smutné, pokud mohu soudit, protože je tam v konkurenci klasiky typu Sassicaia, Ridge Monte Bello či Cheval des Andes. Netvrdím, že při slepém srovnání by to víno nedopadlo podobně dobře. Jen zde jde o vína, která si za dobu své mnohaleté existence vysloužila respekt a prokázala kvality zráním, zatímco tenhle Číňan je vůbec první ročník a rovnou s cenou napálenou na tři sta dolarů. A pro mne špička není rovna bodovému výsledku jedné konkrétní lahve. Jenže znáte to… za vínem stojí bordeauxský odborník Maxence Dulou a na celý projekt pro majitele dohlíží Jean-Guillaume Prats (dříve Château Cos-d'Estournel). No a majitelem je skupina LVMH (Moët Hennessy Louis Vuitton). A ti tak nějak vědí, jak pracovat s luxusním zbožím, marketing je jejich hlavní zbraní a dokáží za tyhle ceny snadno prodávat. A píší tak novou kapitolu čínského vinařství…

Zobraz celý článek...

středa 13. září 2017

Degustace Gourmet Clubu ve ŠMIKu

Bourgogne-Chardonnay-2015-Domain-Buisson-BattaultPřed pár dny jsem tu naznačoval, u hodnocení nabušeného červeného z Chile, že se ještě pověnuji večeři na které ho pil. A sliby se mají plnit. Víno jsem pil na prvním setkání Gourmet Clubu šéfkuchaře Miroslava Šimka v restauraci ŠMIK. Dříve se scházel ve Vision Restaurantu na dostihovém závodišti v Chuchli, ale to mám trochu z ruky a nikdy jsem se neúčastnil. ŠMIK je v prostorách Nové budovy Národního muzea, což je přeci jen praktičtější. V Gourmet Clubu má hlavní role připadnout vínu, které je následně podpořeno vhodně napárovaným jídlem. Berte to jako vinnou ochutnávku doplněnou o degustačním menu, v nějakém komornějším počtu lidí. První setkání na novém místě jsem si užil, jen tedy pod doprovodem k vínu jsem si nepředstavoval plné porce každého jídla. Zmáknout všech pět chodů a užít si i dezert vyžadovalo dost sil (First World Problems, já vím…) :-) Každopádně šlo o fajn večer a jsem rád, že jsem si konečně ochutnal i co umí restaurace předvést na talíři, do té doby jsem tam chodil jen na běžné vinné ochutnávky.

Zobraz celý článek...

úterý 12. září 2017

Dvakrát cava od Llopart

llopart-sklenkaDnes zase tip na bubliny. Postupně jsem zvládl tři ročníkové báze Llopart Cava Rosé Brut Reserva, nejprve jsem tu psal o 2013 a následně nedávno o 2014 (odstřelené letos) a teď přišel na čas na ročník 2015 s odstřelem kalů vyloženě čerstvě, v červnu 2017. Samotné vinařství se chlubí záznamem o vinařské historii v místě, kde dodnes pracují, již z roku 1385. Z roku 1887 pak mají první podložené lahve šumivých vín. Ale dlouhá nepřerušená vinařská historie, či rodinný slogan „Ex Vite Vita“ (život přichází z révy), jsou jedna věc, současný obsah lahví druhá. Llopart není žádný megaproducent, ze svých vinic v lehce dramatičtější krajině v okolí Subirats vedených v bio režimu (různá místa, ze kterých hrozny pochází, mají coby malé mapky přímo vzadu na vinětách) dělají ročně asi 500 tisíc lahví bublin a tichých vín. Moderní historie se v podstatě píše až od padesátých let minulého století. Sběr ruční, zrání na kalech nejméně rok a půl pro základy (jako toto rosé) až po více než pět let po špičková vína. O něco vyšší ceny, začínají někde na deseti euro, ovšem zase ty základy vyšší kvalita. A neujíždějí u top vín, i ty nejdražší se pohybují okolo 35€, některá top cava jména už si dovolí atakovat stoeurovou hranici a sem tam ji někdo už i překročí.

Zobraz celý článek...

pondělí 11. září 2017

Výtečná Ultreia Saint Jacques

Ultreia-Saint-Jacques-2014-Raúl-PérezDnes to bude červené Španělsko, víno které mne opravdu potěšilo. Šlo o Ultreia Saint Jacques 2014, kousek který ve španělské oblasti Bierzo připravuje Raúl Pérez. Už jsem se tu u jeho vínech zmiňoval, s nějakými detaily o koho jde třeba zde. Řada Ultreia nese stejné jméno jako francouzská „hymna“ poutníků do Santiago de Compostela (kde tzv. Svatojakubská cesta vede právě přes Bierzo a okolo tamních vinic, odtud jméno tohoto konkrétního vína) a původní pozdrav poutníků (z kombinace latiny a francouzštiny, přeložit by šlo volně jako „pokračujme kupředu“ nebo tak nějak). Saint Jacques je odrůda Mencía (s možností decentního přídavku Garnacha Tintorera a také Bastardo alias Trousseau), z velmi starých výsadeb (nejstarší má vinařství z roku 1889, z téhle polohy jde ale většina do top vína, zde jde o rozpětí 1900 až 1940) v různých polohách okolo Valtuille de Abajo vedených, ruční sklizeň, fermentace typicky ve velkých sudech a z většiny celé hrozny, macerace ještě následné dva měsíce po vykvašení, následně zrání typicky v 1500l sudech, lahvováno bez čiření a filtrace.

Zobraz celý článek...

pátek 8. září 2017

Ota Ševčík 2016

ota-sevcikPo delší době dorazil do pražského Fajnšmekru bořetický vinař Ota Ševčík, tentokrát s přehlídkou vín ročníku 2016. Projeli jsme si deset kousků mladých vín a jedno starší na srovnání jako bonus. Pokud jde o vinařství, tak tam žádné změny – stále bio byť na lahve logo nedává, celkem zhruba 2 hektary výsadeb (a poslední tři roky vinaření už coby hlavní zaměstnání) a přemýšlí o drobném růstu, roční produkce 12 až 13 tisíc lahví. Ve sklepě také žádné veletoče... kvašení spontánně ve dřevě, otevřené kádě, jak bílá tak červená. U bílých tak den macerace. Síření většinou až po několika měsících a celková ve vínech vždycky spíše nízká, zrání na kompletních kalech (s batonáží dle ročníku, ale spíše ne moc) v sudech z dubu nebo akátu, malolaktika u všeho, bez čiření a filtrace. Ročník 2016 se mu líbí, všechna vína jsou naprosto suchá a kyseliny slušné, mnohá mají velký potenciál zrání. U všech spíše trochu vyšší alkohol, pohybovalo se to mezi 13 a 14 %, ale vína byla díky tomu spíše tučnější než že by nějak lezl ven. Každopádně jsou v lahvích sotva měsíc a půl a bylo to chvílemi dost znát, rozhodně jim prospěje čas.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 7. září 2017

Zábavný energický veltlín

jakob-buchinger-gruner-veltliner-federspiel-2015Na pondělní družstevní párty (pro zájemce fotogalerie, byla to celkem zábava) se jako jedno z vín rozléval i Grüner Veltliner Federspiel trocken 2015 vinařství Jakob Buchinger. V tempu servisu jsem úplně neměl čas ho detailně zkoumat, ale na první dojem mne dost bavil, a tak si jednu láhev odnesl domů a s velkou chutí vypil další den. A říkal si, proč vlastně nepiju dobré veltlíny častěji. Z Wachau, odkud pochází i Jakob Buchinger, až na čestné výjimky úplně nevyhledávám takové ty nabušené koncentrované smaragdy, ale v téhle podobě je to bezva. Vinař, člen sdružení Junge Wilde Winzer, krom přírodního vinaření pěstuje i zeleninu a ovoce (takže má marmelády, mošty a taky pálenku z meruněk) a takové ty věci, prostě zemědělec jak se patří.

Zobraz celý článek...

středa 6. září 2017

Oslava s Gosset Grand Millésime 2004

gosset-2004Polozapomenuté desetileté výročí blogu jsem se nakonec rozhodl doslavit fajn večeří s lahví něčeho dobrého. Jak taky jinak :-) Nakonec to byl výtečný ročník od tradičního bublinového producenta – Champagne Gosset Grand Millésime 2004 Brut. Dům se chlubí tím, že je asi vůbec nejstarší v regionu, jejich zakladatel v Aÿ vinařil už v roce 1584. Ale v té době šlo samozřejmě o tichá vína a titul nejstaršího producenta bublin jim tak nepřipadá. Alespoň ale používají pro vína repliku lahve z 18. století, kdy začali i šumět, vypadá to pěkně. Až do roku 1994 šlo o rodinný podnik, poté se stali součástí Cointreau (což vedlo i k přesunu většiny produkce do Épernay, kde skupina pro vinařství pořídila pár budov a nějaké ty sklepy a tak) a mírně vyrostli. Ale pokud jde o Grande Marques, tak jsou stále spíše z těch menších, produkce se postupně vyšplhala a drží okolo milionu a čtvrt lahví ročně. Úplně mne nebere jejich základní Brut Excellence, nesedí mi vyšší dozáž a lehká nasládlost, ale všechno nad tím už je dost fajn :-)

Zobraz celý článek...

úterý 5. září 2017

Vinařské statistiky, ošklivé viněty, +14 MW, malé sklizně a příliš levné bubliny

Il-Corriere-Vinicolo-Wine-by-numbersItalská vinařská asociace, Unione Italiani Vini, již od roku 1928 více či méně pravidelně publikuje dokument Il Corriere Vinicolo, Wine by numbers. Pokud jste fanoušci statistiky, a nebo obecně chcete mít přehled co se děje v byznysu s vínem, tak tohle je přesně něco pro vás. Kdo kupuje a kdo prodává? Jaké jsou trendy pokud jde o obrat bublin, tichých vín v lahvi a vín prodávaných ve velkém v tanku? Jak se vyvíjí průměrné ceny? Co jsou aktuální největší trendy, v čem vývoj výrazně překonává tržní průměry (raději to ani nechtějte slyšet, ale nejen v USA jde o sladké červené směsky…). To vše se specifiky různých zemí a trhů. Tentokrát jsou data doplněna i nějakými těmi analýzami a zajímavými články. Co je na tom všem nejzajímavější je to, že dokument obsahuje docela dost reklam (relevantních, na vinařské technologie a tak), ale jinak je úplně zdarma

Zobraz celý článek...

pondělí 4. září 2017

Třikrát biodynamický crémant od Zusslina

Domaine-Valentin-Zusslin-Crémant-d'Alsace-BrutV uplynulých dnech jsem postupně otevřel tři různé crémanty z tradičního biodynamického alsaského vinařství Valentin Zusslin, od základu po absolutní špičku, od „klasického“ brutu po nesířený kousek úplně bez dozáže. Mé oblíbené vinařství, psal jsem o nich ostatně znovu nedávno, vždy mělo crémant jako důležitou část sortiment a poměrně seriózní víno, dobu jsem ujížděl na jejich Prestige Brut v magnum lahvi. Od těch dob jejich crémant trochu podražil (startuje na 340 Kč u Jiřího Matějky), jako mnoho dalšího, ale možná jsem byl jen zmlsaný dřívější cenou příliš nízkou. A přišlo mi, že také drobátko zdivočel, naštěstí aniž by obětoval čistotu a charakter. Tak se na něj vrhněme, hezky od začátku.

Zobraz celý článek...

pátek 1. září 2017

Etna Roso, ikona z Chile a levná Garnacha

sasa-etna-rossoO vinaři a „létajícím enologovi“ jménem Antonio Sasa jsem se tu už zmiňoval. A před pár dny otevřel jeho Etna Rosso 2014. Jde o jedno z vín, pro které právě dělá konzultační práce a pak lahvuje pod svoji značkou. Odrůdově postaveno celkem očekávaně na Nerello Mascalese, zrání rok ve francouzských barrique sudech (ale ne nových). Burgundská láhev, kovová záklopka, aglomerovaný korek. Víno je to mladé a po otevření dává dost najevo, rozhodně se vyplatí nechat ho nějakou tu hodinu odvětrat a nebát se ani karafy. Postupně se otevírá do poměrně výrazné až chvílemi parfémové aromatiky sladšího ovoce na pomezí červených a tmavších plodů, až trochu džemová, jasná linka dřeva, sladší kořenitá linka. Suché v chuti, poměrně plné ale ne těžké, zrale sladce ovocné, lehce svíravé, třísloviny spíše měkčí a nijak výrazné, dotyk minerality. Pěkně postavené, sladce ovocné, efektní, zajímavé víno. Vozí Víno pro Vás. Po pravdě mám Etnu spojenu s červenými víny trochu tvrdšího charakteru a s m, tohle mne trochu překvapilo, ale tohle očividně kritiky obecně dost baví. Starší ročník posbíral všemožné medaile a tuhle čtrnáctku zařadil James Suckling do svého Top 100 Itálie pro rok 2016.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 31. srpna 2017

Třikrát španělské Tempranillo

Juan-Manuel-Burgos-AVAN-2015Dneska se má výrazně ochladit, tak si dáme pár červených vín. Otevřel jsem láhev z Bodegas y Viñedos Juan Manuel Burgos, konkrétně jejich AVAN 2015 z apelace Ribera del Duero. Což je čisté Tempranillo z výsadeb ve vyšší nadmořské výšce, rok v malých francouzských (a možná drobátko amerických) dubových sudech. Ve vinicích se zaklínají organikou a jen přírodními preparáty, ale certifikováni nejsou. Tento AVAN je jejich hlavní víno z výsadeb 20 až 40 let starých, ale ještě mají základní z mladých výsadeb a pak také výběr ze starých keřů či specifických menších vinic. A také specialitu ze stoletých původních výsadeb, jejíž keře použili jako zdroj pro nové vinice. Burgundská láhev, kovová záklopka, celokorek. Temná barva, tónem trochu do fialové, mladistvá. Intenzivní, tmavě ovocné, koncentrované, zralé švestky, kořenitost, dost dřevo. Voňavé, efektní, mladé. Suché, plné, silné, koncentrované, tmavě ovocné v chuti, sladší tříslo, dřevo, docela bohaté ale snadno přístupné. Zábavný, trochu novosvětsky explicitní kousek, k pití ke kusu masa už teď ale myslím bude s klidem a slušně zrát. Dal jsem za něj necelých 12€ a cena mi přijde fér.

Zobraz celý článek...

středa 30. srpna 2017

Jižnímu svahu už je deset let

idrink_jancerovskyPo delší době jsem se podíval na svůj profil na LinkedIn a překvapilo mne, že mi kontakty v poště gratulují k desetiletému pracovnímu výročí. Nějak mi to nesedělo a pak koukám, že jde o Jižní svah. Úplně bych býval zapomněl, že jsem tenhle web začal páchat v srpnu roku 2007, před deseti roky! Budu to muset dodatečně oslavit a zapít nějakými dobrými bublinami. Včetně tohoto výkřiku jsem zde spáchal 2544 zápisků (a tunu komentářů) různé délky a kvality. Sem tam se pokusil o něco humornějšího, ale veskrze byl smrtelně vážný ;-) Pár vinařů a dovozců jsem potěšil, další zklamal, několik málo vyloženě naštval. Získal jsem díky tomuhle webu spoustu zajímavých kontaktů a především poznal pár lidí, které nyní považuji za své přátele a bez kterých by byl můj život o mnoho chudší. Inspiroval jsem, přiznaně i nepřiznaně, další víno (a pivo) psavce. Ale objevil i weby a časopisy, kterým nepřišlo blbé vykrást odsud nějaký obsah, ať už fotku nebo text. Sesbíral jsem něco málo výhrůžek žalobou (a jako bonus i fyzickým násilím), první vás hodně vystresuje a u třetí už to berete sportovně. 

Zobraz celý článek...

úterý 29. srpna 2017

Pár kousků z údolí Loiry

Vincent-Grall-Sancerre-Le-ManoirNa pravidelných ochutnávkách Jiřího Hrona ve ŠMIKu byla v poslední době na programu především vína z Loiry. Krom snad jedné jsem stihl ochutnávky všechny, o jedné s víny ze Sancerre už se i zmiňoval. Dnes se podělím o favority z dalších dvou. Pro začátek zůstaneme ve stejné oblasti a opět u vinaře jménem Vincent Grall, tentokrát byla ovšem k dispozici minivertikála jeho Sancerre „Le Manoir“. Což je samozřejmě čistý Sauvignon blanc, z lepších poloh a připravený ve starších dubových sudech. Mladý ročník 2015 je víno bohatší, výrazné, s efektní bílou ovocností, angrešt, dotyk dřeva, minerální linka. Suché, plnější, trochu zakulacené, něco dřeva, koncentrace, kyseliny, mineralita. Seriózní, výborně připravené víno. Ročník 2013 se projevoval znatelně herbálněji, pikantněji a o hodně nazráleji, v chuti ale pěkně šťavnatý a stále živý. 2011 výraznější, zralejší aromatika, bylinky a toastové tóny, med a citrusy, poměrně komplexní. Suché, skvělé kyseliny a dobrá kondice, strukturované, toastovější, slušně dlouhé. Záleží, jaká poloha vám vyhovuje. Osobně bych volil nejmladší ročník, po pravdě. Jinak Le Manoir 2011 a 2013 mám za posledních pár let v poznámkách hned několikrát a i v čerstvé podobně mi patnáctka přijde o chlup lepší než tahle dvě vína když byla mladá :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 28. srpna 2017

Ráspiho Frankovka a parádní slovenské oranžády

raspi-kekfrankos-2015Již tradiční příspěvek – nový ročník Ráspi Kékfrankos, tentokrát je to 2015. Co se od minula změnilo? Viněta a číslování lahví zůstávají, ale místo lahve burgundského tvaru je to bordeauxská (kterou ostatně Ráspi používal do ročníku 2008). Místo šroubového uzávěru, který přišel s ročníkem 2011, je zpátky celokorek. A zřetelně se zvedla cena, která vylétla někam k 290 Kč (vozí Vinorum). Před rokem jsem tu psal o třináctce, článek je i rozcestník na celé Ráspi téma, která docela dost lidí úplně nebrala, byla na ně taková tenčí, tvrdá. V tomhle ohledu je patnáctka úplně jinde. Tmavší barva s tónem lehce do fialové. Čerstvá, tmavší peckovinová aromatika, švestka, trochu hutnější, klasické, šťavnatá, s trochou typické zemitosti a linkou dřeva. Suché, šťavnaté v chuti, středně plné, ale i přes pouhých 12 % alkoholu to má to váhu a důraz, fajn kyseliny, něco třísla, lehce divočejší, kořenitost, velmi slušně postavené. Svědčí tomu provětrání, druhý den lepší než první. Pil jsem s chutí, je to stylově návrat třeba k ročníku 2009 kdo pamatujete, případně trochu blíže jeho výběrové Válogatás v letech jako 2011. No už mám doma krabici. A už by to konečně chtělo nějakou tu vertikálu zase spáchat, syslím si tu i ročník 2007 a je riziko, že omylem některé ročníky komplet vypiju. Pokud se tak už nestalo, mé skladové hospodářství má povážlivé vady :-)

Zobraz celý článek...

pátek 25. srpna 2017

Pryč ze supermarketů, Vinař roku, nejbohatší Francouz a další zajímavosti a novinky

sukal-pinot-noirVyhlášení výsledků soutěže Vinař roku České republiky je za námi, ocenění jsou rozdána. Cenu za tradiční a ekologické postupy ve vinařství získal Jiří Šebela, vinařství Dva duby. Paráda! Ocenění za zásluhy a přínos českému a moravském vinařství pak Judr. Luboš Bárta. Nejlepší červené soutěže Pinot noir od Milana Sůkala, můj favorit, takže spokojenost. Top bílé pak sladký cibébový výběr muškátu žlutého 2015 z Vinných sklepů Valtice. Ve sladkých jsem měl jiného favorita, a v bílém obecně bych volil rozhodně jinak, ale tohle je hodně dobrý slaďák, koncentrovaný, zajímavý, rozhodně nic tuctového. Hlasování veřejnosti Můj vinař roku 2017 vyhrálo ZD Němčičky. V hlavní soutěži pak bronzová příčka Milan Sůkal, který si odnesl i cenu pro top menší rodinné vinařství. A společně s tím top červeným pro něj soutěž myslím může udělat nejvíce a upozornit na jeho produkci novou skupinu zákazníků. Kupujte dokud je ;-) Stříbrná příčka Nové vinařství (kde jsem teda v průměru hodnotil... no na bednu by to nebylo, nic špatného ale za mne ani nic jakkoliv výjimečného) a absolutním vítězem pak Spielberg (což jsem také nečekal, jejich kolekce byla docela odvážná). Gratulace všem!

Zobraz celý článek...

čtvrtek 24. srpna 2017

Čejkovické Dva pinoty a zvíře bez amfor

El-Animal-Blanco-2016-Finca-InannaNedávno jsem se tu dost nadšeně zmiňoval o El Animal Blanco 2016 od Finca Inanna. Od té doby jsem pár lahví zakoupil, jednu už i otevřel a konečně také dostal k dispozici technické informace. Odrůdy projevu odpovídají – Verdejo, Sauvignon a Viognier ze smíšených výsadeb, vinic asi 40 let starých v nadmořské výšce 900+ metrů. Sešlapané hrozny spontánně fermentují v nových dubových sudech, poté je víno vyzráváno ve velkých dubových (prý maďarských) sudech asi 6 měsíců, lahvováno bez čiření a filtrace a se sířením někam k 50 g/l celkové. Proč to má na vinětě amforu, kterou používají pro jiná vína, fakt netuším. Ale tím se trápit nebudu. Kalnější tmavší žlutá barva. Intenzivní aroma, čerstvé, zralejší, herbální a bezová linka, k tomu čerstvá svěží sladší ovocnost, citrusy, pomelo a něco dřeva. Mění se se vzdudech, vyvíjí, je strašně zábavné zkouše různé velikosti sklenic a co to s projevem dělá. Suché, intenzivní, má to váhu i lehkost, fantastické výrazné kyseliny, žlutě ovocné, citrusové, fajn délka. Bohatší, strukturované, docela dlouhé, efektní, seriózní zajímavé víno. Baví strašně moc, vyzkoušejte jak jen budete moct! I takhle může vypadat španělská bílá biodynamika. Krom dovozce by to měl mít Thir v Táboře nebo Vinograf na Senovážném (i po skle).

Zobraz celý článek...

středa 23. srpna 2017

Nevelké víno, Pynot Pyčo, Furmint a chlastací červené Španělsko

nestarec-chardonnay-2015Dnes ve zrychleném sledu pár vín, která mne zaujala v posledních dnech. Celkem velkou pozornost budí ročník 2015 od Milana Nestarce. Což celkem chápu, když jsem ještě nehotová vína chutnal v lednu byl to parádní zážitek a onen vychválený Sauvignon, teď pod značkou GinTonic, je miláčkem mnohých. Minulý týden jsem pil I am not a big wine, což je Chardonnay. V klasické sedmičce, žádné velké víno, normální velikost :-) Tmavší, trochu opalizující žlutá barva. Výrazná vůně, oxidativnější štych, znatelné dřevo, pěkná žlutá ovocnost, bohatší projev. Suché, plné, ovocné, s báječnou kyselinou, strukturované, slušně dlouhé. Poměrně efektní záležitost, tohle bych dovedl pít.

Zobraz celý článek...

úterý 22. srpna 2017

Hodnocení Vinaře roku 2017

vinarrokuPrávě probíhá hodnocení finálové osmičky soutěže Vinař roku 2017. Skupina Masters of Wine a dalších odborníků čichá, srká a snaží se zhodnotit několik desítek naslepo servírovaných vín. Já se schovávám v ústraní, všechny vzorky pečlivě projíždím společně s nimi a pak koukám, co si o nich (alespoň bodově, sem tam i komentář si poslechnu) myslí. Některým se zatím líbí zřetelně více (Annette Scarfe MW) než jiným (Andy Howard MW), ale shoda je relativně slušná. Výsledky psát nemůžu, oficiální vyhlášení bude až ve čtvrtek na Žofíně, ale nějaké své dojmy samozřejmě ano. Takže se pokusím zápisek postupně trochu aktualizovat :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 21. srpna 2017

Bez dozáže, bio i průmyslovka… 8x Cava

U-Més-U-Fan-Tres-Cygnus-Orgànic-Brut-Nature-Cava-ReservaPomalu ale jistě se propíjím zásobami španělských šumivek z posledního velkého nákupu a pečlivě si dělám poznámky a rozhoduji se, čeho tak příště asi vezmu více. A taky které bubliny třeba zvolím na příští Družstvo párty, chystáme ji už na 4. září. Původně jsem myslel, že to půjde ještě rychleji, ale hned u tří lahví, na které se těšil skoro nejvíc, šlo o fakt nedávnou degorzáž, jako že třeba sotva měsíc starou, a ty raději nechám ještě trochu uležet. No alespoň u těch vín vím, kdy k odstřelu kalů došlo. Vybíral jsem totiž především bubliny připravené v nějakém eko režimu, kde je tak nějak i častější podělit si o právě podobné zajímavé „technické“ detaily. Ale sem tam jsem přihodil na zkoušku i nějakou konvenci. Ve všech případech samozřejmě bubliny suché, cava je v poslední době buď brut nebo úplně bez dozáže. Dneska vezmu ve zrychleném režimu prvních osm vypitých kousků.

Zobraz celý článek...

pátek 18. srpna 2017

Tarcal, alkohol, finalisté Vinaře roku a tak

tarcalPravidelný přísun zpráv a novinek ze světa vína. V Tokaji se nám začíná rozjíždět trend „vesnických“ vín – je to povedený Mád či Tállya nebo Olaszliszka, nyní přišel na řadu Tarcal. Tahle obec se nachází přesně na opačné straně kopce než Tokaj (a báječně jsem tam bloudil mezi vinicemi, když jsem si dával ranní běh právě okolo Tokaj Hegy) a do jejího katastru spadají některé z vyhlášených poloh v kraji. Navíc zvolila jiný postup než ostatní. V Mádu v podstatě jeden producent vykupuje hrozny od různých pěstitelů a připravuje víno, projekt je to dost úspěšný a povědomí o Mádu nakopl měrou nebývalou. Olaszliszka je Hárslevelű od různých vinařů, kteří nechají část svých hroznů vinifikovat u jednoho z nich. V Tarcalu skupina místních vinařů dá své víno coby součást pro finální směs. Sice je tam nějaká sada pravidel (má jít o suchá vína bez botrytidy, doporučena je spontánní fermentace nebo použití kvasinek z tokajského vinohradnického a vinařského výzkumného institutu sídlícího právě v Tarcalu), ale jinak prý mají vinaři docela volnost. Výsledkem by tak měl být snad zajímavý pohled na jeden ročník, malou oblast a její vinaře, vše spojeno do jediného vína. Pilotního ročníku projektu, 2016, se účastní devět vinařství (např. Gróf Degenfeld, Tokajicum či Myrtus) a každé do něj vložilo „jeden sud“, okolo dvou set litrů vína. Výsledné víno bude rozděleno mezi vinaře, nalahvované do nové tokajské lahve na suchá bílá se kterou jako první přišel právě Mád, a ti jej budou dále nabízet. Ochutnal bych :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 17. srpna 2017

Tři fajn červená z Egeru za rozumné peníze

st-andrea-aldas-egri-bikaver-2015Dnes se mrkneme na tři červená z Egeru a začneme logicky tradiční směsí. Jsme ve vinařství St. Andrea a u vína, které jsem použil na sociálních sítích k hádance: „V jaké směsce narazíte na jinak dost nesourodou partu Frankovka, Merlot, Pinot Noir, Cabernet Franc, Cabernet Sauvignon a navíc i Syrah?“ :-) Úmyslně jsem vynechal dvě další odrůdy, které v tomto víně najdete, Turán a Kadarka. Áldás Egri Bikavér 2015. Tmavší barva směrem do fialové. Mladičká, energická vůně, stylem tmavých peckovin a jisté tvrdosti evokuje nejvíce frankovku, jsou tam pikantnější tóny, něco kořenitosti, podhoubí, jasná docela výrazná tufová zemitost, kouřovost, dřevo. Suché, středně plné v chuti, poměrně dost kyselin a pěkně šťavnaté, slušně postavené a delší, s dobře zakomponovaným dřevem, čisté. Mladé, vybalancované zajímavé červené, které bude slušně zrát a za požadované tři stovky stojí. Z jejich býčích krví jde opět o základ, který (alespoň cenově) následuje výtečný Hangács a ještě lepší Merengő. No a nově též výběr z jediné vinice, slavného svatého kopce – Nagy-Eged, s cenovkou na více než trojnásobku už tak ne zrovna levného Merengő a osminásobku Áldás. Zkušenost s ostatními jejich víny napovídá, že špatné to asi nebude, ale naslepo se mi zkoušet moc nechce :-)

Zobraz celý článek...

středa 16. srpna 2017

Anglie vs. Francie vs. Německo

ridgeview-fitzrovia-roseByl to takový tradiční konflikt – Anglie versus Francie a Anglie versus Německo. Jenže tentokrát ne na bitevním poli ale pouze ve sklenkách. Dovozce Alifea uspořádal velmi zajímavou ochutnávku šumivých vín připravených klasickou metodou druhotné fermentace v lahvi, ve které se vždy v páru a naslepo utkala vína anglického vinařství Ridgeview, postupně jejich kompletní portfolio, s víny dalších zemí. Cílem nebylo ani tak poznat, které víno z páru je z Anglie, jako spíše udělat si názor bez předsudků. Ve finálním hlasování, pokud si dobře pamatuji, to prakticky vždy dopadlo 8:7 pro Anglii nebo naopak, prostě hodně vyváženě. Mé hlasování bylo přeci jen trochu odlišné, až bych v něm dokonce viděl jasný vzorec… :-) Ale hezky popořadě.

Zobraz celý článek...

úterý 15. srpna 2017

Povedená Mencía z Bierza a bio karbonická Rioja

raul-perez-la-clave-bierzo-2014Venku zase smaží sluníčko (tak nějak mám pocit, že veder a rozpálených dní je a bude čím dál víc…), dobrá příležitost pro návrat k lahvím ze Španělska. O vinaři jménem Raúl Peréz už jsem se tu zmiňoval a do budoucna ještě budu, pokud jde o odrůdu Mencía a oblasti Bierzo je to docela referenční zdroj. Tentokrát jsem otevřel La Clave 2014, kde Mencía hraje hlavní roli a doplňuje ji Garnacha Tintorera. Fermentace v nerezu za kontrolované teploty, zrání rok ve starších francouzských sudech. Burgundská láhev, delší celokorek. Tmavší barva do fialové. Tmavě ovocná, hověze masitá aromatika, se slaně minerálními tóny a linkou koření, badyán a pepř, a sušených bylinek. Suché, slušná koncentrace, bezva kyseliny a jazyk obalující mladé třísloviny, opět ona masitost, minerální linka, určitá tvrdost a rustikální hranatost, dobrá délka. Potenciál zrát a vyvíjet se. Patří mezi levnější vína vinařství, necelých devět euro, a není bez zajímavosti.

Zobraz celý článek...

pondělí 14. srpna 2017

Suché i sladké perlení z Piemontu

boeri-spumante-brutZ piemontského vinařství Boeri Alfonso zde pravidelně chutnám jejich Barberu a vlastně i fajn Moscato d’Asti Ribota, tentokrát jsem měl možnost vyzkoušet vůbec první ročník běžných šumivých vín. Mají dvě různá, každého pár set lahví. Spumante Brut vzniká druhotnou fermentací v tanku, mělo by jít čistě o odrůdu Chardonnay. Světlejší barva, velmi fajn perlení. Čistá, svěží, lehce navinule ovocná vůně. Suché, lehčí, šťavnaté a výborně pitelné. Dozáže tak akorát, vybalancovaná příjemná osvěžující čistá šumivka a více než dobrá alternativa suchého prosecca, vypili jsme s velkou chutí. Rosé Metodo Classico Brut je čisté Nebbiolo s krátkou (několikahodinovou) macerací a klasickou druhotnou fermentací přímo v lahvi, na kalech asi osm měsíců. Naoranžovělá růžová barva a pěkné perlení. Aromatika drobných červených plodů a trocha jablečné navinulosti. Suché, dobré kyseliny, červená ovocnost, svěžest, trochu pecková nahořklost. Proč ne. Ale dobrovolně přiznávám, že po příjemné zkušenosti s jejich charmat bublinami jsem, obzvláště při dvojnásobné ceně a prestižnější klasického metodě, u těchto očekával znatelně víc.

Zobraz celý článek...

pátek 11. srpna 2017

Alzheimer, Furmint, černé Chardonnay, podvod na Rhôně a donuty s Proseccem

krug-brainPravidelný páteční přísun více či méně zajímavých zpráv ze světa vína. A začneme u vína (resp. alkoholu) a zdraví. V poslední době se různých studií, pro nás pravidelné konzumenty určitě důležitých, objevuje čím dál více. A naznačují, že umřeme dřív a dementní. Nebo později a s lepší pamětí než je průměr. Bez cukrovky. Ale s rakovinou. V depresích. Nebo znatelně šťastnější. Ale určitě na něco jiného než na infarkt! Znáte to. Aktuálně jedna studie naznačuje pozitivní vliv na riziko cukrovky druhého typu. Další se nás snaží přesvědčit, že umírněné pití vína je prevencí proti demenci, ale druhá z jiné univerzity to vyvrací a riziko Alzheimera je podle ní vyšší. Tak nevím… možná někdo přijde s nějakou pěknou tabulkou, kolik a čeho mám vypít, abych skončil s co nejmírnějšími poruchami. Což mi připomíná text o alkoholismu ve vinném byznysu, rozhovor s držitelem titulu Master of Wine.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 10. srpna 2017

Riesling Neuberg, novinka u Zusslinů

Valentin-Zusslin-Alsace-Riesling-Neuberg-2014Alsaská Domaine Valentin Zusslin z Orschwihru (web), rodinný producent už po 13 generací a dvacet let jedoucí v biodynamice, mi v minulosti přinesla spoustu více než příjemných vinných zážitků. A jejich základní Riesling Orschwihr, víno kvalitou překračující mnohá top vína jiných producentů, jsem (společně s prestige crémantem 2001 v magnum lahvi) pil docela ve velkém. Od těch dob nejen Orschwihr výrazně podražil, časy podobných famózních kousků za dvě stovky už jsou bohužel pryč, ale i současná cena kvalitě odpovídá. Nedávno jsem neodolal a od Zusslina koupil jak základku tak ryzlinky ze specifických terroirů. A jako první otevřel novinku Riesling Neuberg 2014. Tuhle polohu má vinařství jen chvilku a sice už na ní jede též biodynamicky, ale čtrnáctka je víno z přechodného období a jako biodynamické značeno není. Neuberg je východně orientovaná poloha na vrcholu Bollenbergu, už tak dost suchého a teplého místa s kombinací jílu a vápence, jsou tam i spraše a oxidy železa. Pro dost unikátní faunu a flóru je zařazeno jako celek do Natura 2000. Samotný Neuberg má vápencové podloží hodně blízko povrchu a je tam asi nejtepleji. Ve víně je to rozhodně vidět.

Zobraz celý článek...

středa 9. srpna 2017

Blanc de Blancs s degustací

R.-Pouillon-Les-Valnons-Aÿ-Grand-Cru-2008Blanc de Blancs aneb bílé z bílých. Styl především šumivých vín vyrobený pouze z bílých hroznů, v případě Champagne se tím obvykle rozumí čisté Chardonnay (ale stále snadněji narazíte i na Pinot Blanc a v menší míře i další tamní tradiční odrůdy), v jiných oblastech může jít třeba o Riesling či Chenin Blanc. Z nějakého důvodu jsou Blanc de Blancs (BdB) mnohými vnímána jako „něco víc“ než tradiční směs bílých a modrých hroznů či Blanc de Noirs, bíla z čistě modrých hroznů. Je ale fakt, alespoň pokud je řeč o Champagne, že na počátku cesty někdy trochu strohá a nepřístupná BdB bývají zároveň víny s největším potenciálem zrání a dokáží nabídnout až neuvěřitelnou eleganci. A BdB také nejčastěji fungují i mimo Champagne a Francii obecně, alespoň z mého pohledu výrazně snadněji narazíte na opravdu výtečné bubliny v tomto stylu než na ty s příměsí modrých hroznů.

Zobraz celý článek...

úterý 8. srpna 2017

Teplota, tlak, rosný bod a láhev Champagne

drc-warholCrossmodal interactions. Opakovaně jsem tu publikoval odkazy na studie, které dokládají, jak moc naše vnímání chutí a vůní ovlivňují další smysly. Jednoduše řečeno chuť jídla či vína může být značně posunuta tím co slyšíme, třeba hudbou která hraje, či specifickou barvou prostor ve kterých konzumaci provádíme. Nebo barvou talíře či příboru. Náš dojem z vína může být snadno ovlivněn sklenkou. Nejen tvarem a velikostí kalicha, ale i prostou váhou celé sklenky a tloušťkou stopky, křehké je pak leccos. Jo a brambůrek sníme více v prostoru, kde se dobře rozlehne jejich křupnutí :-) Vychází o tom články, studie, dokonce celé knihy. Pracují s tím restaurace, krom pionýrů jako Heston Blumenthal dnes i kupa dalších.

Zobraz celý článek...

pondělí 7. srpna 2017

Dvakrát Macabeu, jedno vadné

gramona-la-maca-macebeu-2015Pokračuji v obtěžování španělskými degustačními poznámkami. Ale nebojte, určitě je ve dnech následujícím proložím i něčím dalším. K zásobám bublin jsem přihodil i nějaké to Macabeu (Macabeo nebo také Viura). Tuhle odrůdu mám spojenu především s cavou, v tradiční šumivé směsce je obvykle ještě Xarel·lo a Parellada. Ale samozřejmě vzniká i jako tiché bílé víno, nejsnáze ji lze potkat coby bílou Rioju (a také v podobě sladkých francouzských vín z apelací Banyuls či Maury). Macabeo jsem pil v podobě tuny odlišných bublin, lehkých a florálních bílých, plnějších a někdy až přehnaně nadubovaných vín i výrazně oxidativně postavených oříškových záležitostí. A těch slaďáků koncentrovaných a efektních, samozřejmě. Zatím mne nejvíce oslovila vína jako Viña Gravonia, ale rád sem tam zkusím další, byť vyložené nadšení se nijak často nedostavuje.

Zobraz celý článek...