úterý 16. srpna 2016

Dvakrát Modrý portugal od Maguly

magula-modry-portugal-karbonikPřiznávám, že Modrý portugal nepiju doma moc často. Sice z něj mohou krásně vznikat přesně má oblíbená lehčí šťavnatá červená, ale narážím spíš na dost nudné kousky, kvalitou „portugieser“ pozitivně vybočí podobně jako třeba u Gelassenheit od Hummela spíš výjimečně. Dost jsem si ale užil srovnávačku dvou kousků z vinařství Magula (web), o kterém se časem určitě zmíním více, nejspíše u jejich frankovek. Malokarpatská oblast, Orešanský rajón. Bio Modrý portugal 2015 Carbonique byl připraven tak nějak ve stylu Beaujolais nouveau, karbonickou macerací, a i do lahví šel už na konci října/začátku listopadu. Docela tmavá barva, fialový tón. Čerstvá, moštově ovocná vůně, mix peckovin a jahod, kořenitost jemně, hřebíček, fajn přímé. Suché, lehčí, šťavnaté, příjemně ovocné, krásně pitelné zábavné víno. Nic složitého, ale poctivě v pohodě na pití ve velkém.

Modrý Portugal 2012 Barrique (starý vinohrad ve Vlčej doline v konverzi na bio, zrání v nových sudech dva roky) působí už burgundskou lahví tak nějak seriózněji, byť roli samozřejmě hraje i nepřítomnost veselých kreseb z carbonique varianty. Tmavší barva, tónem do fialové. Příjemná aromatika, kde je sice dřevo docela výrazně znát ale nijak neruší a dobře se spojuje s tmavší peckovinovou ovocností a kořenitostí do hřebíčku. Suché, poměrně dost kyseliny a peckovinově ovocně šťavnaté. Hezky pitelné, dobrá koncentrace ale zároveň lehkost, spíše střední plnost a dobrá délka. Hezky byť nijak složitě postavené, sympatické víno. Vlastně mne docela překvapuje, jak dobře se s podobným školením ten portugal vypořádal :-)

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails