úterý 17. března 2015

ZDAR tasmánskému pinotu!

zdar_sroubTrošku se budu opakovat, ale život pinotofila je těžký, nebo spíše finančně náročný. A nemyslím tím jen „problém“ zvaný Burgundsko. Pinotofil samozřejmě pátrá po skvělých ukázkách své oblíbené odrůdy po celém světě (může si přizvat na pomoc třeba fajn knihu  In Search of Pinot Noir), ať už ve snaze objevit něco blížícího-se burgundskému ideálu, nebo alespoň skvělá vína za rozumnější ceny. Obvykle záhy zjistí, že opravdu dobrý pinot je drahý všude. A ty levnější jsou… no… taky spíš dražší než srovnatelná červená jiných odrůd a přitom jinak dvakrát zajímavá. Je to boj, frankovkáři to mají snazší! Probíral jsem si tahle v hlavě nejvýraznější pinotové zážitky mimo Burgundsko u sklenky Pinot Noir ZDAR 2006 od Josef Chromy Wines (web) z Tasmánie. Do černé řady ZDAR (Žďár) přichází jen ta nejlepší vína z top ročníků. Už jeho běžný pinot je velmi dobře hodnocen (byť na nafouklé australské bodování rozhodně není spoleh, doslova tam soupeří kdo dá víc bodů a čí „značka“ se tak u bodování vína spíše objeví, je to ještě o řád horší než hodnocení Rakouska v magazínu Falstaff), ZDAR by měl být opravdová bomba. Navíc v devíti letech věku už by víno mělo prozradit co v něm je. Vinař sice uvádí skladování jen do roku 2014, ale tím si radost kazit nenecháme. Takže?

Josef_Chromy_ZDAR_Pinot_Noir_2006zdar_ve_sklencein_search_of_pinot_noir

O úplně základním pinotu vinaře a něco málo z jeho příběhu tohoto českého rodáku jsem tu už měl. ZDAR Pinot Noir kvasil v otevřených kádích, školen byl dvanáct měsíců ve francouzských dubových sudech a uložen je v burgundské lahvi se šroubovým uzávěrem a tmavou vinětou s výrazným prvkem naší zásadní heraldické figury, českého dvouocasého lva ve skoku s korunkou na hlavě. Vyvedeno ve zlaté místo klasické stříbrné, ale co už. Symbol je i na uzávěru a člověka to tak nějak naplňuje národní hrdostí :o) Samotné víno má trochu tmavší rubínovou barvu. Ve vůni výrazně ovocně sladce peckovinové, se skvěle zakomponovaným drahým dřevem, efektní, stále dost čerstvé, s dotyky jemné kořenitosti. V chuti plnější ale s výtečnou kyselinou a šťavnatostí, čerstvě sladce ovocné, zralé peckoviny, dotyk koření, dřevo, velmi solidní délka. Výborně se pije, vzhledem k alkoholu 14.5 % snad až příliš snadno, ale má to i nějakou váhu. Po pravdě ale není nějak zvlášť komplexní, ta ovocnost a vyváženost je výborná, víno je výtečně udělané, prozrazuje potenciál chladnějších vinice v Tasmánii, ale… Pro mne tak nějak nabízí „výtečný vesnický kousek ze skvělého ročníku“ dojem (když to vezmu v burgundských termínech), abych ho bral jako opravdu top víno tak mi tam něco chybí. Něco, co bych u vína s běžnou cenou mladého ročníku dvanáct stovek už čekal. Naštěstí jsem kupoval ve výrazné slevě když končil Meinl, takže jsem o kousek spokojenější :-)

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails