středa 11. února 2009

Italský supermarketový koutek

A máme tu zase pravidelnou návštěvu v supermarketu, tentokrát nejen vinnou. Zakoupil jsem pár lahví Fontanafredda Barbera Briccotondo ročníku 2007, vína snadno dostupného v regálech Alberta a Hypernovy za 150,- Kč, ale s 90 body od Wine Spectatoru a umístěním ročníku 2006 téhož vína do jejich každoročního výběru TOP 100. Tahle tabulka je celkově dost divná, víno bych podle ní asi nekupoval (a v Itálii je za ni jeden z novinářů pěkně setřel), ale naštěstí se našla dobrá duše tady v komentářích, která na toto víno upozornila. První láhev padla ještě ten večer po nákupu na návštěvě (tj. špatně nachlazená, rozklepaná), ale stejně mi to víno moc chutnalo. Napodruhé už jsem víno nechal pár dní uklidnit se po přepravě, dopřál mu vhodné teploty i slušnější skla. Dokonce, po první sklence jen tak z lahve, jsem ho narval do karafy. Svým způsobeno bylo všechno tohle zbytečné, Briccotondo je určeno na pití „jen tak“ a pro tento účel funguje naprosto skvěle, jakmile ho začnete podrobovat drsnější analýze, možná si i trochu zkazíte dojem.

Fontanafredda je větší podnik hospodařící na skoro sto hektarech a z dalších ploch hrozny nakupují. Mezi nejlepší vína jejich produkce by měla patřit tři „Cru“ Barola, ale teď se nejvíce mluví o jejich Barbeře Briccotondo. Detaily o vinařství, jejich další produkci a to vše s kupou pěkných fotek najdete na www.fontanafredda.it, pro dnešek nemám moc chuť to překládat. Takže rovnou k vínu. Černobílá viněta na bordó lahvi je fajn, v regále to zaujme. Navíc prozrazuje, v angličtině, něco z detailů přípravy (sběr pozdně v září, zrání šest měsíců v malých barikových sudech z Francie, Allier, i velkých dřevěných sudech, alkohol 13.5%). Záklopka tenčí kovová, korek spíš obyčejný, dvojploška s drtí. Barva vína je velmi hluboká, temně fialková, mladá. I vůně se veze na temné vlně, je mladá, svěží, docela hutná, tmavě sladce ovocná (švestky, možná borůvky) a trocha koření. Pěkná, líbivá. V chuti suché, ale s fajn sladkým ovocem, středně plné a především skvěle pitelné, se svěží kyselinou, projevem sudu i tříslovinami, hodně dobře udělané. Takový trochu „novosvětský“ intenzivnější styl spíš než nějaká elegance a jemnost. Když se v tom víně začnete hrabat, vymíchávat, experimentovat s větším sklem, tak z vůně začnou hodně lézt rušivé „plastové“ tóny a v chuti jsem začal mít docela silně pocit, že ta „tak akorát“ kyselinka není stoprocentně z hroznů, chvílemi mi přišla jakoby trochu „oddělená“ od zbytku vína. Jako „otevřít a rozlít“ víno jsem podobné věci nepozoroval a možná jsou ty nalezené chyby jen výsledkem snahy nějaké určitě najít, abych si obhájil, že dost často platím za znatelně méně dobrá vína o dost více peněz :o)

Nevím, jestli je tohle devadesátibodové víno, pro mne však dokonale splňuje parametry lahve „pro návštěvy“ (docela mne baví a jim bude rozhodně moc chutnat), které zároveň lze otevřít jako velmi univerzálního společníka skoro kdykoliv a rozhodně nebudu litovat, že mi v chladničce zabírá místo. Není bio, není od malého vinaře, nemá nějaký zajímavý příběh… i když… na webu vinařství jsem narazil na už docela starou tiskovou zprávu k Briccotondu, která toto víno popisuje jako výsledek marketingu. Výrobek, který měl předem splňovat jasně dané parametry, být k dispozici v dostatečně velkém množství (sto tisíc lahví), na první pohled zaujmout (jak vínem, tak balením) a přesně zasáhnout „best buy“ segment. Očividně se jim to povedlo :o) Žádné zbytečné kecy okolo, prostě přiznání barvy :o) I taková vína jsou potřeba a jestli vinařství umožní prodání celé produkce Briccotonda ještě před nalahvováním se lépe a ve větším klidu pořádně věnovat Barolu a Barbarescu, tak na tom vydělají všichni :o)

A teď ta nevinná část. Různé pomazánky, tapenády a kdo ví co ještě samozřejmě chutnají nejlépe, pokud si je z různorodých surovin smícháte sami. Ale když doma přistane i něco hotového, ve skleničce nebo plechovce, proč to nezkonzumovat. A občas se stane, že nějakou dobu nový objev kupujeme stále dokola, než se nám úplně přejí. Někde v polovině mezi prvotním nadšením a absolutním přejedením jsme s Bruschettina „Olive & Grappa” od firmy Sacla. Rajčátka čerstvá i sušená, zelené a černé olivy, olivový olej, cibule, sůl, česnek, oregano a snad i trochu Grappy… nejspíš by to šlo namíchat bez problému doma, ale i tohle kupované je prostě skvělé. Pár kousků tmavého chleba, napatlat, ozdobit a je z toho úžasně chutný předkrm. Zkuste!

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails