středa 26. srpna 2015

Oranžová v Decanteru, ukradený megakorek, australský export

oranzoveOranžová vína, s jejich hlubokými odstíny, intenzivními vůněmi a komplexními chutěmi, jsou to nejosobitější, nejvíce vzrušující a přátelské jídlu, co můžete dnes v regálech vinoték potkat. Alespoň tak praví konvertité. Argumenty protistrany jsou silné: oranžová jsou císařovy nové šaty, vína která milují jen trendy sommeliéři a hipsteři, kteří jim odpouštějí zoxidovaný, vadný projev. Jsou to nepoživatelné kuriozity, které žádný rozumně uvažující milovník vína nikdy nemůže zvolit k pití pro potěšení.“ Tak pravil Decanter u článku s 24 tipy na nejlepší oranžová vína, jejichž degustaci provedl poprvé teprve nedávno. Holt je to starosvětský magazín a nové trendy se v něm prosazují pomalu ;-) Pro domácího konzumenta je fajn, že v seznamu je pár vín, která zde lze už roky zakoupit. A zároveň obsahuje vína z USA, Jižní Afriky či Austrálie, která se sem prakticky nedostanou a tedy zajímavé tipy při dovolené / nákupu v cizině. A ukazuje, jak se trend rozšířil. V ČR jsou k dostání, krom domácích oranžád, především vína z Itálie a Slovinska (kde jich ostatně najdete nejvíce), případně ze Slovenska, Rakouska či Gruzie. Ani těch Španělských či Švýcarských tu příliš neobjevíte.

Domácí vinařství se po nějaké době dostalo i do zahraničního tisku. Zprávou o tom, že Bohemia Sekt nabízí sto flašek bublin tomu, kdo pomůže objevit 2.5m vysoký plastový korek, který jim někdo ukradl z prostor před závodem ve Starém Plzenci.

Jak se dokáže za patnáct let proměnit trh s vínem? Následující graf ukazuje vývoj exportu australských vín do Velké Británie, tedy za jejich suverénně největším odběratelem (v současnosti jde o více než 250 milionů litrů ročně z celkových zhruba 700 milionů litrů exportu, druhé USA přijmou zhruba 164 milionů litrů). Množství postupně vystoupalo ze 150 milionů litrů na současný stav (se špičkou 270 milionů v roce 2007, kdy také došlo k zásadnímu zlomu), ale drasticky se proměnil způsob expedice. Zatímco v roce 2000 šlo v naprosté většině o vína v lahvi a jen minimum tvořila doprava velkých objemů v tanku, dnes je stav přesně opačný a čtyři pětiny tvoří tanky (často vlastně obří bag-in-boxy v lodním kontejneru) a vína se lahvují až v cílové destinaci. Což mimo jiné znamená i značný pokles průměrné ceny za litr, zatímco při špičce v roce 2002 vycházela cena na 4.79 australských dolarů a v roce 2007 to bylo 3.82 dolarů, dnes je to už jen 2.60 dolarů. Austrálie dnes vyveze zhruba tolik vína jako před deseti lety, ale utrží za něj o miliardu australských dolarů méně. Pro zákazníka a jeho peněženku, potažmo ekologii, jistě pozitivní trend…

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails