středa 27. dubna 2016

Mrazy, spotřeba vína, fólie, Amarone

Je docela hezké sledovat aktuální noční fotografie z Chablis (nebo níže z vinice Les Amoureuses v Chambolle-Musigny) kde aktivně ohřívají vinice a chrání je před aktuální vlnou mrazů, případně v podobně efektním výsledku stříkají vodou. V podstatě díky těmhle technikám, a průměrnému oteplení, jsou v posledních dekádách v Chablis slušné ročníky mnohem častější. Dříve jim to pravidelně na jaře pomrzalo. Což se teď bohužel děje na jižní Moravě. Jarní mrazy řádí velmi nepříjemně na Slovácku, ale projevují se znatelně i na Velkopavlovicku a leckde jinde (vlastně i v Čechách včetně Prahy, moje jedna hlava Savagninu na balkoně zatím odolala, ale třeba kus Modřanské vinice to sežehlo), teploty k mínus 3°C nejsou výjimkou a někde spadlo až k mínus 5°C. Výsledkem jsou spálené letorosty a pro letošek znatelně zredukovaná potenciální úroda. Navíc mrazy se dají očekávat i nadále, především ze středy na čtvrtek a možná i další noc, takže škody mohou být ještě větší. Držím všem palce…

Které země vypijí nejvíce vína? Aktuální stav je takový, že díky klesající spotřebě Francie a naopak stoupající v USA si druhý jmenovaný upevnil první příčku s 31 miliony hektolitry. Se znatelným odstupem následuje na třetím místě Itálie a na čtvrtém Německo, tyto země si ovšem pozici nejspíše brzy prohodí. Na páté příčce je Čína, kde je ovšem potenciál k růstu asi největší a je otázkou, jak dlouho jim bude trvat dostat se na pozici první. Vzhledem k počtu obyvatel je totiž aktuální průměrná spotřeba pouhých přibližně 1.18 litru na osobu a rok (celosvětový průměr je někde u 3.3 litru), oproti 10 litrům v USA či 42 litrům ve Francii. ČR se stále točí okolo dvaceti litrů na osobu a rok.

Jak udržet ve víně více aromatiky? Co takhle ochranná folie na nádobě s kvasícím vínem, která neumožní aromatům uniknout, ale propustí oxid uhličitý? Nic nepřidáváte, žádný drastický „mechanický“ zásah do vína či moštu to není, takže úplně naturální postup ;-) Autorem zlepšováku je profesor plicní medicíny, který na něj ovšem využil membránu využitou k filtraci zplodin z uhelných elektráren.

Amarone, zásadní italské víno, zaznamenalo v jednadvacátém století obrovský zájem zákazníků a s ním související boom produkce. A logicky též určité… posuny v kvalitě. I dříve spousta vín s tímto názvem kvalitou prestižními produktu moc neodpovídala a nyní je jich ještě víc. Především relativně levné supermarketové varianty připravované ve velkých objemech teoreticky poškozují jméno Amarone jako celek. Vyústilo to ve vznik skupiny Famiglie Dell’Amarone d’Arte s dvanácti tradičními producenty tohoto vína a jejich závazek připravovat vína s přísnějšími nároky než apelace požaduje, jejich spor s Valpolicella Consortium, odchod vinařů z tohoto sdružení a ve výsledku i soudní spor ohledně používání jména Amarone. Více v článku ve Wine Spectatoru. Upřímně u Amarone platí to, co u všech ostatních apelací – apelační pravidla jsou fajn věc, ale jen podle toho, že hrozno vyrostlo na konkrétním místě a pravidla splnilo, si na kvalitu vsadit nemůžete. Ve výsledku je to stejně o konkrétních vinařích. A je jedno, zda je to základní Chablis, Rioja, Barolo nebo Grand Cru Burgundsko…

Biodynamická vína na iDnes, to jsou věci :-) K tématu se vyjadřuje hned několik vinařů.

Komentáře používají Disqus