pátek 14. prosince 2012

O gastronomickém pravěku

pravekSžíravé kritiky se píší poměrně snadno, a navíc jsou čtenářsky velmi vděčné, ale příliš se jim tu nevěnuji. Snažím se totiž vybírat vína, degustace a restaurace tak, abych minimalizoval riziko velkého zklamání. Včera večer ovšem zažil něco tak bizarního, že se musím podělit. Pro firemní vánoční večeři byla, přes mnoho myslím mnohem lepších tipů, zvolena restaurace Pravěk poblíž I.P. Pavlova. Pamatoval jsem si tuhle restauraci, z doby před hezkými pár lety, jako vyloženě průměrnou, s lehce ujetým „pravěkým“ dekorem. A tím pádem čekal prostě jen nudu na talíři. Získal… něco mnohem víc. Ukázkový pravěk, nebo možná spíš peklo.

Hned u vchodu mne odchytla „pravěce“ oděná slečna a zeptala se nějak jako „za kým jdeš, koloušku“. Série formálních odpovědí a snaha jim naznačit, že na tuhle hru ve stylu Dětenic (kde to mají o dost dotaženější, byť stále mi to nepřijde jako kdo ví jaká úžasná restaurace) se mi moc nechce přistupovat, bohužel nefungovala. Usazen ve sklepení, kde se falešná jeskyně už poněkud loupe ze zdí a vše vypadá velmi použitě a omšele, zjišťuji, že objednávky se píší na papírek. I jedno pivo musíte napsat, na přímou objednávku reaguje personál variací na „si to načmárej, dědku“. Chápu ze začátku, ale v pozdější fázi večera a očividné nas***osti mnohých hostů bych být personálem herecké etudy omezil.

vino_1Donesený svařák kvalitou nedosahuje ani toho, co rozlévají do kelímku různě na náměstích v Praze. Ochutnané červené víno je nejspíš stejná základní surovina. Servis probíhá do… vhodného skla, viz fotografie. Když máte štěstí, nebo hodně poprosíte, dostanete normální sklenku. Sice skoro ten nejhorší typ co existuje, ale budiž. Záhy zjišťujeme, že restaurace není z nejrychlejších. Jedna účastnice čeká na své víno tři čtvrtě hodiny, byť ho opakovaně urguje. Ale pokud prý odevzdala papírek, tak časem dorazí. Ani nejmenší snaha s tím něco udělat, prostě buďte v klidu a ono se objeví. O chaosu při nošení nápojů nemluvě, netuší co kdo měl. Někde v téhle době dochází také k prvnímu uměleckému vstupu, zhasne světlo a partička pravěkých můžu hraje jakousi scénku, nosí svíčku, mluví trapně o ohni a tak. Má několik oplzlých vtipů, dozvěděla se že část účastníků je odlišné sexuální orientace a zmůže se i na hlášky ve stylu „mámo, nechceš vykouřit“. Je mi za ně stydno.

vino_2A tím se dostáváme k  jídlu. Neměl jsem odvahu dát si, když viděl to prostředí a personál, hovězí steak. Důvěru v to, že ho kuchař připraví správně, prostě neměl. A tak objednal 300g vepřovou krkovičku v domnění, že tu fakt nikdo nemůže zkazit. Dostal objekt poměrně dost vysušený a pokrytý vrstvou nedrceného kmínu. Jak to chutnalo si asi dovedete představit, i přes dost velký hlad jsem nedojedl. Kmín byl v množství větším než malém i na kuřeti a dalších jídlech. Někteří kolegové žvýkali svůj hovězí steak a vypadali přitom jak kráva na pastvě, očividně to moc snadno nešlo. Ale chuť prý dobrá. Další kolega se sebral, seřval servírku a pak šel svůj nejedlý špíz vrátit do kuchyně. Tam přesvědčil kuchaře, že se to šlachovité cosi nedá žrát. Dostal jídlo nové, z kvalitnějšího masa a dobře udělané. Takže teoreticky jsou schopni vařit pořádně, ale prakticky na to kašlou.

steak

Ok, potud s jídlem celkem klasický průšvih. Problém je, že na tento zásadní výkon jsem čekal téměř dvě a půl hodiny!!! Restaurace naprosto nezvládla „nápor“ (zdaleka nebylo plno), byť u všech větších skupin o nich nejspíš věděla předem díky rezervacím. Během čekání na tragického vepříka jsem se od personálu dozvěděl postupně toto:

  • Měli jste si dát hotovky, třeba svíčkovou, to už byste měli na stole
  • Chceme vám to přinést najednou, proto to tak trvá (po asi hodině a něco přišel třikrát předkrm, po dvou hodinách čtyři hlavní jídla, za dalších deset minut jeden předkrm, pak postupně ostatní hlavní jídla)
  • „Drahoušku, vedle máme taky dvacet lidí“.
  • Zhruba po dvou hodinách čekání se restauraci pokusila o další temnou desetiminutovku, asi abychom zapomněli že máme hlad, ale tentokrát jsme jim rázně řekli ať se na to vykašlou.

sommelierTakže asi tak. Jediné pozitivum vidím v tom, že Staropramen je v nápojovém lístku uveden jako Turova moč a přinášen je jako „tady máte tu moč“. Majiteli / manažerovi tohoto podniku bych doporučil vykašlat se na ty rádoby pravěké oděvy a divadlo (obzvláště ten chlapec, co vypadal jak na drogách a nebyl schopen pochopit, že už jeho výkon fakt dávno není vtipný, by si zasloužil rovnou i vyhazov), strhat rozpadající se dekorace a pak… to celé prodat či pronajmout někomu, kdo umí provozovat slušnou restauraci a netrčet v raných devadesátých. Pravěk na ípáku prostě nikdy více. Děkuji za pozornost.

P.S. Na fotce výše sommeliérský výkon…

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails