V rámci specifické lidské úchylky neustále vytvářet nějaké žebříčky prakticky čehokoliv jsem se nedávno snažil vybrat své nejoblíbenější filmové scény. A tak nějak zjistil, že u vína se možná zaměřuji na „umění“ a různé okrajové směry, ale u filmů se do výběru obvykle prosazovala ta největší filmová popina, žádné delikátní záležitosti, ale různé monumentální bitevní scény a klasické momenty z blockbusterů. Do žebříčku se propracovala i jedna „guilty pleasure“, nákupní scéna z dnes již tradiční vánoční pohádky, prostě Pretty woman walkin' down the street… A říkal jsem si, jestli mám něco takového u vína, nějaký styl/producenta, kterému rád podléhám, ale moc o tom nemluvím, trochu se za to stydím. A asi bych našel…
Je to styl, který momentálně ve všemožných podobách asi nejrychleji roste v USA, různé variace na Moscato – víno voňavé, jemně perlivé, s fermentací za nízkých teplot zaříznutou tak aby zůstalo sladké a s nízkým alkoholem, většinou hodně přímočaré bez jakékoliv větší komplexity, ale tak nějak zvláštně uspokojující. Ideální je samozřejmě klasické Moscato d’Asti pokud možno čerstvého loňského ročníku, ale dobrou volbou je také Brachetto d'Acqui, v podstatě červená variace na stejné téma a taktéž z Piemontu, čistě z odrůdy Brachetto. Na našem trhu jich není nějak moc, ale pár se jich najít dá. V poslední době jsem pil jedno sympatické od Marchesi di Barolo a také Brachetto d'Acqui 2012 vinařství Azienda Vitivinicola Franco Ivaldi, k nám dováží František Šamla, součást degustační bedýnky sladké Itálie dodané na zhodnocení. Poměrně fajn perlení. Sladce hroznově ovocná vůně namíchaná s jahodami a lehkou jablíčkovou navinulostí. V chuti sladké, živé, perlivé, opět tak pěkně hroznové s dalším ovocem v mixu, pěkně doplněné kyselinou a při dobrém podchlazení ani trochu utahané, slušná délka, velmi dobře pitelné. Pocitově takový hodně aromatický a zábavný červený „burčák plus“. Na zahradě s prarodiči, s dítětem v nafukovacím bazénku… co víc chtít? :-)
