čtvrtek 18. srpna 2016

Velké modré z Egeru

Grand-Bleu-2011-Kovács-NimródDokončuji právě větší text o vinném Maďarsku pro BarLife a chtělo to trochu inspirace. A jelikož jsou teď oblíbená modrá vína (jedno teď propaguje i Makro, je to trochu šílené, celé), rozhodl jsem se otevřít i já víno modré, byť trochu jiné kategorie… Grand Bleu 2011 je jedním ze tří „sběratelských“ špičkových vín egerského vinařství Kovács Nimród (web). Středně velký podnik, vlastní zhruba třicet hektarů a pro základní vína i něco dokupují, sídlí přímo v Egeru nad sedmi spojenými sklepy. Kovács Nimród emigroval za komunismu do USA, za byznysem (telekomunikace a média, účastnil se třeba startu UPC) procestoval svět, vydělal nějaké ty peníze a popíjel špičková vína. Po pádu režimu trávil stále více času i v Maďarsku, kde je dnes už natrvalo, a rozhodl se, že zde založí i vinařství, potenciál uviděl v chladnějším Egeru. Kde se mu podařilo zakoupit i deset hektarů na špičkové poloze Nagy Eged, na vinětách ji bez skrupulí označuje jako Grand Cru. Vinice jsou vedeny v „udržitelném“ režimu, ale bio to není. Ve sklepě minimální zásahy, včetně až nečekaně nízkého síření, zrání až na základné nerezové bílé a růžové vždy ve dřevě. Díky kontaktům v USA má na tamním trhu dobré zastoupení, u svých vyšších řad se nebojí říct si nemalé peníze a přesto vše prodá. Hodně mne tedy zajímalo, jak tato z cenových špiček Egeru (a když nepočítáme top sladké tokajské tak Maďarska jako celku) vlastně chutná.

Grand Bleu 2011 je stoprocentní frankovka z vrchu Nagy Eged (nadmořská výška 500 metrů), školeno dva a půl roku v dubových sudech (80 % nové, 20 % druhé a třetí použití), bez filtrace, volná síra jen 6 mg/l. Veliká, těžká, trochu zkosená láhev s obludně velikou prohlubní na dně. Takový ten typ lahve, kdy prázdná váží stejně jako běžná láhev plná. Kovová záklopka, kvalitní celokorek. Dle viněty č. 336 z celkových 1877 vyrobených kousků. Tmavá barva, fialový tón, trochu hutnější projev ale nic obludného. Dost výrazná vůně, trocha egerské tufové zemitosti, tmavé peckoviny, poměrně znatelné dřevo do čokolády, chce čas a vzduch a rozdýchat. V chuti krásná šťavnatá egerská frankovka, bezva kyseliny, i přes plnost a alkohol lehkost, pitelnost a elegance. Tmavě peckovinové, strukturované, jemnozrnné třísloviny, dobrá délka. Pije se to výtečně, velmi dobré víno již nyní s potenciálem zrát a být ještě lepší. Bohužel zároveň jedna z určitě nejdražších frankovek (maďarská určitě, v Rakousku už taky nevědí co si za ně říct a podobné ceny tam najdete častěji) co jsem kdy pil, běžná cena se pohybuje v přepočtu někde nad šestnácti stovkami. A to je sakra hodně! S nádhernou frankovkou ze stejné polohy Tamáse Póka se dostanu asi na čtvrtinu ceny, přičemž kvalita čtvrtinová není, že jo. Ale jsem moc rád, že jsem víno mohl ochutnat, podobné dárky k narozeninám celkem mohu :-) A inspirací k psaní se Grand Bleu stalo také, takže žádné stěžování.

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails