středa 30. září 2015

Vinotéky, otevírací doby a další strasti dovolené

oteviraci-dobaHned za hranicemi ČR a v tom prý civilizovaném světě je tráva zelenější, kafe v Itálii na benzínce lepší než to z kaváren u nás (pěkný kec a neplatí to ani o italských kavárnách), vodu tu dostáváte na stůl automaticky (výjimečně) a vína jsou tu levná a výborná (jsou tu vína levná i výborná, obvykle ale ne tyto dva parametry zároveň). Abyste mi nezáviděli výlet za teplem, tak dneska dvě věci, co mne tu štvou. Už opakovaně jsem se vytočil u otevírací doby. Naprosto kašlou na časy a data, kdy má být otevřeno. Jasně, je po sezóně, ale něco napsaného mají a bylo by fajn dodržovat. Fakt ne. Jako bonus tyhle otřesné tabulky s časy viz titulní foto, které ale ke všemu nevidíte, protože když je zavřeno tak je přes ně roleta. Takže musíte na obchod/restauraci narazit v otevřené fázi a nastudovat si. Což, pokud otevírají v půl osmé a zhruba do té doby ani neberou telefon, není ideální. Jedna místní top zmrzlinárna má od půl páté odpoledne do půlnoci, ale nově, jak jsme zjistili, to platí od čtvrtka do neděle :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 28. září 2015

Na sudovce v Toskánsku

ruzovkaTak jsem taky jednou vyrazil do teplých krajů. Hezky mimo sezónu, já ta vedra a davy nemusím, na toskánském pobřeží je teplo a dá se koupat i teď. Žádné velké reportáže zatím nechystám, pro dnešek jen něco málo fotek, které jsem házel na Instagram. Vše z mobilu, nějak jsem zapomněl čtečku paměťových karet a mám se zrcadlovkou smůlu. Jen pro zajímavost sudovku tu mají všude, krom vinoték a na trhu třeba i pekárně. Hezky v nerezových tancích stáčeno samospádem. Místní berou do PET barelů po třech nebo pěti litrech a tanky se očividně točí docela rychle. Ozkoušel jsem bílé Vermentino (zoxidovaný hnus), růžovou směsku se Sangiovese jako základem (dost slušné) a „barricato“ červené směs Sangiovese a internacionálních odrůd (trochu falešné jednoduché ale čisté pití), zůstávám tedy raději u produkce lahvované. Dnes hurá nakoupit ryby a maso a večer asi zase gril a kupa pití. Taky běhám po pobřeží, v písku to docela jde naboso. Každopádně pokud by se náhodou neobjevil pravidelný každodenní příspěvek, tak víte proč :-)

Zobraz celý článek...

pátek 25. září 2015

Sangría, krvavé osvěžení do parných letních dní

pomerancNe, nezbláznil jsem se. Dobře vím, že ve středu byl první podzimní den, takže nás čeká v lepším případě „babí léto“ nebo slunečný podzim. Ale dneska vyrážím do teplých krajin (je na to ideální doba, v  sezóně bych to asi nedal, nejsem velkým fanouškem tropických teplot), relaxovat a popít trochu tamních vín. A následující článek se mi tak trochu hodil do nálady. Navíc se manželka v úterý vrátila po pár dnech na jihu Francie a v Barceloně, takže se hodí tuplem. Dobrovolně přiznávám, že jsem text původně nepsal pro tenhle blog, ale na zakázku pro jeden web, kam spáchal pár dalších článků. Nakonec tam nevyšel a celkově už nějak nespolupracujeme, nejsem úplně kompatibilní s typem textů, co pro své čtenáře potřebují, a ten styl byl prostě mimo moji komfortní zónu (= se mi to blbě píše a nejsem s výsledkem úplně spokojený, holt žádnej profi novinář) :-) Tak článek využiju alespoň takhle, aby nezůstal jen na disku. A teď už směr letiště…

Zobraz celý článek...

čtvrtek 24. září 2015

Velký lok a malý srk, alkohol a zdraví, nový oxfordský průvodce

stary_rieslingSprávná doba k otevření, ideální teplota, tvar sklenky, nechat víno nadechnout třebas dokonce dekantací… takových komplikací, když se chcete trochu napít! ;-) A teď po vás ještě budou chtít, abyste pro co nejlepší výsledek přizpůsobovali velikost doušku konkrétním odrůdám! Alespoň to vyplývá z titulku „Chardonnay je lepší vychutnávat po malých doušcích, ryzlinky velkým lokem“ článku na Novinkách. Protože, to je přeci jasné, u ryzlinku „velké doušky podpoří kerosen“ :-) Výrazně detailněji a smysluplněji se o celém experimentu můžete dozvědět na stránkách deníku The Telegraph. Jako musím se přiznat, že dneska večer budu asi víno srkat i pít po velkých doušcích a hluboce se zamýšlet nad výsledky. Vy také?

Zobraz celý článek...

středa 23. září 2015

Lehounká Frankovka a „extrémní“ Chardonnay

frankovka-2010-vykoukalV pondělí jsme se po dlouhé době zase sešli s pár lidmi u nás doma trochu popít dobrého vína, na degustaci formou „co kdo zajímavého přinese + se složíme na jednu či dvě špičková vína“. Vypilo se toho dost a něco jsem ještě přechutnával (rozuměj dopíjel) včera a budu ještě dnes, alespoň si hezky ověřím, jak se vína chovají v čase. Pro dnešek bych si dovolil vypíchnout zatím dva vzorky. Frankovka 2010, moravské zemské víno ze Staré hory v Hostěrádkách-Rešově, od Zdeňka Vykoukala (web, report z jedné degustace). Desítka byl ročník… inu… komplikovaný, u červených dvojnásob. Jaké příjemné přikvapení v lahvi! Tmavší, nafialovělá barva, nic hutného ale. Ovocná, zralá, pikantnější peckovinová a trochu kořenitá vůně, zralé čerstvé fíky, aromaticky vlastně poměrně bohaté a velmi příjemné. Suché, lehčí, šťavnatě ovocné, naprosto dokonale pitelné. Za tohle by mu v New Yorku nebo Londýně, kde teď naturální bary ve velkém sjíždí lehčí Trousseau z Jury a podobná vína, urvali ruce :-) Druhý den už šlo trochu dolů, takže na nějaká další velké zrání to není, ale bavilo velmi.

Zobraz celý článek...

úterý 22. září 2015

Několik tipů z degustace RWC

aureole_degu_sklenkaMinulý týden pořádal Royal Wine Club (aka dovozce ALIFEA) velkou volnou průřezovou degustaci sortimentem. Trochu riskantně v prostorách restaurace Aureole a především její venkovní terasy. Při nepřízni počasí nebo jen o něco silnějším větru by to býval byl asi dost masakr :-) Risk jim naštěstí vyšel, takže to byla degustace s parádním výhledem (detaily šlo zkoumat dalekohledem), obzvlášť povedeným se sklenkou skvělého vína v ruce. K dispozici bylo přes devadesát různých vín, podrobněji nebo jen pro hrubý dojem jsem projel zhruba půlku. Dovolím si pár rychlých tipů, co mne zaujalo asi nejvíce z jednotlivých kategorií vína a zastoupených regionů.

Zobraz celý článek...

pondělí 21. září 2015

Fajn chlastací frankovka a výtečný vlašák

cacik_frankovka_2013O víkendu jsem otevřel Frankovku 2013 od Tomáše Čačíka (web) z Kobylí a zase jednou si připomněl, proč mne tahle odrůda od něj tak baví a v minulostí jí vypil tolik lahví. Šlo o „nižší model“ z ročníku 2013, ještě měl jeden kousek výrazněji školený ve dřevě a z o něco vyzrálejší hroznů. Barva spíše trochu světlejší, ve vůně peckoviny, švestky hlavně, trochu zemitost, mírně kořenité, dotyk kmínu, docela se mění ve sklence. Spíše jemnější projev. Suché, lehčí v chuti, bezva kyseliny a šťavnaté, peckovinové, trochu kořenité, přímočaré sympatické, čisté a dokonale „chlastací“, poctivé. To bych zvládl po litrech. Lehčí červená, ale přitom ne nějak primitivní a nudná, ty já rád. Mimochodem vinař letos konečně oficiálně najel do přechodného období na bio, skoro jsem už přestal doufat, ale je to vzhledem k produkci naprosto logický krok a držím palce!

Zobraz celý článek...

pátek 18. září 2015

Parádní mohutná býčí krev

andrea-merengoPřed nedávnem jsem se tu rozplýval nad býčí krví Hangács od egerského vinařství St. Andrea, pak tu psal o jejich pinotech, v mezičase ochutnal i základnější bikavér Áldás (frankovkově peckovinný, poměrně šťavnatý, kořenitý, s „tamášovskou tufovinou“) a nakonec se pustil i do jejich vrcholného červeného, Merengő Egri Bikavér Superior 2009. Dle dovozce původ vinice Paptag a Hangács-Messzelátó tető, odrůdové složení Cabernet Franc 32 %, Merlot 27 %, Frankovka (Kékfrankos) 25 %, Cabernet Sauvignon 9 % a Syrah 5 %, spontánní fermentace v otevřených kádích a šestnáct měsíců zrání v dřevěných sudech, skoro patnáct alkoholu. Těžší burgundská láhev, kovová záklopka, celokorek, vyzývavě rudá viněta. Čekám masivní vinnou obludu :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 17. září 2015

Letem vinným světem

condrieu_viniceLetem vinným světem aneb co mne zaujalo ze zpráv v poslední době. Vypadá to, že letošní ročník bude v některých vinných oblastech Francie velmi povedený, určitě to platí i o severu Rhôny. Ve slavné Maison Etienne Guigal se dokonce rozhodli, že teprve potřetí připraví své špičkové Condrieu (tj. bílé z odrůdy Viognier) pojmenované Luminescence. V den sklizně je pak poněkud překvapilo, že někdo už třetinu hroznů sklidil za ně. Odhadovaná ztráta je okolo čtyřiceti tisíc euro, plus mínus. Víno se nakonec rozhodli připravit i přes tuto nepřízeň osudu, jen ho holt bude ještě o něco méně.

Zobraz celý článek...

středa 16. září 2015

Burgundský Sauvignon a šardonky ze Chablis

sauvignon-saint-bris-GueguenMinulý týden pořádal Jiří Hron v sýrárně na Jiřáku další ze svých degustací spíše menších rodinných vinařství z Francie, tentokrát byla tématem vinařská oblast Chablis a tedy archetypální suchá Chardonnay. Docela jsem si to tentokrát užil a narazil na pár vín, která bych s chutí znovu popíjel doma. Vůbec Chablis mne docela baví, hlavně když je na stole nějaká ryba nebo tak. Ale začneme na Burgundsko trochu netradičně, klasickým Sauvignonem. Domaine Céline & Frédéric Gueguen (web) je docela nový podnik, fungují od ročníku 2013, ale majitelé mají s Chablis a okolními apelacemi více než dostatečné zkušenosti. Oba jsou narozeni v oblasti, vystudovaný vinohradník a vinař Frédéric pracoval patnáct let na různých pozicích pro Domaine Jean Durup (což je jeho strejda) a Domaine Jean-Marc Brocard. Céline měla třináct let na starosti marketing, péči o turisty a tak podobně v Domaine Jean-Marc Brocard, podniku jejího otce. Ve vlastní doméně nyní spravují 35 různých poloh na 22 hektarech vinic v Chablis a okolí.

Zobraz celý článek...

úterý 15. září 2015

Jak jsem vypil tufový korek

Pok-Tamas-Négykezes-2010Korková vada, jedna z nejotravnějších záležitostí ve světě vína, nerozlišující (když pomineme kvalitu a úroveň kontroly použitých korků, samozřejmě) mezi základním supermarketovým vínem a lahví za tisíce. Mám tu k ní zajímavý dotazník, kdo ještě nevyplnil šup do toho! Čímž se dostáváme k lahvi výtečného egerského vinařství Pók Tamás (psal jsem nedávno o fantastické frankovce), Négykezes 2010. V překladu čtyři ruce (rukodělné autentické víno, pár rukou jeho a druhý manželky), směs Kékfrankos (Frankovka), Cabernet Franc, Cabernet Sauvignon z  viničních tratí Pajdos, Nagygalagonyás, Nagy-Eged a Rádé. Fermentace v otevřených kádích, zrání 18 měsíců v dubových sudech, lahvování bez filtrace. Ročně toho dělá 3-4 tisíce lahví (= skoro polovina jeho celkové produkce) a v Maďarsku se cena pohybuje v přepočtu někde okolo sto padesáti korun, bývá to víno s naprosto parádním poměrem ceny a kvality. Jen je u něj drobný problém…

Zobraz celý článek...

pondělí 14. září 2015

Dvě víkendová pražská „vinobraní“

valka_roseV sobotu jsem s rodinou vyrazil na „vinobraní“ na náměstí Jiřího z Poděbrad a musím říct, že byl dost spokojený! Samozřejmě všechny tyhle akce jsou taková trochu pouť, ale zde jsem si to užil. Možná i díky návštěvě v sobotu dopoledne, kdy to asi nebyla taková davovka jako v pátek a sobotu v podvečer. Úplně jsem neřešil stánky s různým jídlem a vzhledem k času účasti nevyužil možnost poslechnout si Hradišťan nebo Dana Bártu, i všudypřítomnému burčáku jsem věnoval pozornost spíše omezenou (ale ocenil, že většina vinařů měla jasně uvedeno co a odkud přesně to je, ochutnal jsem jednoho vavřince a směsku muškátu s neuburským a pro letošek jsem spokojen), šlo mi o víno. A tam byl výběr široký, několik desítek vinařství různých typů, od vyloženě menších producentů po (v menší míře) velké firmy, od hodně zajímavých jmen po podniky, které lze za mne poměrně s klidem ignorovat.

Zobraz celý článek...

pátek 11. září 2015

Dvě lehčí červená a připomínka Romorantinu

Domaine-Prieur-BrunetBourgogne-Pinot-Noir-Cuvée-Saint-Jean-de-Naross-2012Asi už jste si všimli, že poměrně dost často sahám po lehčích červených vínech. Užiju si i různé mohutné, silné „obludky“, pokud jsou zároveň harmonické a neutahané, ale obecně preferuji spíše lehčí kousky. Naštěstí je jich k dispozici hodně a navíc zdaleka ne jen základních jednoduchých kousků, ale i vín, která lze považovat za velká. Rovnítko mezi silou, koncentrací a tak dále a kvalitou prostě neexistuje, i když to v hodnoceních někdy tak vypadá (u červených hlavně). Ale dnes to bude spíše ty základky. Nedávno jsem k jídlu vytáhl z chladničky Domaine Prieur-Brunet, velmi solidního producenta ze Santenay, a jejich Bourgogne Pinot Noir „Cuvée Saint-Jean de Naross“ povedeného ročníku 2012. Původ hroznů z pětiny v Santenay ale většina Meursault, většinou nerez a minimum dřeva. Světlá jiskřivá rubínová barva. Čistá, svěží, peckovinově ovocná vůně, třešeň, trochu pecková mandlovina, pikantnější. Suché, lehčí, dost výrazné kyseliny, svíravost, tvrdší, přímočarý jednoduchý peckovinově ovocný pinot. Jako proč ne, ale za 360 Kč (nové ročníky) si raději koupím třeba dva Sillery od Ráspiho a ještě mi zbude na jídlo k tomu :o)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 10. září 2015

Ochutnávka koňaků Delamain

Delamain-Très-VénérablesUž je to celých pět let, co jsem tu měl zápisek Chladný večer u krbu se sklenkou koňaku. Jak ten čas letí jsem si uvědomil v úterý na degustaci koňaků Delamain (web) v baru L'Fleur s Olivierem Jadeau, jejich exportním ředitelem. Zavzpomínali jsme na společný oběd „nedávno“ a já si vybavil, že byl tenkrát dost nervózní, protože to bylo těsně před tím, než se mu měl doma v Jarnacu narodit syn. Syny má dva, ten druhý to být nemohl a prvnímu už je pět… fakt to děsně letí. No nic. Zpět k Delamain. Tahle firma na našem trhu asi dva roky oficiálního dovozce neměla, původní Kupmeto přestal destiláty dělat, dnes se značka vrací v portofoliu Domaine R&W. Dává to smysl, Delamain je sice rodinný podnik už hezkých pár generací (od roku 1759, kdy se mladý irský protestant James Delamain vrátil do své rodné vlasti, odkud jeho rodina musela emigrovat v roce 1625, ale oficiální start uvádějí až 1824), ale třetinový podíl v něm má šampaňský dům Bollinger a ten Domaine R&W doporučil (po dobrých zkušenostech, které s nimi jako jejich novým zástupcem na našem trhu má).

Zobraz celý článek...

středa 9. září 2015

Kupa nových MW a vinné vzdělávání

richard_hemmingNedávno jsem tu psal o ryzlinkové degustaci s Masters of Wine a jak je pobavil „rocková hvězda“ přístup k jejich účasti. Není tedy bez zajímavosti, že titulem se už pár dní může pyšnit devatenáct dalších odborníků, z nichž hned několik jsou už docela dobře známá jména. Jak se stává už docela pravidlem, tak více nováčků je žen (11:8, v tomto případě), sympatický trend v jinak spíše muži zaplaveném byznyse. Celkový počet MW stoupl na číslo 340 ve 24 různých zemích. Zájem o tento vrcholný titul vinného vzdělání je očividně velký, ke studiu před pár dny přijali 74 nováčků a v různých fázích studia se momentálně nachází 320 studentů ze 37 zemí. Kdy titul získá první osobnost z České Republiky? :-) Richard Hemming MW psal o svém studiu fajn deníček (některé části jsou volně, zbytek pro předplatitele) a je to právě on na přiložené fotce, kde předvádí poznávací znamení „gangu“ MW a krásně ukazuje, že představa MW jako upjatého brita v dobře střiženém obleku je už drobátko zastaralá (byť od nich obvykle nelze čekat přístup á la Gary Vaynerchuk). Mimochodem na téma role vinného kritika a formálního vzdělání v dnešní smartphone době, kde je na Vivino kritikem každým, sepsala zajímavý text Jancis Robinson do life & arts sekce Financial Times.

Zobraz celý článek...

úterý 8. září 2015

Nadprůměrná Rhôna a krásný Savagnin z Jury

Côtes-du-Rhône-Les-Champauvins-2012-Domaine-Grand-Veneur-Alain-JaumeUž několikrát jsem v pravidelné každoroční slevové akci u Kupmeto zakoupil Côtes du Rhône „Les Champauvins“ z Domaine Grand Veneur aka Alain Jaume & Fils (dovozce o nich píše tohle), naposledy to byl ročník 2012. Bio hrozny, velmi solidní víno (rozhodně na to, že ho chrlí přes sto tisíc lahví), hezky to vypadá a obvykle nadchne běžné konzumenty a osloví i vínomilce. Tahle konkrétní vinice je přes polňačku (oblíbené to téma, někde ta hranice ale vést musí…) od apelace Châteauneuf du Pape a terroir je dost podobný, včetně oblázků a jejich vlivu na dozrávání pod keři. Odrůdově 70 % Grenache, 20 % Syrah a 10% Mourvèdre, Grenache vždycky v betonu/nerezu a další dvě odrůdy ve starších použitých sudech tak rok. K pití obvykle relativně záhy po lahvování, ale pět i více let vydrží a dobré ročníky se umí dobře vyvíjet i déle. Burgundská láhev, kovová záklopka, celokorek. Poměrně temná barva, fialový tón, téměř neprůhledná. Výrazná, mladistvá vůně, sladší až lehce džemové ovoce, třešně, dotyk kůže, garrigue, lékořice. Suché, plné, mladistvé, sladce ovocné ale šťavnaté, poměrně výrazné tříslo, dobrá délka, efektní, intenzivní. Přes vyšší alkohol (14.5 %) není utahané a pije se dobře. Potenciál zrát ještě v klidu tři až pět let. Akorát dovozce už má další ročník a ten jsem zatím nechutnal, mám s tipy zpoždění, protože si ty lahve holt nechávám alespoň trochu uzrát než otevřu :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 7. září 2015

Ryba a pinot & Skadar od Ráspiho

Hager-Matthias-Pinot-Noir-2008Když ryba tak bílé víno, jedna ze zásadních pouček snoubení jídlem s vínem. Občas se ještě tip na víno šumivé objeví. Nekombinovat ryby, hlavně takové jako oblíbený losos nebo tuňák (ale i třeba mečoun a další), i s červenými víny znamená ochudit se o kupu bezva výsledků. Obzvláště milovníci pinotů tohle už myslím ví (a frankovkáři budou v nebi při párování se sašimi), právě klasické burgundy mohou být s jen lehce „aburi“ (zprudka opečeno nebo ogrilováno, ale v zásadě syrové uvnitř) červeným rybím masem parádní. Losos na talíři mne vedl vytáhnout korek z lahve od biodynamika z Kaptalu Matthiase Hagera (web, dováží Veltlín, ale tohle byl nákup „z archivu“ u vinaře), již trochu uleželejší Pinot Noir 2008 z jeho vyšší hnědé řady. Velmi světlounká barva. Jemnější, sladší červeně peckovinově ovocné vůně, jahody, dotyk sladké kořenitosti, trochu herbální pryskyřičná „někde na zahradě máte schovanou kytku konopí a sklizeň se blíží“ linka, dost sympatické a na věk překvapivě mladistvé a elegantní. V chuti středně plné, suché ale s decetním dotykem cukru a poměrně zakulacené, s fajn kyselinou ale celkově spíše hebčí, měkčí. Vyvážené, uhlazené, až takové líbivě snadno přístupné. Inu proč ne. Ale dobrovolně přiznávám, že jsem otevřel i další láhev, burgundskou základku od Domaine Bertagna, a to mne vlastně baví stylově o chlup víc (což nic neříká, co z těch dvou je „lepší víno“).

Zobraz celý článek...

pátek 4. září 2015

Radikální prosecco z magnumky

bellenda-radicaleCo lepšího otevřít po vynuceném vinném půstu, pravda dost krátkém, než magmum láhev :-) A tak jsem konečně vyndal korek z Radicale od vinařství Bellenda. Na lahvi zaujme, že viněta je nalepena opačně. Důvodem je, že víno by mělo stát ve stojánku (rouře z tvrdého papíru), s kaly usazenými v hrdle. Tohle „prosecco“ (na téma kalných už jsem tu pár článků měl) totiž vzniká trošku netradičním způsobem. O něco více než polovina kvasí v dřevěných tancích a zbytek v nerezu, navíc v kontaktu se slupkami. Pak to smíchají, nechají sedimentovat a bez filtrace nalahvují čistě do magnum lahví pro druhotnou fermentaci, kde ve sklepě nechají zhruba dva roky a pak jde do prodeje. Za celou dobu žádné síření, celková je tam jen pár miligramů a původem z fermentace. Doporučují skladovat hrdlem dolů a nachladit pár hodit před konzumací a kaly si odstřelit, ale varianta víno otočit pár dní předem a nechat kaly usadit na dně je taky možná (jak se pijí kalné bubliny viz zde). Alkohol to má lehce pod 11 %, zbytkový cukr logicky prakticky žádný. Pil jsem to víno dvakrát s odstupem deseti měsíců, vždy šlo o šarži ze sklizně 9/2012 umístěnou do lahví 17/10/2012.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 3. září 2015

Jak (ne)chutná El Maestro Fino

El-Maestro-Sierra-FinoV minulosti jsem se zde, ale i na stránkách Hospodářských novin či řízených edukačních degustacích, rozplýval nad klasickým suchým fino sherry. Pár lidí jsem pro tento nápoj i dokázal nadchnout, ale v nemálo případech se u „běžných konzumentů“ setkal s naprosto odmítavou reakcí. Jeden kamarád si ode mne vzal nějaké to fino a manzanillu na zkoušku, otevřel s přáteli, nikomu nechutnalo a víno popsal jako „ušlechtilé zvratky“ (viz zápisek Mikrokosmos vinných nadšenců). Rozhodl jsem se tedy pro malý experiment. Vzal jsem do práce láhev od El Maestro Sierra (web), jejich klasické poctivé Fino. A víno nalil kolegům, každému zvlášť. A poprosil je, ať se s ostatními o dojmech nebaví a dají mi vědět, jak/zda jim to voní a (ne)chutná, co si o tom myslí a jestli je to něco, co by klidně pili, kdyby bylo k dispozici společně s dalšími víny, nebo rozhodně preferovali něco jiného. Nikdo z nich se nepovažuje za odborníka, víno prostě konzumují a nedělají s tím takové cavyky jako já, a že se docela rozepsali a pustili vyloženě do degustačních poznámek mne příjemně překvapilo :-) Výsledek?

Zobraz celý článek...

středa 2. září 2015

Velký nadupaný ryzlink z Rangenu

Domaine-Zind-Humbrecht-Riesling-Grand-Cru-Rangen-de-Thann-Clos-Saint-Urbain-2008Znám vínomilce, kteří si třeba celý týden víno nedají a pak otevřou jednu špičkovou láhev. Tohle já neumím, v podstatě denně otevírám slušná vína (snad se režim moc nezmění, dneska jsem byl na odběru ohledně ledvin a jater, preventivně; a samozřejmě uznávám, že mnohá z mých vín na normální pití by byla pro běžného konzumenta lahví pro speciální příležitost) a když je chuť, tak sáhnu po něčem velkém. Už jsem se naučil, že je ty top lahve lepší nenechávat na speciální příležitosti, ale spíše díky nim udělat z obyčejného večera neobyčejný. A přesně tohle mne vedlo k odšpuntování vína od Domaine Zind Humbrecht, něco málo jsem tu o nich samozřejmě už psal, legendárního biodynamického alsaského producenta řazeného mezi absolutní tamní špičku. Do sklenek se pak dostal Riesling Grand Cru Rangen de Thann „Clos Saint Urbain“ 2008, víno z jejich asi nejlepší polohy, o které jsem se rozepisoval před pár lety (a s chutí si článek znovu přečetl a zavzpomínal, jak jsme se vinici snažili fotit). Dnes jen doplním něco detailů a poznámky ke konkrétní lahvi.

Ty se týkají polohy Clos Saint Urban, která se rozkládá na pěti a půl hektarech okolo místní kapličky, cestou rozdělena na dvě části s d říčkou Thann na jejím úpatí. I toto samotné clos je dost velké a tak, stejně jako to platí o dalších alsaských vinicích, se vína z různých částí mohou výrazně lišit. Výše položená část je o chlup chladnější a dozrává později, i díky podloží, odvodnění a pH mají hrozny také více kyselin. Spodní část dává vína bohatší, hutnější, nabušenější. Je to nejen díky teplotě, vyšší proporci jílu ale také snad i díky ohřevu odrazem slunce od říčky. Alespoň tak praví vinařství Zind-Humbrecht, které obvykle různá mikroklimata do výsledného vína kombinuje. Pokud vás zajímá více, tak mají na webu jeden velmi obsáhlý profil celého místa.

rangen-clos-saint-urbain

Víno? Klasická pistolová láhev, kvalitní korek, zalito voskem, starosvětská viněta. Poměrně pozdní sběr hroznů, pomalá spontánní fermentace, dlouhé ležení na kalech, malolaktika, zrání rok a půl ve velmi starých sudech. Obsah lahve je barvy zlaté a vůně sladce intenzivní, medové, něco kořenitosti, přezrálé malvice, dotyk citrusů. minerální kouřovost. V chuti plné, hutné, s dotykem zbytkového cukru ale velmi dobrou kyselinou, koncentrované, dlouhé, květově medové, efektní. Na rozdíl od ročníku 2009 nepřipomínalo tramín :-) Bylo tam všeho hodně, jen… já nevím. Možná je to obecně problém co mám s celým vinařstvím, ne úplně vždy tam vidím to, proč by mělo jít o výjimečné pití. Bylo to velmi dobré, samozřejmě. Krásně drželo v lahvi několik dní, později s trochu výraznější ovocností než na začátku, ale… výjimečnost jsem v tom prostě neviděl, vlastně to celé bylo poměrně přímé. Může to být moje vina, tahle vína jsou prý nejlepší po mnohem delší době než pouhých sedm let. Jenže to je taková klasická výmluva, „otevřeno moc brzy“, se svou současnou znalostí vína a zkušeností s ryzlinky tam upřímně nevidím ani ten potenciál dobrat se nějaké zásadně větší elegance a komplexity (a možná budu za dalších pět let bušit hlavou do zdi, jaký jsem byl hlupák). Je to efektní, koncentrovaný, čistě udělaný nadupaný ryzlink, ale pro mne mu chybí nějaká drobnosti navíc. A možná také trocha lehkosti, snad i ještě vyšší kyselina, prostě něco co by rozčeřilo jistou únavu, která na mne z něj padala. Lituji těch dvanácti stovek? Spíše ne, za každou zkušenost se něco platí. A teď už jsem si každopádně úplně jistý, že velká vína od Zind-Humbrecht kupovat leda po ochutnání předem :-)

Zobraz celý článek...

úterý 1. září 2015

Pozor na korky a berušková vína

korek_agrafa_1Zpracovávám poznámky z jedné bezva ochutnávky bubliny, ale v mezičase alespoň pár novinek, na úvod právě jednu bublinovou. Je třeba neustále připomínat, jak snadné je ublížit si korkem letícím z lahve klidně rychlostí čtyřicet kilometrů. Tím fakt do oka dostat nechcete a vždy je nutné korek a agrafu při otevírání lahve pořádně přidržovat. Korek, který neuhlídala letuška na letu easyJetu z Gatwicku do Dalamanu v Turecku, donutil letadlo k mezipřistáním v Miláně. Praštil do stropního panelu tak silně, že aktivoval bezpečnostní systém a spustil dýchací masky se vzduchem. Nic horšího se nestalo, ale dle pravidel bylo třeba masky umístit zpět a systém restartovat, takže nakonec „jen“ pár hodin zdržení a něco paliva. Zůstává jedna zásadní otázka… kdo si na letu s easyJetem objednává flašku šampaňského?!? :-)

Zobraz celý článek...