pátek 18. června 2010

Čtení na víkend a hádanka

Marcel Deiss Pinot Blanc de Bergheim 2006Hlavou mi tepe lehounká „autentická“ kocovina ze včerejší báječné ochutnávky, kde jsem v závěru už prostě přestal plivat a užil si fajn vína. Ale o téhle akci později. Venku leje a vypadá ta na poněkud hnusný víkend, úplně ideální na přečtení nějakého toho článku o víně. Dnes si tu dovolím doporučit pár delších i kratších kousků, které mají myslím co říct leckterému vinnému nadšenci. Valná část bude bohužel anglicky, ale i něco v češtině se najde. Na úvod Wine Terroirs a jejich báječný profil alsaského vinařství Marcel Deiss. Takhle má vypadat blogování! Deiss je obrovský fenomén nejen Alsaska, něco málo už o něm padlo i zde, a článek jeho filozofii a přístup k vinařství velmi pěkně shrnuje.

Před nějakou dobou jsem tu v článku Vinný ocet pro miliardáře recenzoval moc zajímavou knihu o jednom velkém podvodu s víny (a obecně světě velkých vín a starých lahví), v případu stále probíhají soudní spory a vyvíjí se poměrně „zábavně“, před soud byl poháněn i autor knihy a to slavným vinným publicistou Michaelem Broadbentem (jehož dobrou pověst prý kniha poškozuje). Slušné shrnutí celé záležitosti představuje Patrick Radden Keefe v článku pro The New Yorker (nečíst v případě, že se vám zvedá tlak při informacích o lidech, kteří vína jen sbírají a nepijí), novější článek pro Slate (autor Mike Steinberger) přináší další informace o aktuálních sporech a zemětřeseních v obchodu s velmi starými víny, vazbách mezi důležitými osobami v celé téhle hře a vůbec jde o zajímavé čtení. Tedy pokud máte čas a podobné věci vás baví :o)

Jedním z vrcholů mé několikaleté soustředěné snahy poznat zdejší vinice do detailů je (by měl asi být) pokus o to, vybrat z nich v prvém stupni ty potenciálně nejcennější a v druhém pak podnítit zdravou ctižádost jejich obdělavatelů tím, že vyjmenování těch, kde koncept terroiru funguje, poslouží ostatním jako vzor toho, jak má být tento potenciál nejlépe využit.“ To píše na úvod své Nové klasifikace vinařských tratí P.J. na O Víně. Úctyhodné dílo, které vzbuzuje a ještě vzbudí hodně reakcí, a tak je to správně. Lze nesouhlasit s některými částmi metodiky, se zařazením některých tratí mezi ty nejlepší a naopak jinými do „slabších“, ale zásadním přínosem toho všeho je, alespoň z mého pohledu, jasné upozornění na fakt, že na původu hroznů záleží i v ČR a jen kombinace odrůdy a přívlastku není to hlavní. Mělo by se o tom mluvit co nejvíce. Zajímalo by mne, kdy začne více milovníků vína jezdit cíleně na vinice i jinam než na Šobes a to navíc samostatně, nejen v autobusech se Znovínem…

Zídka u vinice s výhledem na známý kopec Hádanka… odkud je tato fotka?


Jeden z nových autorů na O Víně, Zdeněk Rozehnal, přinesl obsáhlý dvoudílný článek z Wachauer Weinfrühling 2010, přehlídky především mladých vín oblasti Wachau. V článcích (část I., část II.) najdete něco o oblasti jako takové, specifické klasifikaci vín, krátké přiblížení několika vinařství a degustační poznámky k mnoha desítkám vín. Paráda! A pokud vás Wachau zajímá, mohu odkázat i na svůj květnový zápisek Úvodní fotoprůlet a dojmologie z Wachau.

Nedávný článek na Wine Spectatoru se (byť ne nějak do hloubky a „vědecky“) zabývá problematikou starých keřů, tedy jestli mají opravdu tak velký a oslavovaný efekt. A pokládá otázku: „pokud láhev říká staré keře, koupíte ji?“ Jde o zajímavý fenomén, osobně na staré keře docela slyším a věřím v moc hlubokých kořenů, nižších výnosů a schopnostem takové révy lépe odolávat rozmarům počasí a přizpůsobit se tomu kterému terroiru. Co vy? Připlatíte si za „staré keře“? Promyslete to u nějaké takové lahve…

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails