čtvrtek 2. července 2009

Jahody a vyzrálé ročníkové šumivé rosé

Co dělat takhle při večeru v hnusně dusném počasí? Obzvláště když máte k dispozici kupu výborných domácích jahod? Recepty na jejich zpracování zaplavují už několik týdnů foodblogy, v tomhle směru vás asi moc neobohatím. Ale povím něco o lahvi, která u nás jahody doprovodila. Šlo o svatební dar (za který tímto ještě jednou děkuji), vyzrálé Champagne Pol Roger „Extra Cuvée de Réserve“ Rosé 2000. Pol Roger je tradičním výrobcem fungujícím od poloviny devatenáctého století, hospodaří a sídlí v okolí Épernay, a asi nejvíce je proslavil Winston Churchill, který jejich nápoj konzumoval ve velkém a specielně pro něj byl lahvován v „ideálním“ (= hezky v klídku na posezení vypije) objemu jedné pinty. V roco 1984 vinařství nahradilo dosavadní vrchol produkce na Pinotu Noir postaveným Cuvée Sir Winston Churchill, samozřejmě v klasických sedmičkách. Nelze se divit, že Británie (ale to platí pro šampaňské obecně) je jejich zásadní obchodní partner :o)

Pol Roger je až do dnešních dnů provozován potomky zakladatele, nejedná se však o nějaký malý podnik, ročně vyprodukují přes sto tisíc bedýnek (jeden a čtvrt milionu lahví). A připravují i všechny možné formáty, od lahviček malých po opravdu obludně veliké :o) Jejich základním vínem, tradiční směsí a typickým výrazem vinařství, je Brut Réserve (chutnal jsem na různých akcích několikrát, ale nikdy mi úplně nesedlo). Teprve nedávno, jako součást agresivnějšího marketingu a nutnosti mít něco k dispozici pro různé segmenty trhu, byla představena varianta Rich (v podstatě je to demi-sec, poměrně dost sladká záležitost). Na opačném pólu nabídky pak stojí Pure, šampaňské naopak úplně bez dosážního likéru a prachově suché. Krom již zmiňovaného „prestige cuvée“ pojmenovaném po Churchillovi připravují i ročníkový klasický Brut a též čisté ročníkové šumivé Chardonnay, Blanc de Blancs Vintage. No a pak samozřejmě vintage rosé, které vzniká spojením tradiční ročníkové směsi s 15% na klasické červené víno vinifikovaného Pinotu Noir stejného ročníku.

Každopádně otevírám to rosé a mám trošku obavu, jestli už to nebude mít za sebou. Však je to růžové a má už devět let. Ovšem špunt se dere ven s velkým nadšením, nemůžu ho udržet a udělá to nehezkou ránu :o) Šampaňské je nebezpečné! :o) Ve sklence má víno nádhernou lákavou barvu, trochu mi ty jahody se smetanou připomíná, ale bude to asi nějaká bledší lososová. Víno krásně jemně perlí, bublinky se po sklence elegantně vinou. Vůně je pak svěží, čistá, minerální, efektně ovocitá klasika. Nic složitého, ale velmi příjemné a lákající k napití. Chuť je o kus bohatší, svěží, velmi suchá a řízná, hutnější, jahody více než připomíná a navíc má zajímavou sladší „karamelovou“ tečku. Jahody s karamelem? Proč ne! Prostě pěkné, řízné rosé bubliny. Potěší, pobaví, na letní zahradě bych to pil klidně častěji, jen kdyby to stálo méně. A jako svatební dar to zas hned tak nedostanu :o) K čerstvým jahodám vhozených do jahodového krému (rozmixované se smetanou a trochou cukru) to celkem šlo.


Ten ubrousek pro talíře, kdyby to někoho zajímalo, máme od švagra „pankáče“. Žena má z té grafiky poněkud nelibé pocity, mně se dost líbí :o) Vlastně i to, že při přípravě podkladů úmyslně prohodil polohu vidličky a nože, aby nás naštval. Já si je totiž stejně přehazuju!:o) Ale návštěvám je nedáváme, nechceme je zbytečně stresovat.

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails