středa 25. listopadu 2015

Nadupaný Sauvignon z Toskánska

Poggio-alle-Gazze-dell’Ornellaia-2013Sauvignon z Toskánska. Zní to divně, ale je to tak. Poggio alle Gazze dell’Ornellaia 2013 je směsí 69 % Sauvignon Blanc, 12 % Viognier, 12 % Vermentino a 7 % Verdicchio, tedy nejtypičtější lokální bílé odrůdy v tvoří v tomto víně jen zlomek. Jde o první ročník, ve kterém je Sauvignonu vlastně takto méně (dodatky další odrůd mají prý zvýraznit středomořský charakter), až do ročníku 2011 šlo o odrůdu v čisté podobě, v ročnících 2011 a 2012 tvořila přes 90 % a zbytek ve směsi byl jen Viognier. I přes odrůdu v místě netypickou je toto víno považováno za jednu ze suchých bílých špiček oblasti, byť samozřejmě můžeme debatovat o tom, nakolik se v hodnocení projevuje odlesk slávy legendárního červeného vína stejného producenta. Do vinařství bílé přinesl v osmdesátých letech tehdejší enolog André Tchelitscheff (původem z Ruska, ale vinařskou kariéru si vybudoval v USA a jde o legendu kalifornského vinařství; bez zajímavosti určitě není, že po útěku z Ruska a před přesunem na školy ve Francii zemědělství studoval v Československu). V době, kdy vinařství Ornellaia kontroloval Mondavi, bylo rozhodnuto Poggio alle Gazze ukončit, takže na začátku nového tisíciletí je několikaroční výpadek (2001-2007). Nový majitel, rodina Frescobaldi, se k němu rozhodl vrátit. A dokonce pro něj zajistil nejstarší výsadby Sauvignonu v oblasti Maremma. V celkové produkci vinařství tvoří toto víno jen zlomek, sotva deset tisíc lahví, tedy je ho ještě výrazně méně než legendárního Merlotu Masetto.

Ruční sběr hroznů do malých beden, fermentace a zrání v kombinaci nových a použitých sudů, velkých dřevěných sudů, nerezu i betonových tanků, odrůdy samostatně. Fermentace za nižších teplot a bez malolaktiky. Zrání na jemných kalech nejméně šest měsíců s pravidelným promícháváním. Spojení jednotlivých odrůd a šarží, trocha čiření a lahvování, na trh jde až po roce v lahvi. Ta je poměrně těžká, s tlustou kovovou záklopkou a velmi kvalitním celokorkem, trochu atypického tvaru. Citronová výrazná žlutá barva. Intenzivní, trochu „počůraně“ sauvignonová vůně, k tomu dřevo, citrusy, fajn květinovost a lehká herbálnost, sladší ovocnost až lehce do tropických tónů, ale zároveň jasně dává najevo, že kyseliny mít bude a sliny se sbíhají. Komplexní a poměrně elegantní projev. Suché, středně plné až plnější, bezvadná páteř výrazné kyseliny a zároveň expresivní zakulaceně krémová ovocnost, dobrá délka, mineralita, expresivní aromatické bílé evokující některá bílá Bordeaux. Jako hodně dobré! Druhý den z napůl odpité lahve působilo trochu unaveněji, než bych pro podobnou třídu vína čekal, ale ten první bavilo dost. Jen je to na můj vkus příliš drahé, v Itálii jsem za flašku zaplatil tuším 35€ a u nás to bude tisícovková záležitost. A když si tak vzpomenu na vína typu Le G de Château Guiraud za dvě stě pade (a jako bonus z bio produkce)… prostě tu přidanou hodnotu úplně nevidím.

Mimochodem v ročníku 2013 přišla Ornellaia poprvé s Ornellaia Bianco, tedy bílým vínem plně nesoucím jejich jméno a také se zhruba stejnou cenou jako červené (takže HODNĚ drahé, bavíme se o zóně 4 až 5 tisíc za láhev). Ze 70 % Sauvignon Blanc a 30 % Viognier, více dřeva, delší zrání a tak. Jen 4000 lahví. Prý je to skvělé, ale nechutnal jsem. Každopádně to vypadá, že snahy dostat Toskánsko na mapu i coby producenta seriózního bílého tu jsou. Ale stejně… Vernaccia di San Gimignano nebo tamní přímořské Vermentino bývají za slušné prachy a fungují dobře, já bych nic nového nevymýšlel :-)

Komentáře používají Disqus