čtvrtek 12. prosince 2013

Čas třešní a pro lepší zítřky

Domaine-Le-Temps-des-CerisesV případě nějaká zásadní katastrofy bych se nemohl věnovat výměnnému obchodu, že bych třeba vlastní brambory měnil za mléko, ani nabídnout nějak zvlášť zajímavou sadu zkušeností a schopností pro postapokalyptický svět. V současné společnosti ale sem tam přijmu pár lahví vína a nějakou tu uzeninu za pomoc s webem, oživením certifikátů celních zprávy ve francouzských a navíc 64 bitových Windows 8 či zaškolení pár lidí do tajů sherry. Takhle se mi dostali do rukou i dvě lahve z  Domaine Le Temps des Cerises. Již jméno vinařství je úderné, Čas třešní byl skoro hymnou pařížské komuny a dodnes je jedním ze symbolů levice. Vína se pak jmenují La peur du rouge (rudá hrozba, zvoleno pro čisté Chardonnay), Fou du roi (králův šašek), Les Lendemains qui Chantent (lepší zítřky) či výmluvné Avanti Popolo. Vinař však není francouzský levicový filozof, jmenuje se Axel Prüfer a narodil se a žil v DDR :-)

Do Francie ovšem přišel v roce 1998 jako „politický uprchlík“, odmítl totiž v Německu nastoupit povinnou vojenskou službu. Jeho cesta vedla na jih, směrem k Montpellier, bez znalosti francouzštiny se i s manželkou usídlil v karavanu v oblasti Pic Saint Loup. Od těch dob se trochu posunul, poznal místní „autentisty“, pracoval ve vinařství a začal i sám vinařit, dnes si pronajímá či vlastní několik hektarů a jede na nich zhruba biodynamicky. Vína jsou bez filtrací, bez čiření, spontánně fermentovaná, často bez síry, někdy s karbonickou macerací, jindy normálně a ve dřevě. A vína jsou svým projevem poněkud odkrok od typické spotřební produkce. Zatříděna jen jako Vin de Table.

Avanti Popolo 2009 je čistá odrůda Carignan. Nijak hluboká granátová barva, poměrně kalná. Divočejší, poněkud funky vůně, peckoviny, třapiny, něco živočišnosti a slepičinců, podle všeho nesířené. Suché, lehké, jen 11.5 % alkoholu to má, v úvodu až perlička a zbytek CO2, trpká planá třešeň. Velmi výrazná zemitost, až otravně. Dobrá délka a i přes ten zemitý tón i pitelnost, až lehce minerální slanost na jazyku. Přijde mi to poněkud vítězství formy nad obsahem, kdy je víno možná naturální jak to jen jde, ale že by i bylo nějak zvlášť příjemné se říct nedá. Tady by byl Robert Parker se svou teorií nadšen :-)

Fou du roi 2009 je směsí odrůd Grenache, Carignan, Cinsault a Cabernet Sauvignon. Opět kalná o trochu tmavší barva. Mírně těkavé, ale dominuje pěkná ovocitost, peckoviny v čerstvé a sušené podobě, výraznější, zajímavé, pěkně se mění ve sklence a nabízí další vrstvy. V chuti suché s bezva kyselinou, šťavnaté, trochu serióznější, dotyk zemitosti, přímočaře skvěle pitelné, čisté, s minerální linkou v závěru. Alkohol jen 12 %, ale nabízí dobrou stavbu a jde si s tím hrát. I přes levicová hesla běžné ceny nevypadají jako dvakrát směřované na proletariát, klidně 15-20€+ za láhev se objevují. Zajímavé setkání, každopádně.

Komentáře používají Disqus