pátek 28. června 2013

Relikty minulosti s Buškem z Velhartic

zaprasene_lahveKaždý rok na podzim se vínomilci lačně vrhají po Beaujolais Nouveau či Svatomartinském, čerstvých vínech aktuálního ročníku. Po zbytek roku, ač nabídka obchodů stále překypuje hlavně mladými víny, uznáváme staré moudro, že víno potřebuje čas. A že těmi nejlepšími jsou vína stará, lahvově zralá, archivní, nejlépe snad ze zaprášené lahve s vybledlou vinětou. Ostatně často uslyšíte „zrát jako víno“ jakožto ocenění pozitivního vývoje. Neplatí to vždy, ne každé víno se hodí k dlouhodobému zrání, spíše přesně naopak. Jen malé části zrání v lahvi více než pár let (či dokonce jen měsíců) jakkoliv prospěje. Podstatná část současné vinné produkce, vína lahvovaná do pár měsíců po sklizni, obvykle nemá větší potenciál než nabídnout čerstvé ovocité vůně a chutě a je určena k okamžité spotřebě. A platí to už nějaký ten pátek.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 27. června 2013

Oblíbené viněty

leroy_meursault_2002_les-perrieresNa včerejší degustaci Jury ve Fajnšmekru, ze které bude určitě celý report, padla i jedna naprosto logická věc. Pro vinotékaře může výběr vína do sortimentu ovlivnit, krom základních faktorů jako je kvalita obsahu lahve, také viněta. Holt prodat hnusně/divně/levně vypadající víno dá trochu víc přesvědčování, víc času a práce. Tak jsem si říkal, které viněty mi vlastně z domácích i zahraničních vinařství přijdou nejpovedenější, mám nejraději. A ač mám rád různé moderní kousky a nezvyklá balení, mezi finalisty by se povětšinou dostala starosvětská klasika, pokud je samozřejmě dobře provedená. Takže mne samozřejmě baví viněty od Leroy z Burgudnska, viz titulka, a nadšen jsem z poslední generace, jen decentně zjednodušené od dob minulých, vinět Müller-Catoir z Pfalze. Z Bordeaux mne vždycky bavilo Château Palmer a invertované Alter Ego, ač normálně různé zlacené viněty fakt nemusím. Dost mne zaujala série vinět rakouského Gutt Oggau, v případě některých tváří poměrně odvážných :o) Z domácích vinařství v poslední době dost vyčnívá poslední verze vinět od Milana Nestarce a svou jednoduchostí vzhled lahví (o obsahu to nejde říct ani v nejmenším) Oty Ševčíka. Abych nezůstal jen v Evropě, tak z nového světa mne zaujal Merryvale Profile, na Napa Valley nejen viněta ale i víno. Vše viz fotky níže.

Zobraz celý článek...

středa 26. června 2013

Provinile s voňavým červeným slaďákem

Brachetto-d'Acqui-2012-Azienda-Vitivinicola-Franco-IvaldiV rámci specifické lidské úchylky neustále vytvářet nějaké žebříčky prakticky čehokoliv jsem se nedávno snažil vybrat své nejoblíbenější filmové scény. A tak nějak zjistil, že u vína se možná zaměřuji na „umění“ a různé okrajové směry, ale u filmů se do výběru obvykle prosazovala ta největší filmová popina, žádné delikátní záležitosti, ale různé monumentální bitevní scény a klasické momenty z blockbusterů. Do žebříčku se propracovala i jedna „guilty pleasure“, nákupní scéna z dnes již tradiční vánoční pohádky, prostě Pretty woman walkin' down the street… A říkal jsem si, jestli mám něco takového u vína, nějaký styl/producenta, kterému rád podléhám, ale moc o tom nemluvím, trochu se za to stydím. A asi bych našel…

Zobraz celý článek...

úterý 25. června 2013

Růžové až červené šumivé z Jury

pignier_cremant_roseV uplynulých dnech jsem aktivně slavil narozeniny a svátek, při té příležitosti otevřel několik fajn vín. Jedním z nich bylo první setkání s Crémant du Jura Rosé Brut od Domaine Pignier, jednoho z mých oblíbených producentů (mám na balkoně jednu hlavu Savagninu přímo od něho a vypadá to, že přežila deště, vedra i kroupy a chytla se) a jednoho z málo producentů pravidelně zastoupených i na našem trhu. Je to navíc biodynamik a většina jeho vín má „něco“ navíc, byť Jura obecně produkuje dost charakteristická a zajímavá vína. Od tohoto vína jsem čekal klasickou suchou příjemnou jurskou šumivku, ale dostal vlastně mnohem víc.

Zobraz celý článek...

pondělí 24. června 2013

Nejen mladé německé ryzlinky s Vinonautem

Toni-Jost-2011-Bacharacher-Riesling-Kabinett-feinherbMinulý týden uspořádal Ivan Dramlitsch aka Vinonaut neformální ochutnávku čerstvých závozů do sortimentu a pár vín, o kterých teprve uvažuje. Šlo především o Riesling ze středního Porýní (Mittelrhein) ročníku 2012, relativně čerstvě lahvované vzorky a teprve na počátku cesty, a na srovnání pár jedenáctek. Mladý nový ročník vypadá slibně, alespoň pokud jste ryzlinkofil „tvrďák“ – vína jsou pěkně ovocitá, s klasickou výraznější kyselinou co všichni máme tak rádi, intenzivně minerální, nijak mohutná a přihřátá, spíše štíhlejšího stylu (nerozvalují se do šířky, jdou na to přímo, ale uvnitř jsou koncentrovaná dost). Celkem jsme projeli osmnáct vzorků, ve sklípku Le Caveau na Žižkově (mimochodem tam končí a nově pojedou už jen ve vinotéce/vinárně/kavárně na Jiřího z Poděbrad) posloužila v obludně horkém dni taková záplava rýňáků jako perfektní klimatizace :-)

Zobraz celý článek...

pátek 21. června 2013

Chlazení základní Dobrou vinicí

dobra_vinice_kambrium_2011V rámci snah přežít odpudivá vedra předchozích dní jsem otevřel tři vína z Dobré vinice. O Créme de Pinot noir 2011 jsem tu již psal z narozenin Veltlínu, láhev doma byla o dost sušší a hodně fajn, u tohoto typu vína prostě budou výraznější rozdíly. Padla láhev Kambrium cuvée 2011 (Veltlínské zelené 50 %, Ryzlink rýnský 30 % a Sauvignon blanc 20 % z velmi malých výnosů), školeno ve starších dubových sudech kde proběhla i malolaktika. Hlubší žlutá barva. Příjemná aromatika, květinové tóny ale důrazněji žluté ovoce, až krémový dojem, decentně mineralita.  Suché, kulatější v chuti, teplejší, delší, kyselin dost ale mohlo být klidně o chlup více, uhlazenější. Jakoby serióznější než si tohle cuvée pamatuji, pocitově stylem k pinotovým směskám z Dobré vinice než k VOC znojemským odrůdám, spíše než do letního tepla jen tak na osvěžení vhodné do pěkné klimatizované restaurace.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 20. června 2013

Preference pro korková vína, šroubovací korek, největší vinné značky, seznamka pro vínomilce

vylevkaObrovská skupina konzumentů vína nepozná jednu z jeho základní vad, tzv. korek. Vadná vína jim mohou přijít jiná než si je pamatují, zvláštní, ale určitě ne nepitelná. A pak je tu skupina lidí, kterým tato vinařem rozhodně nevyhledávaná podoba vína nejen nevadí, ale dokonce jim chutná. Kolik takových je? V časopise Food Quality and Preference (pochází od Sensometric Society a European Sensory Science Society, mimo jiné jde momentálně o zlatý důl textů o efektu obalu na konzumenta, vlivu nápisu „bio“ a podobně) proběhla studie, bohužel na docela malém vzorku, která říká, že korek vyhovuje možná až deseti procentům konzumentů! Cítím podnikatelský záměr ;-) Pokus proběhl na šardonce, do které bylo TCA dodáno uměle v různých koncentracích, detaily má na webu W. Blake Gray. Možná by to chtělo ještě zjistit, jak se milovníci korkové vady cítí, kdy na ně ze všech stran útočí nové uzávěry slibující stoprocentní ochranu před touto specifickou vůní/chutí :-)

Zobraz celý článek...

středa 19. června 2013

Osvěžení šumivým ročníkovým safírem

Champagne-Louis-Barthélémy-Brut-Saphir-2002Jakožto poněkud severský typ současné počasí nezvládám úplně dobře (jistě k tomu přispívá i tuková pokrývka, která mi krásně umožňuje přežít v zimě a koupat se i v hodně studeném vodě, jako mrož třeba, ale na sluníčku nic moc teda), už i o mobilní klimatizaci jsem uvažoval, ale nebudu přispívat k explozím trafostanic. V rámci večerního ochlazování jsem otevřel kupříkladu Champagne Louis Barthélémy Brut Saphir 2002 (web), suché ročníkové šampaňské relativně mladého moderního domu z Aÿ, který k nám dováží Kupmeto. Pravidelně je ochutnávám na každoroční přehlídce dovozce, všechna vína jsou dobře udělaná a bezproblémová a s jasným charakterem, byť jim obvykle pro mne chybí nějaký X faktor (něco jsem psal dříve). V téhle konkrétní směsce dominuje Chardonnay s přídavkem Pinot Noir, jde o výběr z lepších poloh než u jejich základu, zpracování čistě v nerezu, na kalech v lahvi okolo šesti let. Osvěžilo?

Zobraz celý článek...

úterý 18. června 2013

O vínech z Madeiry nad výtečnými vzorky

madeira_titulkyMadeira a sherry mají společnou jednu nemilou záležitost – jejich názvy se označují určité projevy, kdy se víno zvrhne kam nemělo (madeirizace, sherried, oboje často nesprávně používané pro různé formy oxidace vína a připečených projevů). Ale pokud je toto „zvrhnutí“ kontrolované, na tom správném vinném základě a po dostatečně dlouhou dobu, pak… mmmmmm… :-) Původně jsem se tu chtěl věnovat nyní asi nejopomíjenějšímu (bohužel nutno říct, že právem) z klasických fortifikátů, Marsale, ale minulý týden si udělal příjemný výlet do Brna na ochutnávku Madeiry a odrhnu nejprve poznámky k ní. Madeira je přeci jen slavnější, možná i díky ostrovu jako významné turistické destinaci, a ač si prošla spoustou problémů a styl vín za uplynulá staletí významně proměnil, stále má co nabídnout.

Zobraz celý článek...

pondělí 17. června 2013

Fajn pinot a velmi pitelná frankovka

spielberg_pinot_noir_2009Někdy mám pocit, vždycky krátce po pravidelném přechutnávání domácích rulandských modrých v pěti letech věku, že si od téhle odrůdy v naší podobě budu muset dát chvilku pokoj. Ale nakonec stejně podlehnu :-) Vína ze Spielbergu (web) vyloženě nevyhledávám, ale měl jsem s nimi poměrně dobré zkušenosti (hlavně mi přijde, že neujíždí tolik na cukrech a umí fajn červená) a v restauracích se jich rozhodně nebojím, ba naopak. Spielberg Pinot Noir „Austerlitz“ 2009 výběr z hroznů (trať Hrbiny, vinice Dubová) jsem měl už dříve na srovnávačce odrůdy v Bořeticích, kde opravdu neoslovil. Druhá zkušenost doma byla o dost pozitivnější. Barva již trochu naleželá a nic vyloženě tmavého. Vůně odrůdu i původ prozrazuje, což je sympatické :-) Není úplně přímočará, dá se s ní hrát. Ovoce do peckovin, něco sušených brusinek, již nazrálejší, i přes teplejší dojem stále svěží, dřevo nijak vlezlé a dobře doplňuje, kávový tón. Suché, spíše plnější, ovocité, rozumně dlouhé, osvěžující kyselina, nijak složité ale pěkně postavené, solidní kousek a nadprůměrný představitel odrůdy v kontextu Moravy. Klidně bych zvládl o chlup méně alkoholu, vůbec si nemyslím že by skvělé domácí červené musel být nutně výběr z hroznů a nestačí pozdní sběry, ale láhev jsme vypili s chutí. Schválně, jak to bude vypadat za rok :-)

Zobraz celý článek...

pátek 14. června 2013

Výprodejový Semillon ze supermarketu

tesco_desert_semillionSleva. Funguje to, spíná jakási podivná centra v našem mozku. Jdete koupit banány a pár jogurtů, ale v košíku skončí i sladký Semillon, protože byl ve slevě za šest pětek. Na jedné straně v hlavě jede „supermarketovky jsou jen zřídka něčím zajímavé pití“ a na druhé „jen šedesát korun za starší botrytické víno v sauterneském stylu, to přeci musím zkusit.“ Tak jsem zkusil, neočekávaje samozřejmě Château d'Yquem. Tesco Finest Dessert Sémillon 2008 pro řetězec připravuje v oblasti Riverina firma De Bortoli, která má se slaďáky zkušeností dost (jejich Noble One je považován za špičkového představitele stylu) a oblast je jimi proslavená. Víno je v 0.375 lahvičce se šroubovým uzávěrem, alkohol 10.5 %, podle viněty separátní fermentace různých parcel a následný blend. Běžná cena v UK okolo 6 liber, v akcích méně. Našich šest pětek tedy byla hodně výhodná nabídka, nejspíš výprodej vzhledem k blížícímu se závěru trvanlivosti, my tomu říkáme archivačního potenciálu :o) I když kdo ví, uvádí fikaně 2-3 roky od nákupu, ne roku vzniku.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 13. června 2013

Sicilské Nerello Mascalese a Girolamo Russo

Nerello_MascaleseAsi každý pravidelný čtenář si zde musel všimnout, že mé vinné srdce leží spíše ve Francii než v Itálii. Sice italských vín piju čím dál více a doma se mi množí prázdné a ještě rychleji plné lahve, ale zatím nepřišel zlomový bod, konkrétní odrůda/místo/styl, kterým bych vyloženě propadl. Jestli má něco šanci, pak je to Nerello Mascalese, obzvláště pokud je pěstované na úpatí Etny. A nemusí to být hned vína od Franka Cornelissena, o kterých bude řeč později. Některé vinice okolo téhle aktivní sopky jsou velkými terroiry, ale i ty ostatní nutně musí mít charakter, jinak to tam snad ani nejde. Navíc nemusíte tolik sířit, hora se o to postará za vás :-) Odrůda Nerello Mascalese je často přirovnávána k Pinotu Noir či Nebbiolu, podle posledních výzkumů DNA jde ale o křížence Sangiovese a bílé odrůdy Mantonico Bianco (navíc se ve vinicích na Sicílii vyskytuje hned několik odlišných varianty Nerella Mascalesse a též samostatná odrůda Nerello Cappuccio, v projevu výrazně měkčí a jednodušší). Hlavně ve vyšších polohách dozrává docela pozdě, klidně až v listopadu, háklivá na padlí, výskyt botrytidy, s nevyrovnanými výnosy… inu trochu mrcha. Výsledná vína mívají vyšší alkohol, ale zároveň úžasné kyseliny, jsou tvrdší, charakterní, mají „koule“, skvěle se pijí a přitom v nich jde najít určitou vznešenost, podobně jako v dobrých pinotech.

Zobraz celý článek...

středa 12. června 2013

Poslední rozloučení s Vilémem Krausem

vilem_kraus_1Je tomu jen pár dní, co zemřel Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc., bezesporu jedna z vůbec nejvýznamnějších osobností našeho vinařství a vinohradnictví. Zanechal hlubokou stopu nejen coby šlechtitel a technolog, ale také jako učitel, dokázal tlumočit hned z několika jazyků, byl autorem mnoha vinařských publikací, spoluautorem současného vinařského zákona, zakladatelem svazu moravských vinařů Moravín (doporučuji ke shlédnutí pořad Na plovárně). Je škoda, že asi nejaktivnější část života vedl v době v jaké ji vedl, kdy se z větší části hledělo na kvantitu než na kvalitu, staré keře nikdo nechtěl, jeho způsob vedení révy byl pro velkoprodukci ideální a zabýval se také šlechtěním barvířek, holt ta řidší vína z vysokých výnosů je třeba něčím nakopnout a Neronet to rozhodně dokázal. Čím by se asi zabýval se stejnou vervou dnes?

Zobraz celý článek...

úterý 11. června 2013

Těšení na ryzlink

rocked_by_rieslingNe že bych na Sicílii nepopil kupu čerstvých svěžích vín, z odrůd jako Catarratto, Grillo či Inzolia, dostatek kyselin to určitě mělo, ale… v závěru jsem se začal těšit na láhev ryzlinku, jindy pravidelné součásti mé stravy. Poslední kapkou byla tabule u baru na frankfurtském letišti. Na otázku jsem logicky musel odpovědět ano, bohužel jimi nabízený solidní základ z Mosely ničím, co by mým ryzlinkovým vnímáním otřáslo, nebyl. Ale doma jsem hned musel něco otevřít. Žádné těžké váhy, normální ryzlinky na pití, pravda oba z biodynamické produkce. To bylo panečku osvěžení! :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 10. června 2013

Víno samoobslužně po degustačních dávkách

flavours_enomatic_2

Mám rád u vína takové ty sentimentální momenty jako otevírání omšelé lahve s prosáklým korkem, ujíždím na přírodních vinařích omezujících moderní technologické vstupy na minimum, berou mne staré dřevěné sudy a podobně. Na druhou stranu jsem ale i technologický nadšenec a užívám si výdobytky moderní doby, bez chytrého telefonu připojeného k internetu jsem nervózní a na dovolené lovil wifi připojení kde jen to šlo :o) Tudíž mne zařízení, kde svítí názvy vín a na jedno stisknutí dostanu degustační dávku nějakého zajímavého kousku, nemůže nechat chladným :-) V zahraničních podnicích to není až zas tak neobvyklé (mašina vznikla v Toskánsku už před více než deseti lety a hodně rychle se rozšířila), ale u nás se jedná o novinku a v takhle pokročilé konfiguraci téměř jistě první exemplář, která bude k dispozici v nové vinotéce Flavours (web flavours.cz zatím také ve výstavbě, ale už se mi nechtělo se zprávou čekat), která brzy otevře na takovém tom malém kulatém náměstíčku v ulici Americká.

Zobraz celý článek...

úterý 4. června 2013

Fotozpráva ze slunné Sicílie

marsala_sklenkaPokud jsou naše zprávy z vlasti správné, tak tohle bude trochu drsná provokace. Schovávám se před sluníčkem a propíjím víny slunné Sicílie. Moře vlevo, moře vpravo, maják za zády, palma nad hlavou a ve sklence něco zajímavého. Máme ještě s přáteli pronajatý domek na okraji městečka a domácí se snaží všemi silami nám pobyt zpříjemnit (že nám jen tak půjčí vlastní auto a ušetří nám tak nemalé peníze za pronájem bych fakt nečekal). Jsme v oblasti, kde tradičně vzniká klasická Marsala, fortifikované víno ne nepodobné sherry. Mám za sebou různé typy a… poznámky si nechám na samostatný článek. Místní obchody, jak se sluší a patří na patriotické regiony Itálie a „samostatný vinný kontinent“ Sicílii především, nabízejí pouze lokální vína, jen bubliny bývají odjinud (opakovaně jsem ale narazil na šumivou sicilskou milerku, zajímavé) a sem tam se v rohu krčí nějaké průmyslové trapné víno z kontinentu za tři éčka. Červené z Etny je úžasné, to bych tu chtěl pít nejraději, ale ceny jsou taky znatelně vyšší. Ochutnal jsem biodynamiky pracující s amforami i naprosto konvenční věci z různých míst ostrova. Jídlo čerstvé a většinou velmi chutné, moře nádherně modré byť poněkud studené… uááá! :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 3. června 2013

Pinot se zvláštním špuntem aneb budoucnost patří plastům?

capitain_gagnerot_bourgogne_2011Při nedávném obědě v Blue Wagonu jsem popíjel Bourgogne Pinot Noir 2011 z Domaine Capitain-Gagnerot, základní lehké živé přímočaré šťavnaté lehčí třešňově ovocné burgundské ze starších výsadeb u Ladoix-Serrigny, bezva víno na klopení ve větším. Co mne na něm ovšem zaujalo nejvíce byl hodně netradiční špunt. Žádný jednoduchý kousek plastu jak je běžné, působilo to jako sofistikovanější řešení. Přiznám se, že běžné plastové špunty opravdu nemám rád. Blbě se z lahve vytahují, ještě hůř je jde zastrčit zpět, statisticky nejčastěji u vín takto otevřených jsem narazil na předčasnou oxidaci (prostě netěsní tak dobře, pomalu ale jistě se v lahvích uvolňují) a navíc opakovaně identifikoval některá vína uzavřená plastem i naslepo pro trochu podivnou vůni, podle všeho předanou právě delším kontaktem s uzávěrem. Lepší se to, moderní generace plastových uzávěrů fungují mnohem lépe, alespoň co se týče kontroly tlaku vyvíjeného špuntem na hrdlo lahve a schopnost spolehlivě těsnit, ale má nedůvěra vůči nim přetrvává. Po pravdě, když už nemá být v lahvi přírodní korek, preferuji oproštění-se od rituálu s vývrtkou a použití šroubového uzávěru. Ovšem záležitost z téhle lahve burgundského jsem viděl poprvé a netušil, o co se jedná. A není to úplně nezajímavé.

Zobraz celý článek...