pondělí 29. prosince 2014

Vzpomínky na ryzlink z nemocnice

nemocnicni_stravaJeště v pátečním zápisku jsem si trochu dělal srandu z našeho domácího lazaretu a že jsem musel změnit vinné plány na svátky, abych nakonec program překopal ještě mnohem razantněji. V sobotu ráno jsem byl nucen vyrazit s dítětem na pohotovost, kde s chuděrou tvrdnul přes hodinu v čekárně, abychom se z ordinace šupem přesunuli do nemocnice. Všechno je v životě jednou poprvé, i přidržování masky s kyslíkem v přivolané sanitce (ale varianta byla i taxík, ovšem žádný nemohl dostatečně rychle; u sanitky se zase řešilo, zda se musí vyplnit nějaká žádanka či ne… někdy mne naše zdravotnictví fakt dokáže překvapit), ale některé zkušenosti bych si s klidem nechal ujít. Teď už jsem třetí den v nemocnici a dítěti je naštěstí mnohem, mnohem lépe, zítra snad dokonce půjdeme domů. Každopádně místo kuchtění svátečních jídel, házení fotek na Instagram a otevírání bezva lahví jsem si dal takový menší detox a okusil krásy nemocniční stravy (stále to nechápu, ostatně jsem letos psal o pakárně v porodnici, tady je alespoň trocha ovoce a zeleniny). Ale to je fakt detail, dítě vedle vypadá spokojeně a konečně i jíst začalo, a to je hlavní. Jsme tu trochu statistická anomálie, navíc, na pokoji je ještě druhé dítě a také s otcem, podle všeho je to neobvyklé nebo co. Každopádně tchýně mi donesla cestovní počítač, degustační poznámky se mi synchronizují se všemi zařízeními, takže i v těchto podmínkách mohu přejít k vinnému tématu :-)

chateau_bela_riesling_2004Už mnohokrát jsem tu psal, že jeden z nejlepších poměrů ceny, kvality, schopnosti zrát a tak vůbec mají klasické ryzlinky, hlavně ty z Německa. Posledním vínem před odjezdem do nemocnice byl právě ukázkový ryzlink a na nedopitou láhev teď vzpomínám a těším se na ni. Ryzlink to byl deset let starý, s trochou toho cukru, naslepo bych ho určitě poslal do německé klasiky. Německé vlivy jsou v něm patrné, ovšem hrozny pochází ze slovenského regionu Štúrovo. No jo, Château Belá, Miroslav Petrech a k tomu know how Egona Müllera. Kdysi jsem tu měl report z návštěvy vinaře, v článku najdete potřebné detaily.

Riesling 2004 neskorý zber jsem kupoval nedávno u Domaine R&W za něco mezi 300 a 400 Kč, fakturu u sebe nemám, ještě stále ho mají a k tomu i tuším ročník 2002. Čtyřka měla pod kovovou záklopkou značně prosáklý korek obalený navrchu plísní. Víno je barvy krásně zlaté, vyzrálé. I vůně ukazuje, že má tenhle ryzlink pár let za sebou, je výrazná, krásná, nazrálá. Hlavně med, bylinky, něco minerality a kořenitosti, dotyk botrytických tónů, podhoubí, starý vlakový vagón a jemné barvy &  laky / petrolej. Ryzlink prostě, citovka. Nasládlé ale s parádní živostí a energií v chuti, páteř kyseliny byť celkový projev trochu teplejší a ještě gram či dva navíc bych v klidu zvládl, med, náznaky citrusových plodů, dobrá délka s trochu nahořklým grepovým ocáskem. Dost fajn, byť vůně u mne vedla nad chutí. Za ty prachy ovšem bezva nabídka :-)

Komentáře používají Disqus