Menších dovozců vína, a s nimi také zajímavého sortimentu, na našem trhu utěšeně přibývá. Jedním z nováčků je WeinOrt, který svou nabídku zaměřil vyloženě bohulibým směrem – na kvalitní ryzlinky z Německa :-) První degustaci spáchali ve vinném sklípku Dobrý ročník a návštěvníky čekalo setkání s osmi zajímavými víny z oblasti Rheinhessen, povětšinou aktuálního mladého ročníku 2010, a dvěma známými tvářemi, Danielem Kroftem a Tomášem Zímou, dříve zaměstnanci dovozce Domaine R&W (který se na ryzlinky taky dost zaměřoval a ostatně jedno jimi opuštěné vinařství, špičkový podnik Müller-Catoir z Pfalze, bude mít nyní v sortimentu WeinOrt). Co se chutnalo a jaké to bylo?
Nejprve krátce k oblasti. Rheinhessen, jak už název napovídá, najdete u Rýna, konkrétně na jeho levém břehu. Jde ovšem o vůbec největší německý vinařský region a naprostá většina plochy se tedy nerozkládá na efektních svazích do údolí směrem k řece. Krom ryzlinku se tu pěstují kvanta odrůdy Müller-Thurgau, ale je tu i Sylvánské zelené, dost červených odrůd (Dornfelder, Modrý portugal, Pinot noir) a tak. Tahle oblast je spojená spíše s pojmy typu Liebfraumilch, jako producent spousty levného vína, než kvalitou. Což neznamená, že by tam nebylo pár viničních tratí, které si zaslouží pozornost, a k tomu i špičkových vinařů. A trend směrem ke kvalitě je zřejmý.
Degustaci jsme zahájili aperitivem v podobě K. F. Groebe Riesling 2010 trocken (190,- Kč), lehkým jakostním rýňákem. Jiskřivé ve sklence, čerstvé, slinosbíhavé, mineralita, květiny a med ve vůni, nekomplikovaně fajn bílé. Čisté, suché, tvrdší a řízné, s opravdu hodně výraznou kyselinou, něco minerality, fajn pitelné, dobrá stavba i délka. Na základku moc hezky udělané. Vinařství (web) je historický rodinný podnik sídlící ve Westhofenu, hospodaří „udržitelně“ (něco mezi integrovanou produkcí a bio) na přibližně 8ha, většinou je to ryzlink a třetina Pinot Noir a Sylván.
Většina degustovaných vín pocházela od podniků Kühling Gillot a Battenfeld-Spanier, které jsou ovšem spojeny svazkem více než úzkým, Carolin Kühling-Gillot (v tomto vinařství prý už po generace vše řídí ženy) se v roce 2006 provdala za Hans-Olivera Spanier a obě vinařství jdou nyní trochu příbuznou cestou. Vinařství Kühling Gillot (web) sídlí v Bodenheimu a hospodaří na 5ha, mimo jiné na pěti „erste lagen“, ze kterých mohou vznikat velká suchá Grosses Gewächs (Grand Cru) vína. Asi nejlepší z nich je Nackenheimer Rothenberg, na konci tzv. červeného svahu (červená břidlice), přímo u řeky. Jejich část této vinice je úplně nahoře a navíc ohraničená zídkou, jako burgundská clos :-) Vinařství jede bio s prvky biodynamiky, vína fermentují spontánně, leží delší dobu na kalech, používají velké dřevěné sudy (ale některé základy mohou být i nerez), prostě všechno tak jak má být.
Kühling Gillot Riesling Qvinterra 2010 trocken (270,- Kč) pochází z řady, jež by měla demonstrovat hlavně odrůdu a ročník, jméno vychází ze spojení hroznů z pěti různých obcí (Oppenheim, Nierstein, Nackenheim, Bodenheim, Laubenheim) a podloží. Aromaticky mladičké, ještě poněkud zaprděné víno, objevují se medové tóny, něco žlutého ovoce, je tam cítit potenciál, ale prostě fakt mladé. V chuti ovocité, strukturované bílé, výborná páteř kyseliny, takové poměrně radikální. Chce čas.
Kühling Gillot Riesling Qvinterra 2010 feinherb (290,- Kč) je varianta předchozího vína, kde byla fermentace zastavena (chlad a síra) o něco dříve tak, aby zbyla troška cukru. Tohle je už o kus rozvinutější, poměrně aromatické, květinové tóny a sladší ovoce, bylinky, mineralita trochu do křísnutí křemenem. V chuti moc dobře vyvážené, výrazná kyselina si s tím zbytkem cukru krásně rozumí, krémovější sladší ovoce, dobrá délka, mladé šťavnaté sympatické.
Kühling Gillot Oppenheim Riesling 2010 trocken (450,- Kč) je (když použijeme burgundské pojmy) village víno, původ hroznů jen z jedné obce. Výraznější zlatavá barva a i aroma důraznější, vyzrálejší. Medové tóny, sladší ovoce do broskví, náznak barev a laků, mineralita směrem kouřových tónů (opět to křísnutí), složitější a efektní. Suché, krásně postavené, minerální, delší strukturované bílé, mladičké, s páteří kyseliny, hodně zajímavé s decentní hořčinou v závěru. Tohle bych chtěl vidět zrát.
Kühling Gillot Pettenthal Riesling Großes Gewächs 2010 (1000,- Kč) pochází z „grand cru“ u Niersteinu, ale v zásadě sdílí svah a část podmínek s Nackenheimer Rothenberg, je ale o kus výš. Víno aromaticky velmi mladičké, zaprděné, jen s náznaky ovoce, ze kterého momentálně jako dominantní vychází mineralita. Jako když si budete mlátit o sebe kusy břidlice pod nosem, dokud vám jiskřičky nezačnou pálit chlupy v nose :o) Suché, řízné, strukturované bílé, velmi velmi dlouhé, divočejší, již nyní má člověk chuť dát si další sklenku, ale jinak popravené zoufale brzo. Bylo fakt zajímavé, jak minerální projev byl čím dál intenzivnější, od náznaků v základním víně po explozi ve velkém.
Vinařství Battenfeld-Spanier (web) sídlí v Hohen-Sülzen a ještě před pár lety nebylo ničím zvlášť zajímavé. Až s příchodem Hans-Olivera Spanier a řekněme od ročníku 2005 se začíná dostávat výrazněji na vinařskou mapu. Vinice, komplet 24ha, bio(dynamicky) obhospodařované, ve sklepě viz vinařství jeho manželky (byť tedy základní nerezovky nemusí být spontánní fermentace). Polovina produkce je Riesling, celkem logicky, druhá rozdělena mezi Pinot Noir, Modrý portugal, Chardonnay a Sylván. A fakt mrkněte na web, je to krásná pocitovka spíš než cokoliv jiného.
BattenfeldSpanier Riesling Hohen Sülzen 2010 trocken (450,- Kč) měl poměrně výraznou zlatavější barvu a jakoby olejovější projev. Aromaticky takový modernější nabušenec, intenzivní, silný, hromada žlutého ovoce, mineralita do kouřových tónů, bohaté, k tomu různé menší odbočky a zákoutí, to mne dost bavilo. V chuti silné, minerální, živé, s parádní kyselinou, strukturované, dlouhé. Dost se mění ve sklence, je na jednu stranu přímé a snadno přístupné, na druhou komplexní, divočejší a nabízející spoustu ke zkoumání. A to jde teprve o mlaďocha, co teprve za pár let! Pro mne, poměrem ceny ke kvalitě, jasný vítěz degustace.
BattenfeldSpanier Kirchenstück Riesling Großes Gewächs 2010 (780,- Kč) má opět výraznější zlatavou barvu. Vůně mladičká a sevřenější, ovocitá, teprve na cestě. Je tam jasná mineralita, potenciál, svérázná mladistvá elegance, tohle bude klasický suchý ryzlink se vším všudy. Suché, minerální, strukturované, dlouhé, s jasnými znaky vlivu vzduchu v sudu a trochu (sympaticky) peckoslupkový závěr. Naplní hubu, nepustí, dost dobré! Jen to mládí…
Závěr patřil něčemu sladšímu a staršímu, navíc z jiného vinařství, konkrétně Weingut Gunderloch Nackenheim Rothenberg Riesling spätlese 2004 (750,- Kč). Tmavá zlatá barva, již očividně naleželé do bylinných, medových, lékárenských a trochu funky „plastová kachnička v chlorovaném bazénu“ tónů (což může znít negativně, ale jistě stejně jaká já máte z dětství ke koupacím kachničkám pozitivní vztah :o). V chuti cukr a kyseliny a bylinky, je tam tak nějak všechno co by mělo být, ale poměrně krátké a jakoby „méně děje“ (viz mnohé letní filmové blockbustery, kde sice furt něco vybuchuje a robotů je třikrát víc než ve filmech před lety, ale…). Přes ten cukr a všechno ostatní mi přišlo řidší, nudnější. Možná jen po těch bombách předtím, samostatně by třeba fungovalo lépe, ale nevyzkouším.
Možná jsem měl jen dobrou náladu a po delší době si užíval zase jednou takhle čistě ryzlinkovou degustaci, ale většina těch vín mi přišla dost fajn. Už nejde o úplně levné kousky, ale kvalita tam vidět je. Škoda jen, že šlo o tak mladá vína. Taková vertikála ryzlinků Hohen Sülzen či Oppenheim by mne jako zajímala, o tomtéž u Großes Gewächs kousků nemluvě :-) A pokud vám už ryzlinky lezou krkem, pak vězte, že tento týden jsem byl hned na dvou degustacích kde tahle odrůda hrála prim (jednou střední Porýní, podruhé Alsasko), a budu vás jimi v nejbližších dnech trápit znovu...
