pondělí 28. února 2011

Fotosoutěž – galerie & hlasování

Chvilku to trvalo, ale hlasování ve fotosoutěži je připraveno. Zadání bylo jednoduché a jasné, celkem pak dorazilo 40 fotografií od dvacítky různých vínomilců, díky! O tom, kdo se stane vítězem, rozhodnete vy. Hlasování uzavřu za 14 dní, máte tedy dost času si všechny fotky v klidu prohlédnout a vybrat ty podle vás nejlepší. Zároveň jsem si dovolil z hlasování udělat i malý anonymní „demografický průzkum“, snad vám to nebude vadit. Není nutné odpovídat, výběr fotografií jde odeslat i bez toho. A nebojte, nejde o zjišťování důležitých údajů před nasazením inzerce nebo prodejem webu, nic takového zatím nechystám :-)

GALERIE K FOTOSOUTĚŽI A HLASOVÁNÍ

fotosoutez_galerie

Zobraz celý článek...

pátek 25. února 2011

Televizní vinařská odyssea Zdeňka Trošky

vinarska_odysseaKaždý pořad / film o víně se počítá a když je z domácí produkce tak tuplem. Nápad na Vinařskou odysseu prý vznikl až těžko uvěřitelným způsobem… Zdeněk Troška se prochází mezi moravskými vinohrady a hledá lokace pro natáčení nové pohádky, když tu potkává vinaře Miroslava Kovácse. Slovo dalo slovo a Zdeněk Troška, který do té doby vínu příliš nerozumí, zahajuje pouť po vinařstvích a rozhovory s vinaři, ve kterých se postupně dozví vše potřebné, aby byl schopen po pár týdnech vyznat se ve víně natolik, že dokáže vybrat 5 druhů vín k určitým příležitostem, a vyhrát tak sázku. Na jeho cestě ho provází především již zmíněný Miroslav Kovács, ale svá tajemství prozradí i vinařství Marcinčák, Znovín, Spielberg, Vinařsví U kapličky, Michlovský, Baloun, Kraus, Hort, Bohemia sekt, Mikrosvín a další (seznam). Celkem dvanáct epizod přiblíží jak to funguje na vinici, výrobu vína ve sklepě, jeho skladování a servis, kategorizaci a čtení vinět… prostě úplné základy (obsah epizod). Zní to docela hezky. A děsivě zároveň…

Nápad je mi opravdu sympatický, seznámit vinného začátečníka nenásilně a řekněme i vtipně se všemi těmihle věcmi je nutno ocenit, nemuselo by jít o vyhozené peníze (mimo jiné z Vinařského fondu, tedy všech vinařů) a mohlo hezky nalákat spoustu lidí k návštěvě Moravy. I webové stránky jsou obsahově hodně dobře zpracované a návštěvníkovi poskytnou užitečné informace. Jenomže z pohledu na Zdeňka Trošku, snažícího se být vtipný za každou cenu („vinařská trať… to asi nejsou koleje?“, „zkontrolovat, ty stehna vína, že“, „kabinetní víno… to vypijou žáci víno v kabinetě pana profesora kterej na něj zapomněl…“) i kdyby dost křečovitě, mi naskakují pupínky. Ostatně se na ukázku podívejte sami

troska_kovacs

K pořadu vyšla už v lednu kniha a v srpnu se objeví na DVD, především ale od 5.3. pojede v televizi. A právě tady vidím kámen úrazu pro to, aby vše pořádně zafungovalo. Premiéra dílu v sobotu k obědu a repríza v úterý v jednu. Kdo se v tuhle dobu dívá ne televizi? A kolik z těch, co se dívají, má naladěno TV Barrandov? No pokusím se zvládnout alespoň první díl a udělat si názor nejen z ukázky.

A co vy? Těšíte se na Vinařskou odysseu a chystáte se dívat? Adept na typický „guilty pleasure“ pořad? Váš oblíbený pořad o víně, ať už domácí či zahraniční produkce, v televizi, rádiu či a internetu?

Zobraz celý článek...

čtvrtek 24. února 2011

Základní divoké burgundské od Ponsota

ponsot_pinson_2007Zajímavá věc. Při zkoumání vín Burgundska se snažím chutnat především kousky z různých míst původu a hledat v nich nějaký jejich specifický styl projevu, terroir. Ale zjišťuji, že při slepých nákupech a snaze neutratit mnoho se slavným jménům vinic vyhýbám a, terroir neterroir, raději sahám po třeba úplně základním Bourgogne… ovšem od prestižních producentů. Tak nějak to často dopadá, jde-li pouze o zážitek s vínem jako takovým, o kus lépe. Včera jsem sáhl po základní červené nulasedmičce (z tohohle ročníku jsem ochutnal spoustu vín a pro červená burgundská nebyl rozhodně z nejlepších, ale bavila mne na něm šťavnatost a přístupnost) z Domaine Ponsot (web). O vinařství jsem se tu už párkrát zmiňoval – Večer ve znamení rudé tekuté historie a Od Velkých Bílovic po Chambolle-Musigny. Historický podnik, pionýři v práci s klony pinotu z jejichž vinic pochází spousta těch v současnosti v Burgundsku nejpoužívanějších, vinařství připravující špičkové Aligoté, tradicionalisté s mnoha velmi moderními přístupy.

Husté výsadby, staré keře, masivní redukce hroznů / minimální výnosy. Hrozny pěstují bez pesticidů, insekticidů a další běžné chemie, nebyl by pro ně nejspíše problém získat certifikaci bio/organic, ale sami se tak neoznačují. Prostě mluví o respektu k přírodě a rozumném přístupu. Vína přetáčejí, lahvují a další úkony provádějí v souladu s měsícem a dalšími vesmírnými tělesy, prostě následují leckteré biodynamické praktiky, ale ani tohle označení neužívají. V podstatě nepoužívají nové barikové sudy, spíše nakupují několik let staré od spřátelených spolehlivých vinařů, ale zase v nich nechávají vína ležet poměrně dlouho (dva a půl roku, třeba). Po sesbírání hroznů tyto dostávají lehký poprašek síry, ale ta se v celém procesu už dále nevyskytuje, raději pracují pod ochrannou atmosférou dusíku. Vína nedostávají dávku síry ani před lahvování, které probíhá bez čiření a filtrace, a přesto se bez větších problémů udrží a zrají mnoho (desítky) let. Často prý rychle ztrácejí barvu. Některá jsou z počátku opravdu hodně podivně jakoby vyschlá a nepřístupná, v době kdy stejné ročníky a apelace od ostatních vinařů už jdou v pohodě pít, ale pak se zázračně dostávají do formy a rozkvetou. A nebo taky ne.

ponsot_kontrolni_bodKvůli minimu síry zavedl Ponsot na vinětách štítky, které se zbarví v případě, že víno prošlo nevhodným skladováním, dostalo se mimo určitý teplotní rozsah. Ze začátku to moc nefungovalo, teď už prý ano (nový dodavatel). Vína jsou v těžkých pevných burgundských lahvích, s tlustou kovovou záklopkou a pod plnými špičkovými korky s potiskem ke konkrétnímu vínu (platí i pro základní víno z tohoto článku). Ale Laurent Ponsot už dlouho experimentuje i s jinými způsoby uzavření, protože počet lahví korkem poškozených je pro něj nepřijatelně vysoký. Zní to jako hereze, ale třeba i pro top Grand Cru polohy jako Griotte-Chambertin zkouší alternativu, momentálně je to Ardea Seal (viz text zde). Kvůli podvodům každá jimi vyprodukovaná láhev nově dostává speciální identifikační kód a její pravost můžete ověřit na webu. Viz video níže, kde mluví jak vinař tak jeden z největších znalců Burgundska, Clive Coates. V ročníku 2003 všechna vína dali do magnum lahví, prý protože potřebují zrát ještě déle než je obvyklé a díky většímu formátu to snad více zákazníků dodrží. Žádná nuda :-)


Hrozny pro Bourgogne Rouge Cuvée du Pinson 2007 z Domaine Ponsot pocházejí ze zhruba půl hektaru vinic v oblasti Chambolle-Musigny, z keřů okolo třiceti let starých, hustota výsadby 12000 keřů/ha. Vinifikováno bez přidaných enzymů a podobných berliček, navíc prakticky bez síry. Školeno na starých (5 – 50 let) sudech rok a půl, lahvováno bez filtrace a čiření. Na vinětě s kontrolním kolečkem v barvě bílé (= v pořádku) se dozvíme alkohol 12% a že bylo připraveno 2312 lahví. Pěkná spíše tmavší rudá, mírně nazrálý okraj, dokonale čistá. Svěží, na úvod přímě ovocitá vůně, trochu trpčí třešně. Postupně se otevírají další aromata, zemitost a bylinkovost, lehce těkavka a tmavší ovoce, trocha zeleniny. Živé, svůdné a jednoduše uchopitelné, ale zároveň s dostatkem zajímavých vrstev na zkoumání. Bezva burgunda. Suché, ovocité a mladistvé v chuti, poněkud divočejší. Trochu trpčí, dost kyselin, slušná délka, nějaké to tříslo. Na základní Bourgogne překvapivě kvalitní stavba a víno krásně pitelné už teď, které ale bude bez problémů zrát ještě mnoho dalších let. Momentálně je to takový ten styl osvěžujícího červeného s pikantní kyselinou tančící po jazyku, který láká k dalším a dalším douškům a k popíjení k jídlu. Hodně mne to bavilo a lituju, že jsem za 13€ nevzal víc lahví.

Zobraz celý článek...

středa 23. února 2011

26. února 2011 – večer pro „TO“ víno

vecer_pro_to_vinoRok utekl jako voda, přiblížil se konec února a s ním i již téměř tradiční večer vyhrazený pro otevření „speciálního“ vína. Nebudu se snažit o nějakou originální upoutávku, akci jsem popsal už v roce 2009 a znovu na ni upozorňoval i loni. O co jde? Prostě o dobrou příležitost k otevření lahve, kterou si už dlouho šetříte, hledáte pro její odkorkování správnou příležitost, ale ta nepřichází. Láhev někde leží, často ne úplně ideálně uskladněná, a leckdy už spíše stárne než že by zrála. Shrnul jsem to v prvním zápisku: „Sám mám s víny „na zvláštní příležitost“ problém, láhev pak vlastně dostane mnohem méně pozornosti, než by si zasloužila. Je to večer, kdy se vám podařilo získat novou práci, slavíte první narozeniny potomka nebo něco takového a vínu je vlastně věnováno méně pozornosti, než si možná zaslouží.“ Proč tedy „to“ víno neotevřít jen tak, nechat se nakopnout termínem, kdy to udělají i další, a bez slitování se lahvi podívat do útrob. Letos Open That Bottle Night vyšla na tuto sobotu, 26. února (což neznamená, že pátek nebo neděle jsou zapovězené termíny, prostě tenhle víkend). Půjdete do toho? A přijdete se potom podělit o příběh, proč jste si zrovna tu kterou láhev šetřili, jak jste k ní přišli a co pro vás znamenala? Budu se těšit!

Další informace:
Akce na FaceBooku  
28. února – večer pro „TO“ víno (ročník 2009 s „instrukcemi“) 
„To“ víno ve zkoušce deseti lety (zápisek z lahve ročníku 2009)
28. února 2010 – večer pro „TO“ víno (ročník 2010)
Vinný realista se zatím čínsky učit nemusí (zápisek z vín k ročníku 2010)
Open That Bottle Night (oficiální stránky akce)

Zobraz celý článek...

úterý 22. února 2011

Degustace sudovek aneb PETky objemu magnum

sudovky_vyvesni_stitUkázkový notorik, co už neudrží flašku v roztřesené ruce. Tři tenké igelitky naplněné osmi 1.5l PET lahvemi (odpovídá objemu magnum lahve, prý ideální velikosti pro zrání velkých vín) plnými vína. Vystupuji z tramvaje, jedna z tašek se trhá a lahve vyvalují na chodník. Zoufale je chytám, než se skutálí pod tramvaj, ale při prudkém pohybu se roztrhne druhá taška a další PETky se válejí po chodníku. Vše si skládám na kulatou lavičku zastávky Náměstí Míru, která je velmi nevhodná pro udržení podobných objektů v klidu, takže lahve se znovu hroutí a kutálejí směrem I.P. Pavlova. Používám jedno vulgární slovo na K, ale nakonec se mi PETky podaří zvládnout a úspěšně je dopravím domů. Další dorazí později jinou cestou a snad s méně problémy. O den později může ochutnávka sudových/stáčených vín začít!

nabidka_sudovek_popisŽivot by byl o tolik snazší, nebo minimálně levnější, kdybych prostě dvakrát do týdne zaskočil do některé z mnoha vinoték se stáčenými víny, kterých je nyní Praha dost plná, a naplnil si pár PET lahví. Tuto aktivitu každý den provádí obrovské davy lidí a stáčená vína jsou velmi populární. Rozhodl jsem se pro malý experiment – celkem 11 různých stáčených vín (takový náhodně zvolený průřez, vše uloženo pod ochrannou atmosférou, šumivka stáčena dokonce s chladícím zařízením) jsem doplnil třemi běžnými lahvovými víny (v seznamu označena hvězdičkou, jde o záležitosti co si normálně otevírám) a skupině vinných nadšenců (od běžných konzumentů počínajících se o víno zajímat hlouběji po zkušené degustátory, hodnotitele ze soutěží a osoby s nějakým těmi certifikáty) je naservíroval naslepo, vždy přelité do karafy.

stacene_proseccoCílem bylo tato vína podrobit zkoumání nad rámec popíjení ze sklenek od hořčice během zahradní oslavy (typická příležitost, kdy bych je nejspíš kupoval) a udělat si o nich nějaký obrázek. Nešlo o to vína ztrapnit, ani zjistit, zda se hodí jen na (špatný) svařák či pro míchání s kolou. V podstatě jsem tak trochu doufal v závěr, že to není nějaký zázrak, ale vzhledem k ceně se vyplatí koupit spíše je než sahat po takových těch 60-100,- Kč supermarketových záležitostech. Jak to nakonec dopadlo?

Frivolino Vino Frizzante Bianco (C.V. Ponte di Piave, odrůda Prosecco původem oblast Veneto, cena: 99,- Kč/l = 69,- Kč za sedmičku)
Jednoduše květinové aroma, čisté, v pohodě. Mírně nasládlé v chuti, perlení nijak výrazné ale dostatečné, ovocitost, čisté, korektní základní šumivé, naprosto bezproblémové na letní zahradu.

Ryzlink Rýnský (Marcel Čadílek, české jakostní snad z okolí Žernosek, cena: 64,- Kč/l = 45,- Kč za sedmičku)
Tmavší barva. Vůně květinová, lehce do odkvetlých tramínových růží. Mladé, čisté, květinové, dost kyseliny, ok délka, znatelná hořčina v závěru, jednodušší bezproblémově pitelné.

Sauvignon (Vít Osička, nejspíše moravské zemské, cena: 68,- Kč/l = 48,- Kč za sedmičku)
Lehce naoxidované, k tomu přezrálejší ovoce do tropického stylu, totéž i v suché chuti, trochu hořčina ke konci, jednoduché, nevyvážené. Možná by znatelně pomohlo podchlazení. Moc mne k pití neláká.

vina_v_petce
*Sauvignon blanc 2008 Estate
(Errazuriz, Chile – Casablanca Valley, cena: ~ 160,- Kč za láhev při akci u dovozce, běžně 239,- Kč)
Aromaticky hutnější novosvětský přezrále ovocný styl Sauvignonu, mírně zaprděné aroma co odvětrá, mineralita, kávovina, intenzivní a slušné. V chuti suché, čisté, plnější, ovocité do přezrálých hroznů a manga, doplněno slušnou kyselinou, delší. Hezká moderna, každopádně tohle víno vypadá o znatelný kus lépe křupavě mladé (a dost hraje roli o ročník, 08 mi sedí skoro nejméně z těch co jsem měl). Bodově ale jasný vítěz ochutnávky.

Sauvignon blanc (Vinné sklepy Chomutov, Chile – Central Valley, cena: 72,- Kč/l = 50,- Kč za sedmičku)
Jablka v mnoha podobách, pravděpodobně zoxidováno v KEGu a svým způsobem, pro nás nadšence do oxidativních vín, vlastně zajímavá „zkoumatelná vada“. V chuti překvapivě dost kyselin a na úvod sympaticky svěží, bohužel dojezd jablíčkově nahnilý a nečistý. Pokažené při skladování.

Muškát moravský (Tomáš Král, Hodonín, jakostní oblast Velkopavlovická, cena: 64,- Kč/l = 45,- Kč za sedmičku)
Aromatické, připomíná „bylinkami“ ovoněnou minerálku, poněkud nepřirozené. Suché, kyseliny, řídké, neutrálně bílé, výraznější hořčina v závěru. Bez problémů pitelné, ale že bych to chtěl mít doma… možná tou minerálkou naředit a pít v létě jako hodně levný střik.

Pálava (Vít Osička, nejspíše moravské zemské, cena: 80,- Kč/l = 56,- Kč za sedmičku)
Pod podivnou vrstvou burákového másla se vylupuje docela fajn květinové aroma, nic přestřeleného a celkem sympatické. V chuti čisté, mírně nasládlé, poměrně dobře postavené a pitelné, velmi korektní víno na jen tak pití.

Magmum_petky

Rulandské modré (Josef Ryba – Veritas / Vinné sklepy Čisovice, moravské zemské, cena: 64,- Kč/l = 45,- Kč za sedmičku)
Hodně tmavá, fialková barva. Čistá, ovocitá vůně. Červené peckoviny, docela příjemné. Čistě postavené, suché, dobře pitelné, ovocité, trocha třísla, skvělá pitelnost. Jednodušší, ale překvapivě dobré víno s nějakým tím charakterem. Rulandské modré? Těžko. Morava? Kdo ví. Každopádně víno, které bych byl pro běžné popíjení ochoten koupit i v lahvi a myslím, že na nějakou větší akci pro PETku zase zaskočím. Vítěz večera mezi stáčenými víno a taktéž jediná 1,5l PETka, která se dopila.

