pátek 28. února 2014

Španělský sud z čínského dubu s vůní slaniny

dub_mongolskyTen sud nebyl dubový, že?“ či „Není tam část amerického dřeva?“, oblíbené to poznámky při ochutnávkách vín, kdy se degustátor snaží oslnit vinaře svou schopností odhadnout, jaké že dřevo bylo použito ke školení vína. Jeden vinař mi kdysi řekl, že chce, aby v jeho vínech „bylo poznat, odkud jsou hrozny, ne kde rostl les“, a měl samozřejmě pravdu. Přesto je ve slepé degustaci typický projev amerického sudu v jinak starosvětském víně vodítkem, které vás navede do Riojy, a podobných „triků“ je kupa. Ale ve slepých degustacích bude hůř! V minulosti populární ořech už příliš často neuvidíte (neucítíte), ale rozhodně nevymizel. Takový akát slaví docela renesanci a to nejen v Evropě, docela se prosazuje v USA. Třeba v Japonsku můžete narazit na cedr, dříve se používala i na víno jedle a borovice, ve větší míře pak modřín, který dnes najdete už jen výjimečně (třeba v oxidativním švýcarském Le Glacier). A pak je tu dub. Francouzský, americký, ruský, maďarský, rumunský či rakouský, to všechno už je dnes běžné. U nás i dub valašský, z Bílých Karpat :-) A začíná se dovážet dub z Číny, používá se ve větším ve Španělsku a začíná v Bordeaux, v údolí Napa či v Itálii, bavíme se už o stovkách tisíc sudů.

Nedávno jeden z nich vyfotil polský blogger, zraje v něm Brunello di Montalcino Campogiovanni. Čínský dub je jiný druh než ty dnes nejčastěji používané (Quercus petraea - dub zimní, Quercus robur - dub letní, Quercus alba - dub bílý), jde o Quercus mongolica aka dub mongolský, a prý připomíná spíše duby francouzské. Vlastní bednářství mluví o relativně nízkém množství tříslovin, ale poměrně exotickém aromatickém profilu a tónech kouřových, toastových, prý až slaninu může evokovat. Ceny sudů nejsou nižší než u těch francouzských, jde tedy především o nový zdroj dřeva a další rozšíření palety aromat a chutí, o které lze víno „obohatit“. Tak až příště ucítíte ve víně slaninu, zeptejte se vinaře, zda náhodou nekoketuje s Číňany :-) Ale ono nejde o zas tak výjimečnou vůni, docela často je v některých na Syrahu postavených vínech z údolí Rhôny a vínech ovlivněných kvasinkami brettanomyces. Jakoby až slaninová vůně se docela často objevovala i v australských vínech z vinic zasažených kouřem z velkých požárů.

Čína, víno a tak podobně: Rudá posedlost | Nová přívlastková vína z Číny – karcinogenní sběr a kontaminet | Vtipný čínský vinný padělek | Čínský Gevrey-Chambertin | Rýže na Moravě | Nad tiskovými zprávami a PR články | Čínské víno vítězné | Ludvík dobývající Asii… bohužel? | Vinný realista se zatím čínsky učit nemusí | Čínská školka

Komentáře používají Disqus