Jedním ze zásadních důvodů, proč s takovou chutí píšu hlavně na vlastní web, je kontrola nad výsledkem. Vím, co jsem spáchal v textovém editoru, jak si to v publikačním programu poskládal a co přesně se objeví na webu. Nemusím ráno spěchat do trafiky s nervózním očekáváním finální verze článku, se kterou už nepůjde hnout, jako jsem dneska běžel pro Hospodářské noviny s tématem Mladí vinaři, o jehož přípravách se tu rozepisoval už dříve. Z titulní stránky novin i vlastního magazínu na mne koukal titulek „Ambiciózní generace nahrazuje bodré strýce“, což si od někoho nejspíš slíznu, ale já to fakt nevymyslel! :-) Téma, s velkými fotkami vinařů a inzercí, nakonec nemělo úplně ten rozsah, který jsem očekával (ale možná bude pokračování), přesto snad nějaký obrázek pro běžného čtenáře poskytuje a je čtivé. Sám jsem díky tomu nasbíral kupu zajímavého materiálu, něco dorazilo až po uzávěrce a další ještě posbírám, strašně moc se toho nevešlo ani ve zkratce a půjde použít alespoň zde na blogu. Pro dnešek, jako rozšíření tématu v novinách, přináším pár otázek a odpovědí na téma mladých vinařů od jedné z legend moravského vinařství, vinaře a šlechtitele Doc. Ing. Miloše Michlovského, DrSc, jehož provozem pravidelně mladí lidé na praxi procházejí. A pak odpověď jedenácti mladých vinařů na jedno zásadní současné téma.
O mladých vinařích s Milošem Michlovským
- Vidíte u nastupující vinařské generace nějaký zásadní problém?
- Co byste doporučil mladým vinařům a těm, kteří se chtějí vinařství teprve začít věnovat?
- Pozorujete mezi mladými vinaři nějakou vycházející hvězdu?
„Dnešní mladá vinařská generace má neuvěřitelné možnosti, lepší než kterákoliv před nimi, k dispozici informace ze všech koutů světa, studie o všech aspektech péče o vinohrad i práce ve sklepě. Mohou navštěvovat vinařství doma i ve světě, nebo v zahraničí dokonce přímo studovat enologii. Mnoho z nich jako by to ale nezajímalo. Jejich znalosti jsou poměrně povrchní, chtěli by vše na stříbrném podnose, na jedné stránce návodu jak se dělá bílé víno, na druhé jak se dělá červené. Je to až lenost studovat. A pak mluví o velkých vínech a mineralitě z mladých vinohradů v širokém sponu aj., které jsou však spíše infantilní.“
„Je potřeba na sobě pracovat, i po škole dále číst, studovat, ověřit si a aplikovat naučené informace. Trávit čas ve vinohradu a detailně ho poznávat. Mohou si získat praxi a zkušenost ve špičkových zahraničních podnicích, i kdyby měli začít zdarma tahat hadice a okopávat vinohrad, podobně jako se to děje u kuchařů, kteří klidně zdarma pracují ve špičkové restauraci.“
„Samozřejmě jsou tu první vlaštovky, nadějní mladí vinaři, ale konkretizovat nebudu, je ještě brzy. Musí se ale srovnávat se světem, ne pouze s blízkým okolím. Jinak budou mít jen těžko šanci, protože i u nás, mám na mysli i na Slovensku, se začínají objevovat zahraniční specialisté.“
Jedenáct tipů, co udělat proti trendu pančování a padělání moravského vína, od vinařů do 35 let.
Jiří Šebela
Tady pomůže jen vzdělaný zákazník. A jedno je jisté, musí se vzdělat pilným samostudiem, od státu a státních organizací (např. Vinařský fond) žádnou pomoc nedostává a v příštích letech ani zřejmě nedostane.
Roman Fabig
Nad tímto vůbec neuvažuji. U menších producentů se zákazník zajímá přímo o ně, o víno samotné, příběh atd. A jsem optimista a věřím, že žádný z menších vinařů by k tomuto kroku nepřistoupil. To už musí vycítit zákazník, jestli je to pro vinaře koníček nebo to bere primárně jako zdroj zbohatnutí.
David Syka
Základem musí být důsledná kontrola původu vína a tvrdší sankce. Sankce by měla být i za nejasné a zavádějící označení vín, ze kterého není patrný jejich původ. Možná by pomohl i veřejně přístupný registr vinařů s údaji o ploše vinic (případně původu nakoupených hroznů), množství sklizených nebo nakoupených hroznů a velikosti produkce vína. Tyto údaje vinaři odevzdávají, čili více práce s tím mít nebudou. Pokud vinař bez vinic a bez dokladů o objemu nakoupených hroznů prodává stovky hektolitrů zaručeně moravského vína, jeho lahve jsou ve všech supermarketech a u benzinek, je někde chyba. Spotřebitel by si mohl o produkci vinaře udělat vlastní obrázek a od těch podezřelých nic nekupovat.
Jan Polehňa
Vinaři musí konzumenty vína časem vychovat tak, aby nechodili kupovat PET láhve sladké „Pálavy“ za roh do večerky.
Petr Marada
Povolit výsadbu vinic, dát v zemědělství paušál na sociální a zdravotní dva tisíce korun na zaměstnance. A nebudeme muset nic vozit a na Jižní Moravě přibude 50 tisíc pracovních míst.
David Mádl
Tipů bych měl několik. Důležité je, aby lidem nebylo jedno co pijí.
Martin Prokeš / PROQIN
Licenční kontrolovaný dovoz vín, tedy dovoz vína do České republiky prostřednictvím několika kontrolovaných subjektů s udělenou licencí. Při jakémkoliv prohřešku dojde ke ztrátě licence a nebudou moci dále podnikat. To je v zájmu vinařů ČR.
František Bílek
To bude těžký boj…každý z těch podvodníků by se měl nad sebou zamyslet…
Jan Stávek
Zakázat prodej moravských vín v sudovém stavu. Začít budovat více VOC regionů, protože jedině VOC vína musí být kolkována, tudíž je není možné rozmnožovat.
Milan Nestarec
Dělám normální, poctivé víno. To je to, co pro to můžu udělat. Pokud chceš učit upřímnosti svého syna, musíš být čestný. Totéž platí pro víno.
Jiří Maděřič
Jako místopředseda vinařské asociace jsme se na toto téma bavili mnohokrát s kolegy jako je Jožka Valihrach, Honza Horešovský či Petr Nejedlík. Situace na našem trhu je ovlivněna vícero vlivy. První a nejdůležitější je nemožnost vysazovat vinice, tím pádem nedokážeme pokrýt z vlastních zdrojů poptávku, to nám pokazil náš vyjednávací tým při přístupových jednáních k EU. Druhým je cena dotovaného a k nám dováženého vína z jižních zemí, kde se vesele načerno vysazují vinice a EU s tím není schopná cokoliv udělat. Dalším faktorem je darebáctví některých vinařských firem, které se ani náhodou nesnaží odlišit svou produkci od té dovezené a prodávají pod velkým nápisem místního geografického původu dovezené víno. Je třeba podniknout jednoduché kroky a nastavit tvrdé sankce pro všechny.
Drtivá většina všech manipulací s vínem probíhá mimo naši republiku, a nepochybuji o tom, že většina obviněných se stalo obětí podvodu již při nákupu. Proč nedokáže ministerstvo a SZPI domluvit přeshraniční spolupráci a na základě kontrol a obchodní dokumentace se dostat ke zdroji tohoto svinstva. Odpověď je: „V žádném případě to nejde“, ale spíš je to tak, že se jim nechce.
Je nutné viditelně označit vína, aby bylo jasně vidět, odkud pochází hrozny pro výrobu vína. Velikost této informace by měla být v souvislosti s jiným geografickým údajem na etiketě, nebo obou etiketách.
Pomohlo by nesmírně, pokud by nesměla být označena vína bez CHZO/CHOP (dříve stolní vína) odrůdou. Zastavila by se možnost nekonečné záplavy Pálavou a Rulandským šedým…
Všechny podněty jsme zaslali na Ministerstvo zemědělství a visí na našich webových stránkách. Společným motem však je „ jednoduchá přísná pravidla“. SZPI vydala na konci červan pokyny pro vydávání průvodních dokladů, jako součást boje proti černému trhu. Jedná se o nesmyslný dokument s ještě nesmyslněji kostrbatou konstrukcí, ve které se málokdo vyzná. To je typicky příklad co by se dělat nemělo. Přímo z něj vyplývá, že pokud koupíte více než 100 lahví vína, musíte pro něj mít „zjednodušený průvodní doklad“, SZPI jej vyžaduje od vinařů, ale kdo vám jej vystaví při nákupu v Makru, nebo jiných supermarketech? Nikdo! Jak budou dodržování tedy kontrolovat? Asi jen selektivně jako nástroj zvůle.