Modrý Portugal (Tomáš Král, Hodonín, jakostní oblast Velkopavlovická, cena: 48,- Kč/l = 34,- Kč za sedmičku)
Dost tmavé. Ve vůni kombinace „živočišnosti“ v podobě Brett vady, k tomu jako bonus oxidace, nakvašené, jeté. Paradoxně chuť není tak strašná jako vůně, byť je stále mimo. Brr.

*Modrý portugal 2009 zemské (Tomáš Čačík, Kobylí, cena: 80,- Kč za láhev přímo od vinaře)
Méně výrazná barva, na pohled působí řidším dojmem. Aromaticky mladé, ovocité, peckovinové a lehce zaprděné, potřebuje vydýchat. Čisté, suché a ovocité v chuti, fajn kyselina a bezvadná pitelnost, vyvážené lehčí moravské červené na popíjení. Od vinaře mám raději zajímavěji postavené Frankovky, ale i tohle je fajn.

sudovky_nabidka_pipa

Dornfelder (Vít Osička, moravské zemské, cena: 68,- Kč/l = 48,- Kč za sedmičku)
Fialková barva. Lehce bramborová vůně, vytlačená ovocná šťáva, podezřele divné, lehce naoxidované. V chuti suché, trochu rozjeté, hrubší, nic moc.

*Shiraz 2009 Estate (Errazuriz, Chile – Rapel Valley, cena: cena: ~ 160,- Kč za láhev při akci u dovozce, běžně 239,- Kč)
Velmi tmavé. Výrazné, sladké tmavé ovoce až borůvka, kořenitost, pepř, zrání v dubových sudech. Čisté, typické slušné Chile, suché, výrazné, dost třísla ale sladšího, dobře postavené, delší, ovocitost, kyseliny. Navíc bude myslím docela slušně zrát. Při téhle ceně velmi sympatické červené.

Malbec Barrique (Josef Ryba – Veritas / Vinné sklepy Čisovice, Argentina – Mendoza, cena: 72,- Kč/l = 50,- Kč za sedmičku)
Fialkově temné. Očividně naoxidované, pod tím sladce ovocité a podivně umělé. Oxidace, kyseliny, trpkost, rozjeté a dojem jako kdyby zahájilo odbourávání kyseliny jablečné. Tak to fakt ne.

Tempranillo (Bodegas Padró via Esprit-vino s.r.o., Španělsko – D.O. Tarragona, cena: 72,- Kč/l = 50,- Kč za sedmičku)
Naprostá klasika, kterou jde koupit v sedmičkách za padesát korun ve večerkách, úplně stejný projev (tohle nebylo z KEGu, ale přetočeno z 15l bag-in-boxu). Klasické „korektní neutrální červené“, jednoduše ovocité, suché, kyseliny, celé jakoby s dosypanou chutí dřevěného sudu (naprosto odtržená od zbytku projevu) a ovocného aromatu. Bez problémů pitelné, ale proč?

sudovky_seznam_dovozci 
Nechal jsem účastníky každé víno ohodnotit na (ze začátku lehce matoucí) stupnici 1 – 5, kde jednička je víno na vylití, dvojka víno nedobré, trojka pak víno „korektní“ ale které by si dotyčný nejspíš na pití nezakoupil, čtyřka víno dobré a pětka vyloženě výborné. Prostě vinný nadšenec se doma typicky snaží pohybovat mezi kategoriemi č. 4 a 5, občas omylem koupí a pravidelně dostává či na návštěvách bez většího odporu pije trojku, ve snaze neurazit prarodiče či jiné hostitele trpí u dvojky a už to nevydrží a odmítá pít jedničku.

Výsledná statistika je zhruba taková, že průměrné hodnocení patnácti hlasujících na všech čtrnácti vzorcích se ustálilo na 2.9 a to prosím při ponechání třech lahvových vín. Pokud tato vyřadíme, dostaneme se na hodnotu 2.6. A to věru není mnoho. Největší „kat“ večera udělil průměrné hodnocení 2.5 při kompletním setu a 1.8 pouze u sudovek, kde ovšem hned dva účastníci mají pouhých 1.7. Ani v jednom případě se nejedná o mne, byl jsem mírnější :-) Ale i ten nejmírnější hodnotitel, v podstatě běžný konzument začínající se o víno zajímat trochu víc, se dostal v setu bez lahví na průměr pouhých 2.6 (3.4 s lahvemi) a to říká mnoho. I nejslabší lahvový vzorek dosáhl lepšího průměrného skóre než ta nejlepší sudovka večera, 3.7 oproti 3.6. Je svým způsobem potěšující, že suverénně nejhoršího skóre, průměrně 1.7, dosáhlo vůbec nejlevnější víno v setu.

Degu odsýpala a ani s přepisem poznámek jsem neztratil mnoho času, zbyl tedy prostor na malý graf :-) Pokud se vám to nechce počítat, tak korelační koeficient mezi cenou vína a jeho bodovým hodnocením je 0.77 a to je celkem hodně…

graf_sudovky_cena_body

Závěr? Bohužel mi přijde, že ten, ve který jsem doufal, se nekoná. Při nákupu naslepo jsou supermarketové lahve většinou alespoň technicky zvládnuté a v pořádku, byť třeba ne chuťově zajímavé. Stáčené víno z vinotéky ve velkém městě může být fajn, ale pokud jej koupíte naslepo, s velkou pravděpodobností může i být dost nedobré. Výhodou je, že v podobných stáčírnách je většinou bezproblémově možné jednotlivá vína ochutnat a zvolit to, které vám sedne. Což u supermarketových lahví nehrozí. Je ale ideální ochutnat jej znova i před případným příštím nákupem, protože i pod ochrannou atmosférou se ta vína očividně dost kazí. A jak mi sdělil prodejce, tak u některých producentů ho až překvapuje, jak jsou schopni mu pravidelně dodávat nějakou odrůdu v kvalitní podobě a „nechce vědět, jak to dělají“. Takže ve stejné vinotéce může být Modrý portugal jednou to a podruhé ono, prostě nezvykat si. Úplně jiný případ by byl nákup sudovky přímo u ověřeného spolehlivého vinaře, ale k tomu máme my velkoměstští lidé dost špatný přístup a experiment musí zpracovat někdo jiný :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 21. února 2011

Výsledky ankety „Oxidativní vína (například z Jury)“

osicka_pinotCo by tak výsledek ankety o poněkud specifických oxidativních vínech napověděl někomu, kdo se chystá začít je do ČR dovážet? Tak například že i mezi vinnými nadšenci (snad správně předpokládám, že to je typický návštěvník tohoto blogu) je obrovský potenciál pro edukativní ochutnávky a růst spotřeby! Ehm… nebo že s prodejem to nebude mít zrovna snadné (což pár dovozců, co něco oxidativních vín na trh dodali, asi potvrdí). Ze 185 hlasujících jich totiž 99 a tedy nadpoloviční většina (53%) zvolilo možnost, že oxidativní vín prakticky vůbec nezná. Druhou nejčastější vybranou možností bylo s 28 hlasy (15%) „mám rád, ale piji výjimečně“. Zde může hrát roli i poměrně úzký sortiment na našem trhu, být více oxidativních vín za rozumné ceny k dispozici, třeba by to bylo lepší. Jenže… ta skupina nadšenců je opravdu malá a rozhodně nějaké větší prodeje neumožní. Třetí nejčastější možnost zvolilo 26 hlasujících, tedy 14%, a ti oxidativní vína rádi ochutnají ale nevyhledávají. Chodí sem i pár vyložených nadšenců, v anketě 18 lidí (9%) zvolilo že je obdivuje a shání kde může. Řadím se mezi ně, ale i tak v poměru k běžným vínům těch oxidativních vypiju malý zlomek. 9 hlasů (4%) přišlo pro možnost „moc mi nechutnají“, 5 hlasů (2%) dokonce pro „hnus největší“. Tabulka viz níže.

anketa_oxidativni
Zde na blogu se o oxidativní vína, různé netradiční záležitosti vyrobené bez síry a podobné věci otírám docela často. Pro zájemce jsou tu například následující články:

Minulý pátek jsem doma dělal ochutnávku různorodých sudovek a bylo to… zajímavé. I proto anketa, ve které můžete hlasovat nyní. Kupujete na popíjení doma sudovky / stáčená vína? Pravidelně? Přímo u vinaře nebo z vinotéky? Hlasujte.

Zobraz celý článek...

pátek 18. února 2011

Z archivu vylovený fajn Pinot a Ryzlink

znovin_rulandske_2005Já vím, že už jsem s protežováním těhle dvou odrůd otravný, ale prostě si nemohu pomoct :o) Dělal jsem teď trochu pořádek ve vinné chladničce, přesněji se snažil o prostorové puzzle a poskládat lahve tak, abych jich tam narval ještě víc, a při té příležitosti objevil dvě vína, která ze seznamu už dávno odepsal. A začnu červeným z Moravy. Rulandské modré 2005 jakostní ze Znovínu Znojmo (původ trať Volné pole) jsem kupoval ještě před dvěma lety za devadesát korun a byla to moc fajn záležitost, ostatně jako v poměru cena/výkon mnoho ruland od téhle firmy. Znovín předpokládal (tradičně vysoký) potenciál zrání 5 – 7 let, po těch pěti letech jsem měl z vína pocit, že tak do půl hodiny po otevření je bezva, ale pak se začne strašně rychle bořit. A na slepé ochutnávce pinotů 2005 loni mne zrovna dvakrát neoslovilo. Zajímavé však bylo bezcukerným extraktem 33.8g/l a tím, že se na trhu podle všeho vyskytovalo jako jakostní a kabinet zároveň. Objevenou láhev jsem odšpuntoval bez velkého očekávání, nalil do velké burgundské sklenice a…

… byl více než příjemně překvapen :-) Barva nijak hluboká, hodně nazrálá do terakoty. Výrazně nazrálá vůně je i vůně, klasicky znovínsky pinotová, teplejší, brusinky, kořenitost, trochu lékárenský bylinkové a živočišné. V chuti spíše lehčí a mírně nasládlé, čisté, dobře pitelné, bylinkové, fajn kyselina. Delší doznívání končící v dojmu jako z takových těch měkkých karamelek. Drželo se celý večer velmi pěkně. Vínu sluší, na vůni i chuť, trochu nižší teplota. Pokud stoupne zhruba nad 18°C, tak se vylupují takové ty nepěkné bramborové vůně a víno ztrácí harmonii. Určitě bych ještě nějakou tu další láhev užil :-) Ale ještě si tu syslím „legendární“ ročník 2003 ze Strachotic v půllitrovce, ten už by taky měl jít pod otvírák…

sparr_riesling_2006Druhým vínem je Riesling Sélection 2006 vinařství Pierre Sparr z Alsaska. Loni v květnu jsem psal o tomtéž víně ročníku 2007 a v článku najdete kupu potřebných detailů. Měl jsem dojem, že mám doma už jen nulasedmičky, ale (až na oválnou nálepku s ročníkem vypadají stejně) jedna z lahví byla o rok starší. Barva nijak tmavá, tónem do zlaté. Aromaticky stále svěží, čisté, nazrálé, květiny, květinový med, citrusovost v podobě grepu a trocha barev a laků (petroleje). Suché a krásně čisté v chuti, bezvadná kyselina, citrusovost, stále mladistvé, dobrá délka, vyvážené, dobře postavebé a pěkně pitelné. Nijak složité, ale ideální k jídlu i popíjení jen tak. Trochu zvláštní kombinaci svěžesti a nazrálosti, za kterou může nejspíš šroubový uzávěr, ale nic rušivého. Což mi připomíná, že jsem byl nedávno na srovnávací ochutnávce stejných vín pod korkem a šroubem (pět vzorků ve stáří 3 až 7 let) a měl bych o tom něco napsat…

Zobraz celý článek...

čtvrtek 17. února 2011

Zachraňte Bočky, VOC, Riesling kraluje, co by měl mít web vinařství, fotosoutěž

richard_stavek_spigleDnes opět krátký přehled vinných zpráv. Na úvod to nejdůležitější z domácího prostředí – Richard Stávek na svém blogu vyzývá k záchraně kusu krajiny, která má být zprzněna novou výstavbou. Každý druhý by rád bydlel na pěkném místě, obklopen přírodou či s vinicí na dosah ruky, ale to prostě nejde. Tahle aktivita by v podstatě nenávratně poškodila fakt pěknou část Němčiček a zasáhla nejen do okolí viniční trati Bočky, ale i přímo tamních svahů. Richardem navrhované řešení je prosté – aby se co nejvíce lidí složilo a pozemky či jejich části vykoupilo před developery a efektivně tak výstavbu zablokovalo. Podobná výstavba není žádný „státní zájem“, ani důležitá dálnice či ranvej (byť i u těchto projektů se samozřejmě dá polemizovat), takže mi to nepřijde jako nepřiměřená forma odporu. Co na tyto Richardovo aktivity říká zastupitelstvo Němčiček netuším, ale každopádně držím palce. A mrkněte na tu výzvu, její součástí je i text a fotky článku „Proměny vinařské krajiny-kam až to zajde?“, který již dříve vyšel ve Vinařském obzoru.

Na domácí scéně ještě zůstaneme. V hospodářkách se objevil článek o připravovaném VOC Mikulov, členy občanského sdružení jsou vinařství jako Marcinčák, Sonberk, Mikrosvín, Volařík. Web by měl časem jet na adrese http://www.vocmikulov.cz/. Docela se těším, s jakými přesně pravidly přijdou. Ta jsou jasná u VOC Modré Hory - http://www.vocmodrehory.cz/, jakéhosi „červeného a růžového protipólu VOC Znojmo“, sdružujícího vinaře z obcí Bořetice, Kobylí, Němčičky, Velké Pavlovice a Vrbice a jejich vína z odrůd Frankovka, Svatovavřinecké a Modrý Portugal (+ směsky). Schválně se na tom webu na podmínky pro udělení označení mrkněte. Já vám nevím, ale ta nejlepší vína, která jsem z těchto míst pil, by se do pravidel často nevešla (jiné odrůdy či částečně použití nových sudů by byl typický důvod).

Pravidelně se objevují zprávy, že „Ryzlink bude nové Chardonnay“, prostě konečně ovládne sklenky všech konzumentů vína a stane se tou nejoblíbenější odrůdou, jak mu ostatně vždycky příslušelo :-) Potěšující zprávou je, že v ročníku 2010 Reisling [sic!] dominoval sklizni ve státě Washington. Jelikož je to druhá největší vinařská oblast v USA, tak se možná blýská na lepší časy a Riesling tentokrát skutečně stoupá v popularitě a nejde jen o sladkokyselý sen jeho milovníků :-)

Narazil jsem na deset bodů, proč je web vašeho vinařství jak z roku 2008. Vhledem k webovému stavu v ČR nic podobného směřovaného na náš trh asi ani nemá smysl psát, opravdu kvalitní (plné relevantních aktuálních informací, pěkné a navíc dobře použitelné) webové stránky tu má jen pár vinařství. A několik těch, co kdysi vzepřelo síly a fajn web vybudovalo, už na něj třeba dva roky ani nesáhlo s aktualizacemi. Která vinařství mají podle vás nejlépe udělané webové stránky? Co vám na webech domácích vinařství (pokud nějaký mají) nejčastěji chybí? A co naopak přebývá? Taky nesnášíte zbytečné flashové animace a říkáte si „kdyby raději napsal, kde přesně ty hrozny pěstuje“?

Fotosoutěž se blíží ke konci! Uzávěrka je tuto neděli, možná ještě v pondělí bych příspěvky přijal. Pokud chcete cokoliv poslat tak neváhejte.

Zobraz celý článek...

středa 16. února 2011

Bod „G“ aneb jaké viněty máte rádi?

i_masieriNedávno jsem si zase absolvoval úmorné kolečko vyklízení bytu od prázdných lahví. Spočívá ve snaze z nich dostat viněty, netrpělivého strhávání těch moderních nálepek, vybírání rozmočených papírových ze dřezu, sakrování a vulgárních slov. Toto vše pak následuje opakované plížení s IKEA taškou plnou lahví ke kontejneru na tříděný odpad a následně založení všech těch složitě získaných vinět kamsi do krabice, kde už jsem se na ně několik let ani nepodíval. Vlastně přemýšlím, proč to celé dělám. Asi jsem to tu už psal, možná je to jen další z berliček „víno je koníček“ stojící proti prostému „už jsi tak trochu alkoholik“. A možná je to prostá touha mít někde uloženu přehlídku všech těch dobrých i špatných grafických nápadů, vinět vtipných, klasických i ukázkově nudných. Zavzpomínat na vinět, která vůbec nepřipravila na skvělý zážitek v lahvi, i tu, která naopak s obsahem korespondovala dokonale. Protože se mi skoro vždy vybaví, o jaké víno vlastně šlo.

Líbí se vám různé vtipné nápady, třeba jako u perlivého červeného nebo „bodu G“ z Domaine de Montrieux? Nebo paní Grigio a pan Noir? A co takhle žabí chcanky? Patří podobné vtípky na lahve, nebo by se mělo víno brát vážně? ;-) Kde je hranice kýče?

vtipne_vinety
Vyhovují vám tradiční motivy a vzhled vinět třeba z Burgundska, Bordeaux či Châteauneuf-du-Pape a s podezřením hledíte na každou láhev, která pochází z těchto oblastí a pyšní se vinětou „moderní“? Vinař Henri Darnat má například dvě verze viněty určené pro různé trhy. Ve Francii a USA používá ten nový styl, zatímco do Británie jde klasika. Francouzi se podle něj dokážou lépe oprostit od tradic, Britové jsou v tomhle směru nepřizpůsobiví (něco takového myslím dokáže pronést skutečně jen frantík) a zatímco u vín z Nového světa jim moderna nevidí, tak u Francie chtějí klasiku a jeho víno by se s novým vzhledem neprodávalo. Není to prostě jen tím, že Britové mají vkus a poznají, jak je ta nová viněta fakt hnusná?

darnat_meursault
Jaké viněty máte nejraději a které naopak nesnášíte? Co vás v regále vinoték spolehlivě odrazuje a co naopak připoutá pozornost prohlédnout si láhev detailněji či na ni položit dotaz personálu? Máte raději minimalistické viněty a stačí vám na nich jméno vinaře, ročník a místo původu (+ ty zákonem dané informace o alkoholu či obsahu síry), nebo naopak preferujete viněty s detailními popisy projevu a způsobu výroby vína, analytickými hodnotami a tak podobně? Co takhle lahve narychlo popsané přímo rukou vinaře? Sbíráte viněty? :-)

Zobraz celý článek...

úterý 15. února 2011

Desítka maďarských vín ve Viničním altánu

pinot_ferenchegy_st_andreaPředsevzetí věnovat se více vínům z Maďarska, především těm od zajímavých menší producentů, jsem vyplnil degustací na konci ledna. V režii společnosti Vinorum, kterou tentokrát zastupovali Kristian Ujlaki a Peter Tóth, jsme měli možnost přechutnat desítku vín, čtyři bílá a šest červených, z několika různých oblastí. Zvolena byla spíše vína cenově dostupnější, s degustační slevou začínala už na 125,- Kč a za nejdražší červená si řekli 315,-. Z nápisu do oparu na skle, jak z nějakého hororu to vypadalo, jsme se dozvěděli, jak se píše „suché“ a „sladké“ v maďarštině. To vše doprovázeno povídáním o jednotlivých vinařstvích, odrůdách / směskách, faktech o vinaření v Maďarsku obecně a tak vůbec. Co se chutnalo a jaké to bylo?

Peter_TothNa úvod srovnání dvou vín z odrůdy Léanyka, v překladu „dívka“, známé také jako Feteasca Alba nebo Mädchentraube, ale pěstované primárně v Maďarsku. Gál Tibor Leányka 2009 z Egeru je víno bledé, ve vůni do květin až květin odkvétajících, navíc trochu cítím podivnou „sklepní zatuchlinu / vlhký karton“, se kterou mám problém u více bílých vín (u pinotu nedávno ani památky, bylo to skvělé víno) z tohoto vinařství a skoro mám obavu, že už to začíná být autosugesce (= potřeboval bych pár jejich lahví v nějaké degustaci naslepo). Suché, květinové, dost lehké, snadno pitelné, fajn kyselina a lehce horčina v závěru. Spíše jednoduché bílé na jen tak pití.

Následovala Ráspi Leányka 2008 z oblasti Sopron. Červená vína od Ráspiho mne už mnohokrát nadchla (a mám rozdělaný delší článek). Tohle bílé chtělo rozdýchat, ze začátku toho nenabízelo moc. Postupně jemnější ovocitá vůně, bylinky, citrusy, krémovitost, celkově ale spíše zdrženlivé, avšak zajímavé a fajn. V chuti suché, květinové, opět snadno pitelné, něco minerality, hladší (trochu více kyseliny by mi nevadilo), o něco komplikovanější fajn bílé. Ale na tohle bych potřeboval pár hodin a klid doma, podobný styl vín má tendenci na ochutnávkách trochu zapadnout.

vinorum_bila
Figula Pinot Gris 2008
od Balatonu prezentovalo maďarský pohled na tuhle klasickou a momentálně nejen u nás velmi oblíbenou odrůdu (Rulandské šedé). Výrazná aromatika, med a koření, vyzrálé hrozny, sladší ovoce, snadno přístupné. Suché, mladé, mírná perlička na jazyku z počátku. Náznak zbytkového cukru ale i dostatek kyseliny, plnější, teplejší doznívání se znatelným vyšším alkoholem. Povedené, hutnější, bude se líbit. Pro mne poněkud únavné, dovedl bych si ale představit jednu či dvě sklenky k jídlu, na popíjení celý večer bych asi volil něco jiného.

Kristian_UjlakiBéres Diókút Hárslevelű 2008 je suché bílé a ve dřevě školené tokajské z odrůdy Lipovina a jediné viniční tratě, Diókút („ořechová studna“ dle překladu dovozce). Výrazná barva. Velmi aromatické, lipový med, citrusy, efektní, vrstevnaté. Žluté ovoce, broskve, meruňky… postupně vyvolává spoustu sladce ovocných dojmů a až očekávání sladkého vína. V chuti ale suché, plnější, bohaté, vyvážené, moc fajn kyselina rozřezávající bohatý sladce ovocný projev, dobrá délka opět s teplejším alkoholovým dojmem, ale lépe zakomponovaným než u šeďáku předtím. Opravdu parádní suché aromatické bílé, oslovilo o dost více, než rok předtím suchý Furmint téhož vinaře. A jeden z mnoha důkazů, že suché tokajské není protimluv :-) Za něco přes dvě stovky kandidát na nákup.

Šestici červených zahájilo srovnání tří vín odrůdy Pinot Noir. Jako první Gál Tibor Pinot Noir 2009 z Egeru. Nijak hluboká barva, na okrajích do cihlové. Aromaticky výrazné, odrůda jasná, ale tipoval bych mnohem (3 – 5 let) starší víno. Kořenité, takový ten tepleji přezrálý styl ovoce, selské tóny, jemně těkavka a trochu „sklep s bramborami“ (což mi osobně vadí a dost často se objevuje u starších pinotů z Čech a Moravy, ale nějaká paní/slečna u stolu, na degustaci dle jejích slov poprvé, vyloženě vyrazila pro láhev vína s tou „jinou, bramborovou vůní“, tak nevím…). V chuti suché, čisté, přezrále třešňové až griotkové tóny, alkohol. Ne blbé, ale… nevím, nějak zvlášť neoslovilo.

vinorum_pinoty
Druhý a třetí pinot nám umožnil srovnat dvě naprosto totožně připravená egerská vína, každé ovšem z jiné vinice. Nejdříve St. Andrea Ferenchegy Pinot Noir 2007 (kdo byl na degu tak pozor, v degustačním lístku jsou pinoty uvedeny špatně, nejen přehozené, ale místo polohy Hangács se chutnala právě Ferenchegy) je aromaticky moc zajímavý, příjemně ovocný pinot s dalšími vrstvami (houby, pečivo s kmínem, zemitější) ke zkoumání. V chuti suché, kulaté, dobře ovocité opět s trochu zvláštní linkou (netypická zemitost, čajové výluhy), nijak hutný a dobře pitelný, pěkná stavba, dost kyseliny. Fajn víno.

St. Andrea Paptag Pinot Noir 2007 předchozí vzorek v lecčems připomíná, ale ovocitost jako by byla lépe zaostřená, čerstvěji třešňová, opět se ale přidávají zajímavá zemitější aromata a různé drobné odbočky směrem, který u pinotu nevídám moc často. V chuti suché, čisté, ovocité, vyvážené, teplejší, fajn tříslo, dobrá stavba i délka. Hodně povedené. Paptag se mi líbil více než poloha Ferenchegy a rozhodně jde o víno, u kterého se moc těším na celý večer v jeho společnosti.

vinorum_cervena 
V Egeru a u stejného vinařství zůstáváme i dalším vzorkem, tentokrát jde ale o tradiční (byť o to, jak by přesně měla vypadat, a co napsat do nových předpisů, se stále vedou spory) směs býčí krev. St. Andrea Áldás Bikavér 2008 (Kékfrankos 40%, Merlot 37%, Cabernet Franc 8%, Syrah 5%, Pinot Noir 5%, Menoir 5%) byl skok už v barvě, velmi temné až neprůhledné, s fialovými odlesky. Výrazná, příjemná bohatá ovocitá vůně, výrazné cabernetové tóny, trochu vánočního koření co mám v poznámkách ke kupě dobrých frankovek, ale zárovně znatelné mládí, tohle se časem ještě otevře do dalších rozměrů. Suché, docela plné v chuti, výrazné ale pěkné sladší třísloviny, ovoce, šťavnatost, velmi pěkně postavené, delší. Mladé ale výborné!

A na závěr dvě slavné mezinárodní odrůdy. Nejprve skok do nejteplejší vinařské oblasti Maďarska. Sauska Cabernet Sauvignon 2009 z Villány má velmi, velmi temnou neprůhlednou barvu. Ve vůni mladičké, velmi výrazně temně ovocité ale zatím takovým tím trochu nevyhraněným způsobem, ovšem slibující mnoho. Je tam něco grafitu, trochu kouře, fajn. Chuť kulatá, plná, sladké tmavé ovoce, šťavnaté, výborně strukturované, dlouhé doznívání s tóny čokolády, třísloviny. Už teď pitelné nabušené víno, které má styl a švih, projevem takový jakoby hybrid čerstvých novosvětských červených obludek a klasičtějšího Evropy. Upřímně… jestli je tohle v podstatě jejich základní červené, tak opravdu hodně chci ochutnat i ty dražší kousky.

cabernet_sauska
Figula Tihanyi Merlot 2008
nás mělo přesvědčit, že Balaton umí i jiná vína než bílá. Efektní, divočejší čerstvá ovocitost, kombinovaná s jasným vlivem dřeva (tipnul bych americké barikové sudy, ale možná to budou nějaké maďarské) v podobě linky kokosovočokoládové tyčinky, likérových pralinek a kávy. Stále mladé, ale komplexní a na cestě k velikosti. Suché, čisté, kyseliny, ovoce, tříslo, opravdu parádní stavba, vyvážené, delší, klasické červené. Velmi povedené, pro mne rozhodně nejlepší víno večera, byť Cabernet od Sausky se o pozornost ucházel asi nejdůrazněji :-)

Ne všechno mi sedlo a rozhodně musím prozkoumat bílá z vinařství Gál Tibor a zjistit, co se to vlastně děje a co to tam cítím, co jiným očividně nijak nevadí. Každopádně vzhledem k tomu, že šlo všechno o vína v cenové relaci do přibližně třech stovek, tak jsem u některých byl až překvapivě hodně nadšen. Prostě Maďarsko zase potvrdilo, že má smysl ho sledovat.

suche_sladke_sdeleni
P.S. Už jsem to psal několikrát, takže tentokrát jen takhle v dodatku. Ochutnávka se konala v tradičně dost zaplněném Viničním altánu v Grébovce, což je fajn (pro altán i vinaře), ale jako vždy také poměrně hlučném, leckdy nebylo dovozce zrovna moc slyšet. Přemýšlím, kolik z problému je prostá nudlovitost prostoru a z tohoho vycházející problém v akustice, a jakou roli hraje typická skladba účastníků (tentokrát jsem se pobavil u pána, který degustační vzorky, včetně bílých, prokládal sladkými datlemi místo chlebem… podobné drobné anomálie uvidíte málokde jinde). Je to škoda, když už jdu na ochutnávku, tak se snažím něco dozvědět, ne jen do sebe nalít kupu vína a prokecat ji. Nějakou dobu už tam mají oficiální zvoneček, kterým se snaží dav utišit, ale někde od vzorku osm dál ani ten nefunguje dvakrát efektivně. Hluk a namačkanost jsou hlavní důvody, proč do Altánu chodím spíše výjimečně, byť je mám pět minut pěšky a mají degustace dvakrát týdně, často velmi zajímavé a ke všemu levné (= rád bych chodil častěji). Každopádně díky davovitosti, nízkému vstupnému a obvykle i degustační slevě tam docela dobře funguje prodej vína na závěr, takže pro vinaře to určitě má smysl.

zvlastni_neutralizacni_sous
P.P.S. Report z ochutnávky z pera Libora Chlupatého z Viničního altánu je
k dispozici na jejich stránkách.

Zobraz celý článek...

pondělí 14. února 2011

Báječný překvapivý Pinot Noir z Německa

molitor_spatburgunder_2001Mosela = Riesling. Tady asi není co řešit, mluví-li se o vínech z Mosely, vždy se tak nějak automaticky předpokládá, že máte na mysli Ryzlink. A to i přes fakt, že ve skutečnosti zdaleka nezabírá všechny viniční výsadby, ale „jen“ asi tři pětiny. Na Mosele roste též spousta keřů Müller-Thurgau, většina německých výsadeb odrůdy Elbling a nemalé množství Kerneru, Dornfelderu, Pinotu Blanc, Pinotu Noir a pár dalších odrůd. Prostě spojit Moselu jen s ryzlinkem nejde, to je jako tvrdit, že Burgundsko je jen Chardonnay a Pinot Noir… což je sice téměř pravda a určitě výraznější dominance než Riesling na Mosele, ale stále existují spousty výjimek :-) Moselské ryzlinky jsou v průměru výborné, u těch dalších odrůd je to poněkud sporné, leckdy jsou výsledkem opravdu jednoduchá až nudná vína z keřů vysazených v méně kvalitních polohách, jindy jen solidní pití bez výraznějších charakteru. A někdy dokážou překvapit. Špičkové ryzlinky očekáváte, barikovaný Pinot Blanc už ne. A ještě méně pak parádní červené, navíc deset let staré…

O Weingut Markus Molitor (web) jsem se tu již zmiňoval v minulosti, tedy především o pár jejich lahvích, v závěru zápisku najdete odkazy. Vinařství je to tradiční a ryzlinky dělají skvělé, a to jak ty „moselsky suché“ (= nějaký cukr tam prostě je skoro vždycky), tak báječné nízkoalkoholické slaďáky, které ale umí zrát spousty let do krásy. Připravují také Pinot Blanc (barikovaný, v burgundských lahvích, dost povedený), krom ryzlinku se ale specializují především na Spätburgunder, tedy Pinot Noir (Rulandské modré). Znáte lepší kombinaci? :-)

molitor_spatburgunder_sklen 
Jejich výsadby Pinotu jsou z konce osmdesátých let minulého století a postavené na klonech z Francie. Primárně se nachází na strmých břidlicových polohách Trarbacher Schloßberg a Brauneberger Klostergarten, něco mají též na Graacher Himmelreich a Brauneberger Mandelgraben. Poprvé prodávali ročník 1991 a až do ročníku 1995 to považují za „experimentální fázi“, po které už následují jen samá pozitiva a pinotové jistoty. Vína leží na slupkách delší dobu (tři až čtyři týdny), nechávají je prokvasit úplně do sucha a školí v malých barikových sudech, často i nových, více než rok za promíchávání na kvasničních kalech. Lahvují bez filtrace. U pinotů nepoužívají různé úrovně přívlastkového označení, všechny jsou jakostní (Qualitätswein), ty z jednotlivých vinic s jejich konkrétním názvem, případně ještě na lahvích můžete najít jednu až tři hvězdičky, které označují lahvovaní opravdu výjimečně povedených sudů.

Haus Klosterber Molitor Spätburgunder trocken 2001 unfiltriert je jejich základní víno, směs více vinic a bez jakékoliv hvězdičky, ovšem z velmi dobrého ročníku. Zelená burgundská láhev, kovová záklopka, plný kvalitní korek, ani trochu prosáklý. Barva nijak hluboká, velmi pěkná klasická, v lahvi překvapivě (vzhledem k věku a tomu, že víno nebylo filtrováno) ani trocha depotu. Krásná, čistá, mladistvě třešňová vůně, příjemně propojená se známkami ležení v lahvi. Teplejší ovoce, brusinky, troška zemitosti, toastované dřevo. Především ale stále ona přístupná ovocitost. V chuti suché, čisté, svěže ovocité díky fajn kyselině, výborná stavba, pěkné již se uhlazující třísloviny, teplejší delší doznívání s výraznějším alkoholem. Opět znatelněji opálené dřevo, ze kterého vyskakují třešně. Dokonale pitelné, zábavné, jednoduše přístupné i umožňující zkoumání. Ve sklence se celý večer drží skvěle a při trochu nižší teplotě (15 – 16°C) je to nádherná záležitost. Desetiletý vzorek z Mosely bych netipoval ani v nejdivočejších snech. Jak asi vypadá dvouhvězdičkový kousek ze stejného ročníku? Za tohle jsem dal ve výprodeji čtyři stovky a byla to dobrá investice. Mosela = Riesling. Když zrovna nepijete skvělý červený Spätburgunder :-) Život je plný překvapení…

kachni_prsa

Kachní prsa a houbové něco jako orzotto… asi ne ideální kombinace zrovna k tomuto pinotu, ale jinak skvělá bašta :-) 

Molitor zde na blogu: Velká přehlídka vín od Neubauerů | Německo, Čechy, Morava… 1+4x3+3 ryzlinků! | Restaurace Como a „lidi z webu“

Malý odskok na závěr… včera při nákupu v supermarketu, v neúspěšné snaze vyhnout se různému valentýnskému zboží, jsem narazil na záležitost viz fotka níže. 40% ovoněná šumivá vodka. Vzpomněl jsem si na (dávný, ale stále živý) zážitek z kombinace Bohemia Demi Sec + Vodka a polil mne studený pot. Pevně doufám, že nějaký zamilovaný pár se dneska nerozhodne slavit tímto výrobkem. Samotný producent má na webu dobrou hlášku: „Pokud přinesete na párty vodku Boom, můžete si být jisti, že zanedlouho bude oslava v plném proudu!“. Tomu bych i věřil…

boom_vodka

Zobraz celý článek...

pátek 11. února 2011

Dobré i špatné zprávy ze světa vína a vínopsavců

chranene_zemepisne_vinoDnes zase pár vinných zpráv, taková všehochuť posbíraná za posledních několik dní. Kupříkladu Deník.cz přinesl pár názorů na chystanou novelu vinařského zákona, která upravuje značení vín. Vyjadřuje se k ní Miloš Michlovský, Jiří Sedlo či Marek Šťastný. Na lahvích můžeme nově čekat Chráněné označení původu (CHOP) a Chráněné zeměpisné označení (CHZO), ovšem zároveň nám zůstane možnost používat původní zažité označení (zemské, jakostní, přívlastky). Takže kočkopes výjimek, klasika. A zákazníkům „nenadšencům“ to fakt nezávidím, už teď mají myslím bordel v tom, co je to takové víno zemské či VOC, a teď tohle. Nu což, vývoj musí být :-) Snad to nic nezmění v trendu, že letos by se tu mohlo vypít průměrně 20 litrů vína na osobu. Dělám pro to všechno, tuto metu jsem letos již pokořil…

Občas mi zůstává rozum stát nad úrovní některých vinařských akcí v ČR, které spíše než oslavu dobrého vína připomínají… inu obyčejnou ožíračku. Viz třeba moje poznámky z loňského vyhlašování Vinařství roku. Vypadá to, že v tom nejsme sami. Felix Salmon se na svém blogu u Reuters rozepsal k vinné akci v Davosu a opravdu jsem se zasmál. Smetánka ochutnávala vína zásadně se stobodovým hodnocením (či jeho ekvivalentem), ta byla rozlévána jak kdo chtěl bez omezení. Prostě když jakékoliv z nich došlo, okamžitě byla otevřena další láhev. I u záležitostí typu Pavie 2005 či Cheval Blanc 2000, tedy vín, se kterými se způsobem „odšpuntovat a hned rozlít“ fakt nezachází. Ale třeba ze mne mluví jen závist :-)

Když jsme u stobodových vín… Robert Parker oznámil, že přestává hodnotit vína z Kalifornie, což je pro tamní byznys velká rána (body od Parkera jsou vše a stejné hodnocení „jen“ jeho časopisu Wine Advocate ale od jiného redaktora stejnou váhu mít nebude). Tuto zodpovědnost přebírá jeho „pobočník“ Antonio Galloni, který nejdříve pokrýval jen Itálii, ale nyní už je to i Cote d’Or, Chablis a Champagne. V případě Kalifornie chce údajně navštívit více nových podniků, na které se Parkerovi už v poslední době nedostával čas. Ale po pravdě… pokrývat tolik velkých oblastí v podstatě znamená, že budete hodnotit hlavně ty velké slavné hráče a na nějaké objevy vám čas nezbude.

Možná přichází čas, kdy otěže hodnocení vína vytrhnou z rukou slavných kritiků winebloggeři, specializující se na své domácí vinné oblasti. Nebo snad ne? Organizace Wine Intelligence vydala tiskové prohlášení k analýze trhu (za kterou ale chtějí několik desítek tisíc korun, tudíž jsem ji nečetl), ve které říkají, že vinní bloggeři jsou pro konzumenty jedním z nejméně důvěryhodných zdrojů informací o vínech, věří jim sotva pětina. Právě tato informace je titulkem vydané tiskové zprávy („Bloggers are one of the least trusted source of wine recommendations”), úplně jak z Blesku či jiného bulváru. Při bližším zkoumání zjistíte, že také zhruba pětina dotázaných vůbec používá web/sociální sítě pro zjišťování informací o víně, takže je klidně možné, že ti, co hledají informace na internetu, vlastně bloggerům věří skoro všichni :-) Mnohem více mne zarazilo, že jen zhruba polovina dotázaných důvěřuje doporučení obchodníků, od kterých vína berou. To si jako běžných zákazník v UK, USA a Francii myslí, že mu jeho dodavatelé vín z poloviny lžou? :-) To mi přijde skoro důležitější informace. No nic… stejně si myslím, že ten titulek byl určen k jedinému důvodu – naštvat vinné bloggery a levně tím rozšířit informaci o tom, že mají nějaký ten drahý report na prodej. A zafungovalo to, o zprávě psala většina z těch nejnavštěvovanějších US/UK wineblogů. Samotná agentura pak volbu titulku za účelem „vybuzení debaty“ později přiznala. Takhle se v dnešní době dělá marketing.

Telegraph přinesl zprávu o vinaři, který zahynul v přímém důsledku používání pesticidů na vinici (respektive kvůli tomu, že s pesticidem přišel do těsnějšího kontaktu, než by měl). A uvádí také zajímavou statistiku. Více než čtvrtina (65.000 tun) z celkových přibližně 220.000 tun pesticidů, které se v Evropě ročně použijí, končí ve Francii. A z tohoto množství je pak pětina určena pro vinice a to i přes fakt, že pokrývají pouze pět procent obdělávané půdy. Nic moc.

Sklenka vína a měsícJe snad cestou biodynamika? Tou se v nedávném zápisku zabývá Caroline Gilby (držitelka titulu Master of Wine a PhD z botaniky). Dochází k závěru, že jsou důležité bio a další co nejpřírodnější postupy, ale to další, co k nim biodynamika přidává, je spíš marketing a vytí na měsíc. A že zářné příklady špičkových biodynamických vinařů nic nedokazují, protože tito lidé by dělali, díky svým schopnostem a špičkovému terroir, skvělá vína i tak. Přečtěte si to celé a dejte mi vědět, co si o tom myslíte.

Jakýsi vandal v Rakousku zlikvidoval, doslova rozsekal na kousky, jeden z možná nejstarších exemplářů vinné révy na světě, pětisetletý kousek považovaný za přímého předchůdce Veltlínského zeleného. Finanční škoda je „přes 100.000€“, byť mi není jasné, jak se takovéhle věci vůbec oceňují. Ale chápete to? Proč má tohle někdo zapotřebí mi prostě není jasné, to už spíše chápu (byť s podobným chováním naprosto nesouhlasím) dřívější útok na experimentální GMO révu. Navrhuji tento víkend solidárně popít veltlínu!

Zobraz celý článek...

čtvrtek 10. února 2011

Koráb plný netradičního skvělého vlašáku

korab_ryzlink_vlassky_2008K jakým vínům mám obvykle nejdelší poznámky? Spadají do třech kategorií. Buď jsou to klasická velká vína, bohatá a komplexní, navíc s historií. Podobné množství textu většinou vyprodukuji k vínům s příběhem, ať už jeho vlastním, nebo pokud s ním mám sám spojeny nějaké důležité události, historky. A kategorií třetí jsou vína přírodní a s minimálním množstvím zásahů, která (nejde-li o oxidativní záležitosti připravené na dlouhé zrání) mají tendenci se v lahvích i sklenkách hodně rychle měnit (často k frustraci těch, kteří v druhé otevřené lahvi nenacházejí totéž, co v předchozí, a považují to za chybu) a unikat nějakému jasnému popisu ukotvitelnému v čase alespoň na pár měsíců. A právě takovým vínem je Ryzlink vlašský 2008 sur lie (Boleradice, viniční trať Psinky) od vinařství Koráb.

Leckterá vína od Korábů mi dost sedí, byť ne vždy sdílím skoro úplné nadšení části mého okolí. Ne že by mi ta ostatní přímo nechutnala, ale někdy mám ten pocit, že na hodně staré vinice a nemanipulativní vinifikaci by mohla (měla) být přeci jen o kus složitější, hlubší. Ale tenhle vlašák mne nadchnul naprosto nekriticky už dříve a taky jsem to tu psal (detailní popis přípravy tohoto vína je pak na Veltlínu a nemá smysl jej přepisovat i sem), měl jsem ho postupně ještě několikrát a v ničem názor nezměnil. Další láhev pak otevíral před pár dny a moc se těšil, k jakému vývoji asi tak došlo.

vlasak_depot 
Zelená bordeaux láhev, plastová záklopka, korek lisovaný z drti s pevnou dvojploškou a viněta se spoustou informací v češtině a angličtině. Při pohledu na láhev proti světlu to vypadá jak exkurze do zrání Champagne, spousta depotu. I zlatavé víno ve sklence rozhodně není jiskrně čiré, spíše opalizující, nejvíce to vypadá jako orosená sklenka. Dokonce jsem se ji pokusil i utřít :-) Vůně je však čistá, svěží a upozorňující na vyšší kyseliny, lákající k napití. Květiny, žluté ovoce, lehce oxidativní, lehce lahvová zralost, neustále se měnící. Při slepé degustaci by se mi asi zavařil mozek, protože ten celkový dojem je jako kdyby to bylo víno mladičké, ještě ne úplně hotové, čerstvě stočené ze sudu jen pro ochutnávku, ale zkombinované s vínem již lahvově vyzrálým. Moc pěkné! I v chuti krásně čisté, svěží, ovocitost, květiny, délka, neuvěřitelně snadno pitelné a zábavné, ale přitom dostatečně bohaté a vybízející ke zkoumání. Nějaký nedostatek? Už mám jen jednu láhev…

sklenka_vlasak_korab 
Delší zmínky o vinařství Koráb zde na blogu: Nepoužitelná degustace vinařství Koráb | Autenticky, mladě a pouze z hroznů | Mladá vína s pěkným výhledem | Degustační narozeniny v košířském sklípku | Autentická fotozpráva o vinařsko-kulinářské návštěvě omrzlých Bořetic | Mladý Jamek a další čerstvá vína ročníku 2010 | Decanter, Géčko, vlašáky, kamínky, Stavekgnac… | Ryzlink a frankovka aneb dvoje staré keře |Svatovavřinecký Koráb ročníku 2006

Zobraz celý článek...

středa 9. února 2011

Na ochutnávce vinařství Krásná hora

marek_vybiral_2Tak mi to konečně vyšlo. Konstelace termínu a mých časových možností byla dokonalá a já vyrazil na degustaci vín z Krásné hory, relativně mladého vinařství pod vedením Marka Vybírala se sídlem ve Starém Poddvorově. Ve zkratce je Krásná hora menší rodinný podnik pracující dle požadavků bio režimu na vinicích a se snahou o rozumné práce ve sklepě (= vína zbytečně nemanipulovat, ale zároveň jim nějak vyloženě nenechat prostor dělat si co chtějí či se zvrhnout, pokud to chápu správně; nově také spolupracují s Alešem Galou jako konzultantem), hrozny z části nakupují a moc jim to nevyhovuje, všechna vína mají jako zemská a často i cuvée (jak odrůd, tak i meziročníková atd.), pracují dobře s barikovými sudy, nebojí se šroubových uzávěrů na čerstvá svěží mladá vína, rychle se vyvíjejí a mění a neustále je u nich něco nového. Prostě takové ukázkové moderní menší vinařství, kde si s víny zatím trochu hrají a hledají ideální tvář (možná to za pár let budou dvě zajímavé červené a bílé směsky… čas ukáže). A se svou produkcí si umí podmanit vinné nadšence i běžné konzumenty.

marek_vybiral_3Pokud sledujete domácí vinné blogy, tak jste tenhle podnik nemohli přehlédnout, vinař si předem „zpracoval“ většinu z nich a nenechal v tomto směru marketingu nic náhodě (ostatně i zde komentoval některé zápisky :-) Já byl jeden z posledních, kdo ho ještě nenavštívil či se neúčastnil jeho degustace, byť o pár jeho jednotlivých vínech už zde psal a obvykle byl dost spokojen. Z ostatních blogerů obzvláště Eva Skokánková vína z Krásné hory propaguje seč může na Scuku a O Víně. Specielně pak v jejím posledním zápisku, který zároveň slouží jako rozcestník na ty předchozí, si můžete dohledat vše potřebné, co by vás o vinařství mohlo zajímat. Já se vrhnu rovnou na degustační poznámky k představeným vínům. Neuvádím analytické hodnoty, kdyby po nich někdo vyloženě toužil, tak je ještě mohu dodat.

krasna_hora_muskat
Muškát moravský 2009
(Krásná hora, Starý Poddvorov) je víno svěží, s výraznou muškátovou vůní říznutou čerstvě oloupanou kůrou z citronu a trochou těžších (takových těch tramínových uvadajících) květin. Moc fajn. Suché, čisté, spíše lehčího stylu, výrazná živá kyselina, delší dojezd s mírnou hořčinou. Skvěle pitelné, záležitost na celou láhev jen tak nebo i v létě do střiku bych si to uměl představit. Bezva muškát.

krasna_hora_sauvignonSauvignon blanc 2010 (Díle, Ratíškovice) zatím ještě leží na kalech a byl stočen do lahve pro účely ochutnávky. Velmi expresivní aromatika, výrazná, čistá, angrešt, rybíz, živá a nutící slintat očekávání kyselin a svěžího vína :-) Které se dostavuje, víno má kyselin spoustu, ale působí už teď vyváženě, skvěle pitelně. Po chvíli ve sklence se aromatika trochu posunuje a mírně sládne a bonbónovatí, stále je to ale příjemné a ne vyloženě vlezlé či nepřirozené. Hodně se mi líbilo.

krasna_hora_chardonnay_tram
Chardonnay 2008
(Krásná hora, Starý Poddvorov) mne oslovilo o něco méně, jde o ukázku této odrůdy v trochu zralejší podobě a bez vlivu barikového sudu. Citrusy, lehce máslo, nazrálejší tóny, čisté ale spíše jednodušší a nepříliš výrazné, možná také utrpělo zařazením za víno velmi živé, mladičké. V chuti středně plné, jasné zrání v lahvi, fajn kyseliny i délka, v dochuti něco jablečné slupky a rozkousnuté pecky, hořčiny. Tohle mne nějak neoslovilo.

Tramín 2009 (Nácestky, Ratíškovice, Schratenberg) obsahuje část hroznů z Rakouska, z první vinice hned za hranicemi u Rajstny (kolonáda nad Valticemi) a navíc jde o směs různých klonů tramínu. Ve vůni exotické ovoce, li-či, kořenitost. Sladší aromatický projev, ale uměřeně, příjemně. Čisté, kulaté, ovocité, krémové, mírně nasládlé ale dostatečně doplněné kyselinou (klidně by jí mohlo být více), delší. Fajn víno.

krasna_hora_ryzlink_viktori
Cuvée Ryzlink rýnský 2008 + 2009
(Hrubé pole a Nácestky, Ratíškovice) voní více než příjemně ryzlinkově, vůně je trochu sladší medová, doplněná trochou barev & laků, lákavá. V chuti nasládlé ale s dobrou kyselinou, zvláštní stavba a ne úplně urovnané spojení květinových a ovocných tónů, ale dobře pitelné. Zkusil bych počkat, jak se to srovná, zatím mi to voní, ale chuť úplně nesedí.

Cuvée Viktoria 2009 (Čejkovice + Hrubé Pole, Ratíškovice) je z poloviny Chardonnay doplněné stejným dílem Rulandským šedým a Rulandským bílým, to vše vyzráváno v bariku a na kvasnicích. Velmi mladé, ovocité, ale s dřevem hlásícím se o slovo dost výrazně především čerstvě mletou kávou. V chuti krásně suché, živé, středně plné pěkné tělo, ovoce opět zatím trochu bojuje se dřevem. Má to ale pěkné kyseliny, charakter a moc fajn stavbu, tomuhle bych dal nějaký ten rok čas, dřevo bude zkroceno :-)

krasna_hora_vavrinecSvatovavřinecké 2008 (Krásná hora, Starý Poddvorov) jest víno kořenité, tmavě kvasně ovocné ve vůni. Suché, ovocité, čisté, lahvově nazrálé, s bezva kyselinou. Nekomplikované, ale moc pěkně udělané červené na pití kdykoliv se jen zamane.  Moc se mi líbí!

Cabernet Sauvignon 2008 (Zadní hora, Dolní Bojanovice) je, a už s tím fakt nejsem vtipný, další výjimkou z pravidla, že Cabernet na Moravu nepatří :-) Tmavě ovocité, cabernetové, čisté a příjemné, do toho výraznější vliv sudu v podobě kávy. Dost fajn seriózní vůně. V chuti suché, výrazná kyselina, velmi mladé, pěkné tříslo, prakticky úplně bez tak častých zelených tónů. Možná trochu řidší než slibovala vůně, ale stále hodně fajn.

cabernet_krasna_horakrasna_hora_bernety_caberne
Cuvée Bernety 2009
(Zadní hora, Dolní Bojanovice) je směs sudu Alibernetu a dalšího sudu Cabernetu Moravia :-) Velmi mladé, tmavé, cabernetové, aromaticky poněkud sevřené, ale docela fajn. V chuti pěkná kyselina, suché, tříslo, alkohol, dobrá stavba, trocha zelenějších tónů. Rád bych viděl za rok či dva, má potenciál být skvělé.

Na Pinot Noir 2009 (Zadní hora, Dolní Bojanovice + Nácestky, Ratíškovice) a obecně pinoty jsem se dost těšil, vinařství si na nich zakládá a pár starších kousků od nich bylo bezva. Na pinot velmi temná barva, aromaticky mladé, nevyhraněné. Suché, surové a na degustaci z mého pohledu ještě ne úplně připravené, tohle chce čas. Poněkud zklamání.

krasna_hora_pinoty
Pinot Noir 2008
(Čejkovice + Nácestky, Ratíškovice) na tom byl už mnohem lépe. Příjemná aromatika, ovoce do jahod, vrstevnatější, slušné. Suché, mladé, pěkné kyseliny, vyvážené, délka, kávovina ze sudu. Stále teprve na cestě, ale bude myslím moc fajn a starším bratříčkům ostudu neudělá.

Mimo oficiální seznam jsme už uprostřed noci ochutnali i Pinot Noir 2007 a to bylo někde úplně jinde, nádherný typický pinot na vrcholu sil, bezvadné pití. Dobré víno chce čas!

krasna_hora_pinot
Závěr proběhl s možností ochutnat jejich vínovici momentálně asi 4 – 5 let v sudu (nic zásadního, alkohol dominoval a celkově nepříliš harmonický destilát) a loňskou matolinovici, což je naopak bezvadná voňavá vyvážená silná pálenka, která by si v ničem nezadala s jakoukoliv dobrou základní italskou Grappa di Moscato (či z jiné aromatické odrůdy), moc pěkné.

degustacni_listekkrasna_hora_set
Marek Vybíral plynule a vtipně („na globální oteplování věříme, proto jsme si pořídili i olivu“) táhl celou degustaci, upřímně se bavil o vzniku vín a jeho pohledu na ně a celkově si myslím získal dav. Nyní už chápu to předchozí až (na můj vkus) trochu nekritické nadšení ostatních :-) Osobnost vinaře je samozřejmě zásadní věc a od vín ji nelze oddělit, to je jasné, ale vína by si měl užít i ten, kdo u něj ve sklepě nikdy nebyl. A ta z Krásné hora jsou hodná ochutnání. I proto, že vinotékové ceny nepřekročily (krom Cuvée Viktoria) dvě stovky a za shodnou kvalitu z domácích vinic často zaplatíte mnohem více. Osobně mi nejvíce vyhovují jiné typy vín, ale představená sada byla průměrnou kvalitou opravdu hodně vysoko, rozhodně nešlo o nějaké schematické prvoplánové líbivky kterých je trh plný, a už dlouho jsem u domácího vinařství podobně dobrý pocit neměl. A kupu těch vín bych doma rád a s chutí pil.

projekce_fotek

vybiral_manzelka_1

Zobraz celý článek...