středa 30. ledna 2013

Krásná hora v Tančícím domě

krasna_hora_pinotVinařství Krásná hora ze Starého Poddvorova začalo svou kariéru již v období výrazně internetovém, byla dokonce doba, kdy je možná více lidí díky webu „znalo“, než je kdy pilo (já tu psal spíše o jednotlivých lahvích sem tam, report z degustace tu měl až na začátku roku 2011). Otec projektu, Marek Vybíral, ale cílil na mnohem širší publikum. Postupně se Krásná hora dostala na lístky i poměrně exkluzivních restaurací, do sortimentu významných prodejců vína, do regálů trendy obchodů (docela jede ve Sklizeno). Dneska už je to známá a docela oblíbená značka. Moderní energeticky úsporná vinařská budova a nedávno změněné viněty, které právě s budovou ladí, mi to celé pocitově posunují více směrem k Rakousku než typické menší až střední Moravě. Za víny stojí, krom Marka Vybírala, jako vinař Ondřej Dubas, využívají též služeb Aleše Galy. Ve vinicích postupný přechod směrem k bio a hlavně vlastním výsadbám, byť hrozny stále ještě i nakupují. Ve sklepě jak dubové sudy, tak nerezové tanky s regulací teploty či dřevěný vinifikátor, některá vína dojmem velmi moderní, jiná zase tradiční až lehce selská. Působí to chvílemi poněkud schizofrenně, po pravdě, ale vinařství se vyvíjí, projev jejich vín postupně mění, očividně se stále zatím hledají a na produkci je to vidět, rozdíly nejsou jen kvůli ročníkům.

krasna_hora_ryzlinkNa včerejší ochutnávce v baru Céleste v Tančícím domě (příjemné místo, jen v úvodu degustace tam jeden z běžných hostů baru kouřil, v časech degustací bych očekával prostor spíše nekuřácký; ale možná ho neuzavřeli pro veřejnost pro malou účast degustace, vešli jsme se pohodlně k bar pultu) představil vinař část aktuálního sortimentu, něco z archivu i vína ještě nenalahvovaná, bylo to dost zajímavé. Na úvod světlounce růžový sekt Zweigeltrebe 2011, jemně ovocitý, lehčí, snadno pitelný, s minimální dozáží a tedy velmi suchý. Osvěžující aperitivní kousek. Sauvignon 2011 pocitově „kulatější“ vůně, trochu teplejší, ale nevtíravá, jemnější. Suché, čisté, pěkně postavené, poměrně dost kyseliny, čerstvé, vyvážené. V pohodě pití. Ryzlink rýnský 2011 z docela starých výsadeb (Mikulčice, Lužice) opět docela uměřená aromatika, meruňky, zemitější tón opakující se i v chuti, lehčí, výraznější kyselina, poměrně přímočaré ale poctivě působící pití. Vůbec ty jedenáctky mi přijdou takové „normální“ :-) Což potvrzuje i Pinot Blanc 2011, ovocné ve vůni, trochu citrusové, osvěžující a zároveň tepleji kulatější. Suché, čisté, slušně postavené i dlouhé, přímočaře příjemně vyváženě pitelné, takové bílé prostě…

Zajímavá byla ukázka ze sudu stočené směsi Chardonnay + Pinot Blanc 2012 (vinař to momentálně vidí na směsky tohoto typu, spíš než několik navzájem si charakterem podobných jednoodrůdových vín). Už několik sudovek loňské ročníku na mne působilo jak na steroidech, i u vinařů nepracujících se speciálními kvasinkami a enzymy až podezřele voňavě, neuvěřitelně efektně už v mladé podobě. Možná je to vodním stresem, možná něčím jiným, ale rozhodně zajímavé. Krásnohorská ChPB směska není výjimka, je velmi expresivní, tropicky ovocná, žlutý meloun s fresh tónem limetky. A takové i v chuti, ale krásně suché, plnější, důrazně ovocné, delší, moderní v dobrém slova smyslu, s decentním dotykem sladkosti a mírně hořčiny v závěru. Líbí se mi a opravdu mne bude zajímat další vývoj, zda (resp. spíše kdy) se ta aromatika nějak zlomí :-)

krasna_hora_dubas_vybiral

To Chardonnay 2010 je úplně něco odlišného, víno ne úplně ideálního projevu leželo dlouho ve vinařství a čekalo se, co to udělá. Tmavší nazlátlá barva. Výrazně naleželé, oříškové máslo, to celé v mixu stále ještě s až lehce novosvětskou ovocitostí. V chuti také naleželé, s výraznou kyselinou, řízné, tvrdší, medové tóny, důrazné, velmi dlouhé. Problematický ročník, výnos tři deka na keři… a je tu zajímavost tohoto typu :-)

mpcaNásledovala série Cuvée Viktoria, což je 50 % Chardonnay a 25 % Pinot Gris a 25 % Pinot Blanc (ten chyběl v ročníku 2010), to celé školeno ve dřevě, každým rokem ale více. V devítce byl vlastně jeden sud ve kterém se odrůdy střídaly, v jedenáctce už mají vlastní a leží v nich rok (a víno se nyní spojuje v nerezu). Ročník 2011 je víno tmavší, velmi výrazné, mladé, ovocité, s nepřehlédnutelnou linkou dřeva (čtvrtina nové sudy). Efektní, sladce ovocité v chuti, kulatější, silnější bílé, znát i alkohol (přestože by neměl být nějak vysoký). Chce pořádnou sklenici a taky čas. Dřevo je tam hodně výrazné, na můj vkus momentálně až moc, ale uvidíme časem. Ročník 2010 voněl tropičtěji ovocně, méně znát dřevo, mírně jablíčkový tón, sevřenější. V chuti řízné, trochu jablíčkové, trpčí dojezd, ale fajn pitelnost a určitě zajímavé k jídlu, ale celkově jednoduší než mladší sestřička a bez nějakého potenciálu. Viktoria 2009 je víno již uleželejší, ale jemnější, uhlazené, dřevo dobře zakomponované, stále ovoce a k tomu plněné kávové bonbóny, lískový ořech, příjemně pitelné. Inu proč ne, tohle je slušná ukázka Pinot-Chardonnay směsky.

krasna_hora_bernetySérii červených zahájilo Zweigeltrebe 2011, což je naprosto parádní víno. Hodně voňavé, sladce ovocité, až lehce likérové, višně v čokoládě, sympaticky vlezlé. Suché, lehčí, šťavnatě ovocité, parádně pitelné, dotyk dřeva, vyvážené. Na nic si nehraje, jen se skvěle pije. Sice líbivka, ale bezvadně udělaná a musí se nutně líbit davům, pokud tedy nejde o skupinu „bez zbytkového cukru to nepiju“, a mně ostatně taky :-) Cuvée MPCA 2011 je primárně Merlot s nějakým tím Modrým Portugalem, Cabernetem a Alibernetem. Pod šroubem, myšleno jako spíše základní věc „na pití“ (což je tedy i směřování onoho Zweigeltu výše, oboje vína ~ 140 Kč MO už od obchodníků). Výrazněji ovocité, rybíz, švestka, kořenitost. Šťavnaté, dost kyselin, čerstvé, pitelné, trochu svíravé a dojem pecko-mandle, nic složitého. Cuvée Bernety 2011 (60 % Cabernet Sauvignon a po 20 % Cabernet Moravia a Alibernet) je hutnější ovocité červené, kořenitost, mák, čokoláda, suché, mladé, tvrdší, s výraznější tříslovinou, s potenciálem ale momentálně nepřipravené k pití.

No a na závěr třikrát Pinot Noir. Aktuální ročník 2010 má tak akorát barvu, nic temného, a příjemnou odrůdu jasně prozrazující vůni, ovocný styl s kořenitější pikantní linkou, docela voňavé. Naprosto suché, lehce natrpklé, šťavnatější přísnější styl, nijak plné a spíše bezvadně pitelné, s příjemnou sladce ovocnou tečkou v dochuti. Nic velkého, ale poměrně bavilo. Archivní ročník 2008 již naleželý, ale velmi jemný až poněkud uzavřený, potřebuje čas na rozdýchání a jde si s tím hrát, postupně to nabízelo různé zábavné odbočky, ale bohužel jsem v tenhle moment už docela spěchal, degustace se protáhla. Lehčí, příjemně pitelný, nijak složitě postavený, ale sympatický. Čekal jsem, že vyzraje trošku zajímavěji. Docela bych ale chtěl zkusit doma a dát tomu více prostoru. Pinot Noir 2005 ve vůni přezrálý, trochu naoxidovaný, posun do sklepa s bramborami, nic dvakrát příjemného. Ale chuť to nekopírovala, byla úplně v pohodě, šťavnatá, stále ještě ovocitá, čistá, bezproblémová. Jenže tu vůni neoddělíte :-)

krasna_hora_stare_pinoty

Jinak řečeno mne to docela bavilo, Krásná hora pro mne stojí někde na pomezí vín pro poměrně úzkou skupinu poučených konzumentů (kam jasně spadá třeba naprostou suchostí a projevem mnohých vín) a zároveň vín přijatelných i normálním konzumentem bez poučení, žádné ujetiny. Domů bych jasně bral to líbivé Zweigeltrebe (s tím bych zářil při otevírání návštěvám a sám při pití rozhodně netrpěl) a asi desítkový Pinot Noir, na zkoušku celé lahve desítkové Chardonnay, bude mne zajímat vývoj Chardonnay + Pinot Blanc 2012. Prostě docela spokojenost.

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails