V nedávných dnech jsem objevil dvě „vinné“ zajímavosti, které si úplně živě dovedu představit jako dárek… od čtenářů pro jejich oblíbeného vinného bloggera :o) V úplných začátcích blogu jsem tu psal o želé z Frankovky z vinařství Karel Válka a teď narazil na něco snad ještě zajímavější, byť tedy produkovaného v trochu větším množství a bohužel v USA. Vinné sorbety! Přírodní, nealkoholické, odrůdové a ročníkové! Pinot Noir, Riesling, Cabernet Sauvignon, Champagne…. uááá! Nevím jak vy, ale já zmrzlinu moc rád. Párování zmrzliny s vínem je občas dost velký oříšek, u těchto vinných bych si to zkusil moc rád. Máte rádi zmrzlinu? A přivezete mi z USA tuhle? :o) A celé mne to přivádí na myšlenku, že po internetu se povaluje kupa receptů na zmrzlinu z portského, kterou musím zkusit.
Druhý dárek je pro milovníky Champagne, Jamese Bonda a lidi s „neomezeným“ rozpočtem. Bollinger (psal jsem o nich loni před Silvestrem) totiž před nějakou dobou vypustil na trh velmi limitovanou (200 + 007 kousků) edici šampaňského La Grande Année 1999 v magnum lahvi a speciálním kovovém obalu ve tvaru kulky z pistole Walther PPK, který zároveň slouží k udržení teploty pro vaše další lahve do budoucna. Obal se otevírá kůží potaženým klíčem a všechno je ještě dodáváno v dřevěné bedničce se skleněným víkem. Doporučená maloobchodní cena sice žádné sedmičky neobsahuje, je to „příjemných“ 4.000£, ale nekupte to :o)
Moc jsem se pobavil u článku Práci si nosím domů o sommeliérce pro Tesco. Roztomilé PR, ve kterém padla i věta „Je to ale právě ona, kdo rozhoduje, jaká vína, sekty, vermuty a likéry budeme my všichni kupovat a pít.“ My všichni je kdo? Čtenáři Lidových Novin? :o)
Pro fanatiky do Bordeaux další pohled na ročník 2009. Včetně informací ve stylu „kvůli vyšším cukrům je nevyhnutelné použít selektované kvasinky“ či že ročník spojuje „aromatiku ročníku 2003 a strukturu ročníku 2005“. Už teď mi běhá mráz po zádech při představě, jak asi budou vypadat ceny.
U Jancis Robinson proběhlo nepěkné info, že v Kanadě většina konzumentů vína netuší, co znamená termín „Cellared in Canada“. Tahle vína, která jsou v obchodech umístěna v sekci „vína z Kanady“, však mohou obsahovat i část hroznů z dovozu. Velkým výrobcům to vyhovuje, protože mohou mít nižší ceny a vyšší produkce. Malé to zase štve, protože podle nich poškozuje jméno kanadského vinařství. No a vidíte, u nás je hromada vín míchaných kdo ví z čeho a prodávaných pod hlavičkou domácích a ani nemají speciální označení (jen se to, sem tam, povede vyřešit u soudu). A dost by mne zajímalo, kolik z tisícovky oslovených konzumentů vína (proporčně zákazníci supermarketů, vinoték atp.) by správně odpovědělo, co je to VOC či co značí přívlastek „výběr z hroznů“. To by asi byla švanda…
A na závěr můj „oblíbený“ (nic jsem od něj nepil, ale aktivity sleduji alespoň virtuálně) vinař z Burgundska. Že když začne vinice obdělávat inženýr z Formule 1, tak se dějí zajímavé věci, jsem tu už psal. Tentokrát si sestrojil vlastní plničku lahví, protože žádná jiná komerčně dostupná nesplňovala jeho požadavky. Na webu má článek i s videem. Není to žádné super rychlé zařízení, ale oproti těm běžně dostupným plní láhev ode dna a navíc, což je snad ještě důležitější, není použito čerpadlo, lahve jsou plněny přirozeným vyrovnáváním hladiny s obsahem tanku.
