pátek 18. srpna 2017

Tarcal, alkohol, finalisté Vinaře roku a tak

tarcalPravidelný přísun zpráv a novinek ze světa vína. V Tokaji se nám začíná rozjíždět trend „vesnických“ vín – je to povedený Mád či Tállya nebo Olaszliszka, nyní přišel na řadu Tarcal. Tahle obec se nachází přesně na opačné straně kopce než Tokaj (a báječně jsem tam bloudil mezi vinicemi, když jsem si dával ranní běh právě okolo Tokaj Hegy) a do jejího katastru spadají některé z vyhlášených poloh v kraji. Navíc zvolila jiný postup než ostatní. V Mádu v podstatě jeden producent vykupuje hrozny od různých pěstitelů a připravuje víno, projekt je to dost úspěšný a povědomí o Mádu nakopl měrou nebývalou. Olaszliszka je Hárslevelű od různých vinařů, kteří nechají část svých hroznů vinifikovat u jednoho z nich. V Tarcalu skupina místních vinařů dá své víno coby součást pro finální směs. Sice je tam nějaká sada pravidel (má jít o suchá vína bez botrytidy, doporučena je spontánní fermentace nebo použití kvasinek z tokajského vinohradnického a vinařského výzkumného institutu sídlícího právě v Tarcalu), ale jinak prý mají vinaři docela volnost. Výsledkem by tak měl být snad zajímavý pohled na jeden ročník, malou oblast a její vinaře, vše spojeno do jediného vína. Pilotního ročníku projektu, 2016, se účastní devět vinařství (např. Gróf Degenfeld, Tokajicum či Myrtus) a každé do něj vložilo „jeden sud“, okolo dvou set litrů vína. Výsledné víno bude rozděleno mezi vinaře, nalahvované do nové tokajské lahve na suchá bílá se kterou jako první přišel právě Mád, a ti jej budou dále nabízet. Ochutnal bych :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 17. srpna 2017

Tři fajn červená z Egeru za rozumné peníze

st-andrea-aldas-egri-bikaver-2015Dnes se mrkneme na tři červená z Egeru a začneme logicky tradiční směsí. Jsme ve vinařství St. Andrea a u vína, které jsem použil na sociálních sítích k hádance: „V jaké směsce narazíte na jinak dost nesourodou partu Frankovka, Merlot, Pinot Noir, Cabernet Franc, Cabernet Sauvignon a navíc i Syrah?“ :-) Úmyslně jsem vynechal dvě další odrůdy, které v tomto víně najdete, Turán a Kadarka. Áldás Egri Bikavér 2015. Tmavší barva směrem do fialové. Mladičká, energická vůně, stylem tmavých peckovin a jisté tvrdosti evokuje nejvíce frankovku, jsou tam pikantnější tóny, něco kořenitosti, podhoubí, jasná docela výrazná tufová zemitost, kouřovost, dřevo. Suché, středně plné v chuti, poměrně dost kyselin a pěkně šťavnaté, slušně postavené a delší, s dobře zakomponovaným dřevem, čisté. Mladé, vybalancované zajímavé červené, které bude slušně zrát a za požadované tři stovky stojí. Z jejich býčích krví jde opět o základ, který (alespoň cenově) následuje výtečný Hangács a ještě lepší Merengő. No a nově též výběr z jediné vinice, slavného svatého kopce – Nagy-Eged, s cenovkou na více než trojnásobku už tak ne zrovna levného Merengő a osminásobku Áldás. Zkušenost s ostatními jejich víny napovídá, že špatné to asi nebude, ale naslepo se mi zkoušet moc nechce :-)

Zobraz celý článek...

středa 16. srpna 2017

Anglie vs. Francie vs. Německo

ridgeview-fitzrovia-roseByl to takový tradiční konflikt – Anglie versus Francie a Anglie versus Německo. Jenže tentokrát ne na bitevním poli ale pouze ve sklenkách. Dovozce Alifea uspořádal velmi zajímavou ochutnávku šumivých vín připravených klasickou metodou druhotné fermentace v lahvi, ve které se vždy v páru a naslepo utkala vína anglického vinařství Ridgeview, postupně jejich kompletní portfolio, s víny dalších zemí. Cílem nebylo ani tak poznat, které váno z páru je z Anglie, jako spíše udělat si názor bez předsudků. Ve finálním hlasování, pokud si dobře pamatuji, to prakticky vždy dopadlo 8:7 pro Anglii nebo naopak, prostě hodně vyváženě. Mé hlasování bylo přeci jen trochu odlišné, až bych v něm dokonce viděl jasný vzorec… :-) Ale hezky popořadě.

Zobraz celý článek...

úterý 15. srpna 2017

Povedená Mencía z Bierza a bio karbonická Rioja

raul-perez-la-clave-bierzo-2014Venku zase smaží sluníčko (tak nějak mám pocit, že veder a rozpálených dní je a bude čím dál víc…), dobrá příležitost pro návrat k lahvím ze Španělska. O vinaři jménem Raúl Peréz už jsem se tu zmiňoval a do budoucna ještě budu, pokud jde o odrůdu Mencía a oblasti Bierzo je to docela referenční zdroj. Tentokrát jsem otevřel La Clave 2014, kde Mencía hraje hlavní roli a doplňuje ji Garnacha Tintorera. Fermentace v nerezu za kontrolované teploty, zrání rok ve starších francouzských sudech. Burgundská láhev, delší celokorek. Tmavší barva do fialové. Tmavě ovocná, hověze masitá aromatika, se slaně minerálními tóny a linkou koření, badyán a pepř, a sušených bylinek. Suché, slušná koncentrace, bezva kyseliny a jazyk obalující mladé třísloviny, opět ona masitost, minerální linka, určitá tvrdost a rustikální hranatost, dobrá délka. Potenciál zrát a vyvíjet se. Patří mezi levnější vína vinařství, necelých devět euro, a není bez zajímavosti.

Zobraz celý článek...

pondělí 14. srpna 2017

Suché i sladké perlení z Piemontu

boeri-spumante-brutZ piemontského vinařství Boeri Alfonso zde pravidelně chutnám jejich Barberu a vlastně i fajn Moscato d’Asti Ribota, tentokrát jsem měl možnost vyzkoušet vůbec první ročník běžných šumivých vín. Mají dvě různá, každého pár set lahví. Spumante Brut vzniká druhotnou fermentací v tanku, mělo by jít čistě o odrůdu Chardonnay. Světlejší barva, velmi fajn perlení. Čistá, svěží, lehce navinule ovocná vůně. Suché, lehčí, šťavnaté a výborně pitelné. Dozáže tak akorát, vybalancovaná příjemná osvěžující čistá šumivka a více než dobrá alternativa suchého prosecca, vypili jsme s velkou chutí. Rosé Metodo Classico Brut je čisté Nebbiolo s krátkou (několikahodinovou) macerací a klasickou druhotnou fermentací přímo v lahvi, na kalech asi osm měsíců. Naoranžovělá růžová barva a pěkné perlení. Aromatika drobných červených plodů a trocha jablečné navinulosti. Suché, dobré kyseliny, červená ovocnost, svěžest, trochu pecková nahořklost. Proč ne. Ale dobrovolně přiznávám, že po příjemné zkušenosti s jejich charmat bublinami jsem, obzvláště při dvojnásobné ceně a prestižnější klasického metodě, u těchto očekával znatelně víc.

Zobraz celý článek...

pátek 11. srpna 2017

Alzheimer, Furmint, černé Chardonnay, podvod na Rhôně a donuty s Proseccem

krug-brainPravidelný páteční přísun více či méně zajímavých zpráv ze světa vína. A začneme u vína (resp. alkoholu) a zdraví. V poslední době se různých studií, pro nás pravidelné konzumenty určitě důležitých, objevuje čím dál více. A naznačují, že umřeme dřív a dementní. Nebo později a s lepší pamětí než je průměr. Bez cukrovky. Ale s rakovinou. V depresích. Nebo znatelně šťastnější. Ale určitě na něco jiného než na infarkt! Znáte to. Aktuálně jedna studie naznačuje pozitivní vliv na riziko cukrovky druhého typu. Další se nás snaží přesvědčit, že umírněné pití vína je prevencí proti demenci, ale druhá z jiné univerzity to vyvrací a riziko Alzheimera je podle ní vyšší. Tak nevím… možná někdo přijde s nějakou pěknou tabulkou, kolik a čeho mám vypít, abych skončil s co nejmírnějšími poruchami. Což mi připomíná text o alkoholismu ve vinném byznysu, rozhovor s držitelem titulu Master of Wine.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 10. srpna 2017

Riesling Neuberg, novinka u Zusslinů

Valentin-Zusslin-Alsace-Riesling-Neuberg-2014Alsaská Domaine Valentin Zusslin z Orschwihru (web), rodinný producent už po 13 generací a dvacet let jedoucí v biodynamice, mi v minulosti přinesla spoustu více než příjemných vinných zážitků. A jejich základní Riesling Orschwihr, víno kvalitou překračující mnohá top vína jiných producentů, jsem (společně s prestige crémantem 2001 v magnum lahvi) pil docela ve velkém. Od těch dob nejen Orschwihr výrazně podražil, časy podobných famózních kousků za dvě stovky už jsou bohužel pryč, ale i současná cena kvalitě odpovídá. Nedávno jsem neodolal a od Zusslina koupil jak základku tak ryzlinky ze specifických terroirů. A jako první otevřel novinku Riesling Neuberg 2014. Tuhle polohu má vinařství jen chvilku a sice už na ní jede též biodynamicky, ale čtrnáctka je víno z přechodného období a jako biodynamické značeno není. Neuberg je východně orientovaná poloha na vrcholu Bollenbergu, už tak dost suchého a teplého místa s kombinací jílu a vápence, jsou tam i spraše a oxidy železa. Pro dost unikátní faunu a flóru je zařazeno jako celek do Natura 2000. Samotný Neuberg má vápencové podloží hodně blízko povrchu a je tam asi nejtepleji. Ve víně je to rozhodně vidět.

Zobraz celý článek...

středa 9. srpna 2017

Blanc de Blancs s degustací

R.-Pouillon-Les-Valnons-Aÿ-Grand-Cru-2008Blanc de Blancs aneb bílé z bílých. Styl především šumivých vín vyrobený pouze z bílých hroznů, v případě Champagne se tím obvykle rozumí čisté Chardonnay (ale stále snadněji narazíte i na Pinot Blanc a v menší míře i další tamní tradiční odrůdy), v jiných oblastech může jít třeba o Riesling či Chenin Blanc. Z nějakého důvodu jsou Blanc de Blancs (BdB) mnohými vnímána jako „něco víc“ než tradiční směs bílých a modrých hroznů či Blanc de Noirs, bíla z čistě modrých hroznů. Je ale fakt, alespoň pokud je řeč o Champagne, že na počátku cesty někdy trochu strohá a nepřístupná BdB bývají zároveň víny s největším potenciálem zrání a dokáží nabídnout až neuvěřitelnou eleganci. A BdB také nejčastěji fungují i mimo Champagne a Francii obecně, alespoň z mého pohledu výrazně snadněji narazíte na opravdu výtečné bubliny v tomto stylu než na ty s příměsí modrých hroznů.

Zobraz celý článek...

úterý 8. srpna 2017

Teplota, tlak, rosný bod a láhev Champagne

drc-warholCrossmodal interactions. Opakovaně jsem tu publikoval odkazy na studie, které dokládají, jak moc naše vnímání chutí a vůní ovlivňují další smysly. Jednoduše řečeno chuť jídla či vína může být značně posunuta tím co slyšíme, třeba hudbou která hraje, či specifickou barvou prostor ve kterých konzumaci provádíme. Nebo barvou talíře či příboru. Náš dojem z vína může být snadno ovlivněn sklenkou. Nejen tvarem a velikostí kalicha, ale i prostou váhou celé sklenky a tloušťkou stopky, křehké je pak leccos. Jo a brambůrek sníme více v prostoru, kde se dobře rozlehne jejich křupnutí :-) Vychází o tom články, studie, dokonce celé knihy. Pracují s tím restaurace, krom pionýrů jako Heston Blumenthal dnes i kupa dalších.

Zobraz celý článek...

pondělí 7. srpna 2017

Dvakrát Macabeu, jedno vadné

gramona-la-maca-macebeu-2015Pokračuji v obtěžování španělskými degustačními poznámkami. Ale nebojte, určitě je ve dnech následujícím proložím i něčím dalším. K zásobám bublin jsem přihodil i nějaké to Macabeu (Macabeo nebo také Viura). Tuhle odrůdu mám spojenu především s cavou, v tradiční šumivé směsce je obvykle ještě Xarel·lo a Parellada. Ale samozřejmě vzniká i jako tiché bílé víno, nejsnáze ji lze potkat coby bílou Rioju (a také v podobě sladkých francouzských vín z apelací Banyuls či Maury). Macabeo jsem pil v podobě tuny odlišných bublin, lehkých a florálních bílých, plnějších a někdy až přehnaně nadubovaných vín i výrazně oxidativně postavených oříškových záležitostí. A těch slaďáků koncentrovaných a efektních, samozřejmě. Zatím mne nejvíce oslovila vína jako Viña Gravonia, ale rád sem tam zkusím další, byť vyložené nadšení se nijak často nedostavuje.

Zobraz celý článek...

pátek 4. srpna 2017

Pinot z poutní cesty do Santiaga

Pinot-Noir-El-Cerezo-2015-Bodega-Castillo-de-MonjardinPravidelní čtenáři Jižního svahu již mají myslím velmi dobrý přehled o řadě mých úchylek, minimálně tedy těch týkajících se vína (a možná i pár dalších…). Jednou z nich je nutkavá potřeba přihazovat k objednávkám Pinot Noir z všemožných „exotických“ míst, kde třeba ani moc nedává smysl. Ne že bych ještě doufal, že objevím zázračně levný kousek co mne nadchne stejně jako klasické Burgundsko, z toho už jsem vyrostl. Obecně jsou červené pinoty všude tak nějak dražší než jiné odrůdy (ostatně se stačí podívat na Moravu) a málokdy se u levné lahve dostaví nadšení. V momentě, kdy je to víno fakt výborné, už tak nějak stojí stejně jako právě ty pravé burgundy (viz elitní Nový Zéland, Oregon či Ahr v Německu) a je ho úplně stejně málo nebo se jinak blbě shání. Při posledním španělském nákupu jsem přihodil i jeden tamní Pinot Noir, který mne ve starším ročníku velmi překvapil a vyloženě nadchl. Určitě se brzy, jen co ho zbavím korku, podělím o dojmy. A zároveň jsem vyzkoušel i filtr „do deseti €“ + „odrůda Pinot Noir“. Pouze jediný výsledek, na opravdu velkém e-shopu, bylo trochu zklamání. Ale co, šup s ním do košíku!

Zobraz celý článek...

čtvrtek 3. srpna 2017

Deliciosa na jaře stočená

Valdespino-Manzanilla-Deliciosa-En-Rama-Saca-de-Primavera-2017Zásilka ze Španělska úspěšně dorazila! I když vím, že bych měl nějakou dobu počkat a nechat vína po téměř dvou tisících kilometrech a několika překládkách trochu si sednout, tak… to bylo silnější než já (a asi vás teď čekají španělské týdny v Casa de Jižní svah) :-) Rovnou jsem nachladil a otevřel Valdespino Manzanilla Deliciosa En Rama Saca de Primavera 2017 Edición limitada. O běžné variantě tohoto vína jsem psal před rokem a půl a věnoval se tu též tématu en rama, lahvováno „přímo ze sudu“ bez všech dnes běžných zásahů. Jarní verze Deliciosy, stočená v dubnu tohoto roku, rozhodně působí jako manzanilla bez úprav, a i v kontextu dnes tak oblíbených en rama lahvování jde o trochu svérázný kousek.

Zobraz celý článek...

středa 2. srpna 2017

Foradori. Nosiola. Radost.

Elisabetta-ForadoriKdyž tak přemýšlím o nejsilnějších vinařských zážitcích posledních let, tak by na čestném místě určitě byl čas strávený ve společnosti Elisabetty Foradori (web), zásadní vinařky italských Dolomit. Udělal jsem si tenkrát kvanta poznámek. Samozřejmě těch degustačních k vínům, ale především si nadšeně zapisoval všechno to zajímavé, co povídala. O jejích dvou zásadních životních fázích, naprosto odlišných, a veřejné metamorfóze když přešla na biodynamiku. Jak může být příprava naturálních vín prostředkem pro vyváženější a lepší život hlavně vinaře, o důvěře ve vlastníma rukama vypěstované ovoce, o správném a špatném jílu při vaření a na amfory pro vinaření, o zodpovědnosti i samotného konzumenta dát poctivým velkým vínům ty správné podmínky, o maceraci i bílých vín, o zvrhlých vínech a hektolitrech octa, o snadných otázkách na analytické hodnoty místo snahy přemýšlet a vylézt z krabice a věnovat opravdovou pozornost obsahu sklenky. Samozřejmě tohle všechno by nefungovalo a mé leckdy dost cynické já zas tolik neoslovovalo, kdyby obsah sklenek nebyl vyloženě skvělý a nevykazoval tolik z charakteristik samotné vinařky – elegance, poklidná vyváženost, seriózní a zároveň zábavný projev, upřímnost. Energie, důraz, vášeň. To vše bez vad a podivností, jak se na dobrá vína sluší.

Zobraz celý článek...

úterý 1. srpna 2017

Ochlazení Vinohradským pivovarem

vinohradskyPrakticky jsem vypil své zásoby šumivých vín na běžnou konzumaci a netrpělivě čekám na zásilky ze Španělska a Francie, byť se trochu obávám, že jestli to povezou v černém autě UPS tak dostanu spíš svařák :-) Aktuální klimatické podmínky každopádně volají po alternativě v podobě chlazené melty, čaje a hlavně piva. Mým „domácím“ podnikem, pokud jde o sortiment posledního ze jmenovaných osvěžení, je Vinohradský pivovar, mám ho nejblíže a chodím tam pravidelně (především na jídlo, slušně tam vaří a děti obvykle zbaští úplně všechno, i věci co doma úplně nefungují), byť za tamního štamgasta bych se nepovažoval. Že je to podnik nekuřácký je dneska samozřejmé, ale byl už od začátku, pro mne šlo o zásadní konkurenční výhodu. V poslední době tam bývá dost plno, ale nějaké místo se obvykle najde a pivo sebou jde vždycky. A co že tam, v neustále rozšiřovaném provozu, vlastně vaří a mají na čepu?

Zobraz celý článek...

pondělí 31. července 2017

Opatský Furmint a pár naturálních zpráv

tornai-apatsagi-furmint-2012O víkendu jsem dopíjel několik otevřených lahví z předchozích dní a také připravil o korek Tornai Top Selection Apátsági Furmint 2012. Nedávno jsem se o vinařství zmiňoval v souvislosti s mladým Juhfarkem. Tenhle Furmint je povedená klasická ukázka odrůdy i Somló, z vinice na nejlépe exponované části kopce která původně patřila benediktínskému opatství. Tmavší žlutá barva. Již zralejší vůně a také jasně vyzrálejší hrozny, trochu hutnější, květinové tóny a něco hrušky a žlutého ovoce, dotyk lesní jahody, lehce minerálkově zaprděné a železité, poměrně komplexní. Středně plné, s bezva kyselinami, šťavnaté, zralejší, pěkně zakomponované dřevo, krémová linka, velmi dobrá délka, vybalancované fajn víno. Těžší láhev, kvalitní korek. Cena ve vinařství něco přes tři stovky je adekvátní. Až tam příště pojedu, určitě zase něco nakoupím.

Zobraz celý článek...

pátek 28. července 2017

Několik povedených Sancerre

vincent-grall-sancerreV týdnu pořádal Jiří Hron další ze svých pravidelných ochutnávek ve ŠMIKu, tentokrát bylo tématem Sancerre. Minivertikálu Vincert Grall Sancerre 2013 až 2015 narušil korek v nejstarším ze vzorků (a bohužel lehce narušil i jediné červené, Gérard et Pierre Morin Sancerre Rouge Bellechaume 2009), ale zbylá vína byla tradičně fajn, suchá, čistá, s dobrou kyselinou, typická, přímočařejší klasika. Víc mne bavil ročník 2014, oproti o něco teplejší krémovější patnáctce byl živější, říznější. O Roger et Didier Raimbault Sancerre Côteline 2013 jsem se zmiňoval už loni, dřevo v projevu trochu ustoupilo a je to již výrazně zralejší kousek, s toastovými tóny ve vůni, dobře postavený, delší, ovocný, velmi solidní. Ale po pravdě jsem od vývoje čekal trochu víc. Nejvíce mne ale oslovila série tří vín ročníku 2012 a jedno z nich vyloženě nadchlo.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 27. července 2017

Mladé staré keře od Bouscassé

Château-Bouscassé-Vieilles-Vignes-2009Některá vína prostě jen těžko dokážu posuzovat bez předpojatosti. Patří mezi ně jedno klasické víno z jihozápadu Francie, Madiran od Château Bouscassé. Důvod je prostý. Šlo o jedno z prvních charakterních francouzských vín mimo klasické profláklé apelace, které jsem si „objevil“. A také jedno z prvních vín, společně Château Montus ze stejné stáje vín Alaina Brumonta, které získal a pil i ve výrazně starších ročnících a coby zralejší vína než jsem byl do té doby zvyklý. A také zkoušel koupit na aukcích. V poslední době jsem je ale nějak míjel a vlastně se jen vracel právě k zásobám starších ročníků, nové chutnal velmi sporadicky. Inu teď jsem to trochu napravil s jednou ze špiček Brumontova portfolia, Château Bouscassé Vieilles Vignes 2009.

Zobraz celý článek...

středa 26. července 2017

Nejen bubliny na průřezové ochutnávce sortimentu Champagnier

hure-4-elementsAntonín Suchánek alias Champagnier, spolupořadatel festivalu Praha pije víno a dovozce především charakterních pěstitelských Champagne a dalších francouzských bublin, včera páchal průřezovou ochutnávku svým sortimentem. Vzhledem k tomu, že některá vína jsou alokována ve velmi malých množstvích a prakticky hned vyprodána (za všechny třeba Labet z Jury, ten prostě už vůbec není), šlo o dost unikátní možnost se s některými kousky naposledy potkat před tím, než se rozletí do různých restaurací a barů. Krom Champagne byla představena i stále relativní novinka v podobě vín alsaského naturálního vinařství Domaine Binner, kousků z alsaské bio Domaine Sylvie Spielmann a také dvou vín prvního biodynamika v Burgundsku a jednoho z prvních ve Francii jako takové, Domaine Jean-Claude Rateau. V době, kdy jsem odcházel, bylo k dispozici 33 otevřených lahví. Náročná práce tohle, když chcete poctivě projet vše :-) Poznámek je trochu víc, pokud se vám to nechce číst (chápu), tak stačí sjet na konec textu…

Zobraz celý článek...

úterý 25. července 2017

Domenico Clerico, zlatá z Co-Opu, Coravin pro screwcap, Nat’Cool

domenico-clericoVe světě vína se furt něco děje. A některé zprávy nejsou zrovna příjemné. Kupříkladu ta, že ve věku 67 let zemřel Domenico Clerico, jedna z italských nejzářivějších hvězd, jehož Barolo patří k tomu nejlepšímu, co lze v apelaci nalézt. Používal malé barrique a 228 litrové burgundské sudy a je považován za modernistu. Ale v případě Barola je moderním přístupem i příprava vína z jediné specifické a výjimečné polohy, spíše než směs více různých poloh. Kdybych sestavoval nějaký žebříček vín, která mne na ochutnávkách nejvíce zasáhla, tak jeho Barolo „Ciabot Mentin Ginestra“ 1989 bych do něj téměř jistě zařadil.

Zobraz celý článek...

pondělí 24. července 2017

Ze zásob, sámošek a Lidlu

kopicka-nejsme-tu-samiMinulý týden jsem v lesích a luzích Šumavy pil či alespoň ochutnal celkem divokou sbírku lahví. Od zajímavých kousků co jsem si přivezl z vlastních zásob, přes domácí sámoškovky (nákupy dalších účastníků dle základní sady instrukcí, ale ne vždy to šlo) po set lahví pořízených v Lidlu (neodolal jsem a v rámci dopoledního výběhu to vzal přes kopce Vimperka). Projedu je ve značně zrychleném sledu, dělal jsem si ostatně spíš jen velmi hrubé poznámky. Bavilo mne Nejsme tu sami od Ondry Kopičky, v téhle směsce ledasčeho z Modřanské vinice bych snad původ i poznal. Je to svěží i docela plné, takové milerkově-muškátovo-mýdlově kytkové, zábavné, čisté, bezvadně pitelné a zajímavé. A ta stříkaná viněta! Bio moselský Weingut Martin Schömann 2014 Devon Riesling trocken mladý, přísný, minerální kousek, fajn pití. Padl Modrý Portugal 2013 Johann W ze Zámeckého vinařství Třebívlice, takže Čechy (konkrétně viniční trať Pod Šepetelským vrchem). Lehčí, peckovinově višňově ovocné a kořenité, s výraznou kyselinou, výborně pitelné příjemné chladnější červené. Úplně jiný svět než Estate Cabernet Sauvignon 2014 od Errazuriz, jejich základ v odrůdě původem z údolí Maipo a Aconcagua. Výraznější, černorybízová záležitost, dost slušná, byť tentokrát mi z toho docela znatelně lezlo dřevo i když ho tam není moc.

Zobraz celý článek...

úterý 18. července 2017

S lahví od potoka

Tak jako každý rok touto dobou jsem vyrazil tábořit na okraj Šumavy a budete tedy ochuzeni o každodenní příspěvky na Jižním svahu. Děti dorazí až dnes odpoledne, takže to zatím bylo pár sympatických dní klidu :-) Spousta poctivé stravy (žádná topinka prostě nechutná stejně dobře jako ty místní z rezavých plátů kamen), práce se sekerou a pilou, prvních pár desítek kilometrů běhání po okolí a samozřejmě též konzumace vína hezky na čerstvém vzduchu. Dovezl jsem zase nějaké spolehlivé vlastní zásoby a do toho začínáme zkoušet nabídku okolních obchodů. Přijde mi, že to stojí ještě víc za prd než dříve. Když se projedete pár kilometrů navíc do nějakého supermarketu, tak samozřejmě seženete klasický sortiment, ale v sámošce v malé obci je to naprostá tragédie. Dříve tam šlo koupit alespoň Znovín (kde mi přijde, že trochu povylezl zbytkový cukr, ale možná jsem měl v poslední době jen smůlu) nebo Habánské sklepy (dříve spolehlivý zdroj technicky perfektních a zároveň ne úplně nudných vín, ale co jsem měl za poslední tři roky tak mi přijde, že mnohem více srovnalo projev s dalšími velkými supermarketovými značkami a nějaký charakter navíc aby člověk pohledal), teď už jsou tu skoro jen ty nejlevnější věci ze zahraničí nebo domácí značky s obsahem ze Slovenska, Maďarska a dalších zemí. A samozřejmě Sklepmistr, i se soutěží. A tímto směrem se vydávat nehodlám :-)

Zobraz celý článek...

pátek 14. července 2017

Slepá degustace červených burgundských

Leymarie-Ceci-Vougeot-„Clos-du-Village“-2015Degustace Jiřího Hrona v restaurantu ŠMIK se pomalu ale jistě stávají pravidelnou záležitosti, navíc z původního komorního počtu účastníků plně obsazenou (= jedna láhev od vína stačí na běžný vzorek pro každého a zbývá i na upřesnění). Tentokrát jsme se sešli nad červenými vína z Burgundska (plus třemi Champagne na zavínění a dvěma fajn Beaujolais na závěr) a výjimečně se degustovalo naslepo. Osm vín s odhalením jejich totožnosti až na závěr. Potěšilo mne, že u mne vyhrálo víno, od kterého bych to tak nějak papírově očekával už předem. Věděli jsme, že jsou tam dva vzorky „pirátské“ původně neplánované a něčím vybočující. Takže když jedno z vín vonělo a chutnalo jako ukázkové slušné Beaujolais, pravda s barvou spíše světlejší, klidně si na něj tipnete. Ostatně názor sdílí i okolí. A vidíte ho, Vougeot :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 13. července 2017

Postarší ryzlink z Moravy a z Wachau

reisten-riesling-valtická-kabinet-2007Dnes to budou dva mírně postarší ryzlinky, jeden z Moravy a druhý z Wachau. A začneme u vinařství Reisten, svého času jednoho z mých zásadních oblíbenců pro bílá vína (než jsem začal mít pocit, že kvalita jde dolů, aby je následně spolkli Templářské sklepy a tím pro mne zmizel poslední důvod jim doma věnovat svůj čas a peníze; byť tedy na větších degustacích jsem je zkusil i poté). Úplně náhodou jsem ve sklepě objevil zapomenutou láhev Riesling Valtická kabinetní 2007, tedy jejich základní lehčí rýňák v deseti letech věku. Už v letech 2009/2010 mi přišlo, že to víno nemá moc kam jít a jde spíše o přímočařejší kousek na pití, ale podlehl jsem tenkrát slevové a měl toho doma, po 95 Kč za láhev, asi dva kartony. Jak se to udrželo? Tmavší, zlatá barva. Bylinková vůně, podběl, medová linka. Velmi suché, spíše lehčího střihu, výrazná kyselina, bylinky a med, relativně krátké a snadno pitelné. Čisté, nezlomené a bezproblémové. Za období 2008 až 2010 se změnilo mnohem více, než za následujících sedm let :-)

Zobraz celý článek...

středa 12. července 2017

Piju furt dokola to samé…

vermell-2014Ne že bych vyloženě neměl o čem psát, válí se mi tu poznámky k hromadě bublin z poslední doby (kterými vás zase nechci úplně zahlcovat, přeci jen ne každý je do nich takový fanda jako já), z hned několika výborných degustací jsem dosud nespáchal report a na souhrnný článek až otevřu ještě něco souvisejícího tu čekají poznámky ke kupě zajímavých vín. Ale pokud jde o jednotlivé samostatné lahve doma, tak… inu… nějak jsem v poslední době pil spíše osvědčené kousky. A slyšet stále znovu o tom, jak strašně moc mne baví Pinot Noir 2015 z Krásné Hory, proč dává smysl znovu otevřít láhev Vermell 2014 z Celler del Roure, z jakého důvodu se vracím k Müller Thurgau 2015 z Dlúhých Greftů, co mne opakovaně tak oslovuje na Dirler-Cadé Sylvaner Vieilles Vignes 2013 či kolik lahví Kékfrankos od Ráspiho mám ještě v zásobě asi nechcete :-) Dost na tom, že určitě budu psát o nových ročnících těchhle vín. Samozřejmě stále zkouším, experimentuji a mám doma i docela dost různých vzorků, ale čím dál častěji se vracím k osvědčeným lahvím nakupovaným v kartonových počtech. To u mne nebývalo zvykem, nadšení ze zkoumání nového (a možnost se o něj zde podělit určitě hrála a hraje roli) skoro vždy převážilo nad chutí vrátit se k něčemu osvědčenému. Asi stárnu, nebo co…

Zobraz celý článek...

úterý 11. července 2017

Prohibice, papež a naturální vína, Anglie, krabicák na D1

madeiraPokud na to nekoukáte z pohledu organizovaného zločinu, tak mne nenapadá mnoho užitečných přínosů prohibice. Na jeden pozitivní teď ovšem narazili pracovníci z Liberty Hall Museum, kde se rozhodli pro průzkum a renovaci vinného sklepa. Zde se za zdí, zbudovanou právě za prohibice, skrývala sbírka vínka – něco demižonů a více než padesát lahví především Madeiry (ale byl tam i gin, nějaké Burgundsko a tak), nejstarší z nich dovezené do Ameriky v roce 1769! Vyzrálý Sercial, to bych si dal! Sklep neměl zrovna ideální podmínky a pár lahví bylo očividně načatých, na úplnou hitparádu v kvalitě bych to neviděl. Na druhou stranu je to Madeira, že jo, ta něco vydrží. Další demižony s vínem našli schované pod balíky slámy na půdě. Jednu z původních lahví prý otevřou, až se u nich v muzeu zastaví portugalský prezident.

Zobraz celý článek...

pondělí 10. července 2017

Parádní šumivá růžovka a jedna trochu utahaná

Raventós-i-Blanc-Rosé-de-Nit-2014-BrutSvátky a víkend jsem s rodinou strávil v Luhačovicích (cestou s povinnou zastávkou v Olomouci, tedy přesněji v Entrée, a zase to bylo bezva). Obešli jsme s dětmi komplet všechny tamní prameny, i ty které nejde ochutnat. Favoritem je pro mne teprve před pár lety veřejnosti zpřístupněný Nový Jubilejní, ač nebyl původně určen na pití. Ale já mám divný vkus :-) Kupu času jsme věnovali také zkoumání luhačovické gastronomie a je čím dál víc z čeho vybírat. Jen s tím vínem je to furt trochu složitější, tuplem pokud jako my chcete aktivně pít bubliny. Prostě nechápu, proč si někdo dá tu práci s výběrem masa z lokální biofarmy, bylinek a salátů od nedalekého pěstitele, doplní to místním pivem a pak servíruje bohémku demíčko. No nic. Pár lahví jsem ale ulovil a dnes se zmíním o dvou z nich. Začneme s úlovkem v zajímavé restauraci Republika v hotelu Radun, španělskou lahví od Raventós i Blanc z apelace Conca del Riu Anoia (pozor ať tomu neřeknete cava! :-), růžovkou Rosé de Nit 2014 Brut.

Zobraz celý článek...

pátek 7. července 2017

Krug Grande Cuvée č. 411046

krug-grande-cuvee-brut-411046Jsou výjimečné momenty, které si zaslouží otevřít nějaké to lepší víno :-) Pravda, je třeba důsledně separovat obsah lahve od příležitosti, ke které ho máte ve sklence, ale při troše snahy se to dá. Takže když nám konečně dorazil papír, že už bance nic nedlužíme a hypotéka je splacena, nenapadlo mne nic lepšího než vylovit z chladničky Krug Grande Cuvée (web). O co přesně se jedná nemusím nějak detailně rozepisovat, protože už jsem to tu udělal, u máločeho jsem měl tak detailní profil jako u Krugu a jejich produkce. A dokonce jsem tenkrát primárně pil stejné iD (i tohle je v zápisku vysvětleno) jako nyní, 411046. Tedy neročníkový Krug postavený na ročníku 2005, ale sestavený celkem ze 134 vín dvanácti různých ročníků, kdy nejstarší je 1990. Odrůdově 44 % Pinot Noir, 37 % Chardonnay and 19 % Meunier, na kalech v lahvi něco přes šest let. Papírově více než lákavé. A dobrovolně přiznávám, že jsem byl hodně nervózní. Co když to bude „jen“ dobré a onu výjimečnost tam prostě neuvidím? Zatím se vždycky nadšení dostavilo. A tentokrát?

Zobraz celý článek...

úterý 4. července 2017

Anglické bubliny, německý Ryzlink, obludná Barbera a supermarketový Mucha

gusbourne-blanc-de-blancs-2010Dneska budu trochu skákat mezi oblastmi a styly. Doplnil jsem si vzdělání dalším vinařstvím z Anglie, tentokrát to byl Gusbourne (web). Tenhle statek v Kentu existuje už od roku 1410, ale coby vinařství až od roku 2004. V tento rok došlo i k prvním výsadbám, z panenské sklizně 2006 šla první vína na trh v roce 2010. Mají 40 ha v Kentu a dalších 22 ha v Západním Sussexu, vše klasický šampaňský mix Meunier, Pinot Noir a Chardonnay (dva později jmenované spíše burgundské klony). Mošt kvasí v nerezu a částečně používají i malé starší dubové sudy. Blanc de Blancs 2010 Brut „Méthode Anglaise“ (francouzsky zapsanou lehkou urážku šampaňské metody považuji za klasický britský humor) je čisté Chardonnay jen z vinic v Appledore, Kentu. Na kalech něco přes tři roky. Dozážují s ohledem na kyseliny, v tomto případě je to něco přes devět gramů. Ale může být i víc, v ročnících kde jim kyseliny klidně vyletí nad deset :-) Světlá citronová barva, výraznější perlení menších bublinek, bohatá pěna. Čerstvá, energická klasická aromatika, chladnější, již lehce nazrálá, citrusová, toastová, minerální. Moc pěkná. Suché, šťavnaté, výtečné kyseliny, zbytkový cukr perfektně zapracován a spíše jen vše uhlazuje a fixuje ovocnost, ale celkový projev je spíše lehčí, štíhlejší a elegantní. Čistota, délka, preciznost. Tohle prosím ano!

Zobraz celý článek...

pondělí 3. července 2017

Dvakrát mladý Juhfark

kofejto-juhfarkPo týdnu se zase vrátím do Somló, otevřel jsem totiž dvě fajnové lahve, obě s vínem odrůdy Juhfark. Takže na úvod trochu opáčka, co je vlastně zač. Jméno v překladu značí beraní ocas a odkazuje k podlouhlému válcovitému tvaru hroznů (příbuznost s italskými odrůdami jako Pecorino či Coda di Pecora však není, ovšem historky odkud získalo Pecorino své jméno jsou taky zábavné). Dnes je významná prakticky jen v Somló a i zde se nachází na méně než sto hektarech. Vína bývají pikantnější, tvrdší, rustikálnější, ale po několika letech zrání nabývají bohatosti a elegance. Ohnivost a vyzrálost vín ze Somló, jejich specifický minerální vulkanický charakter, a k tomu kyseliny a specifická struktura Juhfarku… co chtít víc? Je tedy fakt, že moderní podoby odrůdy jsou o dost přístupnější i v mladém věku, o něco uhlazenější, ale na kvalitě jim to neubírá. V minulosti byla nazývána víny svatebních nocí. Legenda totiž praví, že konzumace somlóského měla příznivý vliv na početí syna (a obecně velmi pozitivní zdravotní vliv, vína byla dokonce prodávána v apatykách), čehož využívali i Habsburkové, tamní vína s oblibou pila i Marie Terezie a Josef II. Dnes v nejmladší generaci dětí vinařů trochu převažují dcery, třeba Zoltán Balogh ze Somlói Apátsági Pincészet má hned tři. A když se podíváte na seznam potomků dvou výše uvedených monarchů, tak Josef II. měl jen dvě dcery a u Marie Terezie bylo z šestnácti potomků dívek jedenáct… tak nevím :-) Ale tím si legendu kazit nebudeme, že jo…

Zobraz celý článek...

pátek 30. června 2017

Vinné lízátko ke čtení na víkend

lizatkaPoslední školní den, vysvědčení. Děti si určitě zaslouží lízátko! Jedna americká firma dělá i kousky s vinnou příchutí, třeba Chardonnay nebo Merlot. Osobně mne teda více zaujala varianta čokoláda+slanina a bourbon, případně papričky habanero + tequilla :-) Každopádně různých výrobků s vinnou příchutí se objevuje čím dál a obvykle, když nepočítám různé poctivé džemy a tak, to velký zázrak nebývá. Loni touhle dobou se ale stala hitem nabídka rosé gumových medvídků. Vlastně proč ne… gumídek co chutná trochu jako nějaké rosé je pro mne rozhodně přijatelnější, než všechna ta rosé a další vína, co chutnají dost jako gumoví medvídci nebo cucavé bonbóny :-) Ostatně nějaké gumídky s vinnou tematikou jsem loni i chutnal :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 29. června 2017

Parádní Frankovka z Mátry

Karner-Gábor-Vitézföld-Kékfrankos-2011Vedro přešlo do bouřek a souvislého lijáku, čas změnit obsah sklenek. Některá vína jsou sázka na jistotu. Když tak koukám na zdejší články, tak jsem opakovaně psal o frankovce vinařství Karner Gábor ve formě samostatného článku – Nádherná velká Frankovka (tam je nejvíc detailů o vinařství) a Další chutná frankovka z Mátry. A to už něco znamená :-) Jsme v Maďarsku, v Mátře, a ve sklence je Vitézföld Kékfrankos 2011. Což byl trochu komplikovanější rok, kdy došlo k přirozené redukci už ve fázi květu, takže hodně nízké výnosy. Odrůda je to v její stoprocentní podobě, školená je dobu v plastovém tanku a potom v dubových sudech (225 a 500l, pokud se nepletu), lahvována s dost omezenou sírou do burgundské láhve. Pro svá top vína používá dost nečekaně skleněný vino-lok. U červených s potenciálem zrání mne to překvapuje, ale obsah lahve je hodně přesvědčivý.

Zobraz celý článek...

středa 28. června 2017

Pětkrát Gavi nejen na letní dny

Castellari-Bergaglio-Gavi-Salluvii-2015V uplynulých týdnech jsem se zkoumal sadu lahví Gavi, takže jsme v Piemontu a u tradiční tamní odrůdy Cortese, které k nám dovezl František Šamla alias Víno pro vás. Do období veder to byla, díky relativní lehkosti a svěžesti, ideální volba. Zkoumal jsem lahve jak od jeho tradičních dodavatelů, tak od pár nových o kterých uvažuje / uvažoval. Ve výsledku mne nejvíce oslovila pětice vín dvou různých vinařství – Castellari Bergaglio a Bergaglio Cinzia. Tři vína jednoho producenta, tam už je vidět nějaký vzorec! :-)

Zobraz celý článek...

úterý 27. června 2017

Korábův Future Sekt a Vdovjakův Ram-Páš

korab-future-sekt-2015Než se ochladí, tak trocha osvěžení do vedra a dusna, dvakrát bublinky. Petr Koráb z Boleradic má už na trhu mnohými před měsíci obdivovaný Future Sekt 2015 z odrůd Pinot blanc a Chardonnay. Teda jmenuje se to stále „budoucí sekt“, ale přitom už je to víno hotové, žádná korunka ale hezky agrafa, normálně s odstřelenými kaly. Tmavší barva směrem do zlaté, jemnější perlení menších až středních bublinek. Výraznější aroma, ovocné, pocitově něco macerace. Plnější a důrazné v chuti, je tam znát trochu cukru a dojem sladkosti navíc podporuje i výraznější alkohol. Poměrně dlouhé, hezky postavené, i přes ten důraz je tam vlastně taková fajn „oplácanější“ elegance. Prostě žádné štíhlé blanc de blancs šampaňské, ale hodně výrazné křivky. Na domácí scéně rozhodně vyčnívající bubliny! Popito na narozeninové oslavě u Fajnšmekra, tam snad mají / budou mít.

Zobraz celý článek...

pondělí 26. června 2017

Vulkán! Somló! Juhfark! Furmint! Béla bácsi!

sklenkaO víkendu jsem zase byl v Somló. Táhne mne to tam strašně silně. Přitom obecně preferuji lehčí styl bílých vín, zatímco tamní jsou spíše ohnivá, koncentrovaná. Ale je tam prostě něco speciálního. Dneska si dovolím jen takový krátký fotodeníček ze soboty, která u nás sestávala z putování po kopci, návštěvy vinařů a následně také účasti na nočních otevřených sklepích, kdy celé Somló žije vínem, hudbou a vůbec je to tam jede o hodně výrazněji než v běžných poklidných dnech. Bylo to náročné, jen co je pravda, hodně intenzivních zhruba 20 hodin na nohou…

Zobraz celý článek...

pátek 23. června 2017

Chutný maďarský vlašák a klasické Moscato

Káli-Kövek-Köveskál-Olaszrizling-2015Jelikož jsem zrovna na cestě do Maďarska (za vínem, jak jinak…), napadlo mne, že bych mohl odhrnout nějaké tamní víno, třeba z vulkanických svahů na severním břehu Balatonu :-) Káli Kövek je docela nové zajímavé vinařství, od kterého mám doma průřez sortimentem, dovezlo je Vinorum. Dnes to bude Köveskál Olaszrizling 2015 (Fekete-hegy Töltés dűlő), vlašák z jediné vinice a 40+ let starých keřů, spontánně fermentovaný a školený v 500l sudu. Hezky v burgundské lahvi, kovová záklopka a DIAM korek. Citronová žlutá barva. Čerstvá, výraznější vůně, směrem žluté a podzimní ovoce, krémová, poměrně znatelné dřevo. Suché, čisté, středně plné, fajn kyseliny a minerální vulkanická linka, pěkná stavba, strukturovanější seriózní bílé. Potenciál hezky zrát, dřevo tam dává smysl. Fajn věc, navíc na stole pěkně vypadá :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 22. června 2017

Moc fajn extra suché šampaňské

Champagne-Lacourte-Godbillon-Extra-BrutZajímavých producentů Champagne na našem trhu přibývá, včera jsem se mohl díky narozeninovému dárku od manželky alespoň jednou lahví seznámit s dalším z nich. Je jím rodinné vinařství Lacourte-Godbillon z Montagne de Reims, konkrétně vesnice Écuiel a tedy na dohled od Remeše. Coby nová generace jej převzala od svého otce Géraldine Lacourte společně s manželem Richardem Désvignes teprve v roce 2006. Stále ještě prodávají malou část hroznů velkým producentům, ostatně do druhé světové války to bylo hrozno kompletně všechno a teprve pak začali dělat vlastní víno, ale většinu už zpracovávají sami. Ročně je to nějakých šedesát tisíc lahví. Vlastní 8 hektarů vinic, většinu právě v okolí Écuiel (rozprostřeno na téměř padesátce různých parcel). Vedou je v bio režimu a vína, které přijdou na trh za pár let, už budou certifikována. Stejně tak nově na vinětách už nebude značka RC (Récoltant-Coopérateur), ale správné pěstitelské RM (Récoltant-Manipulant). Dříve si totiž nechávali hrozny lisovat a primární fermentaci dělat v místním družstvu, ale teď už mají vlastní prostory a vybavení. Většina vína je zpracována v nerezu, ale používají i dubové sudy (z místního dřeva). Vína zrají na kalech v lahvi nejméně dva a půl roku, ale spíše déle, a následně si je nechávají ještě pár měsíců než je pustí na trh. Na vinětě datum odstřelu najdete, dozáže obecně spíše menší.

Zobraz celý článek...

středa 21. června 2017

Z archivu… vlašák od Mikrosu ze Železné

mikrosvin-ryzlink-vlassky-2005No dobře, nebudu předstírat, že šlo opravu o láhev z „archivu“, tedy ze sbírky lahví uchovávaných se záměrem nechat je ještě nějakých pár let zrát. Prostě jsem na ni narazil při hledání něčeho úplně jiného :-) Mikros patřil svého času, hlavně na počátku nového tisíciletí, do úzké skupiny vinařství se špičkovou kvalitou, mnohými byl považován za vůbec top producenta bílých vín. Dnes už je konkurence o kousek tužší. Co jim ale už nikdo neodpáře je nemalý podíl na dvou vyloženě pozitivních záležitostech. Tou první je vyzdvihnutí Ryzlinku vlašského, alespoň v očích nemalé skupiny vínomilců, jako velké odrůdy s potenciálem nabízet vína světové úrovně. Tou druhou pak nakopnutí konceptu terroir a jasné propagování jejich vín, nejen vlašáků, s akcentovaným jménem vinice. Teda tenkrát to na lahvích nebylo tak zřetelně jako dnes, ale v degustacích vždy bylo zásadním bodem a jejich oddaní zákazníci neopomenuli žádnou příležitost skloňovat jména jako Goldhamer, Zimní vrch či Kotelná. A pravidelně se účastnili debat, zda se vlašák povedl nejlíp právě na tom Goldhameru, Ořechové hoře, Železné… Jestli mám s něčím spojen Mikros, tak právě jak se u mne podílel na rozšíření obzorů, čím vším že se jako vína rozlišují a že vlašák pozdní sběr 2001 od jednoho vinařství může znamenat vícero různých a znatelně odlišných vín, s rozdíly způsobenými právě a „jen“ konkrétní vinicí :-) To byla krásná a naivní doba! Ale konec nostalgické nálady, pojďme se mrknout pod korek!

Zobraz celý článek...

úterý 20. června 2017

4x Finca Inanna s báječným bílým El Animal

inanna-el-animal-blanco-2016V dubnu jsem se tu zmiňoval o základní řadě 1200 od nového zajímavého španělského producenta, Finca Inanna (web). I na detaily o vinařství se tam dostalo. Jejich bílé jsem pak vzal na brněnskou párty Družstva a bylo přijato velmi dobře. A já se už moc těšil, až ochutnám i další vína ze stejného zdroje. Což se mi konečně podařilo, ve sklence mi skončilo jejich první, donedávna jediné a hlavní víno, Inanna v bílé a červené podobě. A také nová řada El Animal, taktéž v obou barevných provedeních. O všech vínech platí totéž co pro základní řadu 1200 – čistě mechanická práce (obnovili i nějaké staré stroje) bez elektřiny, jen za pomocí sil jejich zaměstnanců a sem tam nějakého zvířete. Krom síření žádné přídavky k hroznům (označují i jako Vegan, tedy žádné čiřící prostředky na živočišné bázi), pěstovaným v biodynamickém (certifikace Demeter) režimu. Z velké části pracují s 400l tinajas, amforami, ale používají i dubové sudy.

Zobraz celý článek...

pondělí 19. června 2017

Česká vína v Praze

litoborPod názvem Nejlepší česká vína v Praze se minulý týden v Novoměstské radnici, která se ostatně stává pravidelným dějištěm ochutnávek všeho druhu, setkala velká skupina vinařů z Čech. Šlo o přehlídku u příležitosti vyhlášení výsledků nominačního kola této vinařské oblasti pro Národní soutěž vín (tedy to, z čeho vychází vína vybraná do Salonu vín) a poměrně výjimečnou příležitost ochutnat si na jednom místě vína od téměř dvou desítek producentů, od známých větších firem po ty méně často viděné. Nedělal jsem si detailní poznámky, spíš si zapisoval rychlé dojmy, ale zase se mi podařilo projet většinu vinařství a pokud možno u nich ochutnat všechny vzorky a ne jen výběr (rezervy mám jen v těch sladších, ta jsem spíše opomíjel). Každopádně mne ochutnávka (opět) ujistila v tom, že vína z Čech má smysl vyhledávat a pít! :-) Což mi připomíná fajn počin Pražské vinice (brožura ke stažení v PDF), přehled vinic v hlavním městě a navíc někde i víkendové komentované putování po nich s možností ochutnávky. Krom profláklejších míst (Vinice sv. Kláry, Grébovka, Salabka, Modřanská…) průvodce upozorňuje a zve i na ty méně známé (Baba, vinice Vyšehradské kapituly, Albertov). Ale zpět k poznámkám z přehlídky, pár věcí co mne oslovilo nejvíce…

Zobraz celý článek...

pátek 16. června 2017

Velký a „malý“ Monastrell

Casa-Castillo-Pie-Franco-2013-JumillaPokud je řeč o velkých červených vínech ze Španělska, tak se debata omezuje na oblasti Rioja, Ribera del Duero a Priorat, znalci nezapomenou na Bierzo a sem tam se ve výčtech objeví ještě Toro. U ostatních oblastí a apelací je to, alespoň pokud se budeme bavit o světové scéně a výslunní skvělého hodnocení v prestižním magazínu, obvykle jen sem tam nějaké vinařství či dokonce jen konkrétní víno. Platí to i o regionu Murcia na jihovýchodě země a jedné z jeho apelací, horké suché jménem Jumilla. Ve zdejších podmínkách dokáže opravdu zazářit především španělská odrůda Monastrell, ve Francii známá coby Mourvédre, jinak obvyklejší spíše v různých směsích než samostatně. No a jednou z nejlepších ukázek odrůdy v její čisté podobě a špiček oblasti Jumilla je Pie Franco vinařství Casa Castillo. Tak nějak už papírově to působí lákavě – výsadby ve vyšší nadmořské výšce, okolo 750 metrů, z jediné vinice La Solana. Navíc hodně starých, z roku 1942, a ke všemu pravokořenných (je to jíl a vápenec, ale taky hromada písku, které fyloxera zrovna nemusí; ale úplně bez ní to tam není a sem tam nějaký keř podlehne). Jo a ošetřováno v bio režimu. Spontánně fermentováno v betonu, tak z poloviny celé nohama šlapané hrozny, a následně něco přes rok a půl zrání ve starších pětistovkách francouzských dubových sudech. Tedy plus mínus tyhle údaje, jednotlivé ročníky se liší, jak je potřeba.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 15. června 2017

Technologie, byznys, atlas Mikulovska a tak

Nicolas-Catena-Zapata-1999Éra inovací skrze technologické pokroky ve vinifikaci je za námi“, myslí si Nicolás Catena, jedna ze zásadních osob argentinského vinařství. A cestou dál jsou jedině práce na vinic a terroir. Fajn čtení. Jen jsem tedy přesvědčen, že i technologicky jde furt jít dál a třeba jen v záležitostech typu omezení síry a jejího nahrazování jinými postupy je furt co vymýšlet :o) A v kupě dalších věcí taky. Mimochodem na téma vína a technologie měl nedávno článek v hospodářkách Miloš Čermák. Ale jinak samozřejmě souhlasím, že techno hrátek už bylo moc a měli bychom hledět hlavně na místa původu. Což mi připomíná, že Rioja bude mít konečně systém značení dle vinic. A jako vždy se hned zvedají hlasy, jestli tohle není málo, že by to chtělo pyramidu kvality jako v Burgundsku a podobně. A výtky podobné těm třeba v Alsasku ohledně Grand Cru, jak některé značené vinice jsou prostě tak velké a rozmanité kusy krajiny, že nedává smysl se nějak samostatně klasifikovat. Nespokojenost nás žene kupředu :-)

Zobraz celý článek...

středa 14. června 2017

Bencze z hory svatého Jiří

bencze-riesling-2015V pondělí jsem sliboval jedno nové vinařství na našem trhu a tady ho máte. Bencze Családi Birtok je hodně zajímavý producent s třemi vinicemi na jižní svahu Szent György-hegy, tedy kopce naproti známějšímu Badacsony a u severního břehu Balatonu. Celkem mají téměř 19 hektarů, tedy už ne úplně málo, a jednotlivé polohy se docela liší jak nadmořskou výškou tak složením půd – od dominantně vulkanických nahoře, prostě kusy bazaltu kam se podíváš, po části s výrazně větším podílem jílu, spraše a písku v nižších polohách. Samotné vinařství vzniklo až v roce 2011, ale převzali existující výsadby, i starší až z roku 1976 (mají na webu povedený blogový zápisek na téma starých keřů). Vinice přesazují a dosazují a upravují i odrůdovou skladbu. Mají docela hodně odrůdy Pinot Noir a také Ryzlinku rýnského, to kvituji :-) Ale samozřejmě jedou i odrůdy typické místní, třeba Ryzlink vlašský a také pár trochu unikátnějších – Piros bakator, Kék bakator (mezi kterými je ve vinicích kvůli opylování rozprostřeno Chardonnay a Pinot Blanc) či novější Rózsakő. K tomu trochu Cabernetu Sauvignon a nové též výsadby Chenin Blanc. Vypadá to trochu divoce, ale asi vědí co dělají :-) Ve vinicích jedou organiku s příklonem k biodynamice, ve sklepě spontánní fermentace, žádná aditiva krom síření (někam k hranici 55-60 mg/l), dřevěné sudy a tak… prostě normálka.

Zobraz celý článek...

úterý 13. června 2017

Výjimečná degustace Leroy

les-lavrottesPravidelní čtenáři tohoto blogu a lidé, kteří mne znají, dobře vědí, že burgundská vína od madam Leroy mají v mém srdci speciální místo. Některé lahve bych určitě zařadil mezi to nejlepší co jsem měl možnost v životě pít a chutnat, zážitky s Leroy mám v sobě hodně hluboko a považuji je za něco, co výrazně formovalo můj vztah k vínu a přeneseně vlastně dost ovlivnilo můj život jako takový. A co tak vím, tak dost návštěvníku Jižního svahu si odsud vybaví a jako jeden z mála pamatuje právě report ze setkání a degustace s Lalou Bize-Leroy, záležitost už skoro deset let starou. Bohužel vína Leroy nemám šanci chutnat natož pít příliš často, výjimkou jsou vlastně jen relativně pravidelná setkání (rozuměj alespoň jednou do roka…) se základním Bourgogne Rouge či Blanc. S nadšením jsem tak uvítal degustaci, kterou naplánoval dovozce Leroy do ČR, společnost AdVivum, společně se zástupcem vinařství, kterým je v USA žijící Francouz Gilles Desprez.

Gilles představil účastníkům vinařství jako takové, vysvětlil jeho dvě větve – négociantskou Maison Leroy a vlastní biodynamickou extrémně limitovanou produkci pod hlavičkou Domaine Leroy (resp. ještě raritnější Domaine d'Auvenay). Podělil se o informace, jak má vinařství na několika různých místech po Burgundsko uloženo dva a půl milionu lahví i velmi starých ročníků a že sám nevím, kde všude jsou. A dal k dobru další zajímavé historky. Dobrovolně ale přiznávám, že jedno zásadní téma celé prezentace mne docela rušilo. Opakovaně jsme se dozvěděli, jak jsou ta vína výjimečná a těžko dostupná, jak jsou drahá, o degustacích s těmi největšími hvězdami vinné kritiky a co měli možnost ochutnat a jak to bylo skvělé, jak je některá vína potíž byť jen olíznout natož koupit a pít celou láhev a jak bude v tomhle směru jen hůř. Pokud to má jako zvýšit zážitek z možnosti ta vína chutnat, tak na mne tedy funguje přesně opačně. Na ochutnávce s madam Leroy mluvila o výjimečnosti zřetelně přímo vína, nebylo potřeba tohle speciálně zdůrazňovat a používat způsoby, na které jsem zvyklý spíš od prezentací speciálních edic vín různých luxusních brandů. Ale co už, třeba to je jen můj problém a jsem na to přecitlivělý.

leroy-set

Naštěstí jsme se dozvěděli i spoustu dalších zajímavých věcí. O tom, jak je i ve svých 85 letech madam Leroy aktivní a co všechno je její zodpovědnost, kde stále fyzicky maká a v čem má jasné hlavní slovo. Pobavila historka, že má nově iPad, ale „stále posílá fax, aby si ověřila, že došel e-mail“ :-) Mluvilo se o experimentech s omezením mědi (aktuálně s maticí 3x3 bloků výsadeb s různými přístupy) a jak už si mysleli, že to mají zmáknuté, aby jim pak problematický ročník ukázal, že tedy opravdu nemají. Dozvěděli jsme se některé detaily jak vznikají základní Bourgogne a co do nich typicky jde za vína a další různé drobnosti a zajímavosti. Třeba že v negocé byznysu jedou spíše bez smluv předem na konkrétní polohy, madam Leroy si prostě nachutná kvanta dovezených vzorků vína ještě před tím než projde malolaktikou a vybírá, co by tak pro sebe chtěla. A následně se prostě snaží zaplatit dost nato, aby víno získali, přeplatit konkurenci. No a pak tu samozřejmě byla vína…

leroy-morgeotPokud není uvedeno jinak, tak jde o Maison Leroy, tedy négociantské záležitosti. Základní Bourgogne je jejich dost zásadním vínem. Nevzniká každý rok, jen když je potenciál udělat ho skvěle, vždy hodně nad průměrem téhle kategorie. Dost často to bude první (nebo jediné) víno, se kterým se konzument u jména Leroy setká, a musí ho prostě předvést v maximálně dobrém světle. Také na něm, výběrem vín co do něj půjdou a tak, tráví násobně více času než u prestižních poloh. Povedené ročníky 1997 a 1998 u bílého jsou i dnes stále v kondici a nepřestávají udivovat. Bourgogne Blanc 2015 je víno ve vůni krásně čerstvé, mladičké, jemnější, s citrusovou linkou, docela slinosbíhavé. V chuti suché, čisté, lehce krémové, jemnější, s fajn kyselinami ale docela uhlazené a hodně přístupné. Na Leroy vlastně až moc připravené takhle brzy, docela mne to překvapuje, je k pití vlastně už teď a určitě nemá stejný potenciál zrání jako výše jmenované kousky a působí i jednodušším dojmem. Chassagne-Montrachet 1er Cru „Morgeot“ 2013 je šardonka znatelně koncentrovanější, kouřová, minerální, suchá, dlouhá, lehce toastově karamelová v závěru a ještě hodně na začátku své cesty. Meursault 2001 naopak víno zřetelně zralejší, s výluhovým mixem ovoce, bylinek a medu, suché, plnější důraznější strukturované, trochu toastové, včelí. Důrazné i elegantní, zajímavé pití.

leroy-cervenaBourgogne Rouge 2015 mělo krásnou rudou barvu a čerstvé, sladce ovocné efektní mladé aroma, čerstvost a ovocnost byla stylově až taková ta vzletná „cru Beujolais“ styl :-) Peckoviny, maliny, rybíz, parfémovost. I v chuti mladičké, šťavnaté, fajn tříslo a svíravost, čistá precizní šťavnatá ovocnost, sladké peckoviny, jemnost. Jako velké mňam, za mne. Santenay 1er Cru „La Comme“ 2013 o chlup světlejší barva, stále čerstvá a trochu parfémovější výraznější ovocnost, o něco pikantnější, peckovinová. Suché, šťavnaté, parádní kyseliny, lehce svíravé, „chlastací“ při komplexitě, strukturované, delší. Kyselina, energie, jemnost v kombinaci s důrazností. Wow! Nádherná záležitost. Gevrey Chambertin 2013 nic temného v barvě, opět výrazněji voňavé, sladší, až do černého rybízu. Suché, plnější, šťavnaté, parádní struktura, třísloviny, svíravost, důraznější, mladé, znatelnější dřevo, koncentrace a svěžest, energie, paráda. Tohle bude za pár let fantastické. Chambolle Musigny 1er Cru „Les Lavrottes“ 2013 (což je asi poprvé, co jsem tohle 1er Cru, polohu pod Grand Cru Bonne Mares, fyzicky viděl na vinětě; a určitě poprvé co chutnal…) nijak tmavé v barvě, voňavé, ale jemnější peckovinovo-malinová ovocnost a „přítulnější“ projev než předchozí víno, v chuti ovšem přesně naopak svíravější, nečekaně drsnější a úplně na začátku cesty. Ale už ve sklence a s návratem k vínu po konci oficiální části degustace se začínalo ohlazovat a otevírat do krásy a elegance, tohle bude báječné. Beune 1er „Greves“ 1987 (což byl spíše lehčí a problematičtější rok) světlá nazrálá barva. Poměrně aromatické, výraznější a zralejší, rychle se mění a je úplně zbytečné až kontraproduktivní s vínem míchat ve sklence, nejlepší nechat v klidu a „odčichávat“. Kafr, sušené plody, rezavé železo, něco divokosti. Suché, fajn kyseliny, stále něco ovoce, železitost, jemnost a délka, lehkost a elegance, zábavný starý pinot. V určitých ohledech mi připomínal některé staré košer Chrámce.

Domaine-Leroy-Vosne-Romanée-1er-Cru-„Les-Beaux-Monts“-2014O závěr se postarala láhev Domaine Leroy Vosne-Romanée 1er Cru „Les Beaux Monts“ 2014. A tam bylo tak nějak… všeho víc. Ale ne takovým tím způsobem, díky kterému si získala velkou popularitu leckterá novosvětská vína. Sice se o něco zvedla i celková hlasitost, ale hlavně bylo všechno tak nějak lépe slyšet, precizněji, snáze rozeznatelně byť bylo stále perfektní součástí celku. Tmavší barva, jiskřivá, tónem lehce do fialové. Mladičká efektní bohatší koncentrovaná vůně, ovocná, energická, krásná a přitom jde vlastně jen o úvodní projev na úplném prvopočátku vývoje. Suché, šťavnaté, strukturované, sladší ovocnost ale parádní kyselina, jemnost a síla, koncentrace, tříslo, velmi dlouhé. Svým způsobem pitelné a krásné již nyní, ale s potenciálem zrání desítky let a momentálně mnoho let před momentem, než bude dávat opravdový smysl otevírat. Tohle je jiná hra :-)

Odcházel jsem spokojený, radostně napitý výborných vín (leccos zbylo na dopíjení, takže žádné homeopatické srkání), ale dobrovolně přiznávám trochu bez takového toho až zbožného oblouznění co mnohokrát dříve :-) Nebylo to samozřejmě poprvé, jen tentokrát to bylo spíš tou „Moët Hennessy Louis Vuitton“ aurou části prezentace než vzorky jako takovými. Pokud bych řešil nějaký poměr cena/kvalita (ale je to poněkud scestné, když za nejlevnější Bourgogne zde chtějí přes dva tisíce a u doménového vína byla cena „na vyžádání“, což otevírá brány divokým spekulacím, tuplem když u vzorku předchozího bylo bez obav uvedeno 48 900 Kč), tak bych domů nejraději Bourgogne Rouge a Santenay, k těm jsem se ostatně i s velkou chutí vrátil. A v zásadě i bez uvažování cen s nimi byl nejvíce spokojen. A pak samozřejmě doménové Vosne-Romanée, do sklepa celou bednu. Jenže i kdybych měl zbytných pár set tisíc tak… nevím… asi bych je nedokázal utratit tímhle způsobem. Přes veškerou touhu podobná vína mít a pít. A jsme zase u těch peněz :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 12. června 2017

Ráspiho Siller, krásnohorský sekt a seriózní cava

rapsi-siller-2015Jestli je nějaká domácí vinařská akce, kterou se snažím nevynechat a obvykle na ní strávím maximum možného času, tak je to festival Praha pije víno. Letošní už čtvrtý ročník mne vzhledem k dovolené bohužel kompletně minul. Což naštve, z mnoha důvodů. Každopádně teď novinky na našem trhu, ať už aktuální ročníky známých vín nebo úplně nová vinařství, „musím“ nachutnat jiným způsobem :-) Kupříkladu od Vinorum projíždím hned dva nové fajn producenty a jeden zatím vypadá více než dobře, těšte se na zápisky. Ale nejdříve klasika… Ráspi Siller 2015. Nový ročník „poločerveného“ z odrůdy Frankovka (docela jsem ujížděl na ročníku 2012) od mého oblíbence z maďarské oblasti Sopron. Burgundská láhev, šroubový uzávěr. Světlejší rubínová rudá barva. Výraznější aroma, směrem do třešní a jahod, s nezaměnitelnou decentní zemitější linkou Ráspiho sklepa a mineralitou tamní půdy s kupou slídy. A k tomu docela znatelný vliv dřeva, skoro mi to přijde jako by tímhle vínem „propláchl“ nové sudy než do nich půjde klasická červená Frankovka :-) Suché, čisté, spíše lehčí, červeně ovocné, něco třísla, moc fajn kyselina, dobrá délka a pitelnost. Zábavné, chlastací, nic vážného a přitom dostatečně zajímavé. Navíc víno, které nestojí moc.

Zobraz celý článek...

pátek 9. června 2017

Čtení na víkend

pivoPár tipů na články, do kterých se vyplatí investovat čas takhle při pátku či o víkendu. A začneme pivem. Anheuser-Busch InBev, behemot pivního průmyslu, provedl další investici. Už dříve si pořídil nějaké ty „craft beer“ producenty, časopis, začal prodávat potřeby pro domovarníky a teď zainvestoval do webu RateBeer, do této chvíle čistě komunitou tvořeného a nezávislého přehledu a hodnocení světové pivní produkce. Už se množí reakce malých pivovarů žádajících stažení jejich produkce ze stránek, kterým podle nich už teď nepůjde věřit. Každopádně zde najdete fajn analýzu proč to Anheuser-Busch asi udělal a proč spíš ne. V zásadě se tyhle věci týkají i vína a psaní o něm, otázek o (ne)závislosti, kdo médium vlastní, kdo v něm inzeruje, kdo má zásadní vliv… Je dobrý se nad tím zamýšlet. Vlastně nejen u textů o víně / pivu. Přesněji… především u všeho ostatního :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 8. června 2017

Roxanich – naturální charakterní Chorvatsko

Mladen-RožanićNa pozvání dovozce Domaine Hugo dorazil před dvěma týdny do Prahy Mladen Rožanić, aby zde hned několikrát prezentoval produkci svého vinařství Roxanich (web). Já zase jednou vyrazil společně s manželkou, tchýně pohlídala děti, a zainvestoval do degustační večeře s jarním menu v Bistrot 104 (zkuste, jde to stále nahoru; vzhledem k charakteru vín jela z nabídky spíše ta těžší jídla). Geograficky jsme v Chorvatsku, konkrétně tedy Istrie nedaleko Višnjanu, a jako bonus je to producent naturální. Z poklidných šesti chodů (+ drobnostmi před a po) se sklenkou ke každému se postupně stala celkem solidní pijatyka, kdy i jejich vlajková loď tekla proudem. Nezlobil jsem se :-)

Zobraz celý článek...

středa 7. června 2017

S kily navíc zpět z dovolené…

tsiakkasJen pár hodin letu a člověk je zpět z vyprahlého Kypru do v ten moment značně deštivé Prahy. Rodinná dovolená je u konce. Naštěstí, dalo by se říct, za těch deset dní jsem se zkypřil o více než tři kila, nechápu. Čekají mne dny odříkání a intenzivního běhu nebo tak něco :-) Smutná informace na úvod – mám absťák, neobjevil jsem tam žádné lokální šumivé víno! Tedy když pominu sladké ve stylu moscato. Široce rozšířené bublinky Duc du Nicosie, pod pět éček koupíte leckde a dokonce jdou na export, si tamní nápojový gigant KEO nechává dělat ve Francii. Holt mají počasí na něco jiného, no. Ale v tichých vínech bych si vybral, propil jsem se solidně několika lepšími producenty a otestoval trochu i pár dalších (a půllitrovou karafu chlastací „sudovky“ v báječné taverně v horách), snad z toho něco spáchám. Vyzkoušel jsem i víno z Turecka, při přejezdu do severní části ostrova, Chardonnay co chutnalo jako… každé druhé spotřební Chardonnay odkudkoliv :-) Každopádně vás určitě čeká report z návštěvy dvou zajímavých vinařství (na fotografii v titulce dcera jednoho z vinařů prezentuje kožené vaky na víno, konstruované hezky chlupy dovnitř, které už tak nějak dneska v moderním provozu úplně nepotřebují), jen co se trochu vzpamatuji a odhrnu pracovní resty. Pro dnešek tedy už jen pár fotek…

Zobraz celý článek...