středa 17. prosince 2014

Pár burgundských od Sylvaina Langoureau a Domaine de Suremain

Domaine-de-SuremainMinulou středu otevřel v Sýrárně na Jiřáku dovozce Jiří Hron dvanáct lahví z Burgundska. Z celého setu mne nejvíce oslovila dvě vinařství. Tím prvním je Domaine de Suremain sídlící v zámečku (Château du Bourgneuf) v Mercurey a jejich červená vína právě od této obce. Ostatně odjinud ani hrozny nemají, hospodaří na zhruba 20 hektarech v různých částech Mercurey, vesnických i 1er Cru polohách, systémem lutte raisonnée. Fermentace v otevřených dřevěných kádích, macerace okolo osmi dní pro základní Mercurey a 15 dní pro premiérová vína, ovšem dle ročníku a tak se může významně lišit. Zrání v klasických dřevěných sudech, z nichž jen tak 10-15 % je nových. Chytré knihy se zmiňují o poměrně „starosvětském“ přístupu k vínům a že kvalita trochu lítá, ale aktuální viněty vypadají docela moderně :-)

Chutnala se tři mladá vína. Na úvod základní vesnické Mercurey 2012 z poloh La Pillote a La Bouthière. Světlejší barva a čerstvé krásně červeně peckovinové ve vůni, živé. Suché, šťavnaté, trochu tvrdší, mladé, jemně svíravé, slušně dlouhé, výtečně pitelné příjemné vesnické burgundské. Nic složitého, sympatický „chlastací“ kousek s potenciálem udržet se ještě pár let, ale k pití již nyní.

Mercurey 1er Cru „Clos l'Évêque“ 2012 má spíše světlejší barvu. Šťavnatá mladě peckovinová vůně, třešeň až lehce kompotované, poměrně efektní. Suché, šťavnaté, sladší zrale třešňově ovocné, s výbornou kyselinou, lehkost a pitelnost, jemnější, elegantní poměrně propracovaný projev. To se mi líbilo hodně.

Mercurey 1er Cru „En Sazenay“ 2012 bylo v projevu o něco důraznější než vzorek výše, pocitově plnější, svíravější, o něco strukturovanější a s vyšší potřebou zrát i potenciálem. Bohužel víno mělo jemný ale patrný korek, velká škoda. Byl to přesně takový ten extrémně otravný korek, který vám ještě umožní vidět, jak víno bylo původně fajn, ale zároveň vás ujistí, ho rozhodně nedostáváte v ideální kondici.

Sylvain-LangoureauDruhým podnikem, který mne oslovil, nese jméno Domaine Sylvain Langoureau z Gamay. Chutnala se tři mladičká Chardonnay. Langoureau, vzhledem k lokalitě, připravuje právě především bílá. Vše zraje v sudech, ale vinař není velkým příznivcem míchání kalů, oproti okolí bývají jeho vína v úvodu trochu strožejšího stylu. Vinice vede v organickém režimu (pokud vím, tak certifikován ale není), mošt kvasí spontánně.

Chassagne-Montrachet „Les Pierres“ 2013 velmi čerstvé ve vůni, zelené jablko, lehce citrus, jemnější. Suché, čisté, šťavnaté, lehká krémovost, pěkná kyselina, decentní mineralita, dobrá délka, příjemné vesnické pití. Nic složitého. I přes prestižnější apelaci a vyšší cenu než další dvě vína mi přišlo nejjednodušší z nich (taky je to víno jen village, ne 1er Cru, byť zrovna u následujícího Saint Aubinu by jistě šlo vést debatu, zda těch premiérových poloh nemají až moc).

Saint-Aubin 1er Cru „Bas de Vermarain à l'Est“ 2013 citronová barva a výraznější vůně, kouřová mineralita, citrusy a vůbec výraznější zralejší ovocitost, pěkně použité dřevo. Suché, šťavnaté, fajn kyselina a stavba. Mladé, středně plné, elegantní, velmi příjemné a pěkně postavené, čerstvé, s potenciálem dobře zrát. Chutnalo hodně.

Saint-Aubin 1er Cru „Sur le Sentier du Clou“ 2013 výraznější teplejší zralejší ovocnost, citrusy, dotyk tropického ovoce, mladistvé, chlebový kvásek, dobrá mineralita. Suché, šťavnaté, o něco plnější, pěkně ovocné a dlouhé, kyselina, velmi fajn. Ale o chlup jednodušší než předchozí. Každopádně pěkná bílá burgunda.

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails