středa 11. srpna 2010

Monzunová bílá směska a vzpomínka na vitacit

monsoon_valley_2007_thajsko Jak už jsem tu psal kdysi dříve, můj tchán má zálibu v testování různých obskurních vín na ochotných subjektech, které „takové zajímavosti ocení“, tedy mně a manželce. A nás to opravdu baví. Na minulé návštěvě se rozhodl, že nám představí víno z Thajska. A tak i učinil. Mně nezbylo než přiznat, že ač domácí vinaři dělají stále lepší vína, jsou to stále žabaři proti marketingovým schopnostem nových vinařských zemí. Vychloubáme se tu, jak vína z naší (tradiční vinařské, v podstatě) země dostala někde medaile a že nás konečně uznávají, novopečení Thajci mají ale lahve úplně stejně olepené a snad ještě víc. K vínům ze Siam Winery (místní větší vinařství a zakládající člen tamější vinařské asociace) a konkrétně pod značkou Monsoon Valley se vyjadřuje Hugh Johnson (že jsou „fascinating“ a výborně „drinkable“), mají body od legendárního Roberta Parkera co má jinak dost starostí s hodnocením velkých vín, moderní design vinět a hezky vše v angličtině (fakt pobavil i menším písmem ročník uvedený dle buddhistického kalendáře), exportují už na kupu míst po celém světě. Kampaň je založená na tom, že není důvod, proč by na 13 zeměpisné šířce neměla vznikat výborná vína, když je tam tolik sluníčka (až moc, a navíc vlhko… ale asi s tím umí pracovat). Ve vinicích místo mechanizace používají občas i malého slona, alespoň tedy na promo fotkách (to bude něco jako kůň v Burgundsku). A některé vinohrady jsou plovoucí, na malých ostrůvcích ze všech stran obehnaných kanálem, prostě krása! No schválně se jukněte na jejich web, stojí za to. Tohle všechno je fajn, ale stejně se nakonec počítá obsah lahve…

Siam Winery slon elephant
Ta je naprosto klasického bordeaux tvaru, zelená, s kovovou záklopkou a plastovým špuntem. Šlo o Monsoon Valley Blended White 2007, konkrétně směs odrůd Colombard a místní Malaga Blanc, na poměrně nízkém alkoholu 12%. Spíše bledá barva, slušně výrazná citrusová vůně, svěží ale s již znatelným zráním (či spíše naoxidováváním, jak je pro plastové špuntíky typické), stále však čisté a živé. Dost zeleného jablka, nějaká ta mandarinka, takové nezařaditelně „uni“ jednoduché, ale v podstatě fajn. V chuti čisté, lehčí, s výraznější ale jakoby odtrženou kyselinou, ovocité do citrusů, velmi rychle vyčistí patro a připraví je na další sousta jídla (obecně ta jejich vína doporučují i k pálivé thajské kuchyni, tohle spíš k rybám nebo jako aperitiv), pije se to dobře. Přijde mi, že je tak o rok starší, než by muselo být. Dovedu si představit, že to mohlo být ještě o kus jásavější pití. Vlastně docela příjemně překvapilo a to jde o úplně základní řadu vinařství. Vypadá to, že pokud někdo pojede na dovolenou do Thajska, tak se místních vín bát nemusí :o)

siam winery floating vineyard
Ta odtržená citrusová kyselina mi každopádně připomněla jednu oblíbenou zábavu z dětství (a to se počítá, každé víno co nabudí nějaké vzpomínky a emoce mělo smysl). Určitě si všichni vzpomínáte na Vitacit, sladkokyselou chemikálii, jejímž původním účelem bylo tuším sloužit jako základ „limonády“, ale všichni to konzumovali přímo. Hezky nasypat do dlaně a slízat. Já s kamarádem se bavil tak, že babičce kradl ze spíže kyselinu citronovou, její krystalky drtil na jemnější prášek a pak byl hodný na děti ze sousedství, nabízel jím ceněný vitacit. Fuj to bylo kyselé, na ten pocit nikdy nezapomenu! Kyselina v tom výše hodnoceném monzunu samozřejmě nebyla až takhle výrazná, ale přišlo mi, jako by ji do vína někdo později dosypal :-)

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails