středa 15. října 2014

Dva či tři cukříky do vína, Svatomartinské a Hugel nesupermarketový

cukrenkaŽijeme v bublině, jak poznamenal včera jeden můj kamarád, a myslel tím svět vínomilců a obdivovatelů charakterních vín. Má samozřejmě pravdu. Krásně to ukázal včerejší díl pořadu Prostřeno, kde účastnice vyřešily problém s příliš kyselým vínem jednoduše. Prostě si do něj nasypaly trochu cukru krystal a zamíchaly. A ještě si pak navzájem radily, kolik cukru tak pro zlepšení chuti třeba. Pro zájemce zde, někde od 26:30, když překousnete sérii reklam. Možná lepší… ať vinaři dělají solidní suchá a kdo bude chtít, tak si dosladí, že jo. V hospodě dostanete, jako k čaji nebo kafíčku, dva pytlíky s cukrem. Pohoda! Nebo… nevím. Mimochodem Prostřeno je takové moje občasné „guilty pleasure“, i přes téměř fyzickou bolest při sledování sem tam nějaký díl dám. Ač jinak jsem přesvědčen, že kvalita domácí gastronomie letí úžasným směrem nahoru a restaurace a především některé bary a kavárny se již mohou měřit se světovou špičkou, tak tohle je děs. A vůbec nejsmutnější pohled byl nedávno závěr dílu, kde hned vedle pohledu na špatně naaranžované blafy trůnil záběr Romana Pauluse, jelikož partnerem pořadu je Lidl. Paulusovi spojení s tímhle řetězcem nevyčítám, každý máme hypotéku ke splacení, ale v téhle přímé kombinaci mu výsledek fakt nezávidím…

Mimochodem i přes „problematické“ kvality letošního ročníku a především nízké výnosy bude nejspíše i tentokrát vice než dva miliony lahví Svatomartinského. Dává to smysl… je to oblíbená značka, lidé na ní slyší a vína se snadno prodávají i přes spornou kvalitu. Takže zpracovat mnohé letošní hrozny právě na Svatomartinské a ještě mít peníze brzy po sklizni je logický krok. Zda to půjde pít se teprve uvidí. Sice vína musí projít komisí, ale jak víme z předchozích ročníků, tak není problém na trh dodat naprosto neharmonická rozpouštědla zubní skloviny. Což samozřejmě řeší metoda viz výše…

Ve světě řeší jiné problémy. Hugel, jeden z vůbec nejlepších producentů Alsaska, si stěžuje, že se jeho základní Riesling objevil v supermarketu, konkrétně síti E. Leclerc. Hugel dal jasně najevo všem svým distributorům, že jeho vína do supermarketů nepatří a vidět je tam nechce. Etienne Hugel pěkně popsal důvod: „Protestuji proti nedostatku etiky. Je naše právo jako producenta určit si, kde se naše vína budou prodávat, a já nechci podporovat systém, kde supermarkety používají k propagaci a obhájení zbytku jejich nabídky jedno či dvě prestižní vína.“ (Decanter)

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails