úterý 31. května 2016

Šampaňský trapas a degustace Terroir Champagne

Stala se mi v noci z pátku na sobotu taková trapná věc. Vyrazil jsem po festivalu ještě na trochu vína, tentokrát „nepracovně“ a rozhodně bez plivání vzorků, do baru L’Fleur. Tam se totiž chystalo i pár vinařů, mimo jiné Caroline Brun z Champagne Roger Brun. Ta vedla na festivalu šampaňskou masterclass zaměřenou na zajímavá naturální pěstitelská šampaňská a obecně se zabývá propagací Champagne, byla to dobrá příležitost si s ní popovídat. A tak jsme popíjeli a kecali, témata se točila o všem možné týkajícím se šampaňského a bublin obecně, logicky přišla řeč i na kvalitu ročníků, kritiku vín typu Moët & spol. a podobně, znáte to. S Caroline seděl zamlkle další Francouz, který se do hovoru v podstatě nijak nezapojoval, sem tam krátce okomentoval konzumovaná vína. Vůbec jsem netušil, o koho se jedná, byť trochu povědomý mi byl. Po nějaké době jsem se s pár účastníky přesunul o dům dál, spíše pozdravit skupinku co se usídlila tam než že bych měl dostatek energie pokračovat v tahu po barech. Zdržel mne tam příslib, že za chvilku dorazí Benoît Gouez, sklepmistr Moët & Chandon, se kterým bych se určitě měl seznámit. Asi už tušíte, kam tohle vede. Když Benoit, se kterým jsem dobu pil u stolu a vedl vedle něj chytré řeči o Champagne, sestoupil s Caroline po schodech do baru, krve by se ve mně nedořezal. No stane se. Ale jaká je šance, že vedle vás sedí chlapík zodpovědným za několik desítek milionů lahví nejznámějšího Champagne vůbec, aniž by vám to někdo řekl, že jo? :-)

To jen tak na úvod, dneska se Moëtem rozhodně zabývat nebudeme, ale zůstaneme v L´Fleur baru. Tam má totiž své domovské sídlo Miloš Danihelka a společnost Terroir Champagne, zbrusu nový dovozce vín od menších šampaňských domů, vinařů a zároveň pěstitelů hroznů, typicky také vinařů naturálních/biodynamických. Dovozce nedávno zahájil sérii degustací, od úvodního hrubého přehledu „s kým vlastně pracujeme“ se postupně bude propracovávat jednotlivými vinaři, specifickými styly a kategoriemi. A já dost doufám, že budu jednotlivé akce stíhat (téma Blanc de Blancs už jsem prošvihl), protože je to prostě hodně zajímavé. Dneska ve zrychleném režimu první dojmy. Profily jednotlivých vinařů najdete na webu dovozce, má to dobře zpracované a nic moc dalšího navíc bych zatím spíše nedodal.

Degustaci zahájilo Champagne Doyard Cuvée Vendemiaire extra brut s čerstvou, trochu ovocně navinulou a minerální vůní, s dotyky toastu a nazrálosti z výraznějších rezervních vín. Hodně řízné v chuti, energické, toastové, živé a skvěle pitelné, fajn víno. Už opakovaně mne bavil Christophe Mignon Pur Meunier extra brut, což je stoprocentní Pinot Meunier a přesto, světe div se, charakterní bezva víno. Jemnější uhlazenější aroma, čisté, ovocné až do menších červených plodů, minerální. Suché, čisté, energické, parádní kyselina, vyvážené. Svěžest, pitelnost, fajn stavba, ovocnost. Paráda věc. André Jacquart Mesnil Expérience brut má skvělé perlení menších bublinek. Bohatší vůně než předchozí vína, mineralita, toastovost, svěží sladší ovocnost, trochu znatelnější dřevo, takové lehce burgundsky vinný dojem prostě. Páteř výrazné kyseliny v chuti, intenzita, čerstvost, bezva kyselina,  ovocnost pečené malvice, bezva energie, opět znatelnější dřevo, mineralita, délka. Komplexní skvělé bubliny. A po pravdě jejich Brut Expérience není o moc slabší, taky velká paráda. Tohle vinařství bylo pro mne z degustace určitě špička. Každopádně po první trojici to rozhodně nevypadalo, že půjde o nějaký „punkový“ výběr, všechna ta vína obstojí coby seriózní Champagne.

Champagne Augustin Feu (vinař byl mimochodem na Praha pije víno a šlo tam ochutnat i další jeho elementy, nejen tento oheň, i variantu bublin bez síření) mělo tmavší zabarvení, aromaticky navinulejší, výrazné, toastové, od vůně plnějšího stylu. Suché, plné, výrazné, chce vzduch a prostor, koncentrované, minerální, zajímavé. Jean-Marc Séléque Commedia Millésimé 2010 jemné perlení menších bublinek, na úvod docela sevřená „zaprděnější“ vůně která nedávala mnoho a potřebovala vzduch. Suché, šťavnaté, minerální, delší s krásnou kyselinou, ale celé takové zvláště sevřené. Dal bych tomu prostor někdy později. Tahle dvojice byla asi nejkomplikovanější.

Leclerc Briant Les Chévres Pierreuses Brut je první představitelem vína z jediné specifické vinice, konkrétně v Cumiéres. Pěkná, výraznější ovocná vůně, zralejší „kulatější“, příjemná. Suché, silnější v chuti, pěkně ovocné a minerální, svěží, delší nasládle ovocná dochuť. I přes nízkou dozáž jen 4 g/l je to hodně přístupné. R. Pouillon Les Valnons Millésimé 2008 je opět jediná vinice v Aÿ. Minerální, kouřově „křísnutí křemenem“ vůně, chladnější tvrdší ovocnost. Suché, šťavnaté, již nazrálejší v chuti, pečené malvice, vyvážené, opět sladce delší ovocná dochuť, pěkné. Vincent Charlot Rubis de la Dune Rosé de Saignée extra brut znovu jediná vinice z Mardeuil. Pěkná milá malinová barva Výraznější, poměrně efektně ovocné ve vůni, červené plody, mineralita. V chuti bezva kyseliny ale ovocně zakulacené, pinotově červeně ovocné, divoké višně a obecně peckoviny, krásně pitelné, zajímavé. Závěrečná trojice opět nic, co by si nemohl užít i běžný konzument, žádná naturální divočina. I přesto, že jde vlastně o velmi okrajový typ vín v rámci Champagne – samostatné vinice, nízká dozáž, minimum síření, biodynamika a tak.

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails