čtvrtek 10. září 2015

Ochutnávka koňaků Delamain

Delamain-Très-VénérablesUž je to celých pět let, co jsem tu měl zápisek Chladný večer u krbu se sklenkou koňaku. Jak ten čas letí jsem si uvědomil v úterý na degustaci koňaků Delamain (web) v baru L'Fleur s Olivierem Jadeau, jejich exportním ředitelem. Zavzpomínali jsme na společný oběd „nedávno“ a já si vybavil, že byl tenkrát dost nervózní, protože to bylo těsně před tím, než se mu měl doma v Jarnacu narodit syn. Syny má dva, ten druhý to být nemohl a prvnímu už je pět… fakt to děsně letí. No nic. Zpět k Delamain. Tahle firma na našem trhu asi dva roky oficiálního dovozce neměla, původní Kupmeto přestal destiláty dělat, dnes se značka vrací v portofoliu Domaine R&W. Dává to smysl, Delamain je sice rodinný podnik už hezkých pár generací (od roku 1759, kdy se mladý irský protestant James Delamain vrátil do své rodné vlasti, odkud jeho rodina musela emigrovat v roce 1625, ale oficiální start uvádějí až 1824), ale třetinový podíl v něm má šampaňský dům Bollinger a ten Domaine R&W doporučil (po dobrých zkušenostech, které s nimi jako jejich novým zástupcem na našem trhu má).

Nebudu se tu zabývat detailní historii domu, to si ostatně zájemci snadno dohledají, a spíše se mrkneme na to, co dělá jejich koňaky výjimečnými. Delamain nevlastní žádné vinice, je to spíše takový négociant-éleveur, kdybychom použili burgundské pojmy. Nakupují destilát, zhruba půl napůl úplně mladý syrový a několik let vyzrálý, od menších místních producentů a vždy jen z oblasti Grande Champagne a některých tamních špičkových terroir. Nepracují na základě dlouhodobých smluv, ale vybírají jen a pouze po ochutnání konkrétních pálenek. Což má jisté nevýhody, bez zásob pro případ výpadku kvalitní suroviny se neobejdou, i mnoho výhod. I bez smluv mají ale stále partnery, kteří prostě vědí jak pálenku připravit tak, aby stylu Delamain vyhovovala a byla větší pravděpodobnost, že si ji vezmou. S někým spolupracují třeba už sto let, ale přesto bez dohody, prostě nejdříve ochutnají a když výsledek sedí, tak si potřesou rukou a zaplatí :-)

delamain_sklenkaDalším rozdílem je zrání. Dělají jen staré koňaky, základem je XO. Tahle kategorie nyní vyžaduje minimálně šest let zrání v sudech (již brzy vstoupí v platnost nová pravidla, která toto číslo posunují na deset), v případě Delamain je ovšem nejmladší prodávaný typ, Pale & Dry, směsí koňaků pětadvacetiletých. Navíc nikdy nepoužívají nové sudy, nakupují více či méně použité od jiných producentů. A rozdíly pokračují dál. Na obvyklých finálních 40 % alkoholu vyzrálou pálenku neředí destilovanou vodou, jak je běžnější, ale pro jednotlivé typy udržují jakousi „soleru“ se směsí starého koňaku a vody (na zhruba 15 % alkoholu), kterou po dobu 18-24 měsíců postupně finální koňak upravují na požadovanou sílu a vše nechávají spojit ve velkém dřevěném sudu. Karamel nepoužívají vůbec nebo naprosto minimálně pro jemnou úpravu odstínu, obecně jsou jejich pálenky relativně světlé. Když nepočítám koňak Vesper (a speciální výběry z jednoho sudu), tak jejich styl je docela snadno rozpoznatelný. I ve velmi starých koňacích nedominuje dřevo a klasické „rancio“ v jeho různých fázích je dost jemné, udržují si delikátní „vinné“ projevy a ovocnost. Jinak řečeno mne to baví znatelně více, než typické hodně staré pálenky :-)

Pale & Dry X.O. je vlajkovou lodí producenta a tvoří tak 9/10 všech jejich prodejů. A taky jde o koňak, který mám skoro vždy doma. Má světle jantarovou barvu a poměrně hodně květinovou vůni, ovocnost do zralého jablka, elegantní. V chuti intenzivní, teplé, bohaté, dlouhé, elegantní, ovocné, uhlazené, krásné.

Vesper z jejich stylu trochu vybočuje. Stáří je o něco větší, zhruba 35 let, ale už na začátku volí pro tento „klasičtější“ styl i odpovídající pálenku a také o něco novější, byť stále použité, sudy. Barva je znatelně tmavší a vůně hutnější, více rancio a „dřevěně oxidativní“, oříšková, sladší, hořká čokoláda. Silné, kulatější, hutné a „sladší“ v chuti, koncentrované, dřevěnější, vanilkovější, důrazné.

Extra de Grande Champagne je novinkou od roku 2007 a dílo nového sklepmistra. Stáří použitých pálenek zhruba 40 let. Nijak tmavá jantarová barva, ale o něco tmavší než Pale & Dry. Efektní, důraznější, pečeně ovocná a květinová vůně, pomerančová kůra, elegantní, krásná. Silné, důrazné, efektní a zároveň elegantní a vyvážené, uhlazené, dlouhé. Výjimečně dobré.

Très Vénérable pracuje s koňaky o stáří 55 let a blížíme se tak k limitu zrání ve dřevě tak, aby se zachovalo potřebné množství alkoholu. Světlejší jantarová barva. Pikantnější, stále ovocná vůně, hruška, jablko, zajímavé, efektní, má to finesu. Silné, elegantní, uhlazené v chuti, dlouhé, krásné, stále s výjimečnou čerstvostí a ovocností. Nádhera.

Delamain-Olivier-Jadeau

Ač bych rád doma upíjel Extra de Grande Champagne nebo Très Vénérables, jsou to s cenou nemálo přes sedm tisíc lahve, která si spíše nechám ujít. Vesper mi stylově moc nesedí a z Pale & Dry jsem nadšen, navíc stojí „jen“ zhruba dvojku, což se ještě dá :-) Rozhodně vzhledem k tomu, jak dlouho mi doma vydrží. Když to srovnám s lahví šampaňského, kterou vyzunkneme za pár (desítek) minut, je to vlastně levné :-D

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails