pátek 1. října 2010

Svačinový generátor odpadního materiálu

obalene_sake Jestli mne tu opravdu něco štve, tak je to neustálé hromadění všemožného odpadu. Japonci jsou doslova posedlí obalováním. Vždy, všude a všeho. Každá jedlá věc je v nejméně jedné vrstvě plastu, pokud okolo sebe nemá ještě papírovou krabičku. V obchodě si vyberete rybu, v polystyrenové mističce obalené zase plastem, kterou vám na pokladně zabalí do dalšího igeliťáku a přihodí k ní plastový pytlíček s ledem. Každou rybu zvlášť. Jakoukoliv sebemenší lahvičku čehokoliv dost často obalí něčím měkkým. Každé pečivo jde do vlastního pytlíku.A všechno vám nakonec hodí do plastové tašky a jako bonus přihodí hůlky (každé balené zvlášť v papíru) a vlhké papírové ubrousky, každý balený zvlášť. Z nákupu na snídani do vlaku je igelitka odpadu. Pravda, rovnou v tom vlaku ji lze roztřídit do různých odpadních nádob, ale stejně je to magořina.

snidane_v_shinkansenu Ve vlacích se tu běžně oběduje a večeří (nebo spí), zrovna teď tu před námi parta důchodců sjíždí sušené ryby a pivo, bezvadně k tomu slouží krabičky s kompletní porcí jídla pro jednoho, , bentō (弁当). Nepoužívají se jen do vlaku, ale obecně na cesty, sebou do práce, dětem do školy (ať už koupené nebo doma připravené) a tak. Ve speciálních obchodem a hromadě stánků na nádražích je výběr z nepřeberného množství stylů jak obalu, tak samozřejmě i obsahu (který je navíc někdy aranžován do podoby třeba komiksové postavy). Vybírá se podle plastových modelů. Na fotce níže můžete vidět „vepřovou verzi“ a pak kompletní postup rozbalování jedné moc pěkné dvoupatrové záležitostí. A přitom je to jen svačina :-) Je to krásný, dobrý a vznikne z toho veliká hromada papírového, plastového a dřevěného odpadu.

veprove_bento bento_rozbalovani bento
bento_jidlo Všelijaké snacky mne moc baví, rozhodně tu není jen nabídka pár druhů baget či sendvičů jako u nás. Nejvíc si ujíždíme na plněných rýžových trojúhelníčcích, ty jsou navíc „s překvapením“, protože mezi jednotlivými výrobci se trochu liší barevné kódy (podle znaků obsah nepoznáme) a tak občas koupíme opakovaně variantu plněnou něčím, co nám nejede (jestli ještě jednou narazím na umeboshi, rozplizlou podivnou nakládanou kyselo-slanou japonskou švestku, tak už se fakt naštvu). Super úchylárny jsou nasládlé měkké bagetky plněné třeba majonézou s kukuřicí či nudlemi (ano, bageta plněná nudlemi), případně objekty různého tvaru (kolečka, obvykle) z rýže opatlané v podstatě kečupem. Ne, Japonsko nejsou jen efektně vypadající syrové ryby či nudle ve vývaru :o) Ale je skvělé, že i běžné balené bagetky a takové ty věci jsou vyráběné k okamžité konzumaci, netrvanlivé, a tudíž o dost chutnější, než jejich protějšky v ČR.

bageta_nudle trojuhelnicky trojuhelnicek
Všude jsou tu kvanta automatů s všemožným pitím, takže ke zničení planety přispíváme i plechovkami od kafe (skvělé, chuťově obvykle lepší než „presso“ v leckteré naší restauraci) či PETkami od čaje (neslazené, studené i teplé, hromady druhů). Je to boj. Ale pro dnešek už konec, Shinkansen se pomalu blíží k přestupní stanici :o)

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails