čtvrtek 8. dubna 2010

Kočičí víno, sklenka lepší sexu, degustace Slovenska, soudy a zákony

hello_kitty Hello Kitty je japonský popkulturní fenomén, který vzal útokem celý svět a vydrželo mu to tak dlouho, že oblečení a další doplňky s tímhle motivem už dávno nejsou součástí jen dětského oblečení, ale nostalgicky je nosí i dospělé ženy (i když třeba v téhle podobě mi to přijde úplně OK) :o) A na nevinné, dívčí kočičí vlně se teď svezlo i víno, na konci března propukla docela mánie (dovozci do USA se promo povedlo). Celá ta řada vypadá trochu jako „rychlé špunty“ a určena pro děti, ale jde o normální víno s běžným množstvím alkoholu, různorodé snadno pitelné D.O.C. Itálie. Skoro mi to přijde jako propagace alkoholu pro mladistvé :o) A jejich sekt lahví i vinětou snad až příliš připomíná šampaňské Dom Pérignon. No co myslíte?

Nějak mi přijde, že se u nás strašně málo mluví o vínech ze Slovenska (i když v posledním roce pozoruji znatelné zvýšení zájmu), rozhodně v poměru k tomu, jak blízko k nim máme (historicky i vzdáleností) a jak výborná ta vína často jsou. 17. dubna se v Bratislavě koná velký festival za účasti mnoha zajímavých vinařství, mohla by to být skvělá příležitost, jak si o našich sousedech rozšířit vinné obzory. Nejsem si jist, zda to tam stihnu, ale určitě bych rád dal velkou degustaci Južnoslovenské oblasti v Praze, už kvůli možnosti přechutnat vinařství Strekov 1075, o kterém slyšel moc zajímavé věci.

Na iDnes vyšel článek „Sklenka vína, lepší sex. Platí to?“, v podstatě funguje jako takové malé promo na tři večery o sexu a víně, které pořádá AdVivum. Ale je to jinak celkem vtipné čtení. Mimo jiné v něm mluví i o klasickém spojení sektu a jahod. Funguje tohle na vás? Osobně si teda myslím, že v kombinaci s růžovým (či sladším, ale to už ne tolik) sektem to celkem jde, ale snoubení suchých bublin s jahodami mi přijde jako nesmysl, chuti se dost tlučou.

jahoda
Možná si vzpomínáte na článek Vinný ocet pro miliardáře s recenzí moc zajímavé knihy o několika, podle všeho padělaných, velmi starých lahvích Bordeaux. V komentářích jsem postupně přihodil pár odkazů na spor, který se okolo knihy i lahví vede. Nyní Bill Koch, jeden z podvedených, údajně objevil dva rytce, kteří stojí za iniciály Thomase Jeffersona na lahvi Château Lafite z konce osmnáctého století. A Koch také napadá aukční síň v soudním sporu, dle něho pravost vín dostatečně neověřila a kryla podvod. Nehezky se ve všem máchá i slavný vinný kritik (a autor textů např. pro Decanter) Michael Broadbent (we webových diskusích ho aktivně zastupuje jeho syn). Docela se těším, co kvůli tomuhle všemu ještě vyplave na povrch.

Když jsme u Decanteru… těm letos úplně nevyšel článek na Apríla, ve kterém informovali, že Severní Korea si rezervovala kompletní zásobu druhého vína Château Latour, Les Forts de Latour, ročníku 2009, o kterém se velmi pochvalně vyjádřil samotný Kim Čong-il. Kupa lidí vtip nepochopila a časopis článek po pár hodin z webu stáhnul a publikoval vysvětlení, ve kterém vše uvádí na pravou míru. Kde je ten pověstný britský smysl pro humor? :o) Možná jejich obchodníky vyděsilo, že si nesáhnou ani na lahvičku skvěle hodnoceného vína, když je UK (alespoň podle scanu článku na webu Jancis Robinson) stále suverénně největším importérem vína na světě a taktéž největším odběratelem vín z Francie. Moc zajímavá čísla!

U výsledků ankety „Typické voňavky a vy“ a o něco dříve na O Víně, v článku o červeném z odrůdy Regent, se naráželo na téma odrůdy Chorvát (Noah, Slovák) a zda je možné z ní normálně uvádět na trh víno, ať už v jakékoliv podobě. Názor SZPI na tohle téma je jasný, jelikož nejde o Vitis Vinifera (ale Vitis labrusca x Vitis Riparia), tak to možné není.

A když už se babrám v těch zákonech… P.J. kdesi řešil, jak je možné, že některá vinařství přejdou na plné „bio“ dříve, než po povinném tříletém přechodném období. Má drahá žena hledala a našla tohle: „V příloze č. 1 přímo účinného nařízení EU (2092/1991) se praví: 1. Zásady stanovené v této příloze musí být na zemědělských pozemcích běžně uplatňovány po dobu přechodného období trvajícího alespoň dva roky před vysetím nebo v případě trvalých kultur jiných než lučních přinejmenším tři roky před první sklizní produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a). Kontrolní subjekt může se souhlasem příslušného orgánu v určitých případech rozhodnout o prodloužení nebo zkrácení tohoto období s ohledem na předchozí využití pozemku.“ Takže klasika, lze se dohodnout, že pozemek byl už dříve v podstatě v bio režimu a zvládnout to klidně za dva roky, není to nějaká specialitka a podvod v ČR, ale umožňuje přímo EU :o) Pokud to správně chápu…

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails