úterý 16. prosince 2008

Café Imperiál nekonzistentní

Dneska se zase krátce připletu do práce „foodkritikům“, rozhodl jsem se sepsat něco málo ke Café Imperiál. Nakopla mne k tomu včerejší večeře v tomto podniku a to, že jsem měl v paměti jakési zvěsti, že je kandidátem na hvězdičku Michelin. Nakonec se ukázalo, že se o něm mluví spíše jako o možném příštím držiteli jejich nálepky „Bib Gourmand“ (kvalita za rozumné peníze, u nás mají celkem nelogicky podniky jako Le Terroir, které jsou spíše „hvězdičkové“), ale tím si to kazit nenechám. Vlastně bych na příkladu Café Imperiál chtěl poukázat ne jedne dost častý nešvar mnoha (nejen) místních podniků. Je jí nekonzistentní úroveň kvality jídel na lístku a časté „jako na houpačce“ zkušenosti s personálem. Chápu, kvalifikovaní zaměstnanci nejsou (jen se podívejte, na kolika restauracích visí lístek „přijmeme servírku / číšníka“), ale to není omluva.

V Imperiálu jsem byl několikrát, nikdy nepsal článek. I proto, že šlo obvykle o impulsivní návštěvu (prostě se docela často pohybujeme v místech, kde sídlí) a nikdy pořádně nenafotil jídlo, mám jen ty dvě mazanice co jsou i u tohoto článku. A stále nevím, co si o tom podniku mám myslet. Potkáte tam obsluhu nevšímavou, dost mimo, chybující, obsluhu co nemá tušení, co znamená položka na seznamu denních specialit (v nabídce byl set čerstvých ústřic v několika různých úpravách, u jedné jsem neměl nejmenší tušení, co to vlastně znamená).  A když máte štěstí, jste uvedeni ke stolu pár vteřin po příchodu, u stolu se nenápadně míhají ruce a přeskládávají příbor dle vaší objednávky a jednotlivých chodů, reagují na každý drobný náznak a maître d' se nenásilně ptá na vaši spokojenost. Divné.

Jídlo se drží spíše ve skupině nadprůměrně dobře připraveného a s některými kousky, které vyloženě nadchnou. Opakovaně nás dostala naprosto špičková bohatá kulajda se ztraceným vejcem, ta prostě nemá chybu a už kvůli ní tam půjdu znovu. Schválně jsem vyzkoušel vejce Benedikt a Florentine, které na Prague Food Festivalu prezentoval šéfkuchař Zdeněk Pohlreich, a byl dost spokojen. Úžasným způsobem tam dokázali zpracovat kapustu (žena po ní propadla týdennímu kapustovému amoku a připravovala ji na všechny možné způsoby), jehněčí kolínko se smetanovým špenátem je taktéž špičkové a doporučuji vyzkoušet. Nebál bych se ani povedených halušek, ale už bych klidně vynechal předkrmovou vepřovou terinku se salátem ze zelí a křenu (nevýrazné maso, zelí moc křenu nevidělo a celkově dost nudné) a vyloženě mne vytočila svíčková. Mám ji moc rád, v Imperiálu je to očividně klasika pro hotelové hosty a turisty (navíc za cenu nižší než halušky, to mne mělo varovat) a prostě jsem chtěl zkusit, jak ji zvládají. Řídkou omáčku bych ještě docela zvládl, protože chuťově nebyla vůbec špatná, ale maso (ač špikované a pěkně měkké) bylo prakticky úplně vyvařeno z původní chuti a houskový knedlík měl k domácímu velmi daleko, strukturou, kůrkou i chutí nejvíce připomínal ty hotové „průmyslové“, které koupíte v chladícím boxu každého supermarketu a obvykle dostanete k polednímu menu za jednu stravenku v běžné hospodě. Imperiál umí tradiční jídla s trochou „něčeho nového navíc“, spoustu zajímavých receptů a nápadů někdy zpracuje špičkově a někdy jen slušně, ale tahle variace na svíčkovou byla v podobném podniku opravdu mimo. Jestli to byla náhodná vada nebo to jídlo je prostě levnější, jelikož jde o „zjednodušenou turistickou verzi“, to netuším.


Takže jsem se vypsal ze svého nepříjemného svíčkového zážitku a mohu se zase věnovat nějaké pořádné práci :o) Café Imperiál je zajímavý podnik s dobře sestaveným jídelním lístkem a spoustou hodně povedených jídel, díky jeho poloze a obvykle bezproblémovému usazení do nekuřácké části tam určitě zajdu rád znovu. Pro mne ho prostě trochu sráží problém s nekonzistencí obsluhy a šancí, že narazíte na jídlo mimo standart, který by host v podobném podniku očekával. Toť vše. Když tak koukám na starší článek od Cuketky, tak se vlastně od otevření podniku tolik nezměnilo.

P.S. V Imperiálu nějak ignoruji vinný lístek, nabídka tam sice je, ale obvykle jsem sáhnul po tmavém pivu Master, k těm tradičním jídlům mi to přišlo vhodnější :o) Pokud by se někdo chtěl zeptat, kde v Praze sehnat svíčkovou opravdu výtečnou, tak chybu prakticky nemá v Café Savoy (a to včetně servisu, kde dostanete v omáčníků pořádnou porci omáčky navíc, moc dobře vědí, že přidat si chtít budete), ale taky stojí dvakrát tolik. Do restaurací se zase chvilku plést nebudu, zítra přibude nějaká ta degustace :o)

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails