pondělí 2. května 2011

Na tvaru skla záleží s Maximilianem Riedelem

chateau_martet_2007Minulý týden se v České republice, rodné vlasti svých předků, zastavil představitel jedenácté generace sklářské rodiny Riedelů, Maximilian. Odskočil si k nám mezi akcemi v Rumunsku a Lotyšsku, aby zde nacpanému sálu prezentoval, že na tvaru vinné sklenky záleží. Maximilian je velmi aktivní, pracuje jako CEO Riedelu pro severoamerický trh, létá z kontinentu na kontinent a ročně proškolí desítky tisíc lidí. Ale stále je „sklářem“ a u Riedelů stojí například za beznožičkovou řadou „O“ a taktéž za několika dekantéry, včetně obludného „nalévání dělá zvuk jak turbo Porsche 911“ (alespoň pokud se s ním otáčí hned u mikrofonu) Eve. Pražská prezentace byla tematicky shodná se „skleničkovou show“, kterou zde předvedl před rokem a půl jeho otec. Šlo tedy o jakýsi úvodní exkurz do tvaru vinného skla, kde se Riedelu povedlo přesvědčit miliony konzumentů (mne nevyjímaje), že na něm opravdu záleží – a to až do úrovně odlišných tvarů podle mnoha typů vín a dokonce jednotlivých odrůd.

N téma vlivu tvaru sklenky na víno jsem se tu rozepisoval už několikrát a dnes se budu věnovat jen reportáži z téhle konkrétní akce. Zájemci mohou navštívit následující články: George Riedel a skleničková show, Testování vlivu sklenky na víno, Výsledky ankety „Speciální sklenky na různé odrůdy/oblasti…“ či Vypijete více vína z velké sklenice?

Akce v sálu hotelu Mandarin Oriental byla zaměřena spíše na začínající konzumenty, ale stejně jsem neodolal, Riedelové sem nejezdí zas tak často. Maximilian nebyl takový šoumen jako jeho otec, vše se neslo v trochu vážnějším a techničtějším duchu, ale přeci jen se trochu rozehřál při prezentaci dekantéru – bylo prostě vidět, jak k němu má blízko. Musím říct, že i po letech, kdy si se sklenkami pravidelně hraju a provádím různé experimenty, mne stejně dokáže znovu překvapit, jak velký efekt na aromatiku a, pokud víno jen pijete a degustačně neválíte po celých ústech i na chuť, mohou různé tvary mít. Riedel použil pěkné přirovnání, že při golfu taky nejde hrát všech 18 jamek ideálně jednou holí :-) Prezentace svůj účel splnila a myslím prakticky každého dokázala přesvědčit, že popřemýšlet nad tím, z čeho víno pije, má smysl. A to se počítá. Zároveň mne ale ve dvou věcech dost zklamala.

riedel_sklenky_rada_grape
S jednou jsem trochu naštval Maximiliana už před degustací – vyjádřil jsem svou nelibost, že jako „joker“, sklenka pro srovnání, je použit obyčejný plastový kelímek. Prezentující strávil dost času tím, aby všem vysvětlil, že akce srovnává jednotlivé sklenky mezi sebou a vliv tvaru kvalitního skla na projev vína, ne sklenky s kelímkem. Že je tam jen jako „nádoba na přelevání“ a nejde o demonstraci, že Riedel je lepší než plastový kelímek. Fajn. Následně ale sám sebe popřel, když mluvil o tom, jak kupa vinoték a podobných podniků dává ochutnat právě z kelímků, že právě z nich lidé víno pít začínají (coca-cola generace), jak má kelímek vlastně tvar jako některé běžné sklenky. A následně i podporoval srovnávání vůně vína ze sklenky a kelímku (kde, nutno uznat, bylo cítit prdlačku a většina vín působila dost neutrálně bíle/červeně). Už vidím, jak někdo říká kamarádům, že byl na bezva akci, kde mu předvedli, že z luxusních drahých sklenic víno voní lépe než z kelímku… budou se na něj dívat jako na magora. Riedel prezentaci s kelímkem prý dělá po celém světě a nejde o volbu místního distributora, nikde nepoužívají jako jokera nějakou obyč sklenku (klasická degustační OIV se přímo nabízí; samotné AdVivum při svých akcích používá otevřenou širokou sklenici z IKEA, která aromatiku devastuje úplně stejně jako kelímek). A to mi prostě přijde pod jejich úroveň a prestiž, kterou si jméno Riedel ve vinném světě drží. Ale možná jsem taky jediný, komu tohle přijde podivné.

Druhý problém jsem viděl ve snaze zesílit dojem z nevhodné sklenky obraty jako „a teď si předvedeme, jak tohle krásné víno úplně zničit“. Fajn, prodávat je třeba. Ale nepřijde mi příliš chytré ukazovat, jak se barikované Chardonnay vyloženě pokazí v ryzlinkovce, pokud je zároveň tahle sklenka považována za téměř ideál pro univerzální degustační sklo. Samozřejmě, že pokud si chcete víno opravdu vychutnat, je ta správná sklenice (z velké části čistě psychologicky, pokud víte, která je ta „správná“) o dost lepší, ale tvrdit, jak ryzlinkovka to či ono víno úplně zničila, pokud ji zároveň desetitisíce profesionálů i nadšenců (a věrozvěstů důležitosti vhodného skla) používají na degustacích na všechna vína … no nevím.

beyer_riesling_chamirey_chaNo nic, přejděme k vínu, o to jde nakonec především, ať už ho pijeme z čehokoliv. Ryzlinkovku (řada Grape, model 404/15 určený i pro Sauvignon) prezentoval Riesling 2009 vinařství Léon Beyer z Alsaska (psal jsem o nich už několikrát dříve). Naprosto klasický krásný mladý rýňák, medový, minerální, intenzivní a slinosbíhavý. Citrusy, trochu květinových tónů a náznak barev & laků. Velmi suché v chuti, řízné, opravdu hodně až citrusové ostřejší kyseliny (jak ji mám rád, tak myslím až mírně disharmonické, i tenhle Beyerův základ bývá v jiných ročnících o chlup vyváženější), dobře pitelné, minerální. Trocha meruňky, slušná dochuť. V kelímku aromaticky neutrálně bílé, v chuti pocitově o něco zelenější.

jolivet_pouilly_fume_2009Do obdobné sklenky řady Vinum/Restaurant šel při večeři, k sivenovi na pánvi s chřestem a šťovíkovou omáčkou, Sauvignon blanc v podobě Pouilly-Fumé 2009 od Pascala Joliveta. Expresivní „zelenější“ (rybíz, angrešt) víno, mladičké, čerstvé, minerální, skvěle postavené, suché, řízné, osvěžující. Pěkně dlouhé, dokonale pitelné, jednoduše přístupné i dostatečně zajímavé. Jolivet umí.

siven_stovik
chamirey_2007Sklenku na barikované Chardonnay (řada Grape, model 404/97) naplnilo Château de Chamirey 2007, víno rodiny Devillardů (naposledy jsem o nic psal tu) pocházející z Mercurey. Zlatavá hlubší barva. Nazrálá máslová vůně, mineralita, žluté ovoce, hodně výrazné až poněkud vulgárnější vlezlé dřevo, kouřovina. Kulaté, výrazné a teplé v chuti, delší, alkohol, dřevo, ovoce, krémovost, pěkná kyselina. Opulentní, hutné. Nejen první dojem byl spíš „nabušený nový svět“ než Burgundsko, hodně efektní ale po pravdě poněkud přestřelené a postrádající eleganci. Otestování z ryzlinkovky mne svým způsobem potěšilo, protože ač vůni opravdu nepomohla, tak v chuti víno působilo živějším dojmem. Stejné víno bylo k jednomu z chodů večeře, telecímu brzlíku a jazyku s krupkovým rizotem, kde fungovalo přeci jen lépe než samostatně.

teleci_krupkove_rizoto
De_la_ferte_Givry_2009Sklenku Pinot Noir (řada Grape, model 404/7… velkou pinotovku začínají doporučovat na kvalitní Champagne a tam na to slyší, několik producentů už ji skutečně začíná používat) jsme ozkoušeli s Givry 2009 opět od rodiny Devillardů a jejich Domaine de la Ferté. Víno krásně ovocité, ryze mile přístupné, ale opět ne jednoduché. Mix třešní, švestek a trochu dřevěných pilin, něco lesního ovoce, svěžest. Suché, sladce ovocité do hodně zralých třešní a višní, kulaté a plnější s pěknou kyselinou a něco tříslem, vyvážené a bezvadně pitelné. Moc příjemné víno a bezvadné village burgundské. Při srovnání ze sklenky Montrachet/Chardonnay by zastřenou aromatikou šlo naslepo jen těžko poznat, že se jedná o stejné víno.

chermette_brouilly_2010Při večeři byla pinotovka (myslím opět řada Vinum/Restaurant) použita pro mladičké Brouilly „Pierreux“ 2010 z Domaine du Vissoux (Pierre-Marie Chermette), tedy Beaujolais. Kdo zná jejich Beaujolais Nouveau / Primeur, tak tohle je taková rozšířená verze :-) Klasické, mladé ovocité Gamay jakoby trochu namixované s pinotem, svěží, pěkně postavené s výraznější ale dobře zakomponovanou kyselinou, skvěle pitelné. Nic složitého, ale zábavné a zajímavé víno. Překvapivě dobře se popralo s pečeným holoubětem, kdy mi předem takhle volba přišla dost divná.

holoube
Sklenku na Cabernet (řada Grape, model 404/0, určeno i na Merlot, bórdó směsky a různá výraznější barikovaná červená) bylo možno vyzkoušet s Château Martet 2007 (foto v titulce článku), stoprocentním merlotem původem v Sainte-Foy-Bordeaux, vínem od rodiny Mitjavile (přechutnával jsem dříve různá vína z jejich produkce, včetně famózního „Bordeaux burgundského střihu“ Tertre Rôteboeuf a krásného Roc de Cambes, ale nějak se nedokopal k článku). Temně ovocité, výrazné, švestka, mladé a teprve na cestě. Poměrně hodně výrazné dřevo až do kávy. Suché, čisté, plnější, parádní kyseliny, pěkná struktura, hodně třísla. Hutné slušné Bordeaux. Ze sklenky na pinot se projevovala více živočišnost a první dojem z chuti byl až nepříjemně hořký.

saga_pegot_2006Velká sklenka k večeři (typ jsem si nepoznamenal, ale buď cabernetovka nebo syrahovka řady Vinum/Restaurant) obsahovala Saga Pegot 2006 z Faugères (Languedoc) od Domaine Laurent Miquel (zajímavý bio producent, ostatně jako většina z prezentovaných, jiná AdVivum skoro ani nevozí), vyzrálejší červené z odrůdy Syrah školené skoro komplet na barikových sudech. Víno temné, živočišnější, odrůdově ukázkové, plné, bohaté a delší, stále ještě s poměrně výrazným tříslem, ale strukturou a kyselinou která umožní další zrání. S čokoládovým fondánem i zmrzlinou se popralo bez problémů :-)

cokoladovy_fondan_maliny
P.S. Fotku Maximiliana tu nemám, během akce jsem zjistit, že na archu se sklenkami je uveden zákaz pořizování záznamu a profesionálních fotek… nechtěl jsem riskovat, že můj fotoaparát bude vypadat profesionálně :-) Obzvláště po té výtce kvůli kelímku. A na následné večeři, kde jsem si chtěl Riedela vyfotit, jsem ho úplně minul. Možná někde seděl v jiné místnosti a v poklidu jedl, ale tak nějak jsem čekal, že stráví nějaký čas se svými zákazníky, prostě to setkání bude nad rámec neosobního sledování z davu. Část účastníků určitě šla na večeři právě kvůli němu. Samotná večeře, v restauraci Essencia pod taktovkou Jiřího Štifta, byla povedená, byť přes veškerý kvalitní servis a výborně připravená jídla ceně přesahující 100€ na osobu neodpovídala (a bonus v podobě Riedela vidět nebyl… ale na Facebook pak hodil fotky, jak popíjí Sassicaiu u konkurence).

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails