pondělí 31. prosince 2012

Čím si připijete na Nový rok?

tarlant_1998Posledních několik dní, ale ostatně celé období okolo Vánoc, u nás bylo ve znamení bublin. Minulý čtvrtek ochutnávka různých sektů (mimo jiné od Valihracha, Ryzlink rýnský s Neuburským, slušné pití; a také špičková záležitost z vinařství René Muré, asi napíšu víc časem), v sobotu jsem otevřel brut ryzlinový sekt od Bettiny Lobkowicz (korektní, živý a snadno pitelný, květinovo-jablíčkový, poměrně jednoduchý, čekal jsem o kus víc) a včera s přáteli láhev Mesnil Quartz Grand Cru, což je chardonnkový Blanc de Blancs z Champagne Launois Père & Fils pocházející z Mesnil-sur-Oger. Fresh, živá citrusová příjemně postavená záležitost, vyvážená, lehčí, klasicky minerální, ale taky jsem očekával o chlup komplexnější dojem, v zásadě docela přímočaré to bylo (samozřejmě i tak zadupe do země všechny ty typické velkovýrobní Champagne, kterých budou jistě dnes po světě otevřeny miliony lahví, a přitom se dá maloobchodně koupit okolo šesti stovek). Na dnešek chystám láhev viz fotka v titulce (a bližší info tady). Nejspíš ji bouchneme v klidu začátkem večera a užijeme si ji, o půlnoci už na podobná vína nebývá dost sil (resp. je jich škoda), tělo je ovíněno a smysly ucpány pochutinami všeho druhu. Co dnes otevřete vy? Stále můžete ještě hlasovat v anketě, ale podělte se i v komentářích!

Zobraz celý článek...

pátek 28. prosince 2012

Natur Wine Štefan Kasnyík ze Strekova

eszer_cuvee_kasnyikJe tomu pár měsíců, co jsem při odchodu z Veltlínu dostal „podpultový“ (bylo ho tak málo, že víno nějak aktivně nepropagovali a většinu si tam nejspíš vypili sami) vzorek jednoho mladého vína ze Strekova. Úplně mne nadchlo, přišlo mi jako archetyp poctivého červeného na pití ve velkém a přitom opravdu hodně zajímavého. Ale nic jsem o něm nepsal, vše tak trochu přisuzoval atmosféře a ovínění. Později však víno ochutnal znovu a nadchlo naprosto stejně. Jmenovalo se Eszter Cuvée a já si řekl, že o něm musím zjistit víc, na vinětě nebylo ani jméno vinaře a jediná bližší informace o něm byla ta, že ho do Veltlínu přivezli pár desítek lahví poté, co personál okouzlilo Strekovském vinném festivalu. Tím pádem mi ani úplně nedocvaklo, když mi z ničeho nic napsal jistý Štefan Kasnyík, že by mi chtěl poslat svou frankovku na okoštování. Uvědomil jsem si to až o dva dny později, kdy se na jméno poptal a Eszter Cuvée znovu vyplulo na povrch. Psal jsem vinaři, že nic posílat nemusí, protože už jedno jeho víno ochutnal, jeho styl mne bavil a dříve či později se potkáme ve Strekově, ale příliš pozdě. Frankovka už byla na cestě. Včera jsem zaslané frankovky s přáteli otevřel a mohu se tak konečně o svůj nový vinný objev podělit.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 27. prosince 2012

Stará Savennières s legendární Clos de La Coulée de Serrant

joly_coulee_de_serrant_1994Loni mezi svátky jsem vás tu otravoval s nadšeným reportem z jedné restaurace v Japonsku, i letos si dovolím trochu degustační exotiky. Jedním z nejčastějších témat, na které zde můžete narazit, je autentičnost vína, naturální a historické postupy, poctivost vůně a chuti. A tím pádem i biodynamika, nadšeně obdivovaná i odvrhovaná. Jejím věrozvěstem a mužem, který tyto postupy neúnavně propaguje u vína, je Nicolas Joly. Původním povoláním překvapivě investiční bankéř, pracoval pro J.P. Morgan, převzal na konci sedmdesátých let rodinný podnik Château de la Roche aux Moines. Neuchvátilo ho moderní zemědělství a začal experimentovat s biodynamickými principy, od roku 1981 takto obdělává jejich top (a monopolní) polohu Clos de la Coulée de Serrant, od roku 1984 i všechny ostatní vinice. Vydal několik knih k tématu, krom spíše pro vinaře určené Wine from Sky to Earth: Growing & Appreciating Biodynamic Wine (vyšlo i v češtině jako Víno z nebe na zem) i více na zákazníky orientované Biodynamic Wine, Demystified či What Is Biodynamic Wine: The Quality, the Taste, the Terroir, ve všech případech díla podávající biodynamiku poměrně dogmaticky a logicky tak vyvolávající výraznou kritiku. Ale co už. Přiznávám, že z osobního setkání s Jolym jsem byl taky trochu perplex :-)

Zobraz celý článek...

pátek 21. prosince 2012

PF 2013 z Jižního svahu

Vypadá to, že konec světa zatím ještě nenastal, takže mám příležitost popřát vám příjemné svátky a vše nejlepší, hlavně výtečná vína přesně těch stylů a chutí co máte rádi, po celý nový rok. Neuduste se na Štědrý den kostí, nepodpalte stromeček svíčkou, a jako vždy dejte vědět, co dobrého jste otevřeli a jak to, pokud bylo záměrem i snoubení, pasovalo k jídlu :-)

pf2013

Zobraz celý článek...

čtvrtek 20. prosince 2012

Obsese objednávkami, šumivé rosé, Hobit

tissot_chardonnay_2010Můj milý deníčku, včera jsem zjistil, že mám na cestě čtyři objednávky vína. Je to obsese! Takže si rovnou dal předčasné novoroční předsevzetí, že nejméně do konce ledna nic nového nekoupím. Zas to nebudu přehánět, že jo, hezky postupně. Sice jsem to večer rovnou málem porušil, po lahvi fantastického základního Chardonnay 2010 od Stéphane Tissota (šťavnaté a dokonale pitelné, udělané bez výrazné oxidace ale přesto s tou štiplavou pikantností Jury a skvělou mineralitou, vyvážené a charakterní při ceně okolo deseti éček) málem zkusil objednat celou bednu. Naštěstí už není :-)

Zobraz celý článek...

středa 19. prosince 2012

Třikrát bez síry a dokonce s bublinami

michlovsky_siraHnutí „sans soufre“, vinařů nepřidávajících při zpracování vína oxid siřičitý (takže přesnější by bylo „vinifié sans soufre“ či „sans ajout de soufre“, někdy se používá zkratka NSA – No Sulphur Added, protože ve víně ho trochu přirozeně vznikne při alkoholické fermentaci), získává v posledních letech na síle. I mezi tvrdým jádrem těch nejvýraznější a nejlepších biodynamiků, autentistů a jim podobných je však mnoho těch, co se o úplné vyřazení síry (minimalizují naprosto všichni) nesnaží, je pro ně přírodní substancí a považují ji za neodmyslitelnou (= nemají čím nahradit) součást při přípravě kvalitního stabilního vína určeného ke zrání. Na téma síry teď vyšla hodně zajímavá knížka od Miloše Michlovského, zatím jsem jí pouze dvakrát zběžně projížděl a doma ještě nemám, ale vypadá to na zásadní dílo k tématu a bezva učebnici. V nedávných měsících jsem chutnal hned několik vín komplet bez síry (logicky naprosto suchých), na tři se dneska mrkneme. Dvě z nich jsou nečekaně Champagne, kde je tento přístup zatím vyloženě v počátcích.

Zobraz celý článek...

úterý 18. prosince 2012

Champagne s trochou vrásek

champagne_korkyNedávno jsem se tu zmiňoval o zajímavé degustaci Champagne ve sklípku na Moravě, dneska se na ni mrkneme trochu detailněji. Akce se uskutečnila ve Velkých Bílovicích u Jaroslava Osičky, šlo o edukační akci pro několik lidí z více či méně blízkého okolí, na kterou se ovšem připletlo i pár Pražáků. Celé to bylo zamýšleno spíše jako úvod, seznámení se s fakty o Champagne i jeho víny, ale vybraný set vín (za který může Radim Bobek z Domaine R&W, z jejichž nabídky vína pocházela, ve spolupráci s Lubošem Osičkou) byl spíše pro pokročilejší a šlo tak trochu o exkurz do zrání Champagne a tamních biodynamiků a excentriků. Ne že bych si stěžoval! :-) Kde to bylo možné, šlo o starší data degoržování, tj. i v případě neročníkových vín záležitosti puštěné na trh před nějakým tím pátkem a s trochou lahvové zralosti. A vína moc zajímavá, společně s teorií myslím dost unikátní vhled do světa bublin. Celé to bylo dost neformální, o stylu, vínech a vůbec Champagne se hodně mluvilo. Do všeho jsem děsně kecal a pletl svá moudra, příště mne prosím někdo okřikněte, ale já když se nadchnu tak neznám míru :o)

Zobraz celý článek...

pondělí 17. prosince 2012

Výsledky ankety „Vy a oranžová vína?“

stavek_bocky_2009Anketa se čtvrtou a v současnosti (zatím ;-) nejméně obvyklou barvou vína je u konce, týkala se vín oranžových, tedy bílých vín delší dobu macerovaných na slupkách (více o oranžových vínech v reportáži z pražské přehlídky). Ukazuje se, že na Jižní svah nechodí jen parta „vinných deviantů“, celých 38 % z 240 hlasujících oranžové víno nikdy nepilo, dalších 28 % pak ani netuší, o co se jedná. Obrovský prostor pro rozšiřování vinných obzorů! :-) Na třetím místě se s 22 % umístila odpověď „moc mne baví“, což chápu, taky jsem ji zvolil. Pár hlasujícím oranžová chutnají, ale nevyhledávají je, i někteří vyloženě zklamaní se našli. Kompletní tabulka viz níže.

Zobraz celý článek...

pátek 14. prosince 2012

O gastronomickém pravěku

pravekSžíravé kritiky se píší poměrně snadno, a navíc jsou čtenářsky velmi vděčné, ale příliš se jim tu nevěnuji. Snažím se totiž vybírat vína, degustace a restaurace tak, abych minimalizoval riziko velkého zklamání. Včera večer ovšem zažil něco tak bizarního, že se musím podělit. Pro firemní vánoční večeři byla, přes mnoho myslím mnohem lepších tipů, zvolena restaurace Pravěk poblíž I.P. Pavlova. Pamatoval jsem si tuhle restauraci, z doby před hezkými pár lety, jako vyloženě průměrnou, s lehce ujetým „pravěkým“ dekorem. A tím pádem čekal prostě jen nudu na talíři. Získal… něco mnohem víc. Ukázkový pravěk, nebo možná spíš peklo.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 13. prosince 2012

O sylvánu, který mi utkvěl v paměti

weinbach_sylvanerMám moc rád vína, která se dají nekomplikovaně pít, nějak zásadně vám nezatěžují hlavu, ale zároveň nejsou úplně primitivně přímočará. Vína snadno přístupná, ale přitom připravená s podobnou péčí jako vína „vážná“. Vína, která vás nikam netlačí, nic vám necpou, když jim věnujete nějaký čas umí se odměnit, ale netrápí je pokud jen tak vypijete láhev. Mám jeden oblíbený Sylvaner, u nás odrůdu upadající v zapomnění, u kterého osciluji s poznámkami od vína tradičního a v některých momentech až velkého, přes víno na každodenní pití (čemuž ale neodpovídá cena) po svéráznou specialitu. Ročník od ročníku je to jinak, náladu od nálady, den ode dne. Je to víno, u kterého mám strašně silný pocit, že si do něj prostě promítám svá aktuální očekávání a chutě a ono je nějakým zázračným způsobem reflektuje. Znáte to, víno pocitovka…

Zobraz celý článek...

středa 12. prosince 2012

Vánoční jídla a ideální snoubení s vínem

kaprikKombinace jídla s vínem mnohým připadá jako děsná věda, jiní se drží základní pouček známých skoro odnepaměti, další experimentují (viz anketa). Cílem je, aby víno nepřebilo jídlo a naopak jídlo nechalo vyniknout i vínu, ideálně aby jejich spojením vznikl další příjemný vjem. A vůbec nejlepší je, pokud díky spojení jídlo či víno (nebo dokonce oboje) vyniknou více než samostatně. Pro restaurace je cílem i celkové pozvednutí zážitku z návštěvy, abyste zase přišli :-) Páruje se tak, aby vůně a chuť vína jídlo doplnila nějakými společnými prvky, jindy se naopak hraje na jasné protiklady a funguje to snad ještě lépe. Před nějakou dobou vyšla zajímavá kniha, obsahově i způsobem zpracování, Taste Buds and Molecules: The Art and Science of Food, Wine, and Flavor, ve které se autor zabývá párováním pomocí jasně identifikovaných složek zodpovědných za konkrétní aromatické a chuťové projevy a jejich vzájemných interakcí. Ale nějak zvlášť mi nepomohla :-) Já se teď nějakou dobu totiž „trápil“ s přípravou článku (ne sem na blog, s těmi je zábava) o snoubení tradičních vánočních jídel s vínem. Cílem bylo, aby se vína snoubila, ale nebyla to úplná nuda. Aby tam bylo i něco trochu zajímavého a možná netradičního, co ale není jen výstřelkem, opravdu funguje. Dost boj, ty svátky fakt svádí hlavně k tradicím :-)

Zobraz celý článek...

úterý 11. prosince 2012

Pierre Moncuit & Franck Bonville – Blanc de Blancs Grand Cru

Pierre_Moncuit-DelosÚspěšně dorazíte domů z dovolené, přes nepřízeň počasí? Dítě poprvé na sáňkách a navíc se mu to líbilo? Nedostanete vánoční bonus, ale alespoň normální plat ano, což se taky nepoštěstí každému? Záminka pro otevření lahve Champagne se vždycky najde, chce to jen trochu představivosti :-) Vinařství Pierre Moncuit z Mesnil sur Oger, tedy Côte des Blancs, je jedním z hodně kvalitních tamních producentů. Pětadvacet hektarů vinic má logicky osázeno odrůdou Chardonnay, já se s ním seznámil netradičně prostřednictvím roséčka v Alcronu. Když teď ale manželka vyžadovala něco spíše živějšího, lehčího a citrusového, sáhl jsem doma v chladničce po  Cuvée Pierre Moncuit-Delos Grand Cru Blanc de Blancs (jaký release nevím, vinař tyto údaje na lahvi neuvádí, ale koupeno před pár měsíci). Velmi výrazné perlení poměrně malých bublinek. Hodně čerstvá vůně, citrusy spíše náznakově a více než bych čekal jablíčkový tón, decentní toast, hodně výrazná typická mineralita. Velmi suché a řízné v chuti, citrusová kyselina, delší, pěkně postavené s bezva dochutí. Důraznější efektnější úvod s jednodušším koncem, bezvadně pitelné, nic komplexního přesto moc fajn. Ale pamatoval jsem si to přeci jen trošku jinak. Za láhev jsem dal něco přes tisícovku, nevím teď přesně, což je přeci jen drobátko moc a v kontextu současné nabídky na našem trhu (a tím nemyslím nesmyslně předražené Moëty a podobné věci) by určitě mělo maloobchodně stát méně. Ale vypili jsme ho s chutí a rychle :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 10. prosince 2012

Salon oranžových vín v Praze

titulka_oranzoveVídeň, Záhřeb a poté i Praha… co mají tato tři města společného? V krátkém sledu se v nich uskutečnila přehlídka oranžových, žlutých a jim podobných vín. V dnešním zápisku se mrkneme na Prahu a oranžády trochu obecně. Ve fotoreportu z Vídně jsem si dovolil tvrdit, že oranžová vína se definitivně posunula na (více či méně vzdálený) okraj středního proudu, za čímž si stojím. Stále se jedná o specialitu, která nejspíš nikdy nebude stát v supermarketu vedle Rulandského šedého s rudým křížem na vinětě za šedesát korun, na to je nepoměrně komplikovanější a dražší podobné víno kvalitně udělat, ale to neznamená, že nebudou běžně dostupná. Již nějakou dobu se v čím dál větší míře objevují ve špičkové gastronomii (u nás třeba La Degustation), pro kterou je to bezva nová hračka na párování s jídlem. Jedou i v podnicích, které určují světové gastronomické trendy a mnozí je napodobují (Noma). Čím dál více vinařů si je zkouší či i seriózně připravuje, už zdaleka nejde ve větším jen o klasická vína z Gruzie či Slovinska a z jiných zemí maximálně jeden demižon pro celý okres. Doba, kdy budou běžně dostupná v kvalitních vinotékách po celém světě, myslím není daleko. A třeba takové expresivní oranžové varianty Sauvignonu a Tramínu mají velkou šanci na úspěch i u zákazníků konzumujících spíše jen konvenci (vůbec tahle vína u nepoučených konzumentů docela fungují, pokud je někdo opakovaně neupozorňuje, že to je něco „divného“ a jen pro fajnšmekry), ale nejen jako zajímavost by se mohla ujmout a čím dál častěji je vidět růžovka z Rulandského šedého, což je víno s potenciálem prorazit cestu ostatním.

Zobraz celý článek...

pátek 7. prosince 2012

Ještě jednou rakouské odbočení

roseckoŘíkal jsem si, zda dneska pokračovat v rakouských supermarketovkách ze Sparu a Billy, které jsem tu načal včera, ale jelikož k našim sousedům mnozí jezdí pravidelně, a teď před vánoci do Vídně vůbec, tak vlastně proč ne. Samozřejmě bych se raději věnoval malým zajímavým vinařům, ale jsem v místě, kde tak nějak žádní nejsou (byť do Štýrska už to není tak daleko, ale stejně tu jde spíš zkoumat horský skot :-) A vlastně tu není ani vinotéka, i pro místní (pokud si nezajedou do Salzburgu nebo nenakoupí přes internet) jsou tyhle obchody jediným zdrojem vína. Samozřejmě nemá smysl předstírat, že jde o nějaká vypiplaná špičková vína, určitě v leckterých budou řádit moderní postupy (viz dnešní zápisek P.J. na O Víně) jak to jen půjde, ale stále platí to co jsem psal včera. Slušná nabídka rakouských vinařů, kde sice najdete též lahve totálně průmyslové a i s u nás oblíbeným „původ hroznů v zemích EU“, ale též produkci od hodně zajímavých jmen.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 6. prosince 2012

Supermarketovky s jedním lehkým Zweigeltrebe

certiskoLoni jsem tu v prosinci psal o pár (nejen) veltlínech z rakouského supermarketu, letos nakupuji na stejném místě a už mám seznam, co všechno bych chtěl ochutnat, vybírám jen z produkce Rakouska. Ale ono to přijde i k nám. Jen je potřeba zabojovat s vnímáním „vinař co dodává do supermarketů“, sám s tím mám trochu problém. Jenže u nás existuje snad jediná výjimka vinaře, který chrlí ve velkém slušná spotřební vína, ale zároveň připravuje jedny z naprostých domácích špiček, což je Miloš Michlovský. Ostatní velcí hráči umí maximálně nějakou lepší řadu, jen výjimečně vína řekněme velká (a to ještě většinou jde o slaďák). Ale to je můj pohled, jiní to mohou vidět naprosto odlišně. Tady si, krom bezva čertů co bych jako malé dítě fakt nechtěl potkat, užívám i více než příjemné supermarketovky.

Zobraz celý článek...

středa 5. prosince 2012

O vinařské (foto)romantice

nerezove_tankyKdyž potřebuju k nějakému článku fotku sudu, sklípku, lahve s pavučinou ve sklepení se svíčkou… to všechno najdu v archivu snadno. Ale jakmile je třeba velký nerezový tank, tak to už je horší. Logicky mám tendenci fotit takové ty romantické části celého byznysu, místo současné tvrdé reality. Sbírka korků z otevřených lahví je do titulky fajn, hromádka šroubových uzávěrů už ne :-) Reprezentativní foto je vždy dřevěný sud a plné sklenky, spíše než nejmodernější lis pracující pod ochrannou atmosférou a dokonale recyklující použitý plyn.

Zobraz celý článek...

úterý 4. prosince 2012

Brunello vypuštěné, templáři souzení a daně nezavedené

soldera_logoProč se nevyplatí říkat pravdu o praktikách ve vinařském byznyse? Gianfranco Soldera, vinař připravující špičkové byť v rámci oblasti již poněkud idiosynkratické Brunello di Montalcino, přišel o pět kompletních ročníků. Vína z let 2007 až 2012 ještě stále ležela ve velkých dřevěných sudech a ta nejstarší se pomalu blížila lahvování. Někdo vnikl do vinařství a otevřel všechny kohouty, víno tak skončilo v kanále. Pět let práce pryč. Nic dalšího z vinařství nezmizelo, nic nebylo ukradeno. Čin je nazýván vandalismem, ale nikdo tomu opravdu nevěří. Gianfranco byl jedním z těch, kteří hlasitě upozorňovali na ne zrovna čisté praktiky při vzniku Brunella, míchání s kde čím a kdo ví odkud. A tak nějak se předpokládá, že byl jedním ze zdrojů pro aféru „Brunellogate“ před pár lety, která mnohé vinaře zasáhla velmi silně, pošramotila jim pověst a stála je kupu peněz. U nás se sice neustále mluví o kamionech hroznů a cisternách vína, kdo všechno míchá a nedeklaruje, ale prakticky nikdy se tahle veřejná tajemství nezmění v nějaký rozumný výstup a postih.

Zobraz celý článek...

pondělí 3. prosince 2012

Překvapivá překorkovávaná moravská večerka

spigle_stare_lahvePřekorkování lahví je zajímavá věc. To takhle vezmete nějaký ten archivní vzorek, otevřete větší či menší množství jeho exemplářů, ke každému pečlivě přivoníte a ochutnáte. Pokud je víno v pořádku, doplníte jej tím stejným ze zvolené lahve (= minimálně jedna z celé série tedy vždycky padne) a uzavřete čerstvým korkem a novou záklopkou. Celkem běžně se to děje u Bordeaux, vín z Burgundska, u Barola a dalších velkých vín. Cílem je u těchto vín nahradit postupně se rozpadající staré korky (a doplnit lahve o úbytek vína za ty roky) a vyřadit vína s korkovou či jinou vadou. Celý proces by měl proběhnout přímo ve vinařství (a ideálně rovnou na korku či doplňující vinětou na lahvi být uvedeno, kdy a jak k operaci došlo a na kolika přesně lahvích včetně jejich čísel, což bude mít i vinařství v záznamech a bude schopno potvrdit), když si překorkujete svou sbírku Château Lafite Rothschild 1947 doma na koleni, budete mít s případným následným prodejem trochu problém, že uvnitř není cabernet z Chile za osm pětek už vám nikdo neuvěří :o) Jednoho zajímavého překorkování jsem se jako dobrovolná pracovní síla zúčastnil v sobotu, zkoumali jsme takto obsah několika desítek lahví ze Špiglí a Bočků, archivních zásob Richarda Stávka.

Zobraz celý článek...